Recenze
Fable 2 - druhá strana mince
8. 1. 2009
|
Redakce Games.cz
Herní život znepříjemňuje nemálo trestuhodných úskalí či překvapivých nedotažeností, které souvisejí s interakcí, mapě světa, rozhraní či kooperativním multiplayeru. KRITICKÝ POHLED
Duke Nukem Forever - recenze
14. 6. 2011
|
Dan Vávra
V roce 1996 jsem stopoval s kamarádem někde v Úlibicích u Jičína, u sebe měl Score s recenzí Duke Nukem 3D a nadšeně mu vykládal jak neuvěřitelná hra to je: „Jde v ní dělat úplně všechno! Seš ve velkým městě, můžeš chodit do obchodů, prohlížet si tam časopisy, čuřit na záchodě, hrát kulečník, používat bezpečnostní kamery, zhasínat a rozsvěcet světla, nebo jít do pornokina! Navíc je to strašná prdel!“ Nadšení bylo pochopitelné. V době, kdy kraloval Doom II a jeho všemožné deriváty, se jednalo o splněný sen každého hráče. Konečně hra, která místo anonymního hrdiny a generických bludišť nabídla reálné prostředí a postavu, která měla koule!
Last Epoch – recenze akčního RPG lepšího než Diablo IV
4. 3. 2024
|
Jakub Malchárek
Ďábel je mrtev, ať žije ďábel!
Legenda: Poselství trůnu 2 - recenze
25. 1. 2004
|
Redakce Games.cz
České hry už většinou nepotřebuji berličku češství a mohou se postavit zahraniční konkurenci se vztyčenou hlavou. Ale je to i případ real-time strategie Legenda, která jde proti proudu nejen svou 2D grafikou?
Total War: Attila - recenze
12. 2. 2015
|
Václav Pecháček
Přicházejí zlé časy. Moc Římské říše se hroutí, kolébka civilizace je na pokraji kolapsu. Na severních hranicích se usazují germánští přistěhovalci a císaři nemají dost síly, aby jim v tom zabránili. Zimy jsou stále chladnější, jídla čím dál tím méně. A na východě se zvedají temná mračna rozvířeného písku. Vytí vlčích smeček je přehlušeno dusotem koňských kopyt. Na křídlech větru se ženou houfy jezdců a je jich nepočítaně, víc než listí ve hvozdu. Jejich hlasy jsou jako skřípot nehtů o kámen, jejich tětivy zpívají píseň smrti. A v čele stepní hordy cválá on. Člověk, zplozenec chaosu nebo sám ďábel. Attila, Bič boží. Zkrátka a dobře, Total War: Attila je tady!
The Lord of the Rings: Return to Moria – recenze trpasličího návratu domů
13. 11. 2023
|
Jan Slavík
Nepříliš slavná výprava
Okami HD - recenze
29. 12. 2017
|
Vincent Olejník
Právě letos je tomu 10 let co Okami poprvé vyšla v Evropě (a Austrálii), ačkoliv v Japonsku a Spojených státech se hra prodávala již o rok dříve. Okami se velmi rychle stala miláčkem kritiků, ale bohužel ani nadšené recenze hře nepomohly k oslnivým prodejům. Můžeme spekulovat, zda na vině mohlo být mimo jiné rozhodnutí vydat hru na PlayStation 2, i přesto, že PlayStation 3 již klepal na dveře. Naštěstí Capcom nenechal tento klenot zapadnout, a od svého vydání se Okami dočkala resuscitace hned několikrát. Tentokrát v rámci titulu Okami HD.
Crusader Kings III: Legends of the Dead – recenze morového datadisku
19. 3. 2024
|
Aleš Smutný
Chrlení krve na několikero způsobů
Assassin’s Creed Mirage – recenze návratu k zabijáckým kořenům
4. 10. 2023
|
Šárka Tmějová
Asasín z bazaaru
1348 Ex Voto – recenze cesty, kterou ani láska nezachrání
12. 3. 2026
|
Ondřej Partl
Když se hra o flagelantech stane jedním z nich
Diablo III: Rise of the Necromancer - recenze
19. 7. 2017
|
Jan Olejník
Zklamání. Nerad začínám recenzi takovým negativním slovem, ale zklamání bylo zkrátka tím prvním pocitem, který jsem měl z obsahu DLC pro Diablo III s názvem Rise of the Necromancer. Proč? Obsahem balíčku je totiž „jen“ postava nekromanta. Žádné nové kapitoly příběhu nebo rozsáhlé lokace k prozkoumání, což název tak trochu naznačuje. Ale víte co? On je ten probouzeč mrtvých sakra velkej frajer!
Avernum 2: Crystal Souls - recenze
23. 4. 2015
|
Jan Slavík
Herní studio Spiderweb Software, tvořené manželskou dvojicí Jeff Vogel a Mariann Krizsanová, vypouští do světa RPG hry toho nejčistšího ražení již dvacet let. Není tedy překvapením, že ani Avernum 2: Crystal Souls, předělávka původního Avernum 2 (což byl pro změnu remake klasiky Exile II), z fungujících kolejí nevybočuje. Jeff Vogel hráčům servíruje tradiční výpravné dobrodružství, ve kterém budete plnit úkoly, běhat s batohy harampádí zpátky do města, zachraňovat nebohé rolníky a nadávat na příliš mocné nepřátele, když se vydáte někam, kde ještě nemáte co dělat. Jednoduše nejde o nic, co by člověka překvapilo - propracovanou satiru palčivých environmentálních problémů mezi řádky a bourání čtvrté zdi nečekejte.
Evil West – recenze upírského masakru z Divokého západu
1. 12. 2022
|
Pavel Makal
Polská retro řežba
Star Wars: Battlefront 2 - mega-recenze
22. 11. 2005
|
Redakce Games.cz
U narychlo upečených pokračování se vyplácí být dopředu skeptikem, ale strhující multiplayerové bitvy na planetách z filmové Epizody III vás přesvědčí o tom, že se jedná o nejúspěšnější Star Wars hru zcela právem.
Recenze her na PS VR 2: Pistol Whip je akční pecka, Moss zase roztomilá pohádka
7. 3. 2023
|
Pavel Makal
A k tomu jeden hudební propadák
Metroid: Samus Returns - recenze
14. 9. 2017
|
Miloš Bohoněk
Fez. Dust. Axiom Verge. VVVVVV. Ori and the Blind Forest. A mnohé další perly… Co mají společného? Patří do jednoho menšího subžánru, jemuž říkáme metroidvania. Slovo je to jak z jiné planety, ale to, co za sebou skrývá, zřejmě již znáte z vlastní zkušenosti. Základem je vždy rozsáhlý 2D svět propojený spoustou chodbiček, které díky novým schopnostem postupně odemykáte, přičemž kdykoli se můžete kamkoli vrátit. Za poslední roky se díky nezávislé scéně staly metroidvanie velmi populárními, což je ovšem poměrně paradoxní. Samotný zakladatel tohoto žánru, série Metroid, je totiž už pěkných pár let u ledu (dělejme, že neslavná odbočka Federation Force radši ani neexistuje). To se teď konečně mění. A stojí to za to.
Crash Bandicoot N. Sane Trilogy – recenze
3. 7. 2017
|
Adam Homola
Nintendo má Maria, Sega Sonica a Sony Crashe Bandicoota. Svého času ikonického vačnatce, který válel na PSX, jen aby pak vývojáři nejen ze studia Naughty Dog rozmělnili kvalitně rozjetou sérii mezi řadu zbytečných pokračování a spin-offů včetně Team Racing, Bash, Twinsanity, Mutant Island a další kousky. Před těmito pokusy ale vyšla výborná jednička, neméně povedená dvojka a docela fajn trojka. Podle mého názoru jsou první tři hry z celé série nejlepší, a právě ty dostali fanoušci na zlatém podnose v rámci Crash Bandicoot N. Sane Trilogy pro PS4.
Bridge It - recenze
19. 12. 2003
|
Redakce Games.cz
Drenáž, traverza, pilíř a nosný oblouk. To všechno jsou pojmy ze slovníčku stavitele mostů, které zužitkujete v logické hře Bridge It, jež navazuje na sérii Pontifex a je sponzorovaná výrobcem grafických čipů NVIDIA.
SW: GB Clone Campaigns - recenze
17. 6. 2002
|
Redakce Games.cz
Současně s uvedením filmové druhé epizody Hvězdných válek do kin se objevil i datadisk Clone Campaigns, který obohacuje real-time strategii Galactic Battlegrounds o dvě nové kampaně.
Mario + Rabbids Sparks of Hope – recenze pokračování taktického RPG
17. 10. 2022
|
Jakub Malchárek
Králičí odysea
King Arthur: Knight's Tale – recenze temné artušovské tahovky
18. 5. 2022
|
Jakub Špiřík
Avalon naruby chytne, ale brzo pustí
Tom Clancy H.A.W.X. - PC recenze
1. 4. 2009
|
Redakce Games.cz
Z univerza slavného spisovatele tentokrát přilétá arkádová letecká hra, která je díky použití reálných lokací světa takovým Google Earth ze vzduchu.
Victoria 3: Voice of the People – recenze francouzského rozšíření
27. 5. 2023
|
Ondřej Rolník
Máte rádi ukecané eventy?
Age of Empires III: Definitive Edition – recenze
24. 10. 2020
|
Adam Homola
Je to dobré, ale zahrajte si radši dvojku
Diablo III: Reaper of Souls Ultimate Evil Edition - recenze
1. 9. 2014
|
Jan Olejník
Mé první setkání s Diablo III se odehrálo teprve před několika dny a neslo se v poněkud rozpačitém duchu. Přece jen, když si představíte moloch jako Blizzard, do kterého tečou milióny dolarů každý den díky stále populárnímu World of Warcraft, očekáváte, že nástupce legendární série akčních RPG vás krátce po vložení disku do mechaniky zanechá sedět v němém úžasu s dokořán otevřenými ústy a extatickou slinou v koutku. Jenže Diablo III ne. Pořád mám v paměti slova Karla Drdy, když mi do telefonu popisoval původní PC verzi: „Jako je to fakt dobrý, ale…“
Age of Mythology: Extended Edition - recenze
19. 5. 2014
|
Miloš Bohoněk
Lag. Málokdy lze hru vystihnout jedním jediným slovem, ale zrovna v případě Age of Mythology: Extended Edition není co řešit. Neodehrál jsem v ní jediný plynulý multiplayerový zápas. Sek-sek-sek. Po čase se z toho stal už takový předválečný rituál. Do chatu někdo napíše „lag?“, ostatní přikývnou, smutně konstatují, že jde o běžnou věc a se zaťatými zuby rozjedou budování svých impérií. Tahle předělávka nefunguje dobře, ale přeci jen mluvíme o jedné z nejlepších realtime strategií vůbec…
BfME2: Rise of Witch-King - recenze
15. 12. 2006
|
Redakce Games.cz
Witch-King, boss prstenových přízraků a pravá ruka Sauronova, je pro účely RTS snad vůbec nejstylovější tolkienovskou postavou. Neudělali však autoři jeho postavením do popředí datadisku špatný krok?
Star Hammer: The Vanguard Prophecy - recenze vesmírné strategie
3. 8. 2015
|
Ladislav Loukota
Zůstává smutnou skutečností, že zdaleka nejlepší vesmírnou strategií poslední dekády je HD remaster skoro 16 let starého a dodnes nepřekonaného Homeworldu. Vyšla sice celá řada 4X strategií, kde půtky mezi kosmickými loděmi tvoří značnou část zážitku (Sins of Solar Empire, StarDrive a další), ale hry zaměřené jen na taktické bitvy, ať už jednodušší RTS jako byla Star Trek Armada či komplexnější věci právě typu Homeworldu, aby jeden pohledal elektronovým mikroskopem. Změnit by to chtěla simultální tahovka Star Hammer: The Vanguard Prophecy od Black Lab Games vydávaná pod záštitou Slitherine. Zaklíná se příslibem hlubokého taktického zážitku a nelineární kampaní z pohledu malé formace lodí. Dočkali jsme se konečně, když ne nástupce, tak alespoň podařené variace vesmírné taktické strategie?
Mortal Kombat X - recenze PC verze
21. 4. 2015
|
Václav Rybář
Mortal Kombat a Street Fighter II. Nerozlučná dvojice rivalů, se kterými jsem kdysi dávno zažíval nejhezčí herní léta. Ano, už je to dobré dvě dekády, ale když je vám nějakých dvanáct, třináct, prožíváte videohry tzv. na plný pecky, máte celou armádu kamarádů, kteří jsou ochotní si ohoblovat ukazováčky mlácením do klávesnice a občas vám přijde jako dobrý nápad věnovat trénování fatalit celý víkend. Ani jedna ze zmíněných sérií si bohužel neudržela kvality svých nejslavnějších dílů, ale obě se dokázaly revitalizovat. Street Fighter svým čtvrtým a Mortal Kombat devátým dílem vstoupily napůl do nového rozměru (v obou případech se jednalo o tzv. 2.5D mlátičky), ale především konečně oslovily novou generaci. A zatímco Street Fighter dál spí na vavřínech čtyřky a jejích nekonečných upgradů, Mortal Kombat se po čtyřech letech rozhodnul udělat další krok kupředu s dílem označeným římskou desítkou.