The Park – recenze
Zaběhnuté dítě nikdy nevěstí nic dobrého. Pokud však uteče do lokace známé jako Atlantic Island Park, je teprve zaděláno na pořádný průšvih. Děsivé místo, známé z onlinovky The Secret World, je dějištěm krátkého hororu The Park (Steam, homepage), od kterého se obecně čekal zážitek inspirovaný dílem Stephena Kinga, a zároveň experiment ve virtuálním strašení a tak trochu návrat studia Funcom k singleplayerovému zážitku. Je toho hodně, co vývojáři chtěli vměstnat do jedné či dvou hodin hraní. Vyšel jim však jejich pokus, nebo je The Park kraťas, který si můžete nechat ujít? Cesta k rozřešení této otázky vede přes principy herních hororů.
Kyn - recenze vikinského RPG
Vikinské akční RPG! Taky se vám okamžitě vybavilo něco na způsob Titan Quest, akorát z prostředí nelítostných severských zemí, kdy vám moc místo Dia bude propůjčovat Otec veškerenstva Odin? Nelítostná řež vousatých válečníků, malované štíty, bojový ryk a žízeň po krvi? Taková představa musí způsobovat svrbění v podbřišku každého fanouška hack'n'slash her, jenže Kyn se tomuto snu nepřibližuje, ani co by vrhací sekerou dohodil.
Kingdom - recenze
Je opravdu zvláštní nápad, vytvořit 2D pixel-artovou budovatelskou a válečnou strategii, která se ovládá všehovšudy čtyřmi klávesami. Jeden z těch nápadů, u kterých si člověk jednou rukou ťuká na čelo a druhou vytáčí 158, aby si pro toho nebezpečného blábolícího šílence někdo okamžitě přijel. Je skoro až divné, že v případě Kingdom to všechno dohromady funguje opravdu skvěle. A já vám řeknu proč.
Mini Metro - recenze parádní logické hry
Kdo by nechtěl stanout v čele kolosálního inženýrského díla a postavit lidem třeba novou metropolitní podzemku. Šéfem dopravního projektu se můžete stát v taktické hříčce Mini Metro. Na starost ale paradoxně nedostanete téměř nic, co s takovou stavbou souvisí. Zajímat se budete jen o to, jak zefektivnit dopravu pasažérů. I přes svoji mimořádnou strohost vám ovšem Mini Metro přinese spoustu zábavy.
Anno 2205 - recenze
Budoucnost může být růžová, hlásá Anno 2205 a představuje naleštěnou vizi 23. století, kdy svět překonal ekologickou krizi a lidstvo se rozhodlo realizovat sen o kolonizaci Měsíce. Jednou z korporací, která má potřebnou licenci, aby se zapojila do lunárního programu, je i ta vaše a je pouze na vás, zda se z krásného prostředí slunných ostrovů prostavíte na Arktidu a k vysněné pobočce na našem přirozeném satelitu.
StarCraft II: Legacy of the Void - recenze
Touhle dobou už možná tušíte, jestli StarCraft II: Legacy of the Void chcete hrát. Třetí a poslední část druhého StarCraftu, nebo druhý datadisk chcete-li, toho mění hodně. Nic však natolik, aby k sobě přilákal hráče sérií nepolíbené. Pořád se jede ve stejných kolejích, vlak jen dostal nový nátěr, lepší výbavu a mašinfíra si dal pořádně silnou kávu, aby působil energicky a mladě. Konkurence možná přeřadila na jinou kolej, ale StaCraft II jede s vypnutou hrudí pořád dál po té své.
Star Wars Battlefront - recenze PC verze
Také jste si při sledování prvních videích ze Star Wars Battlefront říkali, že takhle to přeci v životě nemůže vypadat? Že se zajisté jedná o technickou prezentaci možností enginu a skutečný výsledek bude ukázkám podobný jen zdaleka? Já také. Jenže jsme se tentokrát všichni spletli, protože hra vypadá neuvěřitelně. Pod povrchem už to nicméně taková sláva není.
Game of Thrones – recenze 6. epizody
Pět epizod za námi, před námi už jen finále a ve vzduchu visí stále několik tíživých otazníků. Dokázala se s nimi závěrečná epizoda vypořádat? Někdy ano, někdy ne. A třebaže je co vytýkat, závěrečný výlet za zbídačeným rodem Forresterů má větší spád než kterákoli z předchozích epizod.
Feist - recenze
"Fist" nemusí znamenat jen pěst. Nechme stranou scórácké fórky na téma fisting a panzerfaust, koneckonců na stránkách Games.cz nemají své místo, a raději se vzdělávejme – "fist" je totiž i německé označení pro malého naštvaného pejska. Právě z němčiny také pochází anglické slovo "feist", které patří někomu, kdo je snadno k rozdurdění. Náladu stejnojmenné hříčky od švýcarské partičky vývojářů Bits & Beasts to vystihuje celkem patřičně.
Else Heart.Break() - recenze
Zajímavou herní všestrannost vyznává novinka Else Heart.Break(). Chvíli je klábosivou adventurou, jindy zase logickým rychlíkem a občas dokonce překvapí jako sandbox, v němž lze cokoliv dělat i nad čímkoliv přemýšlet. Tahle hra je zkrátka vždy taková, jakou si ji uděláte - v dobrém, ale i negativním slova smyslu. Přijmete takovou výzvu?
Minecraft: Story Mode – recenze 2. epizody
I ty nejlepší adventury od Telltale trpěly (a vlastně nadále trpí) jednou velkou vadou: dlouhatánské rozestupy mezi epizodami. To si takhle užíváte parádní díl The Wolf Among Us nebo Tales from the Borderlands, cliffhanger na konci vás málem zvedne ze židle, ale než za ty dva až tři měsíce vyjde další epizoda, spolehlivě zapomenete, co se předtím dělo a pečlivě vybudované napětí se rozplyne jako pára nad hrncem. Proto je velkým překvapením, když pouhé dva týdny od premiéry Minecraft: Story vydali Telltale nedávno druhou epizodu. Není to vlastně trochu podezřelé?
Fallout 4 - recenze PC verze
Nadšená očekávání herní nirvány jsou u konce, Fallout 4 je tady. Stačí se jen zavřít doma u herního zařízení, ponořit se do pustiny a hrát, dokud i naše vnoučata nebudou mít vousy. Bethesda posouvá hranice žánru, vypaluje konkurenci rybník a přibližuje se dokonalosti. Nebo ne? Ne tak docela. Fallout 4 je bohatá, kvalitní a zábavná hra, kterou ale sužuje řada chyb, nedodělků, technických problémů a nedostatků zejména v oblasti scénáře. A to je přesně pocit, který hra vzbuzuje - velký potenciál, velké ambice, a když funguje dobře, je parádní, ale co chvilku vám do cesty postaví nějakou nepříjemnost.
Call of Duty: Black Ops III - recenze
Jestli je něco v herním průmyslu jisté, pak je to každoroční nálož vojenské akce v podání Call of Duty. Tedy série, která si kritiky za lpění na tradiční žánrové formě singleplayerového blockbusteru a hutného multiplayeru užila během posledních let více než dost. Pravda, částečně si za to může sama, protože poslední velká změna přišla snad s Modern Warfare. Někdy ale zkrátka není radno měnit to, co tak dlouho a nutno říci, že i úspěšně fungovalo. Může totiž vzniknout kočkopes s názvem Black Ops III, který popírá největší přednosti svých předchůdců a minovým polem očekávaní fandů i neutuchající kritiky kličkuje s takovou vervou, až zapomíná, čím vlastně chce být.
A Fistful of Gun - recenze westernové střílečky
Jeden proti všem, tomu se říká výzva. A všichni proti všem? To je hlavně velká zábava. A Fistful of Gun nabízí obojí. Spojuje totiž tradiční zákony Divokého západu se zběsilou videoherní arkádou. Kdo chce, může si v top-down akci zahrát na osamělého hrdinu, ale teprve kooperativní multiplayer nabídne všem pistolníkům to pravé pomyšlení. Škoda jen občasného herního chaosu. Někdy je ten západ na herní obrazovce až příliš divoký.
Read Only Memories - recenze kyberpunkové "adventury"
Jak by se asi cítila první umělá inteligence, která by si uvědomila samotu, protože ostatní z jejího rodu jsou stále jen pouhé stroje? Měla by taková entita právo zvát se osobou? A co její pohlaví, lze vůbec takový koncept vztáhnout na tak odlišnou bytost? Těmito a podobnými otázkami se zabývá adventura od amerického studia MidBoss s názvem Read Only Memories.
Rise of the Tomb Raider - recenze
Tomb Raider patří k sériím, se kterými jsem vyrůstal. A přestože jsem první díl hrál už před dvěma dekádami, zůstala mi v paměti řada nezapomenutelných momentů. Tajemné zasněžené jeskyně v Peru, závrať způsobující Saint Francis Folly, geniálně komplikovaný vodovodní systém v The Cistern, posvátná hrůza z gigantické podzemní sfingy a mnohé další. A nyní jsem u Rise of the Tomb Raider s překvapením zíral na to, kolik z té staré atmosféry se podařilo tvůrcům přenést do současnosti. Věřte nebo ne, to samé lze do jisté míry tvrdit i o obtížnosti a hratelnosti, protože se nová Lara úspěšně vyškrábala z kolonky „napodobenina Uncharted“ a jde na věc hezky po svém.
Warhammer: The End Times - Vermintide - recenze
Na černočerné obloze zlověstně plane chaotitový měsíc Morrslieb a jeho nazelenalý svit zvěstuje zkázu. Zhoubu, která postihne město Ubersreik, protože právě tam dojde k invazi skavenů, obyvatel podzemních tunelů, vražedné rasy krysích mutantů vzešlých z chaotitu. Skaveni věří, že vláda nad celým světem na povrchu je předurčena právě jim. Na vás a třech dalších hrdinech bude, abyste jim to v kooperativní akci Warhammer: The End Times - Vermintide rozmluvili.
Halo 5: Guardians - recenze
Další rok, další Halo? Kdepak, tohle pravidlo neplatí, protože Bungie a po nich 343 Industries nechrlí nové díly vlajkové série Xbox konzole každý rok, čili mají dost času, aby přišli s něčím novým. Ne vždy tento pokus vyjde a často vyzní do ztracena – například Spartan Ops v Halo 4 nebyl špatný nápad, ale nakonec nešlo o žádný tahák. Halo 5: Guardians zkouší nové věci v kampani i v multiplayeru a opět platí – něco vyšlo, něco ne. A váš výsledný dojem ze hry bude záviset na tom, co přesně od Halo 5 čekáte.
Guitar Hero Live - recenze
Série Guitar Hero se během pár let své existence rozrostla na neskutečného molocha, který kromě šesti hlavních her obsáhl i nespočet různých levobočků. Jednotným prvkem pro drtivou většinu z nich však byla plastová kytara s pěti barevnými čudlíky. Nic zásadního se tedy neměnilo, pouze se obnovoval tracklist, což hráče bavilo zhruba čtyři roky, načež se celá série na dlouhých šest let odmlčela. Je to jedině dobře, protože inovace byla nutná. Dočkali jsme se tedy nové kytary i zajímavého Live režimu. A i když to po letech zase dobře šlape, některé věci umí pořádně zabrnkat na nervy.
Age of Decadence - recenze
Tvůrci z Iron Tower Studios si pro svůj více než desetiletý projekt ambiciózního RPG Age of Decadence vybrali zajímavou inspiraci. Jedná se o období pádu Římské říše, které tvůrci pozměnili podle svého a doplnili o fantastickou technologii z dávné minulosti a špetku magie. Ale dobové kulisy, třeba římské zbraně a architektura, zůstávají stejně jako atmosféra chaosu a čekání na nevyhnutelnou zkázu. Titulní dekadence mi evokovala nejrůznější zábavné aktivity, ale bohužel, žádné prostopášné orgie ani bohaté hostiny se v hnědé a rozpadlé pustině nekonají.
