Autor: Jan Rod Publikováno: 9.března 2003 |
![]() ![]() ![]() Absence tutoriálu MOO3 je klasickou tahovou strategií odehrávající se ve vesmíru. Hráč v roli hlavy impéria plní úkoly vpravdě poněkud monarchistické. Pokud máte zkušenost s předchozími díly, bude pro vás začátek o něco jednodušší, nicméně tento díl doznal některých dílčích změn, které i zkušeného napoprvé zaskočí. Především byl poněkud radikálně zjednodušen systém mikromanagementu jednotek, planet a dalších dílčích částí hry. Ten byl v předchozích dílech v počátcích hraní důležitý, ale v poněkud rozvinutějších dobách impéria hráče spíše zdržoval. Tyto drobnosti pro vás nyní obstará počítač. I proto je MOO3 na první pohled trochu jednodušší, ale na druhou stranu nechápu absenci tutorialu, která je u takto komplexní hry skoro až trestuhodná. Existují zde sice takzvané Master’s Notes, ty však funkci tutorialu neplní, tedy rozhodně ne dostatečně. Navíc pokud vaše první volba padne na Quick Game, budete ochuzeni i o tuto trošku tutorialu a navíc i o možnost výběru rasy. Možnost přizpůsobení rasy ![]() První, co ve hře uvidíte, je hvězdná mapa. Ta zůstala prakticky beze změny. Jsou vidět pouze hvězdné systémy, planety se zobrazí až po prozkoumání planetárního systému a ani pak se nezobrazují na hvězdné mapě. Ukáží se pouze při bližším pohledu na hvězdu. Dlužno dodat, že galaxie jsou dosti veliké, což je na jednu stranu určitě plus - znamená to mnoho hodin herního času. I když vyberete menší galaxii, stále v ní bude přes sto hvězdných systémů. Kolik je v těch největších si raději ani netroufám odhadovat. Na mapě poznáte, jak je vaše impérium veliké a jak se rozrůstá. ![]() ![]() ![]() Vše doprovází detailní informace místy až astronomického zaměření. Systém vám řekne, do jaké třídy hvězda spadá (podle velikosti a svítivosti), jaké vlastnosti mají jednotlivé planety v systému, data o jejich atmosféře, gravitaci a vhodnosti ke kolonizaci. Všechny tyto detaily je ovšem nutno zjistit pomocí průzkumných jednotek, které nejprve zjistí obecná data o solárním systému. Vývoj technologií a diplomacie ![]() Pokud dáváte přednost diplomatickým řešením, pak bude vaším denním chlebem komunikační „sektor“ hry. Tam máte možnost kontaktovat všechny rasy, které znáte a navrhovat jim spojenectví, vyhlašovat války, nebo uzavírat ekonomické pakty. A v neposlední řadě také odpovídat na zprávy jiných impérií. Ať již zvolíte primárně jakýkoliv přístup, na boje i diplomacii dojde vždy, dříve nebo později. Mezi boje a vyjednávání také budete muset vměstnat starost o ekonomiku a běžný chod impéria, jako třeba výstavba na nových planetách, kontrola výzkumu, nebo produkce. I tady doznal systém velkých zjednodušení. Nepočítejte s tím, že budete kontrolovat výstavbu jednotlivých budov na planetách a podobně. O všechny tyto detaily se obvykle stará počítač, což v momentě kdy máte osmdesát kolonií v padesáti hvězdných systémech, přijde zatraceně vhod. Díky tomu hra „táhne“ kupředu poměrně rychle. ![]() ![]() ![]() Zatímco hráči pomáhá umělá inteligence v rámci možností vcelku dobře (až na občasné excesy s např. budováním zbytečně moc lodí), u protivníků je to celkem problém. Jejich inteligence, hlavně co se soubojů týče, příliš vysoká není. To vede k takovým absurditám, že jediným důvodem pro stavbu planetárních obran jsou potulné nepřátelské kolonizační lodě. To má za následek, že na prostřední obtížnost hry není skoro možné prohrát. Na vyšší obtížnosti pak hráč prohraje jenom díky počáteční drtivé převaze protivníků, ale jinak se příliš od sebe neliší. Pokud však přežijete prvních cca 100 až 150 tahů, máte vyhráno, což je poněkud smutné. I dalších chybiček najdou znalci předchozích MOO zcela jistě mnoho. Nejde tady ani tak o klasické bugy, jako spíše o nedomyšlenosti změn v herním systému. Nový systém bojů také není zrovna nejlepší - souboje se odehrávají v reálném čase ve 3D prostředí, kde sice můžete jednotlivě ovládat nebo seskupovat lodě, ale po několika soubojích zjistíte, že to stejně nemá cenu, poněvadž počítač se dokáže o souboje postarat celkem dobře sám. Zkoušel jsem v některých bitvách oba systémy a výsledky byly víceméně totožné. Mezihvězdný senát ![]() Všechny tyto drobnosti činí hru zábavnou, ovšem do přitažlivosti původní série to má poměrně daleko. Vcelku mne zarazilo také grafické zpracování. Je velmi prosté ve 2D, i když vcelku vkusně a příjemně vyvedené v modrých barvách v menu a pěkné grafice hvězd či planet. Tato jednoduchost má nespornou výhodou pro majitele slabších strojů, kteří mohou jásat - hardwarové nároky jsou na dnešní dobu velmi příznivé. Zklamalo mne však provedení bojů, kde v případě větších flotil dojde k neúnosnému zmenšení jednotek a k takřka nemožné orientaci na bojišti nebo čím je která loď vybavená. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Multiplayer Zvukové provedení je na vysoké úrovni, hra ale nepřekypuje hudbou, což je na druhou stranu škoda, vezmeme-li v úvahu, kolik času u ní hráči tráví. Ve spojitosti s probdělými nocemi zavedli autoři příjemnou vlastnost - interní budík, který se řídí podle reálného času. Pro hráče školou povinné či naopak zaměstnané je to nedocenitelné. Těmito drobnostmi si ale MOO3 poněkud pošramocenou reputaci nenapraví. Novinkou je však přítomnost multiplayeru po 2-8 hráčů (tahy všech probíhají současně) po lokální síti, internetu nebo GameSpy Arcade, což odstraňuje některé problémy s umělou inteligencí. ![]() Stáhněte si: Intro teaser, Cheaty Související články: Novinky |
Jan Rod připravil: jd |