zdroj: tisková zpráva
Akční RPG od mága Petera Molyneuxe je pár měsíců na trhu a vede se mu skvěle, jak u recenzentů, tak v prodejních žebříčcích. Třebaže jde v mnoha ohledech o skvělé dílo, jak koneckonců naznačuje naše říjnová recenze, nemile překvapí spousta nedotažeností, která tu jsou k vidění. Cílem tohoto článku rozhodně není poukázat na fakt, že by Fable II snad nemělo patřit do kategorie výborných her, protože nabízí tak velké množství nedodělků. Osobně bych přese všechno níže vyřčené hru ohodnotil známkou 8/10 s tím, že vám řada mnou připomenutých pochybení celkový prožitek výrazněji nezkazí, ač se to možná někdy nezdá. Ale vezměme důvody mého kritičtějšího pohledu pěkně popořadě:

1) Příběh a interakce

Příběh ve Fable II je kupodivu velice jednoduchý a nijak zvlášť rozvedený. Díky tomu vám na dokončení hry po hlavní ose bohatě vystačí víkend. Story navíc chybí hlubší emocionální podkreslení, což je problém i zbytku hry, která nijak citově nezasáhne a nevtáhne. Eventuálně vypjaté herní okamžiky, kde dosáhnete nějakého výrazného úspěchu či naopak ztráty, nechávají člověka zcela netečnými, což dávám částečně za vinu grafickému zpracování a dále režijnímu pojetí. Abychom si rozuměli: audiovizuální zpracování je rozhodně povedené, ale kupř. prázdné obličejové animace absolutně nestačí na vybudování žádané atmosféry, což je asi největší slabina Fable II. Dojem by samozřejmě mohly napravit FMV sekvence, ale s těmi tvůrci bohužel šetří, takže výsledkem jsou jen rozpaky a dramatický odstup za produkcí japonské provenience, která je zrovna v tomhle bodě velice silná.
zdroj: tisková zpráva
Dalším ne úplně zvládnutým prvkem je herní interakce. Předně zapomeňte na to, že byste tady s někým nějak výrazně hodili řeč. Veškerý "dialog" se odvíjí od řady různých, vámi vyvolaných gest a postojů, přičemž touto cestou není nijak obtížné vyprofilovat se co kladný charakter, který je s každým zadobře, a vzápětí být úplným opakem původní osobnosti.

Navrch zhusta stačí aplikovat výše naznačenou "minihru", obnášející opakující se posunkovou prezentaci vašeho já před vybranými NPC, což může začít nudit. Vzato kolem a dokola je dokonale nudný i akt svatby a následný partnerský život, který spolu provází buď nesmírně propracované (simulující tak dokonale nevyzpytatelnou duši ženského pokolení), nebo naopak hodně chybné mechanismy. To když vám hra jednu chvíli hlásí, že je vše naprosto OK, aby se obratem ruky náhle nespokojená manželka spakovala, a už jste ji nikdy víckrát neviděli.

2) Pes

zdroj: tisková zpráva Kriticky lze pohlédnout i na vychvalovaný prvek Fable II, jímž je pes. Jeho účast v boji, kdy dokáže dorazit k zemi sražené oponenty, není při celkové (ne)náročnosti téhle herní fáze nijak podstatná. A pravidelné upozorňování kupř. na naleziště, kde lze vykopat cosi zajímavého, také není - i přes řadu questů, plně využívajících téhle dispozice - natolik zásadní, že byste jeho případnou neúčast nedokázali oželet. Jak jsem zmínil, jde spíše o zajímavost, u které je navýsost podivné, že ani zde tvůrci nedokázali najít cestu k hlubšímu sepjetí hráče s nejlepším přítelem člověka.

3) Mapa a nekonzistentní prostředí

Dalším problematickým bodem je herní mapa. Ta je nedobře zpracovaná a zejména ze začátku ve světě Albionu hodně tápete při hledání někoho či něčeho konkrétního. Mapa se sice zobrazuje s každým vstupem do menu, ale nabízí jenom zmenšený pohled na oblast, v níž se právě nacházíte, se symboly dále naznačujícími, kde se nalézá váš cíl, obchody, atp. Přesto přese všechno se třeba v případě obchodníků musíte orientovat až podle vývěsních štítů přímo ve hře (abyste seznali, o jaký typ shopu se vlastně jedná) a u vlastních domů, tedy vámi zakoupených budov, ve kterých lze s nějakým zajímavým bonusem eventuálně přespat, až na základě specifické ikony před domovními dveřmi. K tomu si musíte ještě zapamatovat, kde tento vámi zakoupený dům vlastně stojí a jaké konkrétní vylepšení pro noclehování nabízí, což může obnášet spoustu zcela zbytečného běhání po place.

zdroj: tisková zpráva Albion není jeden velký kompaktní svět, ale shluk map, po kterých se můžete relativně volně pohybovat, přičemž přechod do další lokace/destinace je řešen loadingovou obrazovkou. Načítání dat je ale v co-opu neúnosně dlouhé, přičemž v obou případech (single/multi) působí značně rušivě. A mimochodem, v tomhle konceptu je skryta nefér výhoda pro hráče, který tak snadno může prchnout z případně nebezpečné situace, což evokuje uzavřený systém místností, resp. automatického zavírání dveří před zombie atakem v počátcích hororové série Resident Evil ;)

4) Nedomyšlenosti

S penězi tady většinou nebudete mít žádný problém. Zejména díky zvláštnímu pravidlu, že přibývají i tehdy, když nehrajete. Dáte si prostě týden pauzu a následně si můžete koupit půlku vesnice. Věru zvláštní rozhodnutí. Další lapsus spočívá při nakupování zbraní, kde je nedořešené, že nemůžete porovnat v obchodě žádanou zbraň s tou, kterou máte aktuálně "equipnutou". Takže nezbývá přerušit nákup, zkontrolovat parametry vašeho nástroje pomsty a pak se vrátit k dialogu.

zdroj: tisková zpráva Tvůrci tu vůbec šetřili s některými informacemi, jak se jen dá. Další příklad. Některé zbraně se dají upgradovat skrze magické kameny. Vylepšení je přitom nevratné, tudíž akt nelze vrátit zpátky. Co ale naprosto nechápu, je skutečnost, že když později prohlížím parametry vylepšené zbraně, už mi nijak nepřipomene, co se za oním vylepšením (označeným jako Ďábel, Disciplína, apod.) přesně skrývá. Věru netuším, na co tady tvůrci vlastně mysleli.

Výše uvedené se týká i aktu bojování, pro což máte rychlý přístup toliko ke dvěma zbraním. Na blízko, jako je třeba meč či šavle, a na dálku, kam patří kuše, bambitka či vícehlavňová puška. To je samozřejmě prima, ale nějak tu nikdo nepočítal s možností, že bych chtěl používat kupř. dvě zbraně na dálku. Kdy jedna je účinnější na větší distanc, druhá na menší vzdálenost s tím, že je zároveň rychlejší. Což ve výsledku obnáší nutnost zapauzování hry a lození v inventáři, v němž jste přese všechno častěji, než by bylo záhodno. Neboť po každém použití konkrétní věci se tento nepochopitelně sám zavírá.

5) Souboje

zdroj: tisková zpráva Jejich největší deficit spočívá ve skutečnosti, že je hodně jednoduchý - ve smyslu tvůrci navržené obtížnosti. Takže pokud si dění sami úmyslně nezkomplikujete, nečeká vás v tomto bodě žádaná satisfakce. Navíc je výčet typů nepřátel dosti nízký a při opakovaném procházení otevřené krajiny se vyskytují na stejných místech, takže většinou odpadá jakýkoliv moment překvapení a nastupuje rutinní, jednotvárné vybíjení s pocitem deja vu.

S tím souvisí jak hlavní příběhová linie, tak vedlejší questy. Asi nelze čekat, že byste při herním zaměření mohli akční náplň výrazně obejít, i když párkrát tvůrci ukázali, že by to šlo. Nicméně většina dungeonů a questů se točí jen a pouze kolem likvidace vymezeného počtu nepřátel, což může být velice brzy monotónní zábava umocněná nepřehlédnutelným faux pas - designem dungeonů. Tyto jsou totiž ukrutně lineární. Minimálně nějaká výraznější puzzle oživení by hře rozhodně neuškodila.

6) Kooperativní snažení

zdroj: tisková zpráva Tak jako v Diablu pro PSX je ve Fable II spolupráce dvou hráčů vymezená společnou (tedy nerozdělenou) herní obrazovkou, kterou nemohou opustit. Zkrátka postavy ve Fable II se od sebe mohou vzdálit jenom na určitý distanc. Při hraní na jedné konzoli má naznačené omezení samozřejmě svou logiku, v případě online aktivit je to ale krok do minulého století. Co je navíc umocněn mizernou kamerou, jejíž manuální korekce je hrubě nedostatečná. Hraní je tak zhusta dosti nepřehledné, nemotorné a nepřináší žádanou satisfakci. Jenom pro lepší pochopení: při akci ve dvou lidech jsme v Ohnivé aréně, kde na čas bojujete proti nepřátelům, dosáhli horších výsledků, než když jsem jednotlivé úrovně arény procházel sólo.

Na vlně kritiky pak připlouvá i další loď nářků. Do singleplayerové kampaně vašeho kamaráda sic můžete zasáhnout v jakýkoliv moment, ale do akce si přenášíte toliko nabyté schopnosti. Svou postavu či zbraně musíte nechat takříkajíc doma, přičemž volba tvůrci přednastavené figury, která tu posléze bude charakterizovat vaše já, obnáší i výrazně omezenou interakci s herním prostředím. Nicméně potěší, že o zkušenosti z boje a získané peníze se tady můžete spravedlivě rozdělit, přičemž zj. u zkušeností je tenhle nápad opravdu prima. Jde o to, že jejich množství se ve Fable II různí podle způsobu vedení boje, a v případě zdárné kooperace očekávejte jejich výrazné navýšení - oproti singleplayeru.
zdroj: tisková zpráva
Abychom tuto kapitolu nějak uzavřeli. Ačkoliv lze co-op u Fable II hodnotit jako zřejmé plus (stále je to lepší, než kdyby tu vůbec nebyl), není pohříchu ošetřen právě způsobem, který by se aspoň trochu dokázal přiblížit úrovni Army of Two či Gears of War.

7) Pohybové možnosti

Ve Fable II se musíte rozloučit s pohybovou činností známou jako skákání, která z mnoha zástupců tohoto žánru dělá na řadě míst příjemnou plošinovku, čímž dochází ke zpestření herní náplně. Jeho absence by ve Fable II nijak zvlášť nevadila, pokud by se tvůrci lépe poprali s konzistencí herního prostředí. Hlavní hrdina tak na mnoha místech dokáže přejít terénní nerovnost, ať již se jedná o hromadu kamení či skalní převis, kde se o slovo nezřídka přihlásí kontextové tlačítko vybízející k seskočení dolů.

zdroj: tisková zpráva Avšak na podobných místech o kus dále je tahle možnost nečekaně odepřena. Leckdy tak není úplně čitelné, kde je herní oblast průchozí, pročež se lopotíte odnikud nikam a cestou zakopáváte o trapně drobná převýšení, co jednou nelze přejít a podruhé naopak, a další podobné lahůdky. Dlužno poznamenat, že uvedená úskalí provází povětšinou jen nepovinné hledání skrytých věcí, kam patří truhlice, schované v nejrůznějších koutech Albionu.

8) Prácičky

Další výtka se týká najmutí někoho na práci v rámci vedlejších questů. Když odhlédnu od těch klasických záležitostí, kde na postu lovce odměn likvidujete bandity terorizující kraj či jinou havěť, jsou tu i takové, jako je práce v kovárně. Bohužel se nejedná o nic sofistikovaného, sledujete opakující se animaci, v níž bušíte do rozžhavené čepele, přičemž ve správný moment musíte stisknout tlačítko.

zdroj: tisková zpráva Na podobném principu pak fungují i další joby, jako je čepování piva či štípání dřeva, a třebaže se tímto způsobem dají vydělat slušné peníze, je to docela nuda. K podobným činnostem se uchýlíte toliko zkraje hraní, kdy nemáte ještě žádaný kapitál. V pozdějších fázích to nemá valné opodstatnění ani jako dílčí herní zpestření. Jak se zdá, tvůrci v herní náplni dvakrát nehýřili kreativitou…

9) Ukládání a načítání

Na konec jsem si nechal jednu perličku. Ukládání a načítání. V prvním případě si neustále přepisujete jednu a tu samou pozici, což má dejme tomu své opodstatnění pro vyrovnání se s následky některých činů. Pochybení vidím až v dalším systémovém rozhodnutí. Pokud se vám některý vámi učiněný krok či akce nezamlouvá a chcete situaci začít řešit jinak, není tu nic jako položka Quick Load. Namísto toho musíte útrpně čekat několik obrazovek, než se nadějete načtení uložené pozice. A mimochodem, pokud si hru zkusíte znovu od začátku, dostanete k dispozici nový slot. Ovšem v případě, že takových začátků tu budete mít více, mezi uloženými pozicemi (každá pro jedno rozehrané dobrodružství) se budete hodně špatně orientovat.

zdroj: tisková zpráva Závěr

Je překvapující, že tvůrci chtěli Fable II vůčihledně pojmout hodně vstřícně, aby si k němu našli cestu i začínající hráči. Přitom právě pro ně tu současně nachystali něco trestuhodných úskalí, co jim budou pravidelně znepříjemňovat herní život. Něco pochybení naznačujících, že se tady asi hodně spěchalo s vydáním. Ale přese všechny mnou zmíněné nedostatky je tu daleko větší porce kladů a co hlavně - zábavy. Také bych chtěl zmínit, že jakkoli tahle kritika má své opodstatnění, jisté věci tady zkrátka asi nešly řešit jinak. Věřte, že Fable II je výborné a hodně návykové RPG, jež nicméně ani zdaleka není dokonalé. Ale kdo je… ať hodí kamenem ;)

Stáhněte si: Trailery, Úvodních 10 minut, Videa...

Podobné články: 10 důvodů, proč si GTA IV nezaslouží desítku

Související články: Mega-recenze, Video-recenze, Postřehy a fotky z české verze, Exkluzivní dojmy, Rozhovor s Peterem Molyneuxem, Návštěva vývojářů, Preview z jara 2008, Preview z podzimu 2006, Novinky, Recenze prvního dílu Fable