Pokud jste novopečení majitelé headsetu pro virtuální realitu PS VR2, může se vám touto dobou klidně stát, že už se na futuristickou helmu práší a tak nějak na ní nemáte co hrát. Horizon Call of the Mountain je dechberoucí, ale stále jednohubka na dvě kratší odpoledne. Resident Evil Village byste mohli mít už taky zmáknutý i z pohledu vlastních očí. A pokud vás nebaví závodění na okruzích v Gran Turismo 7 a chtěli byste něco akčnějšího, nemusíte hledat dále, protože je tady The Light Brigade.
Fantasy roguelike střílečka s reálnými zbraněmi z druhé světové války má překvapivě komplexní herní mechanismy a naprosto výborně a autenticky zpracovává střelbu z pušek, samopalů i pistolí. Sice nejde o kdovíjaký technologický zázrak, který by ukazoval možnosti aktuální generace hardwaru, ale zábavy si užijete měrou vrchovatou.
Opakováním k úspěchu
Princip The Light Brigade je přitom tak jednoduchý a návykový: Procházíte menšími náhodně generovanými arénami s čím dál početnějšími a těžšími protivníky. Cestou sbíráte různá vylepšení, náboje a peníze, abyste se co nejlépe připravili na střety s tuhými bossy.
V základu sice máte dvě oživení, ale nepřátelské projektily brutálně devastují zdraví, takže pár ran znamená smrt a opakování arény. No a pokud vám životy dojdou úplně, vracíte se na začátek a dáváte si celé kolečko znovu, jak v žánru roguelike bývá zvykem.
zdroj:
Foto: Sony
Nepříteli patří kulka mezi oči
Protivníci se vyskytují v několika variacích: Máme tu lučištníky, střelce, granátníky, vlky a třeba i sokolníky, kteří na vás vysílají explodující opeřence. Vy ale nejste bezbranní. Postupně si odemknete různě vyzbrojené třídy s odlišnými styly hraní a hlavně různými pistolemi, flintami a kulomety.
Právě střelba a zbraně jsou v The Light Brigade zpracovány naprosto fantasticky, čemuž napomáhá haptická odezva a adaptivní triggery ovladačů Sense. Notnou část hry jsem strávil jen kvedláním se závěry různých pušek, vyhazováním nábojů z komor a přebíjením zásobníků.
Manipulace se zbraněmi ale není jen tak. U dlouhých pušek musíte pečlivě srovnat mířidla do roviny, jinak kulky létají všude možně, jen ne k cíli. A chvilka hraní za třídu pistolníka, kterému se u pasu houpou dva Colty 1911, vám dá okusit, jak obtížné je něco trefit akimbo, tedy s pistolí v každé ruce. Do toho můžete nebožákům na hlavy házet granáty, ale i sesílat ničivá kouzla. To vše s potřebou poměrně komplexní motorické koordinace.
Arzenál The Light Brigade je rozmanitý, každá zbraň je unikátní a mění přístup ke střetům. Takový střelec vybavený puškou Gewehr-43 si raději zaleze za zídku, odkud bude na dálku se smrtící přesností ustřelovat hlavy, zatímco milice s se samopalem VG-5 si veškeré neshody vyříká plnými dávkami nablízko.
Krom dlouhé pušky, kterou tasíte sáhnutím za rameno, máte většinou u pasu i sekundární pistoli. Ta přijde vhod v těsnějších střetech, když vám v pušce zrovna dojdou náboje. Jak nás střílečky učí už drahnou dobu: Sáhnout po pistoli je rychlejší než přebíjení.
zdroj:
Foto: Sony
Souboje jsou metodické a když jde do tuhého, každá chyba často končí smrtí. Stačí špatně spočítat zbylé náboje v zásobníku, spoušť cvakne naprázdno a už vás trhají na cucky nepřátelské výstřely. Nebo si jenom nenechat poslední kulku v komoře a po přebití zapomenout zatáhnout závěr – cvak, a smrt.
The Light Brigade ozvláštňuje každý průchod náhodně generovanými vylepšeními. Mohou to být pasivní bonusy k poškození, hlavně, kolimátory, aktivovatelné přívěsky, které vaši střelu promění v granát, ale i vylepšování zdraví a kouzla. To znamená, že byť se hrou s obrovským štěstím a umem dá projít za pár hodin, je zábava se k The Light Brigade vracet, zkoušet nové kombinace schopností a z naškudlených zkušeností si vylepšovat hratelné třídy.
Pohyb ve virtuálním prostoru
Zásadní otázkou samozřejmě je, jestli u hraní The Light Brigade hrozí kinetóza. Osobně sice tímto problémem netrpím, ale dovolím si tvrdit, že i vy, kteří ano, byste neměli odkládat brýle každých deset minut. Máte totiž dva způsoby pohybu a pro úspěšné hraní je potřeba zvládnout oba: teleportaci i souvislou chůzi.
Hra k tomu sama vybízí, byť mi nějakou dobu trvalo si uvědomit, co se po mně chce. Kontinuální chůze páčkami, typická pro střílečky, je totiž zoufale pomalá a navíc se směr pohybu orientuje podle polohy ovladače. Kolikrát jsem při úprku před protivníky začal levým ovladačem začal šátrat v opasku po plném zásobníku, což akorát vyústilo v to, že místo couvání jsem si naběhl rovnou do spršky kulek.
Teprve po chvíli mi došlo, že v přestřelkách je záhodno využívat teleportaci na krátké vzdálenosti. Jenom tak se totiž zvládnete vyhnout už letícím střelám a dostat se na strategická vyvýšená místa. A můžete takto klidně hrát celou hru, což má mnohem menší dopad na lidi, kterým se ve virtuální realitě dělá nevolno. Souvislý pohyb se hodí při vykukování zpoza překážek nebo průzkumu už vyčištěných arén a vyzobávání nesebraných zásobníků, mincí a předmětů.
Stopka před vrcholem
Hratelnost, akce, imerze, to vše je v The Light Brigade vynikající, ale bohužel existují i nedostatky, které zážitek z této jinak velmi povedené střílečky srážejí. A tím hlavním je vizuální a technická stránka.
Hra zkrátka a jednoduše nevypadá dobře. Možná se není čemu divit, protože The Light Brigade zároveň vychází i na předchozí generaci PS VR, ale prostředí je sterilní, chybí mu detaily a grafické ztvárnění nezachrání ani pokus o jistou stylizaci.
Je to problém hlavně v arénách, které nejsou kdovíjak rozlehlé, ale přesto se až na pár výjimek topí v mlze a temnotě. Je to frustrující, pokud hrajete třeba za odstřelovače, protože hledat v oslepujícím oparu nepřátele připomíná spíš test u očaře než co jiného.
I postavičky protivníků jsou tmavé, takže splývají s pozadím, přírodními překážkami a nebýt skvěle zpracovaného 3D zvuku, zarylo by se mi do zad střel mnohem více, protože je velmi jednoduché nepřátele přehlédnout. The Light Brigade zkrátka není ten titul, který byste ukazovali známým se slovy: „Podívej, jak už hry na VR vypadají skvěle!“
Otravné jsou také nahrávací časy. Je to možná rozmazlenost z SSD, ale když i graficky mnohem impozantnější Horizon Call of the Mountain zvládá načítání téměř okamžitě, nechápu, proč nahrávání každé lokace v The Light Brigade zabere klidně i 20 sekund. Pořád nejde o kdovíjaký zásadní problém, ale když vám průchod jednou arénou zabere minutu, dvě, je obtížné zdlouhavé čučení na loadovací obrazovku ignorovat.
Zastřílejte si
Ano, problémy bychom tu měli, hlavně toho technického rázu. Všechno ostatní ale funguje vážně dobře a spojuje se v překvapivě komplexní a zábavný zážitek ve virtuální realitě. Výsledkem je velmi důrazné doporučení všem, kterým v poličce odpočívá VR headset.
