Recenze
Decisive Campaigns: Case Blue - recenze
26. 1. 2013
|
Tomáš Jung
O Decisive Campaigns: Case Blue lze napsat, že slouží jako studijní pomůcka. Za tohle tvrzení uvedené na Games.cz, který se zabývá hlavně zábavou, bych asi zasloužil lámání v kole. Většinu normálních hráčů, virtuálních střelců a drakobijců, to zaručeně odradí od dalšího čtení. Jenomže vy čtete tuhle recenzi protože jste jiní, přemýšliví, hloubaví a máte zájem se nechat provést změtí podivně vyhlížejících čtverečků pohybujících se po strohé mapě, protože tušíte, že tohle by mohla být nejen dobrá strategie, ale také zábavné poznávání historie. Nejste daleko od pravdy, však to dokázal již předchozí díl.
Fez - recenze
30. 4. 2012
|
Pavel Dobrovský
Už ani přesně nevím, kdy jsem o Fez slyšel poprvé. Rozhodně to bylo dávno. Po konzultaci s internetovou wiki-paměti jsem moudřejší: Phil Fish oznámil Fez v červenci 2007. Následující roky dával neustále najevo, že až hra vyjde, tak bude tou nejlepší hrou vůbec. Rošádami s datem vydání zajistil Fezu přezdívku „nezávislý Duke Nukem Forever“ a nakonec to dotáhl až do dokumentu Indie Game: The Movie a na řadu konferencí, přestože Fez stále nevycházel.
Halo: Combat Evolved Anniversary - recenze
18. 11. 2011
|
Aleš Smutný
Je to velký kluk. Je mu už deset let. Že je to málo? Ale vždyť je to herní postava, a na takovou, upřímně řečeno, to je už docela dost. Úctu si však nezaslouží jen kvůli věku. Tenhle chlapík (nu, spíše genetický upravený nadčlověk) se totiž stal ikonou. Zelená zbroj, zlatý průzor, vzdorný postoj, případně ještě mihotavý třpyt štítu... John-117 alias Master Chief patří mezi nejvýznamnější a nejikoničtější herní postavy. A stejně tak série Halo patří k nejvýznamnějším střílečkám, ať už z hlediska příběhové kampaně nebo multiplayeru.
Cities in Motion - recenze tycoonovské strategie
13. 2. 2011
|
Tomáš Jung
Cities in Motion je budovatelská strategie ve stylu Transport Tycoon (viz nedávné první dojmy), ve které budete dělat šéfa firmy navrhující a provozující hromadnou dopravu v několika velkoměstech. Je to chytrá hra pro chytré hráče a dokazuje to velmi nevybíravým způsobem. Prvních pár hodin se z vás totiž snaží udělat blbce a naprosté ubožáky, kteří nejsou schopni vytvořit fungující a hlavně vydělávající dopravní systém.
F1 2010 - recenze
30. 9. 2010
|
Václav Rybář
F1-čkové hry se od dob kultovní Grand Prix série od Microprose zasekly na mrtvém bodě a čím dál tím víc připomínaly televizní přenosy. Líbivá grafika, důraz na bouračky, ale ve výsledku nudné ježdění. Přesun formulí na konzole a nebezpečná hladina arkádovitosti v krvi pak oblíbenému motorsportu zasadily poslední ránu. Následoval potupný odjezd do boxů, po němž virtuální asfalt ovládly cestovní vozy.
Operation Flashpoint: Red River - recenze
21. 4. 2011
|
Dan Vávra
Neuběhly ani dva roky od vvydání Dragon Rising a Codemasters přicházejí s novým dílem původně české taktické akce Operation Flashpoint. Minule se bojovalo na skutečném ostrově v Pacifiku, tentokrát se konflikt přenesl do Tádžikistánu, země ležící mezi Afghánistánem a Čínou. Co nového nás kromě změny bojiště tentokrát čeká?
Tony Hawk Ride - recenze
18. 2. 2010
|
Redakce Games.cz
Pro jubilejní desátý díl to chtělo již něco nového, řekl si možná proslulý matador. A přišel s variací na skutečný skateboard s periferií, jež měla nahradit ovladače.
Halo 2 (Xbox) - recenze
7. 1. 2005
|
Redakce Games.cz
Je takovým nepsaným pravidlem, že na konzolích nenajdete skutečně špičkové first-person střílečky. Jedna hra tohle pravidlo přeci jenom porušila - Halo 2 pro Xbox. Jak se hraje bezkonkurenčně nejlepší konzolová FPS?
Battlefield 2042 – recenze nejhoršího Battlefieldu moderní éry
23. 11. 2021
|
Pavel Makal
Když je recenzování utrpením
Sherlock Holmes: Chapter One – recenze
18. 11. 2021
|
Patrik Hajda
Nejlepší videoherní zpracování slavného detektiva
Persona 5 Royal – recenze
15. 4. 2020
|
Pavel Skoták
Hnulo se v něm svědomí. I když, něco mi říká, že to nebylo svědomí. Byla to moje skupinka zlodějíčků, jejichž cílem není nic menšího než snaha změnit lidská srdce k lepšímu a přinutit i ty největší zlosyny ke zpytování svých činů. Persona 5 by se mohla jevit jako simulátor života japonského studenta s nějakými těmi tahovými souboji, ale ve skutečnosti jde o neuvěřitelně atraktivní cestu do hlubin lidského vědomí okořeněnou tím správným japonským bizárem.
PES 2020 – recenze
23. 9. 2019
|
Václav Pecháček
Fotbalisté se obvykle zlepšují v tom, co dosud neumí, jako když trenér Manchesteru United Ole Gunnar Solskjær nedávno prohlásil o mladém útočníkovi Masonu Greenwoodovi, že je to jeden z nejlepších zakončovatelů, jaké kdy viděl, ale ještě musí zapracovat na taktice a presinku. PES 2020 je ovšem výjimka z fotbalového pravidla – zlepšuje se v tom, v čem už předtím bylo vynikající. V zážitku na samotném hřišti. Mimo něj to jako obvykle není žádná sláva, i když kariéra pro jednoho hráče udělala krok správným směrem.
Football Manager 2017 - recenze
12. 11. 2016
|
Václav Pecháček
Fotbalové manažerování není zrovna vděčné řemeslo. Celé dny se dřete na tréninkovém hřišti, potíte z mozku jednu brilantní taktiku za druhou, staráte se o své hráče, jako o bezbranná novorozeňata, a ještě se musíte čas od času vykecávat s otravnými senzacechtivými novináři. A co z toho vlastně máte? Samozřejmě spoustu peněz a slávy, ale kromě toho? Jen stres! Pak vyhrajete Ligu mistrů a jistý slovanský oligarcha s vámi po pár měsících stejně vyrazí dveře i přes vaše přitažlivé italské charisma. Tenhle džob je prostě lepší přenechat lidským hrochům s tou nejtlustší kůží v okolí. Pro všechny ostatní je tu Football Manager 2017.
Polda 3
19. 11. 2000
|
Redakce Games.cz
Polda 3 - recenzeAutor: FéliePublikováno: 19.listopadu 2000Do boje o místo pod...
Once Human – recenze postapokalyptického survivalu
25. 7. 2024
|
Michal Krupička
Multiplayer inspirovaný Control i SCP
The First Descendant – recenze korejského etalonu grindování
24. 7. 2024
|
Michal Krupička
Skvělá střelba, hloupé dialogy, unylý grind
Cities: Skylines II – recenze budovatelské strategie
19. 10. 2023
|
Jan Slavík
Hra, která ještě neměla vyjít
Clandestine - recenze skutečné stealth akce
9. 12. 2015
|
Ladislav Loukota
"Nezbývá než doufat, že Logic Artists vyřeší všechny mouchy k plné spokojenosti hráčů, ale především se jim kolem Clandestine (Steam) podaří vytvořit větší komunitu." Právě tímto konstatováním končil text, ve kterém jsem popisoval dojmy z early access verze netradiční kooperativní stealth akce Clandestine, jejíž silnou stránkou má být nutnost sladit postup agentky v poli s činností hackera u počítače. I po vydání Clandestine se však názory na úspěšné vychytání problémů notně liší. Je tedy Clandestine nebroušeným diamantem, nebo vývojáři geniální koncept zabili? Odpověď není jednoznačná.
Grow Home - recenze unikátní plošinovky s robotem
27. 2. 2015
|
Adam Homola
Grow Home je typická hra od Ubisoftu. Ne, nemá multiplayer, neobsahuje podobné prvky odemykání kusů světa synchronizací u nějaké věže a dokonce ani nevyužívá Uplay. Typický styl velkého vydavatele, který se promítl do téhle hry z klávesnic britské pobočky, Ubisoft Reflections, spočívá ve snaze o něco nového a zaměření na okouzlení z objevování neznámého. Celou náplní hry je lezení po něčem vysokém za účelem odhalení dalšího kusu světa. Koncept hráčům dobře známý z Far Cry, Assassínů a třeba i z Watch Dogs a jiných velkých produkcí. Grow Home chytrá, nápaditá a hlavně a především zábavná hra s robotem.
PES 2015 - recenze
23. 12. 2014
|
Martin Bach
Je pro kvalitní fotbalovou hru podstatný počet licencovaných týmu? Nebo je důležitější fyzika míče či animace hráčů? Záleží víc na vzhledu hráčů a nabídce herních módů? Má se na základní nastavení střílet kolečkem nebo čtverečkem? Tyto a mnoho dalších otázek řeší už skoro patnáct let dvě skupiny hráčů: jedna stojí na straně EA Sports a série FIFA, druhá zase doslova kope za Konami a sérii Pro Evolution Soccer. Hádek už bylo nespočet a argumenty jsou silné na obou stranách. Když se do celé problematiky pustíte hlouběji, zjistíte, že kvalitní fotbalová hra je taková, která člověka baví i ve chvílích, kdy prohrává jeden zápas za druhým. Otázka tedy zní: umí něco podobného PES 2015?
Mind: Path to Thalamus - recenze
11. 10. 2014
|
Ondřej Švára
Lidská duše může mít mnoho podob, ale protože jsme dosud nepodchytili její podstatu, těžko lze ony formy hádat či snad předvídat. Asi tak jako počasí. Trojrozměrná nezávislá puzzlovka Mind: Path to Thalamus přitom absurdně spojuje obojí. Když ve hře zahřmí, s duší se něco děje! Mind ale není nějaké zjednodušené poučení, vlastně z ní neplyne žádné ponaučení, ani stereotypní vzorce příběhů. Po náročné pouti v Mind, tedy ve videoherně zhmotněném interiéru mozku trápícího se člověka, usne klidným spánkem asi málokdo. Na to je tahle logická novinka až příliš extravagantní a svérázná.
Contrast - recenze
20. 11. 2013
|
Ondřej Švára
Přijela pouť, ale dětský křik je slyšet pouze v ozvěnách. Šustění peněz v portmonkách taky někdo jenom pustil z amplionů. Je vážně cosi tragického na světě, který se pouze tváří, že žije. Ve skutečnosti je pouhým stínem své dávno ztichlé minulosti a člověk brzy pozná, že je to míněno doslova. Ty podivné stíny, hrající si na obchod, hospodu i na doktora, zde budí skoro až hrůzu. Je to jen sen, nebo se opravdu život spojil se smrtí a čmárá svoji verzi pravdy na zdi kabaretů a malých divadel? Myslím takových, kde zatažené oponě zatleská vestoje prázdné hlediště. „Svět skončil, ale život jde dál,“ pravil by namol zpitý klasik…
The Stanley Parable - recenze
6. 11. 2013
|
Miloš Bohoněk
Nečtěte to! Vykašlete se na text, mrkněte na číselné hodnocení, slepě mu věřte, kupte si The Stanley Parable, zahrajte si hru skrz naskrz, a pak si sem o ní přijďte popovídat. Pokud chcete o Stanley Parable mluvit stoprocentně bez spoilerů, akorát se to zvrhne v lavinu prázdných adjektiv. Anebo si aspoň stáhněte původní HL2 modifikaci či demo ze Steamu, které se od plné verze překvapivě liší.
Shadowrun Returns - recenze
30. 7. 2013
|
Ondřej Švára
Každý národ se modlí, aby byl mír uzavřen raději před válkou než po ní, ale většinou to nevyjde. Ani v naší blízké budoucnosti prý nebudeme chytřejší. Počítá s tím scénář k Shadowrun Returns a jeho autor Jordan Weisman, jinak designérská legenda. Na jeho velký tvůrčí návrat se vyplatilo čekat. Nový Shadowrun je temný, syrový a postapokalyptický. Tak ho máme rádi.
Dragon’s Dogma - recenze
31. 5. 2012
|
Petr Prošek
Až se nás léto zeptá, co jsme dělali poslední měsíce, nebudeme se vykrucovat a nervózně si žmoulat prstíky. Pohlédneme mu zpříma do očí, pravou dlaň ležérně položenou na rukojeti dračího meče, v levé ruce otrhaný svitek s kresbou nahé Triss Ranuncul. Vážně jsme se nenudili - lovili jsme šupinaté bestie ve Skyrimu, umírali v temných labyrintech Dark Souls, pátrali po vrahovi králů v rozšířené edici druhého Zaklínače a se slzičkou v oku vzpomínali na staré časy v Legend of Grimrock. Někdo na krvavý oltář položil celou roční dovolenou, jiný obětoval drahou polovičku, která odmítala pochopit, že Fus Ro Dah je mnohem důležitější, než vyznání nekonečně lásky pod rozkvetlou třešní. Ámen!
Sniper Elite V2 - recenze
1. 5. 2012
|
Vilém Koubek
Ať se nám to líbí nebo ne, studio Rebellion není a nikdy nebylo žádnou zárukou skvělé hry. Občas se mu ale podaří vytáhnout nějaký ze svých titulů nad průměr, což je případ pár let staré a ne zcela tradiční akční hry Sniper Elite. Ohlas byl pozitivní, prodeje slušné, vytvořila se kolem ní silná komunita fanoušků - není proto divu, že se začalo pracovat na druhém dílu, který zanedlouho udeří na pulty obchodů. Otázkou je, zda má náš elitní odstřelovač stále pevnou mušku, nebo se mu za tu dobu náhodou nezačaly trošku klepat ruce.
Asura's Wrath - recenze
8. 3. 2012
|
Aleš Smutný
Asura je vzteklý chlapík. Vlastně, říct, že je vzteklý, je tak trochu podcenění jeho stavu. Berserkové by se vedle něj dali označit za filosofující flegmatiky, Kratos je jen špatně naladěný kulturista a kdyby ve hře mohl řídit auto, pojem „road rage“ by dostal nový význam. Nicméně, je fakt, že Asura má k tomu vzteku důvod.