Deus Ex: Mankind Divided byl sice přijat spíše vlažněji než jeho předchůdce. Jestli však něco stojí za pochvalu, pak to je zdejší Praha. Mix cyberpunkové atmosféry, důvěrně známých kulis a variability byl pozoruhodný zejména pro tuzemského hráče. O herním designu cyberpunkově-archaické Prahy se na letošním GDC rozmluvil Sylvain Douce (podílel se také na Remember Me a I Am Alive) z Eidos Montreal.

Stovka jezdců mezi dunami zvedá malá oblaka prachu, v kruhu objíždí pomalu postupující šik pěchoty a zasypává jej šípy. Na monitoru vyskakují čísla s uděleným poškozením, a pak přijde rozkaz přestat protivníka ohlodávat luky a zaútočit. Do ruky šavle a jakmile koně rozrazí nepravidelné řady soupeře, nastává masakr. Podobný popis by mohl patřit k jakékoli Mount & Blade hře, jen s výjimkou oblaků prachu a rozkazů. Trojice bitev v Mount & Blade II: Bannerlord ale ukázala, že už tak skvělý systém tvůrci z TaleWorlds ještě vylepšili.

Squad je online střílečka křížená s vojenským simulátorem, která už delší dobu zápolí o přízeň hráčů prostřednictvím early access verze. V únoru už o ní psal Jan Körmendy. Jednou z nejčastějších otázek v souvislosti se Squad je však její srovnání s jinou relativně novou akcí s názvem Insurgency. Oba projekty ostatně pramení z fanouškovských modifikací - jsou tak evidentně etalonem toho, po čem hráči touží. Při bližším náhledu ovšem nabízí Squad diametrálně odlišný zážitek, který není pro všechny příznivce Insurgency.

Ze všech her, které jsou v Heroes of the Storm zastoupené, je na tom nejhůř Diablo. Hrdinů je tam z něj i s Johannou pouhých sedm a tématická mapa žádná. To si naštěstí Blizzard uvědomuje a podívá se směrem právě k Diablu. Příští týdny a měsíce totiž patří peklu, potažmo andělům. Chystá se nálož tématicky laděného obsahu, který vývojáři nazvali Eternal Conflict a poběží jaké série updatů s novým obsahem několik měsíců.

Ve světě Středozemě se odehrála spousta příběhů, které Tolkien nestačil vylíčit. Tvrdí to alespoň autoři Middle-earth: Shadow of Mordor, která se má odehrávat někdy po Bitvě pěti armád z Hobita, ale ještě před dějem Pán prstenů. Hlavním hrdinou hry je hraničář Talion, zavražděný Sauronovými pohůnky při přesunu do Mordoru, povolaný zpět z věčného odpočinku tajemným přízrakem. Právě identitu tohoto ducha popisuje starší článek, stejně jako první příběhovou úroveň hry. V následujícím článku se tedy zaměřím spíše na herní mechaniky, abych nezkazil radost hráčům, kteří se příběhem chtějí nechat překvapit.

Ani s jednodenním odstupem se mi v hlavě ne a ne rozležet úplná podstata vzkazu, kterou chtěla Sony vyslat do světa během své opulentní tiskové konference ve staré hale Lakers. Vítr z plachet totiž sebral Jack Tretton všem přítomným hned na začátku, když na konto hacknutí PSN neřekl v podstatě ani „žble“. Nebyla v tom arogance, ale sebejistota a do značné míry oprávněná. Sony alespoň na oko přežila průšvih s hackem i zemětřesení, které ji poničilo výrobní kapacity a jede dál. Tlačí na pilu s 3D, chystá nový handheld i exkluzivní PS3 tituly a nezapomíná na PS Move. Jakoby se nic však nic výrazně nového nedělo, všechno je při starém a přiznám se, že v tom nevidím nic špatného, právě naopak.

Žánrový hybrid v rozpálené poušti

Dreadlands jsou bohem zapomenutou pustinou, kde se nic neodpouští – rozhodně ne vaše strategická selhání. A přestože je hra zatím ve fázi early accessu, nabízí už teď spoustu hodin postapokalyptické zábavy. Co jiného taky hrát v době apokalypsy než postapo, že?

„Teamwork makes the dream work,“ říkávala moje babička. Apex Legends je týmová hra a mám takový pocit, že snad první hra, kde na mně cizím lidem opravdu záleží. A mně záleží na nich. Osobně mám s náhodnými hráči v Apexu převážně dobré zkušenosti. Oni pomáhají mně, já pomáhám jim, a právě díky některým specifikům novinky od Respawnu si tohle nekompromisní kompetitivní střílení užívám víc, než bych sám čekal.

Pool of Radiance: Ruins of Myth Drannor - previewAutor: Falconer & ACEPublikováno: 17...

Zbraně, vozidla, umělá inteligence, obtížnost, herní engine, multiplayer, budoucí plány - to jsou některá z témat, o kterých jsme si povídali s animátorem H&D2 Alexandrem Silou z Illusion Softworks.

Probereme dovednosti a zvyšování úrovně, odemykání zámků i zločiny. A provedeme vás prostřední částí hlavní příběhové linie, když půjdeme po stopách Amuletu králů ve Weynonském převorství nebo v chrámu M.Dagona.

Váš oblíbený herní server se stále rozrůstá a pokud nestíháte sledovat počet publikovaných materiálů, určitě vám přijde vhod nová rubrika s přehledem stovek článků, které zde vyšly za minulý měsíc.

Na úvod čtyřdílného návodu na RPG Lionheart vám poradíme s výběrem postavy, společníků či obecnými tipy pro hraní a poté vyřešíme kapitoly Barcelonské brány, Barcelonský přístav a Vchod do stok.

Když selhávání nebaví

Minule jsme se podívali na to, jak by mohl prožívat Arma II modifikaci DayZ roleplayer tělem i duší - magor, který se na LARPech vtěluje do role bezcitného žoldáka tak dokonale, že zbytek osazenstva radši chodí obalen v molitanu a své legálně držené flinty nechal doma (tímto zdravím kolegu Henryho Thorna z Vaultu šílené brahmíny).

Kultovní příběh

ReVengeance říznutá Controlem

Oblečený do kevlaru se krčím v rohu prezidentské ložnice na palubě Air Force One a čekám. Čekám na policejní kohortu, která si jde pro opodál klečící rukojmí. Před palbou mě chrání barikáda z oceli a čtveřice spoluspiklenců, koukajících jeden na druhého, místo aby sledovali jediný přístup skrze zabarikádované dveře. A pak to přijde - francouzskou hymnu, hrající z permanentně zapnutého voice chatu, prořízne výbuch. Než se nadám, je pětice útočníků mrtvá. Celé to netrvalo ani dvě minuty a já úspěšně přežil svoji první hru v alfě Rainbow Six Siege - kříženci Counter Striku s Payday, který na sebe již dopředu prozrazuje, kam hodlá cílit.

Trochu se zdá, že se MMORPG zasekly v čase. I přes občasnou snahu se nedaří najít cestu ze zaběhnuté formule, která se liší jen v detailech. Změnit by to ale chtělo nové, nezávislé studio ArtCraft Entertainment, které na Kickstarteru představilo koncept své chystané hry Crowfall - Throne War. Jeho koncept je zdánlivě prostý. Hráči nebudou se svými postavami v permanentním světě, ale v dočasných, kde bude vždy časově omezená kampaň, na jejímž konci bude jasný vítěz a svět bude nahrazen novým, kde se opět začne bojovat od píky.

Update - Za pouhých šest hodin se na Kickstarteru podařilo vybrat cílovou částku 900 tisíc dolarů na vývoj RPG Torment: Tides of Numenera. Do konce kampaně zbývá 30 dní, očekávajete, že ve výsledku se vybere hodně peněz. Což na oplátku znamená, že hra bude větší, než třeba tvůrci plánovali a její vývoj se prodlouží. Ale hlavně, bude nový Torment. Zbytek je podružný.

Před mnoha lety vyšla série fotografií z podzemek. Byly v ní vyfocené stanice metra z velkých měst, od klaustrofobních londýnských koridorů až po barevné haly v Ulanbátaru. Jednoduchým porovnáním architektury z různých končin bylo jasné, že stanice metra v zemích bývalého Sovětského svazu jsou těmi nejprostornějšími na celém světě – komunista prostě kopal a budoval velké věci. I proto se může Metro: Last Light odehrávat po Metru 2033 znovu v tunelech moskevského metra - tak spletité a nekonečné bludiště vystačí ne na dvě, ale klidně na deset her. (Pozn. - V článku najdete i video s naším rozhovorem s tvůrci hry.) Bojíte se tmy?Každá prezentace má jedno slovo, které jí dokonale vystihuje. V případě Last Light je to „ponurost“. Nejen kvůli pocitům osamělosti a úzkosti ve vybydlené a zničené Moskvě, kterou se prohánějí smečky mutantů-démonů, ale především kvůli výrazům pánů z THQ. Ať už jim někdo zalil obličej zmražovadlem mimických svalů anebo jsou opravdu tak smrtelně vážní, vyvolávají dojem, že pod zem v Last Light nechcete ani nakouknout. A to byste přišli o hodně. „Naše hra je ve fázi, kdy je kompletně hratelná, vše v ní funguje a můžete jí projít od začátku do konce se všemi příběhovými animacemi,“ tvrdí jeden z vývojářů. Snad mu nějaký neviditelný démon drží pařát na tepně, protože dokáže v rámci ponurosti ještě mluvit rychle jako kulomet. „Vylepšili jsme všechny části hraní. Střílení, prozkoumávání, stealthování i RPG,“ snaží se zaujmout hrstku novinářů. Po tří minutovém monologu ponuře sjede publikum pohledem a s vážností funebráka se odebere za dveře. Obrazovka se rozsvítí, prezentace začíná. Vítejte v metru, dveře se zavírají. Galerie #14151

Sedím ve vlhké cele a je mi smutno. Ještě před chvílí jsem byl svědkem zuřivé bitvy, ale teď už zase slyším jen vlastní dech a kapání vody. Písek se přesypal. Kdysi se přede mnou rozprostíralo moře svobody, oceán možností. Teď se můj svět smrskl na tři stěny a mříž. Kdysi jsem byl thegn, veliký kapitán, nadějný vůdce svého klanu. Teď jsem jen další vězeň, poslušně očekávající katovu sekyru. A za to všechno může jediný muž. Muž s mohutnými vousy. Muž, který mě zradil.

Po řadě experimentů došli Valve k zásadnímu zjištění – Team Fortress není o realističnosti, nýbrž o úzce specializovaných postavách, rocketjumpové fyzice a přehnaných zbraních, k čemuž se hodí ujetá grafika.

Nejčerstvější dávka indie her

Simultánní online klání

Co zbylo na léto po odkladech

Jak se hraje za Eivor(a)

V redakci jsme kolektivně viděli už pěknou řádku konferencí E3. Něco nás nudilo, něco se nám líbilo, z něčeho nám spadla čelist – ať už z negativních, nebo pozitivních důvodů. A přesně takové momenty, na které jen tak nezapomeneme, jsme probrali v následujícím článku.