Polda 3
8/10
zdroj: Archiv

Polda 3

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

19. 11. 2000 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Polda 3 - recenzeAutor: FéliePublikováno: 19.listopadu 2000Do boje o místo pod...


Polda 3 - recenze

Autor: Félie
Publikováno: 19.listopadu 2000

Do boje o místo pod vánočními stromečky a v srdcích adventuristů vyráží další česká hra, Polda 3 od firmy Zima Software.

 Hledání Jaromíra Jégra
Ano, již potřetí máme možnost se setkat s policistou (nyní již bývalým) Pankrácem, který byl „odejit“ z činné služby a jako všichni poldové, nic pořádného neuměje, vrhá se na dráhu soukromého detektiva. Ale jak již vložil Raymond Chandler do úst svého soukromého detektiva Philla Marlowa: „Policisté a politici by měli být lidé ti nejlepší ze všech - ale současně na této práci není nic, co by právě takové lidi lákalo“, spokojme se s tím, že Pankrác dělá to co dělá, alespoň neškodí daňovým poplatníkům. Ale upřímně: On asi i v době, kdy sloužil ve státních službách, patřil k těm cca 4 inteligentním policistům, jimiž naše policie běžně disponuje :) Pokud nechcete prozradit, kam se v průběhu celé hry dostanete a co vás čeká, raději přeskočte následující tři odstavce.

Zvětšit zdroj: Archiv Do děje jsme vtaženi ve chvíli, kdy je „polda“ angažován manželkou nějakého kuchaře Cicvárka. Jeho úkolem je kuchaře najít, protože se před nějakým tím časem ztratil a jeho žena jej teď nutně potřebuje. Teda, ne že by ho chtěla, ale ráda by se ujala velkého dědictví po tetě, ale v závěti stojí, že toto dědictví musí převzít oba manželé společně. A tak chápeme zcela jistě její nezřízenou touhu po zapomenutém manželovi. Pankrác, žádnou jinou práci nemaje, tento úkol přijímá. Ostatně: Proč by ne? Dědictví má být veliké, tak by mohla být klientka po úspěšném zvládnuté operace velkorysá.

Během děje se ale z prostého případečku stává kauza mezinárodní úrovně, protože Cicvárek byl osobním kuchařem superhvězdy NHL českého původu, nějakého Jaromíra Jégra, který se pro jistotu ztratil taky. Jaromírova snoubenka, nějaká Andrea Voříšková (proč ne rovnou Derešová?), je do tohoto případu zapletena zvláštním způsobem také a v průběhu hry máme možnost se s ní několikrát setkat. A abych to zkrátila: nakonec je Pankrác ve službách několika soukromých osob (paní Cicvárkové a těch ostatních, kteří touží po Jégrovi) a dokonce ve službách CIA!!! Tomu říkám raketový postup.

Do služeb tajných agentů se dostává poté, co je zjištěno, že se zřejmě na únosu Jégra a, potažmo, Cicvárka podílel mezinárodně hledaný arabský terorista (až později vyjde najevo, že za Cicvárka terorista nemůže, za kuchařovo zmizení může Suši). No a když už „polda“ hledá Jégra, mohl by odchytit i onoho mezinárodního lumpa a zjistit „wo co go“. Vždyť to má „po cestě“ :) Opomineme-li určitou krkolomnost celého příběhu a přijmeme-li velkou nadsázku autorů jako jejich režijní záměr, můžeme přistoupit k samotnému meritu věci - tedy ke hře.

 Cesta kolem světa v podání šíleného scénáristy :)
Zvětšit zdroj: Archiv Během putování Pankráce za svými povinnostmi se dostaneme do různých částí světa. Kromě Česka a Ameriky ještě do Iráku, do Jižní Ameriky, na Sibiř a na nějaký ostrov v Tichomoří. Vcelku se jedná o slušnou cestu kolem světa. Jednotlivé mise jsou velmi jednolitě komponovány a vytvářejí dojem uceleného příběhu. Na všech místech řeší Pankrác různé úkoly a zde musím říct, že obtížnost je velmi kolísavá. Zpočátku jsem si libovala, že pokud autoři budou v trendu pokračovat, bude na konci o čem přemýšlet. Proto mě překvapilo, když náhle mise do Iráku byla velmi jednoduchá až primitivní. Zvláště po misi v USA, kde bylo hned několik poměrně obtížných případů.

Ve Státech mě naprosto dostal úkol, kdy musíte spálit leteckému mechanikovi papírovou vlaštovku, aby on potom usnul a vy se mohli podívat do poškozeného letadla, do kterého sice před třemi měsíci nastoupil, ale nikdy nevystoupil Jaromír Jégr. Skutečně taková ukolébavka v podání Zimy Software stojí zato. To množství úkonů, které musíte udělat, místo abyste prostě škrtnuli zapalovačem nebo sirkami… šílený scénarista má zřejmě doma dítě, které složitě usíná a tak musí vymýšlet krkolomné způsoby uspávání (a z toho je šílený :-) Následně, když se skutečně do letadla dostanete a propadnete se do úložných prostor, najdete na stěně nápis, který autoři vydávají za arabský. Zde mě na ně dost mrzí, že si nenašli nějakého arabistu nebo přímo rodáka z Blízkého východu a nedali si s tím práci. Ten nápis totiž neznamená nic. Možná teď by se to dalo ještě omluvit s tím, že se jedná o nějakou formu tajného či šifrovaného písma, ale posléze, když už se proháníme Saddámovou zemí, je vskutku smutné, že ani tady nikde alespoň neobmalovali správné arabské nápisy. Grafik se zřejmě nechal inspirovat nějakým textem, protože na jedné tajné továrně (která je, mimochodem, předělána na zimní stadion) končí vývěsní štít slovem Alláh, ale předcházející text je opět nesmyslný. Ve skutečnosti je to ale má jediná výtka, která se týká děje, a to ještě spíše má výtka soukromá, protože vážně pochybuji o tom, že by si běžný český adventurista všimnul, že nápisy nic neznamenají.

Zvětšit zdroj: Archiv Jinak je děj svižný, má spád a je oproštěný od pubescentních vtípků. Když se tam jedinkrát autoři náznaku pitomého vtípku dopustí, sami si okamžitě za jeho úroveň vynadají. Neříkám, že by hra oplývala humoristickými perlami (já sama upřednostňuji inteligentní a laskavý humor, kterým adventury skutečně „postiženy“ nebývají), ale v žádném případě nemohou použité vtípky někoho urazit nebo pohoršit. Jsou tam také perličky, které potěší. Třeba když ekologický aktivista patří do hnutí GreenWar :) Je ale pravdou, že tento vtípek zřejmě potěší jen ty z nás, kteří jsme zažili řádění aktivistické lůzy v pražských ulicích během letošního zasedání MMF a proto víme, že k těmto rádoby bojovníkům za lepší svět se slovo Peace hodí jako k prasátku pero, a to ať už by byl ten jejich mír zelený, žlutý nebo, nedej bože, rudý (ostatně víme, jak takový rudý mír vypadá).

 Vydařené bonusové mezihry
V každém případě ale, i po drobných výhradách, je hra co do hratelnosti skutečně velmi příjemná. Především mě dostaly bonusové mezihry (kterých je celkem 5, viz obrázek z hlavního menu, kde se vám po dokončení Poldy 3 všechny mezihry zpřístupní) a to zejména čára, střelnice a „Prší“. Jak se hraje čára jsem neměla doteď ani nejmenší tušení a že taková hra existuje, jsem věděla jen ze skvělé písně slavného Olympiku - Rváč: „…když kluci hráli o ni čáru, tak šel jsem je zbít…“ Tady jsem si čáry užila do sytosti. A když už se mi konečně podařilo natrénovat zasažení cíle, tak ten parchant, co hrál proti mně, začal mé mince těmi svými vyrážet :)

Zvětšit zdroj: Archiv Střelnice CIA funguje jako normální běžná střelnice, ale hra „Prší“ mě v jednu chvíli zcela konsternovala. Když totiž vyhráváte, tak za každou vaši výhru si slečna, proti které hrajete, svlékne část oděvu. Já jsem byla z nahaté slečny natolik paf, že jsem zapomněla tipnout pro vás obrázek. Tak jsem to kvůli vám hrála znovu, abych vás dostatečně na tento bonus navnadila :) Doufám, že mi tam ten screenshot pan šéfredaktor dá, když už jsem se kvůli němu tak nadřela. Hra je skutečně velice dobře hratelná, má střední obtížnost a drtivá většina akcí je logická. I když i tady jsou perly. Třeba když odvozujete číselné heslo k otevření trezoru podle počtu nohou zvířátek na obrázcích v místnosti (?).

Určitě budete po celou dobu napnuti, protože budete zvědaví, jak tohle může dopadnout. Kdo, kam, jak a proč unesl Jégra a jakou roli v tomto hraje Jégrova snoubenka vám zůstane utajeno až do posledního okamžiku. A můžu vám sdělit, že autoři nebyli žádní troškaři. Pátrání po malém českém kuchaři končí skutečně světovou senzací. Jen škoda, že se nakonec nesetká Pankrác s paní Cicvárkovou, moc by mě totiž zajímalo, jak nakonec tato paní dopadla s tím svým dědictvím, kvůli kterému vlastně celý příběh začíná. Bylo by například skvělé, kdyby byla závěrečná sekvence, kdy odjíždí Pankrác novým Ferrari na dovolenou na Havaj (doprovázen vnadnou agentkou CIA Mucovou, se kterou během téměř celé hry spolupracuje) doplněna o setkání s ordinérní paní Cicvárkovou. Tady by se určitě animátor vyřádil.

 Grafika a zvuky
Zvětšit zdroj: Archiv Po grafické stránce je to běžná 2D adventura, na jaké jsme u nás v Česku zvyklí. Je sice pravdou, že se nejedná o žádné umělecké dílo, ale jde se o sourodou kompozici postav a pozadí. Dokonce ani interaktivní předměty nepůsobí rušivě přestože jsou na první pohled patrné. Grafika má zřejmě za úkol evokovat dojem komiksu a tento záměr je splněn bezezbytku. Animované sekvence jsou poněkud „trhané“, ale přijmeme-li teorii komiksu, můžeme i toto grafikům odpustit. Faktem je, že tento žánr jakési nadsázkové adventury pracuje i s grafikou, jako s nedílnou složkou, a že by tady 3D prostředí s polygonovanými postavami a dynamickou kamerou působilo nesmírně rušivě a celá hra by byla spíše absurdní. Nesmím zapomenout ani na novinku od minulého dílu a to možnost výběru grafického rozlišení z 320x200, 640x480 a detailního 800x600.

Po zvukové stránce bych rozdělila Poldu do dvou kategorií. A to na kategorii dabing a hudba a na zvukové efekty. Dabing je skvělý. Je sice pravdou, že je na něm patrné, že naši přední dabéři zvučných jmen (kdo hru daboval, zjistíte na obrázku vpravo) zvládli tuto hru namluvit z listu na první pokus, ale ona ta hra zase není žádný Hamlet, že? Hudba je nevtíravá a mnohdy i příjemná (ostatně, dá se vypnout). Ale ty zvukové efekty… Především je jich ve hře málo, na to kolik akcí vykonáváte, a když už jsou, tak se moc nepovedly. Nebo třeba jsem jen zmlsaná po Monkey Islandu 4?

 Ovládání a inventář
Ovládání je skvělé, protože je samozřejmě MYŠÍ! V době, kdy nás tvůrci nutí stále častěji se učit do každé hry desítky klávesových zkratek, je hra s myšáčkovým ovládáním pohlazením po dušičce. Ikonka se sice mění jen sporadicky, z ruky se vztyčeným ukazováčkem na ruku vláčnou - mávající, ale když je možné něco sebrat, nebo provést, tak jste upozorněni textíkem. Systém rozhovorů je udělán přehledně a to tak, že se vám v levém dolní rohu vypisují možnosti konverzace, ze kterých si svobodně vybíráte.

Zvětšit zdroj: Archiv Interaktivní postavy nejsou stiženy imbecilitou (tak jako tomu bylo v minulé Česko-slovenské adventuře, kterou jsem také na stránkách WOLu nedávno recenzovala) a když už vám jednou něco řeknou, tak nemají potřebu vám příště zase všechno zopakovat. Proto raději rozhovory neodklikávejte, ale pokuste se je číst. Píšu slovo číst zcela záměrně, i když jsem před chvílí chválila úroveň dabingu, protože jsem si vzápětí po začátku hry pustila i titulkování, abych urychlila spád. On je totiž sice dabing skvělý, ale než to naši herci dostatečně umělecky ztvární, tak já si to asi tak třikrát rychleji přečtu. Předpokládám, že to udělá většina z vás.

Pro urychlení pohybu doporučuji používat zrychlující „dvojklik“, protože jinak se vám bude Pankrác motat po obrazovce nekonečně dlouho a jsou situace, kdy se bez tohoto zrychlení neobejdete vůbec. Například ve chvíli, kdy budete muset pomoci jedné paní střílet krysy, které vykukují ze tří popelnic a vy musíte bleskurychle odkrývat víka, aby je paní mohla revolverem zastřelit.

Inventář je udělán přehledně. Vyvoláte jej buď kliknutím na poldu, nebo jen zajedete myší do horní části obrazovky. Samozřejmě je možné kombinovat předměty už přímo v něm. Pokud můžete použít předmět z inventáře v akci, tak jej prostě uchopíte a ukážete, co s ním chcete dělat. Pokud jste to vymysleli dobře, vypíše se vám to krátkým textíkem.

 Už zbývá jen Mrazík
Zvětšit zdroj: Archiv Na závěr můžu říct, že jsem se při této hře skutečně pobavila. Myslím si, že nemůže nikoho pobouřit, ale spoustu lidí potěšit. Uvažujete-li o vhodném dárku pod stromeček pro sourozence, kamaráda nebo pro dítě, pak nemusíte váhat. A protože se mě má přítelkyně ptala, jestli může tuto hru koupit synovi k vánocům, dovolte mi, abych jí odpověděla: „Jitko, kup to. A ještě si schovej penízky. Ještě má vyjít Mrazík.“

Naše kočka Džína teď spokojena moc není, ale to není způsobeno špatnou úrovní mnou recenzovaných her. Je to proto, že chce kocourka a v tom jaksi nemůžu sloužit. Vůbec se jí nelíbí, že sedím u počítače a hraji si, zatímco s ní mlátí hormony. No… budeme to muset všichni nějak vydržet. A vy si tu hru kupte, fakt si ji užijete :)

P.S. Hra se dostane do obchodů v nejbližších dnech a bude stát 599,- Kč.
Díky vstřícnosti firmy Zima Software si u nás můžete zasoutěžito tři originálky Poldy 3.

Félie



Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv
Obrázek zdroj: Archiv


Verdikt:

Celkově se dá říct, že na naše poměry se jedná o poměrně dobrou adventuru. Je dobře hratelná, je vtipná, má některé originalitky, má příběh, prostě - milovníci českých příběhových her, s kterými může být Polda 3 srovnáván (a nikoliv s čtvrtým dílem Monkey Islandu), jásejte!!

Nejnovější články