Battlefield 2042 – recenze nejhoršího Battlefieldu moderní éry
4/10
zdroj: Electronic Arts

Battlefield 2042 – recenze nejhoršího Battlefieldu moderní éry

Datum vydání:
19. listopadu 2021
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

23. 11. 2021 18:00 | Recenze | autor: Pavel Makal |

Pokud jste vyrůstali v 90. letech a na přelomu tisíciletí, tedy ve zlaté éře herních časopisů, určitě jste měli nějakou hru, jejíž recenzi jste četli pořád dokola a snili o tom, jak báječná zábava to musí být, a přitom slzeli, protože váš počítač byl zkrátka na takové laskominy příliš slabý. V mém případě (tedy jednom z mnoha) to byla recenze na Battlefield 1942 z Levelu, v níž Michal Rybka popsal zábavnost multiplayerových klání tak barvitě, že jsem chodil jako tělo bez duše a proklínal svou rok starou sestavu, jejíž grafická karta nepodporovala T&L, a proto jí byl Battlefield zapovězen.

O pár let později jsem se učil ovládat multiplayerové akce na gamepadu v Battlefield: Bad Company 2, řádil v pařížském metru ve trojce a sledoval next-genový posun ve čtvrtém díle. Ty nejemotivnější vzpomínky mám ale na smělý Battlefield 1, který vzal sérii prozatím nejhlouběji do historie a na bojištích první světové války naservíroval naprosto fantastický zážitek.

Battlefield 1 toho z mého pohledu dělal špatně pramálo, snad vyjma příběhové kampaně. A i když pokračování naznačilo, že v DICE mohou i po takovém úspěchu přijít slabší chvilky, asi bych se nenadál, že nám ze Švédska mohou poslat průšvih takových rozměrů, jako je Battlefield 2042.

Jeho situace je vůči Battlefieldu 1 přesně opačná: Nedělá totiž dobře prakticky vůbec nic, kterýžto fakt začne být evidentní už v hlavní nabídce. Příběhová kampaň zmizela úplně, což mi tedy po předchozích pokusech vůbec nevadí, vymeteno toho ale bylo mnohem víc. Pokud dám na okamžik stranou nový režim Hazard Zone a komunitní hub s názvem Portal, abych se věnoval běžnému multiplayeru, spláču nad výdělkem.

V současné podobě mám totiž na výběr přesně ze dvou (!) režimů, a sice klasického Conquestu a režimu Breakthrough, který už minule nahradil populární Rush. Žádný Team Deathmatch, Free-for-All nebo Domination nečekejte. Pokud byste si v rámci nového Battlefieldu chtěli zahrát menší mód, jehož jedno kolo netrvá tři čtvrtě hodiny, máte prostě smůlu.

Vyvážené jako akrobat bez nohy

Se skřípajícími zuby vybírám Conquest a plynule se dostávám k dalšímu bodu obžaloby. Battlefield 2042 eliminoval klasický systém tříd (Assault, Medic, Support, Recon) a nahradil ho systémem specialistů, tedy konkrétních postav s příběhovým pozadím a unikátními bojovými schopnostmi. Každý specialista má nějakou konkrétní roli: Nalezneme tu například dva typy mediků, drsňák Boris může stavět automatické věže a mrštný Mackay má k dispozici přitahovací hák, díky kterému může zdolávat vertikální části map mnohem rychleji a jednodušeji.

Systém specialistů možná na papíře zní zajímavě, v praxi ale bohužel podstatně nabourává vyvážení hratelnosti Battlefieldu a jeho důraz na týmové hraní. Zatímco v minulosti hra akcentovala potřebu spolupráce v rámci dílčích jednotek armády a každá třída měla jasně danou roli, kterou na bojišti plnila, novinka jako by na frontu poslala 128 individualistů, kteří se starají jen sami o sebe. Vtip je totiž v tom, že jakýkoli specialista si zároveň může vzít libovolný loadout postavený na zmíněných starých třídách.

To znamená, že si třeba s medičkou Falck vezmete schopnost rozhazovat bedny s municí a s ohledem na to, že jste schopni se sami léčit speciální pistolí, se stáváte relativně nezávislými na ostatních. On tedy účel mediků obecně klesl, protože se do hry dostal autoheal. Proč? To bych taky rád věděl.

Obří mapa, obří nuda

Ale dobrá, autoři zkoušejí něco nového, pojďme teď konečně do hry, ať si po letech užiju next-gen pozlátko v sérii, která byla vždycky braná jako benchmark grafických kvalit. Jenže kupodivu ani v tomto ohledu nový díl nedokázal nic než zklamat. Víte, dodnes si pamatuju, jak ohromujícím způsobem na mě zapůsobil Battlefield 1 hned v prvních momentech, jak nádherně odporně vypadala jeho bojiště, bláto lepící se na pásy tanků, domky zničené bušením artilerie, zmar a hrůza zákopů, nad nimiž visela ranní mlha a kouř.

Battlefieldu 2042 chybí srovnatelný charakter, ale ani generační posun ve výkonu PlayStationu 5 jako by se do vizuálního zpracování nijak nepropsal. Důvod je nasnadě – v DICE se rozhodli obětovat naprosto všechno škále, udělat vše raději větší, než aby to bylo hezčí a detailnější. A ačkoli dostáli svému slibu a mapy nového Battlefieldu jsou co do rozlohy zcela bezprecedentní, je to další obrovská chyba.

zdroj: Electronic Arts

Například největší mapa Breakaway, zasazená do antarktických ledovců, sice na next-genu a PC hostí 128 hráčů, ve skutečnosti by ale úplně v pohodě uživila dvojnásobné množství a pořád by nešlo hovořit o kdovíjaké tlačenici. Obrovská rozloha má za následek neskutečně roztahanou hratelnost, jednotlivé zápasy jsou vlastně 40minutovým souborem hluchých momentů, kdy se doslova NIC neděje, vy osaměle běžíte vstříc akci (protože kolegové z týmu samozřejmě na spolupráci kašlou) a jen doufáte, že v ní zvládnete udělat něco hodnotného, než vás přejede vznášedlo, ultimátní zbraň, která boří poslední zbytky imerze. 

Designérům map jako by navíc tentokrát šlo víc o estetiku a tolik se nezamýšleli nad taktickými možnostmi, které hráčům na bojišti musejí poskytnout. Spousta bodů zájmu se nachází na zcela otevřených místech bez možnosti jakékoli smysluplné obrany (pokud nepočítám sílu hrubých počtů). V jiných situacích jsou zas frustrovaní útočníci, kteří jezdí výtahem na vrchol mrakodrapu v naději, že tentokrát třeba tím deštěm kulek po otevření dveří už projdou.

Samotáři se samopalem

Pokud nemáte skupinku věrných kamarádů, kteří budou ochotní trávit čas u Battlefieldu s vámi, vůbec o pořízení neuvažujte. Hratelnost postavená na dobývání jednotlivých bodů na mapě počítá s aspoň trochu koordinovanou spoluprací, místo toho jsou ale hráči rozpadlí v malých bojůvkách a loví fragy, zatímco body zájmu nikdo nehlídá, případně nedobývá.

S ohledem na to, že chybí role velitelů jasně dávajících rozkazy o dalším postupu, vládne pouze chaos. DICE sice chtěli dát hráčům dojem z obřích frontových střetů, jenže jakýkoli pocit sounáležité masy zažijete maximálně na samém začátku hry, kdy na základně desítky hráčů po spawnu nastupují do dopravních prostředků, nad hlavou vám prolítne vrtulník, v bezprostřední blízkosti projede tank a vy s radostí naskočíte na korbu opodál stojícího džípu.

O pár minut později se ale iluze rozplizne do sobeckých přestřelek. Kam se k čertu poděl fantastický režim Operations z Battlefieldu 1, který naprosto geniálně zpracovával postupující frontu, postupně otevíral a rozšiřoval mapu a dával hráčům jasně pocítit dílčí úspěchy i prohry? A ještě na bojiště přinesl skvělý element v podobě Behemothů, válečných strojů, které mohly v kritický okamžik zvrátit průběh bitvy, a tím pádem udržovaly hráče celou dobu v napětí!

Battlefield 2042 a jeho multiplayerové režimy přesně tohle postrádají, jsou únavnou, ubíjející a pomalou nudou. Breakthrough, variace na Rush, kde ovšem bránící tým může dobyté body získat zpět, je na tom o něco lépe a v současnosti je to asi nejlepší režim, který v Battlefieldu 2042 můžete hrát, to je ale zoufale málo. A na té nudě vůbec nic nemění ani implementace dynamického extrémního počasí, které sice ovlivňuje hratelnost třeba omezením viditelnosti, rozhodně ale nejde o takovou změnu zážitku, jak by nám autoři rádi tvrdili.

 Jsem nedopečený produkt, který měl ještě trávit čas ve vývoji, ale v EA chtěli stihnout vánoční sezónu!

Nedostatečný obsah dál podtrhuje naprosto zoufalý arzenál. V současné době hra obsahuje pouhých 22 zbraní a 14 dopravních prostředků, což považuji na naprosto neomluvitelný výsměch. Chybí mimo jiné třeba i takové věci, jako je server browser, ten je přítomen pouze v režimu Portal, o kterém bude řeč za chvíli.

Nepochopitelná je také absence perzistentního lobby, po každém zápase se musíte znovu přihlašovat, chybí leaderboardy, úplně absentují i takové věci jako bonusová XP za trefu z velké vzdálenosti a podobně. Zkrátka prakticky každý aspekt hry hlasitě křičí: „Jsem nedopečený produkt, který měl ještě trávit čas ve vývoji, ale v EA chtěli stihnout vánoční sezónu!“

Hazardovat se vyplatí

Klasický multiplayer bychom měli za sebou, nyní k doplňkovým režimům. Hazard Zone, o kterém jsem si zpočátku nedělal žádné velké iluze, je v konečném důsledku nakonec možná tím nejlepším, s čím nový díl přišel. Na bojišti se setkává 32 hráčů rozdělených do osmi čtyřčlenných týmů, jejichž úkolem je posbírat data ze ztroskotaných satelitů a opustit prostor. Následně můžete data směnit za kredity a za ty pak nakoupit vybavení do dalšího kola. Pokud zemřete, o nakoupený gear přicházíte.

Zejména závěrečná exfiltrace z mapy je pořádně adrenalinovým zážitkem připomínajícím třeba vyvážení kontaminovaného zboží z Temné zóny v The Division, kdy se modlíte, aby všechno klaplo, jak má a na poslední chvíli vás netrefil ze zálohy nějaký filuta. Nezbývá než doufat, že se právě tomuto režimu budou v DICE věnovat a zásobovat jej obsahem, protože ten mu momentálně chybí nejvíc. Kvůli velmi omezeným možnostem nákupů vybavení se Hazard Zone relativně rychle vyčerpá, to je ale zrovna aspekt, který by mohl být v budoucnu relativně snadno napraven.

Ohromným zklamáním je oproti tomu Battlefield Portal, jakýsi komunitní nástroj, který má hráčům umožnit namíchat si obsah současného dílu s několika staršími. Díky editoru serverů si tak můžete vytvořit velmi nesourodý, ale o to zábavnější mix, v němž se spolu třískají vojáci a technika z druhé světové války proti moderním armádám z Battlefieldu 3.

Jakkoli má tento mód slušný potenciál a mohl by do budoucna rozkvést v zajímavou platformu, současná podoba je naprosto nedostatečná. Obsahově se totiž opět nese v onom leitmotivu chudoby, který provází celou hru. Místo toho, aby DICE napumpovali Portal obsahem až po okraj, aby do něj vložili prvky ze všech nebo aspoň většiny starších dílů, aby zkrátka dali hráčům ultimátní nástroj s nepřebernými možnostmi, jak se vyřádit, vyplodili jen jakýsi přívěšek, kde toho vlastně zas tak moc nevymyslíte, protože nemáte s čím pracovat. Ve finále máme k dispozici hrstku obsahu z Battlefieldu 1942, Bad Company 2 a Battlefieldu 3, zabalenou do nové grafiky a současného uživatelského rozhraní i stylu ovládání.

zdroj: Electronic Arts

Opět, nezbývá než doufat, že v rámci bezplatných updatů budou do Portalu přibývat mapy a technika z dalších dílů série, chybí mi třeba Vietnam a samozřejmě opakovaně zmiňovaný Battlefield 1. To ale patrně záleží na tom, do jaké míry vezme komunita režim za svůj a jakou míru popularity si zvládne vydobýt. Točíme se ale v začarovaném kruhu, protože vývojáři mu nějaké získávání obliby rozhodně neusnadňují.

Rozbité až hanba

Jako plesnivá, z popelnice vytažená třešnička na dva týdny starém dortu skladovaném v nefunkční lednici leží na Battlefieldu 2042 záplava bugů, grafických glitchů, směšně vypadajících ragdoll efektů, nevyvážených účinků zbraní a výdrže vozidel. Radost mi dělalo snad jen to, že na PlayStationu 5 jsou nahrávací časy velice krátké.

Dá se předpokládat, že technické chyby a vyvážení hratelnosti budou v DICE schopni v příštích měsících zvládnout, ostatně z pekel se jim podařilo vykopat i takové průšvihy, jako byl druhý Battlefront. Otázkou ale zůstává, jestli i potom bude Battlefiled 2042 hrou, která stojí za pozornost. Její nejzásadnější problémy tkví v samém jádru nových principů, ať už jde o příliš velké mapy, nebo rezignaci na užší spolupráci v rámci týmů.

Když jsme si na počátku podzimní sezóny s Alešem říkali, jakou z multiplayerových stříleček budeme v následujících měsících hrát, brali jsme Battlefield jako jistotu, jako trumf v rukávu. V tuhle chvíli to vypadá, že nás zachrání snad jedině Halo Infinite. Recenzování špatných her může být někdy zábavné, v případě Battlefieldu 2042 to ale bylo čiré soužení.

Verdikt:

Chudá, rozbitá a nezáživná, taková je slibovaná revoluce v novém Battlefieldu. Ruce pryč!

Nejnovější články