O tom, že mám rád atmosféru Divokého západu a westernů speciálně, jsem tu psal nedávno v preview na jinou hru - Desperados. Není proto divu, že jsem si nenechal ujít ani další hru z tohoto prostředí. Tentokrát jde o čistokrevnou real-time strategii America od prakticky neznámé firmy Data Becker, což mi předem trochu naznačovalo, abych ke hře nepřistupoval s přehnaným očekáváním. Přesto jsem v koutku duše živil zbytky naděje, že půjde o skvělou hru. Můj konečný názor bych vám teď rád sdělil v této recenzi.

• Pouze kampaně
zdroj: tisková zpráva Hra je situována do období po občanské válce a následného masivního osídlování Divokého západu. Čekal jsem proto i návaznost na určité historické události té doby. První, co mě trochu překvapilo, je to, že se nedají hrát samostatné mise, pouze kampaně za 4 zúčastněné strany - Indiány, Mexičany, psance a přistěhovalce. Přesto, že je doporučeno hrát kampaně popořadě, vcelku na tom nezáleží. Zvolíte si tedy kampaň a následně jste uvedeni do jakéhosi příběhu. To by bylo pozitivní ovšem pouze tehdy, kdyby měl celý příběh na pozadí hlavu a patu (jako, že nemá). Přitom na příběhu by se dal postavit z větší části úspěch celé hry.

Hlavní je, že se alespoň dozvíte, co je vaším cílem v nadcházející misi. Tady je nutno říci, že cíle jsou poměrně rozmanité a ne vždy je cílem pouze zničit nepřítele. Navíc úkoly se během kola několikrát mění - vždy po splnění některých se vyskytnou jiné. I to trochu přidává na atmosféře, někdy to ale působí problémy, když nevíte, co bude pak a nejste schopni na to bleskurychle zareagovat. Vcelku mě ale příběh zklamal, protože mě nijak nezaujal a nebyl jsem tak vtažen patřičně do hry. Navíc v historických událostech jsem se zklamal zcela, žádné se nekonají.

• Podivné herní vztahy
Další věc, která každého znalce real-time strategií ihned praští do očí, je až neskutečná podobnost s principem her Warcraft nebo Age of Empires. Základem vaší "výrobní" síly jsou de facto impíci (ženy, muži, gauchos, outlaws), kteří mají za úkol těžit dřevo, zlato a shánět něco k jídlu. Zbytek vašich jednotek jsou bojovníci, kteří jsou určeni do boje. Také musíte postavit stavby, které vám umožňují cvičit tyto bojovníky nebo vylepšovat jejich výzbroj, domy, ve kterých vaši obyvatelé bydlí atd. Popisovat podrobněji tyhle věci opravdu nemá cenu, protože kdo hrál Warcrafta (je vůbec někdo, kdo ho nehrál?), zorientuje se během minuty.

zdroj: tisková zpráva Aby se Amerika aspoň trochu lišila, jsou udělány rozdíly mezi jednotlivými národy ve hře. Při podrobnějším pohledu ale zjistíte, že ty rozdíly nejsou zase tak velké, protože dost věcí se dělá trochu jinak (nebo je dělá někdo jiný) a ty zbylé mnoho výhod nepřináší. Tak třeba Indiáni se mohou naučit plavat, ale když se to nenaučí, nic se neděje. To mi připomíná trochu podivné vztahy mezi některými aspekty hry. Pěší Indián se naučí přeplavat řeku, ale s koněm, který umí plavat normálně, to nedokáže. Ve hře jsou ale i podivnější věci. Tak třeba u Mexičanů, když chováte krávu a chcete z ní maso, musí je řezník zabít. To se udělá tak, že kliknete na krávu a pošlete jí na jatka. Kráva se poslušně otočí a hupky šupajdí na jatka. Inu, šílené krávy se asi vyskytovaly už tenkrát. Podivně také vypadá, když (třeba) lučištníci ničí nepřátelské záhony tím, že do nich střílí šípy. Zaujal mě také výrobní systém u psanců. Napřed vytěžíte hodně dřeva, z něho vyrobíte ohnivou vodu, která u nich funguje jako jídlo (!), a za toto jídlo "vyrobíte" v saloonu pistolníka. No budiž.

Dále mi vadí, že každá mise začíná prakticky od začátku. Navíc se mezi nimi nepřenáší žádné jednotky, což zamrzí zvláště při vědomí toho, že každý váš bojovník získává v boji zkušenost. Kromě zkušenosti má na bojovou hodnotu vašich jednotek vliv i morálka, která se zmenšuje úměrně se vzdáleností od domova. Určitým zpestřením jsou ve hře i koně, které můžete získat čtyřmi způsoby - chovat je, ochočit si mustangy z prérie, ukradnout je soupeři nebo je získat jako válečnou kořist na bitevním poli. Pokud totiž zabijete soupeře na koni, máte pak možnost zabrat jeho koně. Navíc jednotky jedoucí na koni jsou silnější. Určitou změnou oproti Warcraftu jsou i průchozí lesy, které tak netvoří přirozenou překážku pro jednotky. Ale dají se v nich poměrně úspěšně schovat vaši vojáci. Vzhledem k omezení maximálního počtu vašich jednotek (100) toho moc využít nejde, protože bojovníci jsou třeba jinde a není je možno schovávat na léčku někde v lese.

• Slabá AI
Další věc, která mi nepotěšila, je poměrně chabá inteligence nepřítele. Já přitáhnu s armádou k němu do základny, a on na mě posílá jen ty jednotky, které vidí jednotky moje. Ostatní stojí jako tvrdé Y, dokud i oni "něco neuvidí". Tím, že na mě útočí nepřítel po malých skupinkách, je jasné, že výhra je jen otázkou času. Navíc se nemusíte příliš zatěžovat promýšlení strategií - v Americe platí, že rozhodující je především kvantita. Každá mise pak vypadá i přes rozdílné úkoly stejně, tedy postavit základ vesnice (města) tak, aby prosperovala a zajistila vám dostatečný přísun bojovníků, pak se s větším skupinkou vydáte k nepříteli a porazíte ho. Toť vše.

• Zpracování
zdroj: tisková zpráva Ani grafické zpracování není bůhvíjaké. O 3D enginu není ani stopy a i ten 2D vypadá, no, řekněme průměrně. Při rozlišení 1024x768 se na to dá celkem koukat, při nižších už jsou vidět kostrbatější postavičky i budovy. Stejně tak i hudba a zvuk zapadají do běžného průměru. Na "béčkovost" hry ukazují i možnosti multiplayeru. Ten totiž umožňuje hru pouze po LAN, navíc musí mít každý hráč svou vlastní kopii hry. Abych se přiznal, nedovedu si stejně představit, že by se někdo pustil do multiplayer hraní této hry.

I poslední zbytky naděje o kvalitách hry ze mě rychle vyprchaly. Amerika je klasický klon Warcraftu a Age of Empires (pár věcí má i ze Settlers), který ale ani zdaleka nedosahuje kvalit zmíněných předloh a jediným, čím může zaujmout, je námět. Ten však sám o sobě nestačí, protože vše ostatní je zpracováno sotva na průměrné úrovni. U Data Becker se ještě mají co učit.