zavřít

Fallout New Vegas: Old World Blues - recenze

Windows

Recenzovaná verze: Windows

Vychází na platformách: Windows, PS3, X360

Hodnocení redakce ?/10

Jak hodnotíme

Recenzovaná verze: Windows

Vychází na platformách: Windows, PS3, X360

Hodnocení redakce ?/10

Jak hodnotíme

- Recenze autor: Jan Smejkal Komentáře: 0

"Větroplach! Větroplach! Elektrický zkrat vypnul můj bicykl vyjadřování. V mé databázi teď chybí spousta Slovinců. Opusťte lov! To není svištný poplach! Opakuji: To není svištný poplach!"

Nějak podobně bych vás mohl nejlépe uvést do atmosféry Fallout New Vegas DLC Old World Blues. Kdo viděl trailer (najdete v textu), jistě si povšiml, že třetí DLC je potrhlé a inspiraci čerpá z klasických sci-fi. Otázka je, jestli zrovna Červeného trpaslíka můžeme považovat za klasické sci-fi, ale protože i na toto dílo se zde objevuje pár referencí, je zvolený úvod na místě nejen díky blízkému stylu.

Začátek hry je prostinký. Jste přilákáni signálem na místo nedaleko Niptonu. Poté se vás lapí „padesátková VĚDA“!. Jste teleportování do předválečné centrály vojenského výzkumu, Big Moutnain, neboli Big MT, které bylo neznalou populací pustin zkomoleno na Big Empty.

Během svých toulek Falloutem jste o tomto místě jistě už něco zaslechli. Bylo popisováno jako místo, z něhož se jednak málokdo vrátil živý, a které navíc dohání technofilní mozky z Bratrsva oceli k polucím. Ostatně pamatujete třeba na výbušné obojky z Dead Money? Tato technologie pochází právě z Big MT.

Probouzíte se téměř v rouše Evině či Adamově, je vám blbě a všechno vás bolí. Netrvá dlouho a dozvíte se, že jste se stali předmětem něčeho, co bych mohl ne zcela přesně nazvat experimentem. Byl vám vyňat mozek, a protože došlo ke komplikacím, přišli jste i o trochu dalšího pajšlu. Mozek, mrcha, se tak trochu se ztratil. Proč proboha?

Nacházíte se v Think Tanku, ústřední budově zastřešené majestátní kupolí, kde sídlí pětice největších mozků své doby. Mozky si poklidně plují v nádržích plných biogelu nesených na robotických kostrách. Šestý největší mozek se prý zbláznil, uchýlil se do ZAPOVĚZENÉ zóny, stvořil armádu roboškorpionů a... a vysílá výhružné přenosy do Think Tanku.

No a váš mozek skončil právě u Doktora Mobia v zapovězené zóně a nikdo neví proč, přestože prý vlastně jde o standardní proceduru při výrobě lobotomiků. To jsou človíčkové se stejným osudem jako vy, ale jen vy jste byli schopni přijmout syntetické náhrady v plné parádě, takže váš intelekt nijak zvlášť neutrpěl. Zápletka hodná naivních a levných sci-fi padesátých let, ze kterého skutečně celý přídavek čerpá notnou dávku inspirace včetně estetiky.

Od prvního momentu (a zvláště pak od prvního rozhovoru) působí DLC jako prvoplánová kompilace kulturních odkazů a toho nejpraštěnějšího humoru - nerdovského, lascivního (například vtipy stran ženské masturbace jsou k zulíbání), situačního, slovního, dětinského a bůhvíjakého ještě.

Člověk znalý Falloutu a tvorby studia Obsidian však očekává logiku, smysluplnost, hloubku, dokonalou prokreslenost charakterů a morální dilemata. A nakonec se všechny tyto kvality dají najít i v OWB, byť se zprvu zdá, že to není možné. Veškerá potrhlost není ve hře přítomna pro ni samotnou, a i když její podoba nemusí sednout zrovna každému, vychází z logiky celé zápletky a slouží dokonale promyšlenému celku.

Je až k nevíře, že po všech těch kanonádách, kterými nás tvůrci zásobují, jsou na konci schopni vše zvrátit do až dojemné a smutné polohy. Veškeré šílenství, jehož jste byli svědky, je najednou smysluplné, vztahy a vnímání všeho se mění a nastupují tíživá rozhodnutí, jak se situací naložit. Můj oblíbený publicista Shamus Young (link) trefně poznamenal, že dobrá zápletka se pozná tak, že ji dopředu neuhádnete, a naopak jste schopni ji vnímat retrospektivně. Přesně to se v OWB děje. A i když princip znovuhratelnosti může u DLC působit mírně bizarně, doporučuji projít OWB vícekrát.

Dokonce ani vedlejší či doprovodný obsah OWB není „jenom“ srandovní. Probírá mnoho vážných témat, ačkoli je humor zpravidla provází. Tvůrci jsou zde schopni mistrně kombinovat až nemožné. Povšimněte si toho třeba při hraní tábora Jang-c', kde se snoubí humor a nejzvrácenější vědecké pokusy v nacistických táborech, nebo věnujte pozornost experimentu s vojenskými postroji pro automatickou přepravu vojáků raněných v boji. Tyto a podobné příběhy tvoří účinný a silný kontrast vůči všudypřítomnému humornému nádechu přídavku.

Ústřední zápletka zahrnující vaši osobu a šestici dětinských géniů, kterým se věčně pletou významy slov, však není jediným příběhem, který OWB nabízí. Významným nositelem děje je samo prostředí, při jehož prozkoumávání objevíte řadu velmi zajímavých příběhů - menších či větších, vztažených pouze na prostor tohoto DLC, provázaných se základní hrou či dokonce i s ostatními stažitelnými přídavky.

Dozvíte se mimo jiné o původu mnoha fenoménů, které prozatím budily v celé sérii a zvláště v New Vegas dojem, že zůstávají nevysvětlené. Celé DLC je prodchnuto odkazy na díla filmová i knižní, z nichž většinu budou nejspíš znát jen největší kulturní fetišisté.

Designérsky je OWB blízké základní hře a přídavku Honest Hearts. Nabízí obrovskou míru volnosti, ale na rozdíl právě od Honest Hearts netrpí během objevování na chudokrevnost. Základní zápletka vás netáhne celou hrou jako úplatný průvodce po brazilských slumech, ale představuje jen minoritní část obsahu, a tak chtě nechtě funguje především jako podnět k hráčovu prozkoumávání oblasti.

Každá zóna disponuje unikátním stylem svázaným s experimenty, které se zde děly. Díky tomu netrpí témata roztříštěností, jak se jinak často děje v open-world hrách. Musím ocenit, že tvůrci dokázali opět přijít s novými nápady v rámci již zaběhnutých pravidel, a tak se setkáte s výsledky nápadité práce s jemnou herní mechanikou, která díky výbornému odladění není zdrojem frustrujících překážek ani chyb, které by rozbíjely hratelnost. Snad jen automatizovaný stínový oblek nemusí fungovat úplně podle vašich představ.

A bejvák, přátelé, ten si bezpochyby ještě pár řádků zaslouží. Bejvák, do kterého jsme v Think Tanku usazeni, je snem všech herních úchylů a nerdů v jedné osobě. Snem, který se navíc naplňuje postupně s tím, jak aktivujete jeho vybavení. Jen lobotomik nemá problém zaujmout neutrální stanovisko.

Můžete si vybrat, jestli zplna hrdla křičet a zoufale tlouci hlavou do zdi ze všeho toho „magorismu“, znechuceně odejít do pryč a vracet se jen pro nutnosti, válet se smíchy a užívat si ho, nebo se stát jeho součástí a nikdy už místo neopustit. Proč? Přátelé, možná to můžete brát jako spoilování, ale kdo by odolal osazenstvu!

Centrální inteligentní jednotka s osobností servilního anglického sluhy, která řídí veškerý chod. Neurotický pidirobůtek posedlý čištěním hrníčků, který si navíc svou obsesi uvědomuje a nenávidí ji, sebe i své tvůrce. Topinkovač, který touží po ovládnutí světa a dalším armagedonu. Úchylná biostanice sloužící k pěstování a klonování plodin. Dva vypínače na světlo s ženskými osobnostmi, které se neustále snaží klofnout kosáka a pomlouvají se.

Totalitární, antikomunistický a cenzurou posedlý automat na výdej knih. Autodoc, který připomíná Dr. Nicka Rivieru ze Simpsonových. Vtipy vyprávějící jukebox s osobností jižanského bluesmana... mimochodem, hrát neumí. A nakonec mysofobický (chorobný strach ze špíny) dřez.

Samozřejmostí je přítomnost nových zbraní a zbroje a předmětů k vnitřnímu užití dle přibaleného návodu. Za všechny musím jmenovat třeba "štěkačák" - rychlopalná zbraň s optikou řízená psím mozkem, která štěkne pokaždé, když ji vezmete do ruky. To je tak zvrácený a blbý fór, že se mu i popáté prostě zasmějete, ať chcete nebo ne. V podobném duchu se nese i již zmíněný stínový oblek. Zbytek předmětů je střídmější povahy, nicméně je stále věrný VĚDĚ!.

Pokud mám potřebu něco Old World Blues vytknout, tak je to ne zcela optimální dávkování obsahu. Dialogy jsou skvělé, ústřední příběh nádherně zvrácený a zároveň výtečně vystavěný a logický. Potíž však vidím v tom, že 80 % veškerých dialogů se odehraje těsně po začátku a pak před koncem. Mezitím jste odkázáni jen na objevování světa beze slov a na přehrabávání se v poznámkách z terminálů. Díky tomu může v polovině hry dostavit mírná nuda a sterotyp, i když se to tak spíš jeví jen v porovnání s neuvěřitelným úvodem.

Ono samo o sobě i to prozkoumávání oblasti je přeplněné vtipy, easter eggy, kulturními odkazy a vůbec skvělými nápady. Trošku také kulhá zápletka se samotným mozkem, ale to jsem možná jen něco minul. Stran humoru by mohlo padnout kladivo kritikovo na pár fórů, které vyzní, pokud ne trapně, tak alespoň do ztracena. Jinak jde vesměs o záležitost vkusu.

Pokud se vám nelíbí humor ve stylu Monty Python, Červeného trpaslíka atp., a pokud k tomu všemu máte jen základní vzdělání a minimální rozhled, zřejmě vás Old World Blues příliš neosloví. V opačném případě se budete bavit královsky.

DLC obecně nehodnotíme číselně, veškeré informace najdete v textu.

Tagy: akční RPG postapokalyptická

Zdroje: Vlastní

Kupte na Alza.cz

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.