zdroj: tisková zpráva Střílečkový herní mód JailBreak je již pár roků starý veterán, který se poprvé objevil snad právě na předchozích verzích Quaka a drží se coby jeden ze základní skupiny doplňkových klasik ke každé pořádné 3D střílečce. V záplavě rozmanitých modifikací, které k dnešnímu datu vznikly, patří JailBreak k tomu známějšímu a rozšířenějšímu, snad právě díky ranné době svého vzniku.

• Místo smrti cesta do žaláře
Podstatou JailBreaku je týmová bitva. Týmy se mydlí v podstatě klasickým týmově-deathamtchovým způsobem. Koho ale v boji sejmou, nejde do pekla, ale do vězení. To je v každé mapě představováno malou místností, do níž se padlé duše shromažďují. Každý tým má svoje vlastní vězení a součástí hry je i možnost své spoluhráče osvobodit a vrátit je tak zpět do hry. Cílem, o který půjde, je vystřílet celý soupeřův tým, čili jinými slovy - všechny jeho hráče nacpat do vězení (fragy tedy mají pouze kosmetickou funkci). Za toto uvěznění celého soupeřova týmu dostanete bod, protivníkův tým je potupně shozen do propasti, kyseliny, rozšmelcován či jinak zhanoben a začíná opět nová hra, kdy se všichni objevíte na startu mapy ve svých domovských bázích a jede se nanovo.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva Začněme tím, že pochválíme tvůrce za odpovědný přístup k módu se vším všudy. Hra má svoje vlastní mapy, nainstaluje se vám včetně HTML manuálu a nechybí ani vlastní vychytávečky v podobě zajímavých prvků, kterými chtějí tvůrci hru obohatit včetně možnosti přímo z menu hry nabindovat nové příkazy na klávesy. Přejdeme-li ke konkrétním výčtům, můžeme začít o možnostech, kterými se dostáváte z vězení. Klasickou metodu pomocí tlačítka, které musí stisknout volný spoluhráč, jsme již zmínili. Prisoners of War (dál už jen PoW) nabízejí ještě dva další způsoby. Prvním z nich je pomocí teleportu, který si můžete v některých mapách sebrat podobně, jako sbíráte třeba munici. Má tvar písmene T a není až tak hojně po mapě poházen, navíc často je jeho dosažení záměrně zkomplikováno. Pokud se pak dostanete do vězení, použijete tento translokátor a jste venku.

Druhým způsobem je uniknutí šachtou, která v některých vězeních je a k jejímu dosažení je potřeba týmová spolupráce - rozuměj, jeden se musí skrčit, druhý mu vleze na záda, pak oba vyskočí... prostě chodbička je někde výš a vy se do ní sami nedostanete, ale v týmu je to už jiná. Osobně mi tohle řešení přijde zcestné, neboť vyskočení do takového místa je otázkou pár vteřin a jste opět venku, čili hra v podstatě nekončí. Alespoň já, když jsem takové mapy hrál, jsem si tak připadal. Nebylo v silách jednoho týmu zdecimovat ten druhý rychleji než se zajatí vězňové dostávali ven. Tahle vlastnost mi tedy vůbec nesedí.

Pokračujme dále ve výkladu a zmiňme třeba možnost zapínání backpacků (batohů s výzbrojí), které mohou po zabitých hráčích zůstávat v mapě a kdo je sebere, získá i potřebné vybavení. Máte v podstatě tři možnosti - buď tuto vlastnost vypnete, zapnete anebo nastavíte, aby se nebožtíkovo vybavení vysypalo v mapě po jednotlivých kusech. Své spoluhráče můžete častovat sadou povelů, které máte seřazeny do menu, které aktivujete při hře příslušnou klávesou.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva PoW přichází k hráčům s osmnácti mapami pro JailBreak, které zastupují arény od menších pro málo početné týmy až po poměrně rozsáhlé komplexy, kam se v pohodě rozmístí větší tlupy. Architektura map je na vysoké úrovni a využívá skvělých možností quakovského enginu. Najdete zde spousty kempoven, oblíbených jump padů a dalších vychytávek, čili základ pro dobrou hru tu bezpochyby je.

Dobrá zpráva bude pro řadu z vás možnost hry s boty, které si můžete standardním způsobem do hry přidat. Trochu horší to už je s jejich AI, která je závislá hodně i na konkrétní mapě, v níž hrajete. Jakoby autoři některé mapy trochu v tomto ohledu odflákli (nemyslím designově, ale navigačně). Stávalo se mi, že byly mapy, kde boti běhali dokolečka a o žádné hře nemohlo být řeč. Jinde se zasekávali a někde dokonce zaseknutého bota soupeřící bot nějak nebral na vědomí. To pak bylo zoufalství pozorovat z vězení, jak jeden z botů šlape zelí a druhý kolem něj pobíhá, aniž by po něm střílel. Naštěstí to neplatí zdaleka pro všechny mapy, i když i tak je často vidět, že pro opravdu solidní navigaci mají PoW ještě co dohánět.

Co se týká botů, ještě u nich dodám, že dokážou spolupracovat v případě úniků z vězení, kdy si automaticky kleknou pod únikovou cesty a až jim skočíte na záda, postaví se a budou nadskakovat, abyste měli možnost se správně načasovat a dosáhnou kýžené únikové cesty. Sami spolu už ale tuto akci neprovedou, čili jediní, kdo jsou schopni z vězení uniknout, jsou živí hráči. Ale i tak je to dobrá zpráva a pro boty pochvala.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva No a to je tak v kostce vše, co vás v tomto módu čeká. Jste-li fanoušky JailBreaku, určitě se vám PoW zalíbí. Hledáte-li kvalitní mód, zkuste JailBreak: Prisoners of War od Black Knight Productions. Na závěr si dovolím opět svůj zaujatý pohled na věc a vybalím, jak vidím JailBreak jako takový já. Pokud jste v JailBreaku noví, zkuste osvědčenou taktiku, kdy jeden z týmu kempuje někde u soupeřovy základny v blízkosti tlačítka na osvobozování a vždycky, když vám nějaký spoluhráč padne do zajetí, tak jej rychle přijde osvobodit.

Ale herních variant a taktik přináší JailBreak hodně a nutno říct, že mi zpočátku vadily na jeho pravidlech různé „nedostatky“, díky nimž jsem jeho systém odsuzoval jako nedomyšlený. Vždy, když jsem se ale nad daným problémem trochu zamyslel, přišel jsem na efektivní řešení a dospěl k závěru, že se vlastně o žádný problém nejedná. Takhle jsem odsuzoval možnosti kempování, taktik více hráčů proti jednomu apod. Vždy jsem nakonec musel uznat, že efektivní řešení existuje a hra je tím vyvážená a do poslední chvíle o něco jde.

Tak, jak jsem normálně zastáncem jednodušších map, zastávám v případě JailBreaku posun k trochu složitějším anebo spíš méně přehledným mapám, alespoň v soupeřově bázi. Podle mě členitost báze a nepřehledný přístup k osvobozujícímu tlačítku dává větší naději osamocenému útočníkovi a tak se zvyšují (což je podle mě dobře) jeho šance na úspěch.