Sine Mora - recenze
Tvůrci z Grasshopper Manufacture mají sklony k uměleckému zpracování svých her. Naposledy to předvedli v akční adventuře Shadow of the Damned a nyní v těchto tendencích pokračují i v titulu Sine Mora. Jelikož se jedná o 2D střílečku viděnou z boku, čekal by to asi jen málokdo. Přesto musím říct, že Sine Mora je prostě krásná. Chlubí se však i jinými přednostmi.
Stacking - recenze
Podle oblíbené manažerské poučky se správný šéf pozná tak, že si do svého týmu vybírá lidi, kteří jsou v určitých ohledech lepší, než je on sám. Pokud můžu soudit zvenčí, Tim Schafer se podle této rady dokázal zařídit a sehnal do své firmy Double Fine velmi schopné lidi. Vývojář, jehož sláva se momentálně pojí hlavně s úspěšnou kampaní na Kickstarteru, zažíval ještě před pár lety hodně krušné období. Zatímco se „jeho“ Brutal Legend potácela v limbu kvůli přechodu od Activisionu k EA, rozdělil Schafer v rámci interní akce Amnesia Fortnight tým svých vývojářů na čtyři skupiny a dal jim volnou ruku při vytváření konceptů menších stahovatelných titulů.
Sniper Elite V2 - recenze
Ať se nám to líbí nebo ne, studio Rebellion není a nikdy nebylo žádnou zárukou skvělé hry. Občas se mu ale podaří vytáhnout nějaký ze svých titulů nad průměr, což je případ pár let staré a ne zcela tradiční akční hry Sniper Elite. Ohlas byl pozitivní, prodeje slušné, vytvořila se kolem ní silná komunita fanoušků - není proto divu, že se začalo pracovat na druhém dílu, který zanedlouho udeří na pulty obchodů. Otázkou je, zda má náš elitní odstřelovač stále pevnou mušku, nebo se mu za tu dobu náhodou nezačaly trošku klepat ruce.
Fez - recenze
Už ani přesně nevím, kdy jsem o Fez slyšel poprvé. Rozhodně to bylo dávno. Po konzultaci s internetovou wiki-paměti jsem moudřejší: Phil Fish oznámil Fez v červenci 2007. Následující roky dával neustále najevo, že až hra vyjde, tak bude tou nejlepší hrou vůbec. Rošádami s datem vydání zajistil Fezu přezdívku „nezávislý Duke Nukem Forever“ a nakonec to dotáhl až do dokumentu Indie Game: The Movie a na řadu konferencí, přestože Fez stále nevycházel.
Kinect Star Wars - recenze
Na Kinect Star Wars se pracovalo dlouho a určitě nejde o nějaký uspěchaný projekt, který nabízí vědomě odpad, jen aby profitoval ze známé a oblíbené značky. Když jsem viděl první taneční video z Kinect Star Wars, zhrozil jsem se. Probůh. Proč proboha Han Solo tančí a zpívá? Předsudků jsem měl víc, než dost a strach ze hry jsem v tu chvíli mohl exportovat do zahraničí. Jak už to ale bývá, stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko, se nevyplácí. Stejně jako odsuzovat cokoli a kohokoli po prvním, letmém a náhodném, dojmu. Protože tahle hra určitě není propadák.
Risen 2: Dark Waters - recenze
Stalo se nepsaným pravidlem života, že o lepší budoucnosti sní nejvíce lidé, kteří se nemají vůbec špatně. Co si přeje mocný a bohatý politik? Samozřejmě od všeho trochu víc. A jde za svým cílem i přes mrtvoly. Spojí se třeba s ďáblem, když je třeba. Nebo chcete-li, tak s lobbistou, tedy takovým moderním pirátem.
The Splatters - recenze
Zatímco mainstream logické hry ze svého portfolia až na výjimky (čest Portalům) vytěsnil, na nezávislé scéně se s podobnými hrami doslova roztrhl pytel. Další zástupce této početné skupiny se objevil na Xbox Live pod názvem The Splatters. Jde o prvotinu izraelského vývojářského studia Spiky Snail a nutno dodat, že vcelku podařenou.
Superbrothers: Sword & Sworcery EP - recenze
Audiovizuální dílo Superbrothers: Sword & Sworcery EP vzalo minulý rok útokem iPad. Osobitá a nepříliš tradiční adventura přišla nečekaně a na pár dnů všem geekům ochromila oči, uši, srdce, dotykové displeje a další orgány. Málokdo asi čekal, že tohle "umělecké" dílo, které jako by se sem propadlo z dob dávno minulých, bude tak působivé. A teď se mohou nechat uhranout i majitelé počítačů.
Botanicula - recenze
První kroky v logické adventuře Botanicula jsou o objevování říše divů. Do detailu prokreslené kulisy, surreálné postavičky a překvapivé animace vám na tváři instantně vyvolají pobavený úsměv, který nezmizí. Nasednete totiž do vlaku plného hádanek, jejichž řešení vás odměňuje milým humorem a novými „jů-hele-tyjo!“ momenty.
FIFA Street - recenze
FIFA Street není první pokus EA o převedení freestyle fotbalu do herní podoby. První tři díly ale nebyly nijak úžasné, a tak se série odmlčela a vrátila se až nyní - po 4 letech a bez pořadového čísla. Klasický marketingový tah (reboot ftw) tedy naznačuje, že hra prodělala jistou reinkarnaci a s původním konceptem nechce a nemá mnoho společného.
Kid Icarus Uprising - recenze
Když Nintendo na E3 v roce 2010 odhalilo 3DS a vyvalilo herní line-up, pravděpodobně vás v něm uchvátily tituly jako Metal Gear Solid, Resident Evil, Star Fox, Mario Kart a jiné. Nejspíš jen těm největším nostalgikům uvízl v hlavě Kid Icarus Uprising bez ohledu na to, že to byla snad první hra, která se rozběhla na obrazovce tehdy nového handheldu. Třetí díl série, která začala už někdy v roce 1987 a mezi jejímž druhým a třetím dílem uplynulo dvacet let, nedávno konečně udeřil na regály obchodů a už po prvních minutách strávených s ním vám dá jasně najevo, že pokud jste ho kdysi přehlíželi, dělali jste zatraceně velkou chybu.
Max Payne Mobile - recenze
S porty starých her na iOS je to těžké. Vždycky, když je oznámí, zajásám. „Hurá, XY vyjde na iOS! To jsem hrával před deseti lety!“ Chvilku si rochním v tom, že to, na co jsem před několika lety potřeboval výkonné PC, můžu hrát na mobilu. Záhy hru ale vypnu, protože se to buď nedá ovládat (Duke Nukem 3D, GTA3...), nebo se to prostě na mobil vůbec nehodí (např. Settlers). Port prvního Maxe Paynea od War Drum Studios spadá do obou kategorií a zároveň do žádné. I přesto se ale Max Payne Mobile řadí k těm lepším portům.
Zaklínač 2: Vrahové králů - recenze X360 verze
Knihy Andrzeje Sapkowského o zaklínači Geraltovi se u nás těší velké oblibě a není tedy divu, že se s úspěchem setkalo i Geraltovo první herní dobrodružství. A protože na tom dobře bylo i to druhé, vrací se nyní v Enhanced edici na PC a X360, přičemž nás nejvíce zajímá právě konzolová verze. Jde totiž o první konzolový titul CD Projektu, do něhož firma logicky vkládá velké naděje. Otázka tedy zní: přinese svištění stříbrného meče radost i konzolovým hráčům? Odpověď na vznesenou otázku je přitom až směšně jednoduchá: ano.
Naládujte si 3DS: recenze 10 zajímavých her z 3DS eShopu
Každý den píšeme o spoustě her pro PC a konzole a většinou ještě o těch větších a nablýskanějších. Průběžně se ale díváme i jinam, protože o zajímavé a často i skvělé hry se dá zakopnout kdekoli. Tentokrát jsme udělali krok úplně do tmy a začali prozkoumávat herní nabídku na 3DS eShopu, respektive DSiWare. A zjistili jsme, že majitelé handheldu 3DS (i DSi) vůbec nemusí spoléhat jenom na klasické velké hry v krabičkách. Za pár šupů si mohou přímo ze svého handheldu koupit řadu menších her, které ale nijak nehřeší na své nižší produkční hodnoty a nabízí skvělou zábavu. O některých z nich si můžete více přečíst v článku, který má za cíl vypíchnout to, co na 3DS eShopu stojí za pozornost. Třeba vám z té desítky her některá padne do oka.
The Last Story - recenze
Hironobu Sakaguchi je ve světě japonských RPG velice známé jméno. Slavný designér a scenárista dal hráčům hlavně sérii Final Fantasy a krom ní je podepsán i pod desítkami dalších her. Nejnověji pod titulem The Last Story pro konzoli Wii, který Sakaguchi označil za své poslední velké konzolové RPG, i když nevím, jestli mu věřím, protože původně to samé tvrdil i o prvním Final Fantasy. Podstatné ale je, že ať už The Last Story je Sakaguchiho poslední hra nebo ne, rozšiřuje nepříliš početné řady JRPG titulů pro Wii smysluplným způsobem a svému stvořiteli rozhodně nedělá ostudu.
Unit 13 - recenze
Střílečka Unit 13 pochází z dílny tvůrců Zipper Interactive, kteří jsou v tomto žánru doslova ostřílenou firmou. Stejný tým má za sebou sérii SOCOM, a jestli se někdo hodí pro kapesní military nářez, jsou to rozhodně oni. Anebo ne? Pokud čekáte variaci na skvělý titul SOCOM: U.S. Navy SEALs Fireteam Bravo 2 pro PSP, který vyšel před šesti lety, asi vás moc nepotěším. Unit 13 se totiž vydává jinou cestou. Kašle na příběh, kašle na cutscény a hráče rovnou vysílá do jednotlivých misí s předem daným cílem.
Ridge Racer Unbounded - recenze
Ridge Racer před sedmnácti lety asistoval u launche konzole PlayStation, která lidi donutila vyklidit arkádové kluby a pěstovat důlek v domácím gauči. S přibývajícími díly se však stárnoucí závodní značka ocitla mimo hlavní zájem Sony a za reprezentativní titul PlayStationu bylo zvoleno Gran Turismo. Ridge Racer se tak přesunul hlavně na handheldy a na konzolích postupně ztratil ekonomickou sílu i popularitu. A budoucnost mu dala na výběr: buď facelift, nebo zánik.
Legend of Grimrock - recenze
Dungeon crawler, krokovací dungeon - ráj milovníků čtverečkovaných papírů, odmítajících uznat pojmy jako kontinuum a spojitost. Ráj, kde sklepením vládnou jen pravé úhly. Jestliže si adventury stěžují na to, že musí sedět v přítmí zapadlého kouta, dungeony už několik let čumí do hlubin bezedné propasti na konci světa, kam za nimi přichází už jen ti nejodvážnější. To se teď ale změní.
Yesterday - recenze
V historii počítačových her jsme se setkali s mnoha inovacemi, díky kterým vznikly buď nové žánry, nebo alespoň prvky, bez nichž si dnešní hry už nedokážeme představit. Některým žánrům se však výraznější evoluce vyhnula a pokusy o ni se ne vždy setkaly s úspěchem. Dobrým příkladem mohou být adventury a kontinuální snaha o jejich převedení do 3D světa. Ne, že by neexistovaly kvalitní plně 3D adventury, ale jen málokterá z nich dokáže vykouzlit takovou atmosféru jako hry s ručně kreslenou 2D grafikou, se kterou se u adventur (komerčních i indie) setkáváme v poslední době stále častěji.
