Recenze

IL-2 Sturmovik: Forgotten Battles CZ - recenze

Dlouho očekávané pokračování úspěšného leteckého simulátoru IL-2 Sturmovik nyní vyšlo i v češtině pod názvem Zapomenuté bitvy a v doplňující recenzi jsme zhodnotili kvalitu překladu či manuálu.

SimCity 4 - recenze

S novým rokem jsme se konečně dočkali čtvrtého dílu slavné budovatelské strategie SimCity, která posouvá tutu hru na starostu města k ještě větší dokonalosti. Detaily se dozvíte v obsáhlé recenzi...

Far Cry 2 - exkluzivní recenze

Afrika. Kolikrát jste v ní byli a kolikrát se do ní ještě podíváte? Dost bylo ježdění prstem po mapě, je čas zabalit spacák, sirky, prášky proti malárii a pořádný kus odvahy. Lov Šakala začíná, POUZE NA TISCALI.

GTA: San Andreas mega-recenze PC verze

Nejočekávanější PC hra roku je konečně tady a přináší do oblíbené série Grand Theft Auto spoustu převratných novinek. Jsou ale skutečně tak skvělé a nápadité, jak se navenek zdá? I to zjistíte po přečtení 1. české recenze!

Chessarama – recenze šachových hádanek

Farmař s koněm, skóruj střelcem

Super Mario Maker - recenze

Když se řekne Mario, představíte si typicky náročné skákání, originální nápady a především perfektní zábavu. Pečlivý design úrovní totiž zajišťuje absolutní ponoření do hry, která pokaždé přijde s něčím novým, zajímavým a neokoukaným. Super Mario Maker na to jde ale obráceně. Dá vám k dispozici všechny dílky skládačky a je jen na vás, jestli složíte úrovně stejně zábavné, jako najdete v jiných dílech série. Jste postaveni před nejtěžší úkol: nejde o to proskákat k cíli, ale navrhnout vlastní zábavnou úroveň.

The Walking Dead: Season 2 - recenze 4. epizody

Čekat na další epizodu skoro tři měsíce vážně není v pořádku. Telltale si asi ukousli si více, než na co stačili, a kvůli novým projektům (Tales from the Borderlands, Game of Thrones) horko těžko stíhají dokončovat projekty již rozjeté. Druhá sezóna The Walking Dead je toho zářným příkladem. Teď, sedm měsíců po první epizodě, teprve přichází čtvrtá. Jmenuje se Amid the Ruins a sama o sobě je výborná, ale první půlhodinu jsem jen vzpomínal, co že se to vlastně minule stalo a kdo je kdo. 

Shovel Knight - recenze

Tlačení na pilu na nostalgie, doprovázené bezhlavým rozhazováním jmen kultovních klasik jako Castlevania, Mega Man, Super Mario Bros. 3 nebo třeba Ghosts ‘n Goblins, není ve videoherním průmyslu nikterak neobvykle. Hra s dostatečně přesvědčivou stylizací a adekvátně motivující video kampaní utáhne na staré dobré časy NESu klidně i kickstarterovou kampaň. Jedna věc je ale klasiku citovat a druhá vzít z ní to nejlepší a nabídnout hráčům přesně to, co jste jim slíbili. Vývojářům Shovel Knight ze studia Yacht Club Games se však něco podobného povedlo.

Rambo: The Video Game - recenze

Člověk toužící po bezvýchodné depresi, nefalšovaném utrpení a neodvratném pádu do propasti beznaděje, má aktuálně hned dvě možnosti, jak dosáhnout svého cíle. Za prvé, může vyrazit do kina na Babovřesky 2. Ty jsou sice bohužel o dvacet minut kratší než první díl, ale i tak by podle prvních ohlasů měly bez problémů splnit svůj účel a zprostředkovat peklo na zemi všem divákům. Druhou možností je koupit si právě vycházející Rambo: The Video Game. V tom, že tyto dva počiny přicházejí na trh prakticky ve stejný den, spatřuji jistou symboliku, vřele ale doporučuji jejich účinky nekombinovat. Rambo bude totiž bohatě stačit.

Puppeteer - recenze

Není důležité, jací jste. Důležité je, jak vypadáte. Můžete si klidně říkat, co chcete o tom, jak důležité je to, co má člověk uvnitř, co v nás skutečně je. Jenže, zeptejte se jakéhokoliv patologa - to, co v nás je, není nic extra. Ať se před ženou vytahujete krásou svých hebkých, růžových a něžně pulzujících střev jak chcete, pokud jste nádory pokrytý plešatý trpaslík, máte smůlu.

State of Play - recenze dokumentu o jihokorejské eSport scéně

„Strhující dokument o tajuplném světě jihokorejského elektronického sportu.“ Zhruba tohle hlásá o dokumentárním počinu State of Play Stevena Dhoedta oficiální synopse. Pravda je však trošku jiná a daleko lépe vystihuje nový belgický snímek promluva jednoho z hlavních aktérů: „Většina Korejců jen následuje cestu, kterou jim vytyčí rodiče. Základní škola, střední a pak vysoká. Všichni kráčejí po stejné cestě. Já si ale vybral něco jiného. Jmenuji se Lee Jae Dong a jsem profesionální hráč StarCraft II.“

Alien Rage - recenze

Mnohé budgetové hry se tváří navenek stejně. Skoro byste řekli, že nejde snadno poznat rozdíl mezi dobrou a špatnou budgetovkou. Ale ono to jde. Řekněme, že sympatičtější projekt vypadá amatérsky jenom proto, že na víc nebylo a spousta nápadů se prostě nedočkala jemného dopilovávání (Afterfall: Insanity). A ten druhý? Ten smrdí amatéřinou, protože sami autoři byli amatéři. Projekt jim přerostl přes hlavu a vykolejil, jedna hlava nevěděla, co dělá druhá (zvlášť když se "týmuje" přes Skype). To se pak na svět velice snadno dostane paskvil, ze kterého na obrazovku létají problémy jako hrášky z lusky. Alien Rage má bohužel blíže k tomu druhému typu her. Těch, které dobývají mainstream motykou a poslepu.

ShootMania Storm - recenze

Představte si multiplayerovou hru, v níž dokáže zvítězit začátečník i proti ostřílenému matadorovi. Hru neovlivnitelnou mikroplatbami, levelováním či upravováním zbraní a schopností. Naivní myšlenka? Ne tak docela. Minimálně lidé z Nadea si dovolí nesouhlasit a svůj pohled na věc podpoří několikaletými zkušenosti s TrackManií, jejíž jednoduchý systém závodění celosvětově uchvátil několik miliónů hráčů. Proč to tedy nezkusit ještě jednou, tentokrát v žánru multiplayerových stříleček?

Retro/Grade - recenze

Z vousků mi jako cinkrlata ještě padají kousky ledové tříště, ale tělo mi přitom hicuje tak, že by si mě lidé mohli dávat do koupelen místo karmy. Chladný vesmír občas přináší horké chvilky. Třeba když vás v drobné raketce pošlou vstříc roji stovek nepřátel a ještě se k tomu ručičky na božím ciferníku roztočí nazpátek. Ano, vzad. Retro/Grade je óda na šílenost.

Mars: War Logs - recenze

Kdyby Mars: War Logs byla člověkem, trpěla by rozpolcenou osobností a to ne dvěma, ale rovnou několika. V touze být Falloutem, Riddickem, Mass Effectem nebo RAGE či Deus Ex ztrácí svojí vlastní identitu a namísto soudržných a odladěných pravidel kvalitního akčního RPG a mistrného adventurního scénáře přináší cosi, co by se v neohrabané poloze celé hry mělo jmenovat Mar: Wars Log.

Omerta: City of Gangsters - recenze

Amerika ve dvacátých a třicátých letech, to byla prohibice, gangy, zločin a v herní historii i velice slušná zábava (Mafia, Godfather). A taky nádherně stylová hudba, která jen krátkým zabrnkáním dokáže nostalgickou atmosféru plnou svištících projektilů z Tommy Gunů vytvořit. Omerta: City of Gangsters se rozhodla toto pohříchu herně nepříliš využívané období poměrně originálně uchopit jako kombinaci budovatelské a tahové strategie, u níž právě atmosféra měla hrát jednu z hlavních rolí.

Castlevania: Lords of Shadow – Mirror of Fate - recenze

Série Castlevania ušla během své existence neuvěřitelně dlouhou a klikatou cestu. Od prvních dílů, které jsou pověstné svou obtížností, přes 3D inkarnace, v nichž hráče zabíjela hlavně kamera, až po současnost, kdy si série vzala v titulu Castlevania: Lords of Shadow slovo restart opravdu k srdci, vykradla nejednu značku a půjčila si spousty triků od současných rubaček jako God of War či Bayonetta. Výsledek nebyl špatný, proto není k podivu, že se chystá pokračování, které však na „jedničku“ nenavazuje přímo a s původní hrou je spojuje právě handheldový pokus Mirror of Fate.

Defenders of Ardania - recenze

Občas si u hry, která se na první pohled tváří vážně a zcela seriózně, říkáte, že si z vás autoři nejspíš musí dělat srandu, protože jinak by nikdy nic podobného nedokázali splácat dohromady. U Defenders of Ardania si to budete říkat taky, pouze s tím rozdílem, že tahle hra se vážně netváří a fakt, že si z vás jejím prostřednictvím dělají autoři srandu, je ve skutečnosti jedním z jejích kladů. Bohužel však musím dodat, že jedním z mála.

Spec Ops: The Line - recenze

Nemohl jsem se udržet smíchy. Američtí vojáci na Blízkém východě, záchrana ztracené jednotky, kalašnikovy. S touhle hrou jsem byl hotový dřív, než jsem ji vlastně dostal do rukou. Viděl jsem před sebou další blábol současné standardizované válečné střílečky, v níž jeden hrdina postřílí třetinu zemské populace, protože mu to řekli nadřízení, protože ti druzí jsou prostě ti zlí, a protože válka je přece cool. To my všichni víme. Zabíjí se v ní, lidé trpí, ale dokud jste na správné straně, máte dost nábojů a sem tam nějakého toho vedlejšího hrdinu, za jehož smrt se mstíte, válka je prostě cool.

Summer Challenge: Athletics Tournament - recenze

Nová olympijská hra v neolympijském roce? Já vím, dění v kanadském Vancouveru sledoval v únoru celý svět, ale nekažte mi to a trochu spolupracujte - už podle obrázků jde evidentně o sporty letní. A do Londýna 2012 nám stále ještě hezkých pár desítek měsíců zbývá.

Lead and Gold - recenze

Vinetou a Olda Šetrný potkali Team Fortress 2. Na pomyslné vlně zájmu se veze multiplayerová střílečka, z níž na vás dýchne hutná westernová atmosféra.

SuperCar Challenge - recenze

Přijíždí vyzyvatel NFS Shift. Zbavil se okovů jediné automobilky v garáži a byl oproti Ferrari Challenge drobně zmodernizován, aby vrásky nebyly tolik viditelné.

The Conduit - recenze

Stříleček viděných z vlastních očí je na Wii jako šafránu, přestože k nim ovladač Wiimote přímo vybízí. Tím však výčet superlativ u této hry končí.

Everyday Shooter - recenze

Pozitivně přijatý týden her od nezávislých vývojářů zakončuje psychadelická hudební střílečka, odehrávající se na jediné obrazovce. Že to zní divně? Možná, ale může vás pohltit stejně jako nás.

Medal of Honor: Vanguard - recenze

Druhá světová válka se opět připomíná v další inkarnaci v rámci série Medal of Honor. Aneb FPS s akurátními parametry, jako jsou dobové zbraně a spousta dobových potíží, majících ve znaku hákový kříž.

Independence War 2 - recenze

První díl vesmírného simulátoru I-War se u nás moc neproslavil, ale dvojka má všechny předpoklady ke změně tohoto stavu.

Halo 2 Vista - recenze

Kybernetický voják Master Chief a elitní mimozemský válečník Arbiter. Střet dvou civilizací, které mají společnou jedinou věc – násilné řešení konfliktů. Vyplatí se kvůli bitvě o přežití změnit operační systém?