Master of Orion III - recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

Master of Orion III - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

9. 3. 2003 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Dlouho očekávaný Pán galaxie se vrací. Ve zbrusu novém kabátě vyzývá Master of Orion všechny stratégy na dechberoucí cestu vesmírem, na jejímž konci má být konečné vítězství vlastního impéria.

Autor: Jan Rod
Publikováno: 9.března 2003


Obrázek zdroj: tisková zpráva Dějiny série Master of Orion se počaly odehrávat v roce 1994, kdy legendární společnost Microprose vydala první díl. Ten si okamžitě získal srdce mnoha tisíců hráčů stejně jako například povedené Alien Legacy, takže pokračování bylo okamžitě jisté. V Master of Orion II se herní systém skoro nezměnil, což bylo v tomto případě jedině dobře. Druhý díl ale narostl co se týkalo ras, velikosti galaxií, výzkumů, no prostě celé hry :)

 Ohlédnutí do historie
Princip tedy zůstal zachován: hráč se nacházel v roli vládce maličkatého národa ztraceného na konci galaxie a jeho úkolem bylo udělat ze svých poddaných nejmocnější impérium celé galaxie - postupně všechny slabší odpůrce pokořit a se stejně silnými, nebo silnějšími uzavřít spojenectví. K dosažení těchto cílů hráčům dopomáhala velmi široká paleta nástrojů od plánování výzkumu až k mezihvězdné diplomacii. A když diplomacie selhala, nastoupily zbraně, tedy vesmírné lodě ověšené nejmodernějšími zbraňovými a obrannými systémy.

Hra MOO mimo jiné přinesla poměrně originální systém jednotek, kde hráč měl možnost ovlivňovat výzbroj lodí, či stanic, stejně tak jako je upravovat a renovovat. Všechny tyto vlastnosti učinily z prvních dvou dílů nezapomenutelné zážitky, které trvaly mnoho a mnoho hodin. Dnes, po asi šesti letech, přichází třetí díl, který byl očekáván minimálně stejně jako oba předchozí. Jak bývá v dnešní době zvykem, o jeho vývoj se díky přenosu autorských práv starala úplně jiná firma, než o díly předchozí. To nemusí nutně být negativem, ani pozitivem. Pojďme se nyní na Master of Orion III podívat podrobně a uvidíme, zda tu máme další vývojový stupeň geniální hry, či pouhý odvar historie.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Absence tutoriálu
MOO3 je klasickou tahovou strategií odehrávající se ve vesmíru. Hráč v roli hlavy impéria plní úkoly vpravdě poněkud monarchistické. Pokud máte zkušenost s předchozími díly, bude pro vás začátek o něco jednodušší, nicméně tento díl doznal některých dílčích změn, které i zkušeného napoprvé zaskočí. Především byl poněkud radikálně zjednodušen systém mikromanagementu jednotek, planet a dalších dílčích částí hry. Ten byl v předchozích dílech v počátcích hraní důležitý, ale v poněkud rozvinutějších dobách impéria hráče spíše zdržoval. Tyto drobnosti pro vás nyní obstará počítač.

I proto je MOO3 na první pohled trochu jednodušší, ale na druhou stranu nechápu absenci tutorialu, která je u takto komplexní hry skoro až trestuhodná. Existují zde sice takzvané Master’s Notes, ty však funkci tutorialu neplní, tedy rozhodně ne dostatečně. Navíc pokud vaše první volba padne na Quick Game, budete ochuzeni i o tuto trošku tutorialu a navíc i o možnost výběru rasy.

 Možnost přizpůsobení rasy
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Ras je na výběr požehnaně (celkem 16). Jsou rozděleny do několika tříd (humanoidní, insektoidní, kybernetické atd.). Každá rasa má své vlohy a specifické dovednosti. Humanoidní rasy jsou tradičně spíše všestrannější, ale i tady se najdou specialisté na výzkum a vědu (mí oblíbení Psiloni) nebo třeba dobří válečníci. Pokud nepatříte mezi zkušené pány galaxií, zvolte některou z humanoidních ras, nemají totiž ve víceméně žádné klíčové vlastnosti nějaké velké nedostatky. Jestli si chcete nějakou rasu malinko upravit, máte novou možnost - při výběru totiž funguje systém bonusů k určitým dovednostem. Pokud u některé dovednosti bonus snížíte, můžete body přesunout a vylepšit jinou vlastnost. Tento systém tak hráčům uvolní ruce, když mají dojem, že jim žádná rasa přesně nevyhovuje. A po výběru hurá do hry.

První, co ve hře uvidíte, je hvězdná mapa. Ta zůstala prakticky beze změny. Jsou vidět pouze hvězdné systémy, planety se zobrazí až po prozkoumání planetárního systému a ani pak se nezobrazují na hvězdné mapě. Ukáží se pouze při bližším pohledu na hvězdu. Dlužno dodat, že galaxie jsou dosti veliké, což je na jednu stranu určitě plus - znamená to mnoho hodin herního času. I když vyberete menší galaxii, stále v ní bude přes sto hvězdných systémů. Kolik je v těch největších si raději ani netroufám odhadovat. Na mapě poznáte, jak je vaše impérium veliké a jak se rozrůstá.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Vše doprovází detailní informace místy až astronomického zaměření. Systém vám řekne, do jaké třídy hvězda spadá (podle velikosti a svítivosti), jaké vlastnosti mají jednotlivé planety v systému, data o jejich atmosféře, gravitaci a vhodnosti ke kolonizaci. Všechny tyto detaily je ovšem nutno zjistit pomocí průzkumných jednotek, které nejprve zjistí obecná data o solárním systému.

 Vývoj technologií a diplomacie
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Když je objevená vhodná planeta, přijdou na řadu kolonizační lodě. A pokud na již vámi obývanou planetu někdo útočí, slovo mají bitevní flotily, v nejhorším případě pozemní jednotky. Výstavbu jednotlivých lodí máte plně pod kontrolou a je možné jejich přednastavený design měnit. Pokud tedy vyzkoumáte nový druh motoru, stačí ho v návrhu lodě změnit a od té chvíle mají všechny nové jednotky tento motor ve výbavě. Se zbraněmi a dalšími technologiemi, kterých je přes 300, to je podobné. Pro nováčky může být navrhování vlastních lodí poněkud obtížné, naštěstí tu je vždy počítač, který umí do určité míry navrhnout design sám, ovšem podle specifických přání hráče. S pozemními vojsky to je obdobné.

Pokud dáváte přednost diplomatickým řešením, pak bude vaším denním chlebem komunikační „sektor“ hry. Tam máte možnost kontaktovat všechny rasy, které znáte a navrhovat jim spojenectví, vyhlašovat války, nebo uzavírat ekonomické pakty. A v neposlední řadě také odpovídat na zprávy jiných impérií. Ať již zvolíte primárně jakýkoliv přístup, na boje i diplomacii dojde vždy, dříve nebo později. Mezi boje a vyjednávání také budete muset vměstnat starost o ekonomiku a běžný chod impéria, jako třeba výstavba na nových planetách, kontrola výzkumu, nebo produkce.

I tady doznal systém velkých zjednodušení. Nepočítejte s tím, že budete kontrolovat výstavbu jednotlivých budov na planetách a podobně. O všechny tyto detaily se obvykle stará počítač, což v momentě kdy máte osmdesát kolonií v padesáti hvězdných systémech, přijde zatraceně vhod. Díky tomu hra „táhne“ kupředu poměrně rychle.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Umělá inteligence a nepovedené souboje
Zatímco hráči pomáhá umělá inteligence v rámci možností vcelku dobře (až na občasné excesy s např. budováním zbytečně moc lodí), u protivníků je to celkem problém. Jejich inteligence, hlavně co se soubojů týče, příliš vysoká není. To vede k takovým absurditám, že jediným důvodem pro stavbu planetárních obran jsou potulné nepřátelské kolonizační lodě. To má za následek, že na prostřední obtížnost hry není skoro možné prohrát. Na vyšší obtížnosti pak hráč prohraje jenom díky počáteční drtivé převaze protivníků, ale jinak se příliš od sebe neliší. Pokud však přežijete prvních cca 100 až 150 tahů, máte vyhráno, což je poněkud smutné.

I dalších chybiček najdou znalci předchozích MOO zcela jistě mnoho. Nejde tady ani tak o klasické bugy, jako spíše o nedomyšlenosti změn v herním systému. Nový systém bojů také není zrovna nejlepší - souboje se odehrávají v reálném čase ve 3D prostředí, kde sice můžete jednotlivě ovládat nebo seskupovat lodě, ale po několika soubojích zjistíte, že to stejně nemá cenu, poněvadž počítač se dokáže o souboje postarat celkem dobře sám. Zkoušel jsem v některých bitvách oba systémy a výsledky byly víceméně totožné.

 Mezihvězdný senát
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Hra ale nabízí spoustu dalších možností. Na začátku je určitě výhodné vytrénovat několik špionů a nasadit je do nepřátelských řad. Ti pomohou buď sabotážemi klíčových zařízení protivníků, nebo v lepším případě dokáží ukrást některé technologie, které uspíší váš výzkum (v případě některých ras je kradení technologií skoro nezbytné). Další zajímavostí je tzv. Orion Senate, který představuje jakýsi galaktický senát, ve kterém má zastoupení každá rasa ve hře, včetně prastaré rasy Orioňanů, která sídlí pouze na jediné planetě, zato však disponuje technologiemi, o kterých se vám ani nesní. Senát schvaluje určitá pravidla např. o zbraních a zákony, ale projednává se v něm i například spojenectví několika ras proti jedné, vyhlašování válek atd. Přítomnost senátu hře určitě prospívá a díky němu máte lepší pocit, že ostatní rasy ve vesmíru skutečně existují.

Všechny tyto drobnosti činí hru zábavnou, ovšem do přitažlivosti původní série to má poměrně daleko. Vcelku mne zarazilo také grafické zpracování. Je velmi prosté ve 2D, i když vcelku vkusně a příjemně vyvedené v modrých barvách v menu a pěkné grafice hvězd či planet. Tato jednoduchost má nespornou výhodou pro majitele slabších strojů, kteří mohou jásat - hardwarové nároky jsou na dnešní dobu velmi příznivé. Zklamalo mne však provedení bojů, kde v případě větších flotil dojde k neúnosnému zmenšení jednotek a k takřka nemožné orientaci na bojišti nebo čím je která loď vybavená.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů

 Multiplayer
Zvukové provedení je na vysoké úrovni, hra ale nepřekypuje hudbou, což je na druhou stranu škoda, vezmeme-li v úvahu, kolik času u ní hráči tráví. Ve spojitosti s probdělými nocemi zavedli autoři příjemnou vlastnost - interní budík, který se řídí podle reálného času. Pro hráče školou povinné či naopak zaměstnané je to nedocenitelné. Těmito drobnostmi si ale MOO3 poněkud pošramocenou reputaci nenapraví. Novinkou je však přítomnost multiplayeru po 2-8 hráčů (tahy všech probíhají současně) po lokální síti, internetu nebo GameSpy Arcade, což odstraňuje některé problémy s umělou inteligencí.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Pokud jste fanoušci dřívějších dílů, budete nejspíš nejnovějším přírůstkem zklamáni. Na druhou stranu je třeba říci, že MOO3 je zábavná hra. Úplným nováčkům na druhou stranu bude možná zpočátku dělat problémy komplikovaný a nepřítulný interface, na který se však po chvíli hraní dá jednoduše zvyknout. Pokud tedy máte vztah k vesmírným budovatelským strategiím, je MOO3 určitě vítaným zpestřením jinak v poslední době vcelku poklidného žánru. Na druhou stranu je ale také zklamáním pro ty, kteří čekali to nejlepší. Těm mohu poradit jednoduché řešení, které jsem nakonec provedl i já - vraťte se zpět k MOO2 nebo Hegemonii, ale nejdříve trojce dejte šanci, třeba vám k srdci přiroste.

Stáhněte si: Intro teaser, Cheaty
Související články: Novinky

 
Jan Rod
připravil: jd




 
 
Smarty.cz

Verdikt:

Ucházející vesmírná strategie, která však v konfrontaci se svými předky nebo možnostmi v roce 2003 neobstojí.

Nejnovější články