Recenze

Master of Orion - recenze

„Orion – vaše čokoládová hvězda,“ hlásá známý reklamní slogan. Ale stejně tak dobře by ho marketingoví géniové mohli změnit na „Orion – vaše hvězda, kolem které obíhá úžasná planeta, již je třeba za každou cenu obsadit, ale pozor na velké zlé monstrum, co ho stráží, a taky na všechny vaše soupeře, co vás budou chtít předběhnout!“ Uznávám, není to tak chytlavá průpovídka, ale pro řadu lidí by rezonovala dokonale. Master of Orion je přece jenom pořád ještě legendární značka, která se může pyšnit spoustou fanoušků. A od konce srpna taky moderním a nablýskaným novým dílem.

Master of Orion III - recenze

Dlouho očekávaný Pán galaxie se vrací. Ve zbrusu novém kabátě vyzývá Master of Orion všechny stratégy na dechberoucí cestu vesmírem, na jejímž konci má být konečné vítězství vlastního impéria.

StarDrive 2 - recenze domnělého nástupce Master of Orion II

Nejsou to ani dva roky, co v zásadě jednočlenné studio Zero Sum Games vydalo 4X vesmírnou strategii StarDrive, inspirovanou klasikami jako Master of Orion II. Svou tehdejší recenzi jsem (pro Level 232) zakončil konstatováním, že ačkoliv je projekt navýsost sympatický, notné nedodělky a problematické vybalancování hratelnost v pozdní fázi hru fatálně kazí. O to větší byla moje prvotní radost z vydání StarDrive 2, ve které měli tvůrci právě ony "chybky" sáhodlouhým laděním odstranit. Zdání však opět klame. Z hlediska vyladění a zjevně uspěchaného betatestování platí i v případě notně lepšího a návykovějšího StarDrive 2 (Steam), že se historie opakuje.

Sins of Solar Empire - mega-recenze

Tato vesmírná strategie spojuje Master of Orion 2 a Homeworld do jednoho celku.

Masters of Anima - recenze

Je v pořádku, když hra přijde s jednou neotřelou mechanikou a celý zážitek upřede a postaví okolo ní. Ale pouze za předpokladu, že je onen nový systém dostatečně nosný, aby udržel celý titul, ale hlavně tvůrci nesmí zapomenout věnovat péči i omáčce okolo, protože v opačném případě dopadne celý pokus poněkud neslavně. Jistě tušíte, kam podobným úvodem mířím. Masters of Anima od Passtech Games vsází na jednu kartu, ale bohužel v ruce nedrží královský flush. Má přinejlepším dva páry.

Splitgate 2 – recenze arénové střílečky s portály

Když se Master Chief vloupá do Aperture Science

Master Detective Archives: Rain Code – recenze poutavé detektivky

Jedno město, spousta detektivů a ještě více záhad

Age of Wonders: Planetfall – recenze

Věk divů opouští po třech úspěšných dílech svět fantasy a zkouší pro sérii získat novou hráčskou základnu domácích stratégů zejména mezi příznivci sci-fi. Age of Wonders: Planetfall je další hozená rukavice do žánrového ringu 4X strategií zrozených z genetického jádra Civilizace, Alphy Centauri či Master of Orion, výživný a funkční mix všeho, co lze od žánru očekávat, a ještě něčeho navíc. Navrátilci série již asi tuší, o čem je řeč. Vám ostatním doporučují nasoukat do sebe pozorně následující řádky, protože Planetfall je i přes drobné nedostatky perlou žánru.

Zeus: Master of Olympus

Zeus: Master of Olympus - recenzeAutor:LeonPublikováno: 1.listopadu 2000Zeus: Master of...

Styx: Master of Shadows - recenze

Cyanide Games je poněkud zvláštní společnost, která vytváří hry ze všech možných žánrů, často i velmi okrajových. Pestrost s sebou ovšem přináší i roztříštěnost, proto je dopředu obtížné odhadnout, co hry od Cyanide vlastně nabídnou. Třeba RPG Of Orcs and Men (na vývoji se podílelo ještě studio Spiders) netradičně kombinovalo akčně pojaté souboje se zadáváním příkazů, což vypadalo lákavě na papíře, ale v praxi to nefungovalo a frustrovalo. Cyanide se tedy chytili za nos, vzali Styxe, jednoho z hrdinů Of Orcs and Men a postavili jej do role ústřední postavy žánrově klasické stealth akce. A do značné míry se jim sázka na klasiku vyplatila.

Warlock: Master of the Arcane - recenze

Warlock: Master of the Arcane lze laikovi nejlépe popsat jako Civilizaci, která je překlopená do fantasy světa Ardanie, známého především ze série Majesty. Na první pohled je vše dost podobné – na hexové mapě, viděné z ptačí perspektivy, se rýsují pláně, pouště, džungle a sem tam nějaké to městečko, které postaví vaši nebo nepřátelští osadníci. Pod širým nebem se však producírují i roztodivné armády a dohromady to prostě vypadá familiérně, skoro jako Civilizace. Zdání ale klame.

Frankenstein: Master of Death - recenze logické adventury

Legenda o Frankensteinovi, “moderním Prométheovi", dodnes přežila v mnoha literárních, filmových i herních adaptacích. Zatím posledním střípkem do umělecké mozaiky je klikací adventura Frankenstein: Master of Death od brněnského studia Fineway a petrohradského týmu JetDogs. Téměř dvě stě let starý příběh oživuje sympatickou hratelností s řadou logických rébusů a pomalejším tempem, jako stvořeným pro budování napětí.

Legacy of Kain: Soul Reaver 1 & 2 remastered – recenze

Jeden z nejslavnějších herních hrdinů se vrací oslavit 25. narozeniny

Master Rallye - recenze

Dálkový automobilový závod Master Rallye napříč Evropou a Asií si vybrali chlapíci z britské firmy Steel Monkeys jako námět k vytvoření stejnojmenné hry. Zda něčím vyniká, se dozvíte v této recenzi.

Ghost Master CZ - recenze

V humorné strategii Ghost Master se coby posmrtný státní zaměstnanec vydáte do městečka Gravenville, abyste tam za děsivého pachu kapající krve a řinčení řetězů vystrašili co nejvíce lidí. Jaká je česká verze?

Eador: Masters of the Broken World - recenze

Eador: Masters of the Broken World je něco jako dort, který si v jedné z klasických českých pohádek od Josefa Čapka vařili pejsek s kočičkou. Na rozdíl od cukrářského výrobku z pohádky je však Eador produkt chutný. Pokud ho tedy budou hrát ostřílení stratégové, kteří mu prominou několik technických chyb a dost neintuitivní uživatelské rozhraní.

The Raven: Legacy of a Master Thief - recenze 1. epizody

Synonymem většiny her, které stály u zrodu videoherního průmyslu, byla obtížnost. Tenkrát byly hry nemilosrdné a hráče trestaly za sebemenší chybičku. Od té doby se toho však hodně změnilo. Nejvíce právě ta obtížnost. Dnešní hry jsou často přehnaně jednoduché a hráče vodí za ručičku stejně jako matka svého neohrabaného tříletého potomka v plenkách.

Tomb Raider I-III Remastered – recenze

Když byla Lara ještě hranatá

Patnáctka obrázků z Master Rallye

Krátce po aktualizované verzi Master Rallye dema (74 MB) nám Paul Middleton z britské firmy...

The Last of Us: Part II Remastered – recenze

Když je slovo remaster na škodu

The Raven: Legacy of a Master Thief - recenze 2. a 3. epizody

Pustit se do tvorby epizodické adventurní série nemusí být zase tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Tvůrci sice produkci rozloží do delšího časového úseku a mohou teoreticky reagovat na podněty hráčů v průběhu vývoje, ale zároveň se vystavují nebezpečí, že jim v pozdějších dílech dojde dech. Kouzlo celé série pak může vyprchat do ztracena jako bublinky z otevřené Coca-Coly.