Styx: Master of Shadows - recenze
7/10
zdroj: Archiv

Styx: Master of Shadows - recenze

Datum vydání:
7. října 2014
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

15. 10. 2014 21:30 | Recenze | autor: Lucie Jiříková |

Cyanide Games je poněkud zvláštní společnost, která vytváří hry ze všech možných žánrů, často i velmi okrajových. Pestrost s sebou ovšem přináší i roztříštěnost, proto je dopředu obtížné odhadnout, co hry od Cyanide vlastně nabídnou. Třeba RPG Of Orcs and Men (na vývoji se podílelo ještě studio Spiders) netradičně kombinovalo akčně pojaté souboje se zadáváním příkazů, což vypadalo lákavě na papíře, ale v praxi to nefungovalo a frustrovalo. Cyanide se tedy chytili za nos, vzali Styxe, jednoho z hrdinů Of Orcs and Men a postavili jej do role ústřední postavy žánrově klasické stealth akce. A do značné míry se jim sázka na klasiku vyplatila.

Styx: Master of Shadows je snahou o moderní stealth akci typu Thief s mírnou příměsí prvků ze 3D skákaček ve stylu Tomb Raidera. Styxe, asi „nejkrásnějšího“ goblina, jakého hry zažily, sledujete a ovládáte z pohledu třetí osoby a s vaší pomocí se vydává do srdce věže Akenash, až ke stromu WorldThree, který produkuje kouzelnou ambru.

Strom neocenitelné hodnoty pečlivě střeží guvernér Barimen a jeho armáda složená z lidí i elfů. Styx se pokusí přijít na kobylku jeho plánům a samozřejmě získat strom pro sebe a pro svůj lid. Právě kouzelná ambra totiž Styxovi propůjčuje nadpřirozené vlastnosti – zostřuje mu smysly a můžete s ním na to konto provádět velmi zábavné lotroviny.

Co nápad, to cesta

Vedle klasického zvýraznění aktivních předmětů, jako jsou plošinky pro skákání nebo místa pro schování, umí Styx vyvolat svého dvojníka nebo se na krátkou dobu zneviditelnit. Může se díky tomu dostat na jinak nedostupná místa, jako jsou z druhé strany zavřené dveře, nepozorovaně se proplést zalidněnými místnostmi nebo se vyhnout souboji.

Možností, jak se dostat skrze rozsáhlé úrovně, často tvořené prostornými halami, je však mnohem více. Obvykle platí, že vedle přímočaré a tudíž obtížné cesty se spoustu nástrah, existuje i cesta nebo dokonce vícero cest, které nejsou na první pohled patrné a jsou pro Styxe bezpečnější. Nádvoří plné nepřátel můžete prokličkovat přikrčení za krabicemi a další překážky nebo prostor obejít větrací šachtou či přeskákat po plošinkách vysoko nad hlavami nepřátel.

Přestože se ve hře nacházejí méně náročné cesty, nikdy nemáte pocit, že průchod hrou je jednoduchý. Skryté cesty s menším množstvím nepřátel vyžadují pořádnou dávku důvtipu a hlavně znalosti prostředí. Na řadu zkratek narazíte zcela náhodně, třeba při útěku před nepřítelem, nebo až zpětně, při bližším prozkoumávání místností v módu, který se otevře po dohrání hry bez jediného zabitého nepřítele.

zdroj: Archiv

Mistr úniku s dranžírákem v ruce

K mírumilovnému postupu vás ovšem hra přiměje i z mnohem prozaičtějších důvodů. Ačkoliv kosení nepřátel zezadu je jednoduché a efektivní, může tím alarmovat poblíž stojící stráže, což představuje vážný problém. Pokud se před vojáky včas neukryjete, moc toho v boji se svou kudličkou nezmůžete. Soubojový systém Styxe je totiž toporný a spoléhá prakticky výhradně na quick time eventy v tom nejjednodušším slova smyslu.

Při potyčkách s nepřáteli můžete jen několikrát vykryt ránu nepřítele a zasadit mu smrtelnou ránu, což vyžaduje pouhé stisknutí toho samého tlačítka ve správný čas a několikrát po sobě. Styx se při tom automaticky zamkne na prvním nepříteli, zatímco ostatní vás bodají do zad nebo střílí šípy, což přežijete jen několik sekund.

Jalový soubojový systém však Styx vyvažuje RPG prvky v podobě upgradů speciálních dovedností goblina, které jsou ve hře dostatečně citelné a do jisté míry se podepisují i na vašem budoucím způsobu hraní. Třeba schopnost běhat potichu i během zneviditelnění Styxe je ultimátní zbraní. Jen hlupák by s pomocí této schopnosti nehrál naprosto odrzlým způsobem, kdy se objeví, zaškodí a zase zmizí i na těch nejfrekventovanějších místech - jen tak, čistě pro své pobavení.

Čím více hraček, tím větší sranda

Variabilita ve hře je na vysoké úrovni nejenom díky speciálním schopnostem Styxe, ale též interaktivitě prostředí. Jakmile se sžijete s klasickými vrhacími dýkami a možností zhasínat světla zblízka i zdálky pomocí pískových kuliček (jelikož jste „mistr stínů“ pomáhá vám to k nepozorovanému plížení), naučíte se schovávat mrtvoly klasickým způsobem nebo je rozleptáte kyselinou. Dále pak máte k dispozici uvolňování lustrů, likvidaci protivníků s pomocí otrávených jablek a tak dále.

Právě díky variabilitě herních prvků je přemýšlení o nejrůznějších kombinacích a možnostech postupu zábavné, čili se hravý člověk během hraní Styxe vyblbne a nemastné neslané souboje vlastně k hraní vůbec nepotřebuje.

Za málo peněz hodně muziky

Rozpočet na vývoj Styx: Master of Shadows zřejmě nebyl nijak veliký a času na vývoj hry tvůrci rovněž neměli nazbyt, což je vidět na celkové prezentaci – od způsobu vyprávění příběhu přes animace postav až po zpracování prostředí a efekty. Příběh tedy tvůrci vypráví buď prostřednictvím jednoduchých kreseb, nebo rozhovorem dvou statických postav. Někdy se navíc Styx pustí do vyprávění i v nevhodné chvíli, kdy se jako neviditelný beztrestně proplétá skupinkou nepřátel.

Problémové nebo v dané chvíli nevhodné je občas i chování protivníků - když si zrovna nestrkají meče do zadnic, naráží do sebe bachory a vyloženě něžně se přetlačují, dokud jeden druhého nevystrčí z trajektorie pohybu, která je přesně daná a sama o sobě působí v mnoha okamžicích prkenně. Skoro stejně jako levitující mrtvoly a jiné projevy haprující fyziky.

Uvedené nedostatky samozřejmě nejsou úplné drobnosti, ale spíše než z lajdáctví vychází ze skromného rozpočtu. Styx: Master of Shadows smrdí na mnoha místech korunou, ale v jádru jde o povedenou stealth akci, která v rámci žánru nabízí to hlavní – možnost dostat se k určenému cíli vlastním stylem a klidně i bez boje.

Verdikt:

Zábavná stealth akce, která hráčům nabízí dostatečně rozlehlá prostředí a řadu prostředků k vyblbnutí. Kvůli slabším produkčním hodnotám a primitivnímu soubojovému systému je však určená jenom pro zaryté fanoušky tichého plížení.

Nejnovější články