Výsledky hledání pro: age of shadow

Tempest Rising – recenze potomka Command and Conquer

17. 4. 2025 | Jakub Malchárek

Jízda na tanku nostalgie

Dr Kawashima's Devilish Brain Training: Can You Stay Focused? - recenze

2. 9. 2017 | Miloš Bohoněk

Pracujete na počítači, když v tom vám pípne SMSka. Neodoláte. Přečtete si ji. Odepíšete. A když už máte v ruce ten telefon, rovnou se mrknete na novinky na Facebooku. Jéje, to je ale roztomilé album koťátek! To si přeci musíte prohlédnout celé. No a tu kompilaci failů hned pod tím si přeci taky nemůžete nepustit. Čtvrt hodiny uteče jak nic, vy si v duchu dáte facku, upřete svou pozornost zpět k počítači, když v tom vám dojde, že už jste dlouho neomrkli zprávy. Jistě se událo něco strašně důležitého. Ale počkat, neměli byste si k tomu nejdřív uvařit kafe? Dnes teprve třetí… Jestliže se ve výše řečeném aspoň trochu poznáváte a pozorujete na sobě roztěkanou pozornost, nová výuková hra s doktorem Kawašimou je přímo pro vás. Nebo se tak aspoň tváří.

Life is Strange – recenze druhé epizody

25. 4. 2015 | Honza Konfršt

Recenzi na první epizodu výpravné francouzské adventury Life is Strange jsem zakončil povzdechnutím nad vyhlídkou dlouhého čekání na vývoj dobře rozehraného příběhu. Na to konto je hned zkraje třeba říci, že čekání nakonec nebylo dlouhé, ale co je nejlepší, vyplatilo se. Druhá epizoda Out of Time dokázala v mezích mírného pokroku předčít první a opět úspěšně vybudovat pocit napjatého očekávání dalšího, třetího, dějství.

Pandora: First Contact - recenze

4. 2. 2014 | Ladislav Loukota

Život není dokonalý. Za poslední dvě dekády jsme se dočkali menšího počtu her ve strategicko-vojensko-budovatelském žánru à la Civilization než dílů Call of Duty. Naštěstí bylo jen otázkou času, než bující indie scéna deficit odstraní a pokusí se vytvořit následovníka Sid Meier’s Alpha Centauri. V tomto případě nese jméno Pandora: First Contact a vznikl bez účasti vývojářů z Firaxis. Bude mu ale k úspěchu stačit pouhé nadšení vývojářů?

Memoria - recenze

4. 9. 2013 | Lucie Jiříková

Adventury od studia Daedalic Entertainment jsou si v zásadě podobné jako vejce vejci. Ať už se jedná o komiksovou sérii Deponia nebo o temnější The Dark Eye, zaujmou vás překrásnou ručně malovanou grafikou, spoustu rozhovorů a také zajímavých puzzlů. A slabší technické zpracování, zejména neobratné animace, tyto hry úspěšně schovávají za zajímavým herním světem. Vyplývá z toho, že adventury od Daedalicu vzájemně odlišuje zejména příběh.

To the Moon - recenze

17. 1. 2012 | Lukáš Grygar

Kdo je bez viny, háže kamenem, ale nám tady na Games nezbývá, než provinile najet na ikonu majáku a pokusit se odčinit jeden z loňských hříchů. Který? Opomenutí titulu, který by se možná vešel do hned několika kategorií naší velevážené ankety o hry roku. To the Moon je za prvé adventura, za druhé nezávislá a za třetí jde o možná vůbec nejsilnější věc, jaká se na herní scéně vloni objevila.

Dead Rising 2 - recenze

6. 10. 2010 | Dan Vávra

Splněný sen! Co jiného říct, když se zkušený producent zombie her rozhodne vytvořit zombie hru zasazenou do prostředí jednoho z nejlepších zombie filmů Dawn of the Dead a udělat ji se vším všudy - tisícovkami zombíků a obrovským shopping centrem, kde si můžete dělat doslova, co chcete. A co teprve fakt, že ji milý tvůrce nedesignoval tak hardcorově, že ve hře plyne reálný čas a záleží jenom na vás, jestli se rozhodnete sledovat příběhovou linii, nebo prostě jen přežívat a užívat si jako malé děcko pískoviště, které vám autoři vytvořili.

Blackwood Crossing - recenze

26. 5. 2017 | Ondřej Švára

Dětská fantazie je mocná čarodějka. V adventuře Blackwood Crossing nechá z vlaku vyrůst strom až do nebe a lidem nasadí zvířecí hlavy. Hra vás láká pomocí divotvorného a zároveň melancholického příběhu o rodinných problémech, který sám o sobě patří k absolutní žánrové špičce. Nedoprovodila ho však adekvátní hratelnost. Špičkový scénář kontrastuje s nevýraznou herní mechanikou a neuvěřitelně krátkou herní dobou. Blackwood Crossing obstojí jen jako malé umělecké cvičení.

Trade Empires - minirecenze

14. 12. 2001 | Redakce Games.cz

Dobrých strategií není nikdy dost a pokud jde o obchodní strategie, pak se každá dobrá vyvažuje zlatem. Jak dopadla hra Trade Empires od týmu, který má na kontě sérii Imperialism?

Iron Harvest – recenze

10. 9. 2020 | Václav Pecháček

Vojáci v mechu a kapradí

GTFO – recenze děsivé kooperativní střílečky

11. 1. 2022 | Pavel Skoták

Horor pro dobré přátele

Blair Witch – recenze

16. 9. 2019 | David Ryneš

Píše se rok 1996 a v tajemném lese Black Hills u městečka Burkitsville se ztratil další chlapec, pouhé dva roky poté, co zde zmizela partička studentů – Heather, Josh a Mike. Vy se coby bývalý policista Ellis vydáváte pomoct policejnímu oddělení v pátrání po chlapci a berete s sebou čtyřnohého kamaráda, psa Bulleta. Je ovšem jasné, že pátrání v hororu Blair Witch nebude pouze o ztraceném chlapci, ale také o hledání temných tajemství uvnitř Ellisovy mysli.

8-bit Armies - recenze RTS ve stylu Command & Conquer

2. 6. 2016 | Ladislav Loukota

Tak dlouho se chodilo s RTS žánrem pro vodu, až se většině známých sérií ucho utrhlo. StarCraft funguje, ale hlavně díky progamerům, za Command & Conquer se (snad dočasně) zavřely vody a vzdor vakuu na trhu se nezdá, že by po staré gardě měl kdo převzít štafetu. Jako záchranář proto přichází studio Petroglyph, složené z veteránů Westwoodu, které má na triku povedenou strategii Star Wars: Empire at War, méně povedenou Universe at War a třeba i nevýraznou Grey Goo. Klesající křivku kvality svých her se ale studiu podařilo zastavit a prostřednictvím akční RTS 8-bit Armies ukazuje, že žánr má hráčům co nabídnout.

Skyhill - recenze přežití v zombie hotelu

12. 10. 2015 | Ondřej Švára

Filmovým fanouškům snad není třeba vysvětlovat, jak se mrakodrap může stát Smrtonosnou pastí. Výšková budova jako pohřebiště životních nadějí pronikla i do her. Směs survival akce a RPG s názvem Skyhill vypráví, jak se v luxusním hotelu může pokazit den, když portýr začne pro drobné opravdu vraždit a kuchař osolí polévku lidskými slzami. Avšak rolí lidového hrdiny, co sejde sto podlaží ke svobodě, hra pobaví jen do polosyta. Skyhill by k dokonalosti potřebovala v mnoha ohledech dodělat.

The Alters – recenze netradičního manažerského survivalu s klony

16. 6. 2025 | Michal Krupička

Jak přežít sám se sebou

Mad Max - recenze

5. 9. 2015 | Jan Slavík

Nad dunami, kam až oko dohlédne, se tetelí rozpálený vzduch. Mrtvý písek, žár a několik vyprahlých blouznících vandráků. Jak vypadá zeleň, to už si nikdo nedokáže ani vybavit, a poslední zbytky vody jsou největším bohatstvím. Svět, ve kterém slova jako bezpečí, rodina, zázemí či radost dávno pozbyla smyslu. Do kraje bez zákonů a pravidel, ovládaného jen a pouze právem silnějšího, přijíždí muž ve zběsilém úprku před vlastními démony a duchy minulosti. Přijíždí Šílený Max.

République - recenze 1. epizody

8. 1. 2014 | Pavel Dobrovský

Krčí se v koutě, schovaná za recepční stolek. V kapse ji tlačí Šarlatové písmeno od Hawthornea, v dlani žmoulá poslední pepřový sprej. Prizrak (to není chyba, nýbrž pojmenování stráží) se blíží, očima těká na všechny strany. Pátrá. Ví to ona, vím to já. Neuroticky se na ně dívám z několika bezpečnostních kamera a hledám cokoliv, čím bych upoutal prizrakovu pozornost. Nechci, aby jí našel. Sice by se pepřákem ubránila, ale to by znamenalo, že proti dalšímu prizrakovi bude bezmocná. Nechci, aby Hope odvedli zase do vězení. Už v jednom je a já jí pomáhám uniknout. V République jsem její digitální anděl strážný zakletý do bezpečnostních kamer a nesmím ji zklamat.

Hitman 2 – recenze

16. 11. 2018 | Pavel Skoták

V mém světě se věhlasný Agent 47 vždycky držel svých předností. V drtivé většině případů mi totiž velmi elegantně zmizel z dohledu a o tom, že je zrovna na trhu nový díl, jsem se dozvěděl s větším či menším časovým odstupem. Druhý díl restartované série ale šlo přehlédnout jen těžko díky silné marketingové kampani, do které byl zapojen i Sean Bean. Toho si v další umírací scéně prostě nikdo nechce nechat ujít. Pak už to šlo rychle, a než jsem se nadál, přirazil můj malý člun k rozkošné vilce na pobřeží.

PlayStation 5 Pro – recenze konzole, kterou zatím nepotřebujete, ale chcete

20. 11. 2024 | Aleš Smutný

Můj týden s novou konzolí

Total War: Shogun 2 - Pád samurajů - recenze

16. 3. 2012 | Aleš Smutný

První věc, která asi člověka napadne při pohledu na Shogun 2: Pád samurajů, je Poslední samuraj, tedy snímek s Tomem Cruisem, kde se vesele nechal zmasakrovat i se svým japonským (leč anglicky mluvícím) kamarádem v rámci povstání Sacuma. Pravdou ale je, že s hrou má tenhle snímek společnou maximálně tu část, jak se tradiční feudální jednotky střetávají s moderními. Jinak ale, pokud hledáte relevantnější zdroj informací o oné době, sáhněte spíše po Pádu samurajů.

Final Fantasy XVI – recenze epické fantasy akce

3. 7. 2023 | Šárka Tmějová

Japonská píseň ledu a ohně

Paper Mario: The Origami King – recenze

27. 9. 2020 | Jan Hrdlička

Mario válí, i když je z papíru

Overfall - recenze

7. 7. 2016 | Pavel Skoták

Everking se zase ztratil. Pojďme ho všichni hledat! Dlouho jsem přemýšlel nad vhodným českým ekvivalentem, ale zatímco Všeotec zní ještě docela normálně, Vždykrál je na tom o něco hůř. Ať už se ale přikloníme k jakékoliv variantě, je tato postava kdesi ztracená, a nic netušící hráč se vydává na dlouhou pouť po mořích a ostrovech osídlených trpaslíky, elfy, orky a další havětí s jediným cílem – záchrana světa. Everking jako jediný dokáže zastavit hordy barbarských nájezdníků, kteří připomínají Vikingy, co se jako vlna valí z podivného kouzelného portálu. Je čas spasit svět ve hře Overfall.

Thimbleweed Park - recenze

24. 4. 2017 | Pavel Dobrovský

Slyšeli jste o studiu MMucasFlem Games? Já vím, že ne. Přitom na něj v adventuře Thimbleweed Park narážíte na každém rohu. MMucasFlem sem, MMucasFlem tam. Maskuje legendárního producenta point and click adventur od Lucasfilm Games, kde prožil programátor Ron Gilbert nejlepší roky své kariéry. Před nějakými třiceti lety vymyslel adventury jako Maniac Mansion a The Secret of Monkey Island, v jejichž stopách Thimbleweed Park důsledně kráčí. Gilbert přitom více jak 20 let žádnou adventuru neudělal. Namísto toho konzultoval cizí tituly (Penny Arcade Adventures) a příležitostně udělal hru jako Deathspank nebo The Cave. Nikdy nešlo o čistokrevné „klikací“ adventury. K tomuto žánru se vrací teprve nyní. Dobrá zpráva hned na začátek: nehledě na přestávku Gilbert svým adventuristům stále rozumí dokonale.

Steep - recenze

16. 12. 2016 | Adam Homola

Sám vlastně nevím, kdy jsem naposledy sjel nějaký český svah. A mé virtuální já na tom není o mnoho lépe. SSX, Supreme Snowboarding a další podobné tituly už mají nejlepší léta za sebou - Ubisoft tak měl s novinkou Steep volné pole působnosti. Přesto mezi slepé tvůrci vypustili jen jednookého způsobem, jakým babička pouští na Moravě slepice. „Kšáá,“ řekl Guillemot, když pouštěl Steep bez větší marketingové podpory na trh a šel raději řešit důležitější věci. A zatímco se Guillemot musí nervózně rozhlížet kolem sebe, Steep se může bez problémů rozjet plnou rychlostí. Ve své kategorii nemá žádnou konkurenci, a byť je jednooký, vidí nejnovější titul studia Ubisoft Annecy velmi dobře.

Ratchet & Clank Future - recenze

22. 10. 2007 | Redakce Games.cz

Nesourodá dvojice veskrze sympatických hrdinů, ušatého Ratcheta a plechového robota Clanka se představuje ve hře Vánoc pro PlayStation 3. A v sázce není nic menšího, než záchrana galaxie před novým krutovládcem.

Warlock 2: The Exiled - recenze

25. 5. 2014 | Jakub Kovář

Pokračování tahové strategie Warlock, která na první pohled připomíná Civilizaci ve fantasy prostředí, se stejně jako původní hra zameřilo především na válčení. Zapomeňte tedy na precizní diplomacii, vynalézání, vyvažování produkce a starání se o blahobyt všeho lidu. Přestože Warlock 2: The Exiled všechny prvky obsahuje, hrají druhé housle a slouží pouze jako podpora dobyvatelských choutek. Není to nutně špatně, neboť taktické bitvy dvou, tří, čtyř a někdy i pěti armád mohou stát za to.

Recenze