zavřít

Far Cry 2 - exkluzivní recenze

Vychází na platformách: Windows, PS3, X360

Verdikt: Téměř dokonalá střílečka z neokoukaného afrického prostředí, která vás díky své atmosféře chytí a nepustí. A to ani přes později se dostavující monotónnost a pár nedomyšleným prvkům v ovládání. Jestli žádnou jinou, tak aspoň tuhle hru byste si k Vánocům dopřát měli!

Hodnocení redakce 9/10

Jak hodnotíme

metacritic 85/100

- Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Afrika. Kolikrát jste v ní byli a kolikrát se do ní ještě podíváte? Dost bylo ježdění prstem po mapě, je čas zabalit spacák, sirky, prášky proti malárii a pořádný kus odvahy. Lov Šakala začíná, POUZE NA TISCALI.

Autor: Pavel Oreški
Publikováno: 21.října 2008
První česká recenze této hry zdroj: Archiv Verze: X360/anglická/review
Doba recenzování: 3 dny nonstop


zdroj: Archiv Afrika. Kolikrát jste v ní byli a kolikrát se do ní ještě podíváte? Dost bylo ježdění prstem po mapě, je čas zabalit spacák, sirky, prášky proti malárii a hlavně pořádný kus odvahy. Lov Šakala začíná, POUZE NA TISCALI.

Tvůrci prvního Far Cry z Cryteku se vydali vlastní cestou s Crysis, ale UbiSoft nechtěl nechat populární značku ležet ladem a druhý díl připravil vlastními silami. Asi všichni jsme se tak trochu báli, jak to dopadne, ale hned zpočátku vás mohu uklidnit. Far Cry 2 je perfektní hra, i když trochu jiná, než jsem si představoval. Namísto pouhé střílečky namíchal UbiSoft koktejl otevřeného světa alá GTA šlehnutý FPS, prvky ze Stalker Clear Sky a dochucený dokonale osvěžujícím exotickým prostředím.

PŘIVÍTÁNÍ PO AFRICKU
Přiletěli jste do nejmenované rozvojové země, která se potácí na pokraji občanské války. Zřejmě poslední fungující taxík vás má dovést do posledního otevřeného hotelu. Cestou máte spoustu času si pokecat s řidičem, který vám osvětlí aktuální situaci a proveze vás nádhernou krajinou, kterou máte příležitost si v klidu prohlédnout. Nicméně po cestě vás zřejmě ďobne komár a ještě než dojedete na místo určení, cítíte horečku, pálení ve svalech a mlží se vám vidění.

Taxikář se s vámi vypořádá po svém, vaše bezvládné tělo vytáhne z vozu a nechá ho ležet na silnici před hotelem. Přeci jen se ale najde dobrá duše, která vás odvleče na pokoj, kde se v horečkách probouzíte, abyste se setkali s vaším úhlavním nepřítelem – Šakalem (The Jackal). Ten s vámi vede krátký monolog, na jehož konci vás kupodivu nezastřelí, i když ví, že jste do země přiletěli s úkolem ho zabít. Poté opět upadáte do nevědomí. Po načerpání energie se konečně zvedáte z matrace a vydáváte se hledat lékaře, který by vám s malárií pomohl. A tím celé dobrodružství začíná...


zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv
většinou oficiální obrázky od výrobce

Příběh se odvíjí velmi pozvolným tempem. Není to nic, z čeho by mohl vzniknout třeba film, i když Uwe Boll nikdy nespí. Přestože děj překvapí málokoho, poměrně nenásilně jsou do něj zakomponovány různé morální otázky a aktuální problémy černého kontinentu. Je vidět, že scénáristé UbiSoftu nežijí jen hrami, ale nastudovali si i skutečnou politickou situaci. Zajímavá je také forma vyprávění. Veškeré informace se dozvídáte z rozhovorů v enginu. Když už se nějaký filmeček objeví, tak vypadá jako úvodní pasáž – pohled z vlastních očí a alespoň částečně interaktivní. Osobně se mi takový způsob zamlouvá, protože se člověk do hrdiny lépe vžije.

 Atmosféra
Celou hru procházíte z perspektivy vlastních očí. Kromě houpající se zbraně vidíte i vlastní ruce a nohy, vykonávající různé činnosti. Samozřejmostí jsou perfektní animace přebíjení zbraní, vytahování zaseknutých nábojů a obligátní zkoumání zbraně, pokud se dlouho nemáte k žádné akci. Nicméně ve Far Cry 2 i tohle prohlížení bouchačky má svůj smysl. Vizuální kontrolou zjistíte, jak je opotřebovaná puška a zda vám ještě chvíli vydrží. Ale tím kontakt jinak neviditelné postavy s herním světem nekončí. Při lezení po žebřících, nastupování do auta, jeho opravách, sbírání předmětů nebo předávání dokumentů vidíte i perfektně provedenou animaci vlastních končetin.

Úplně nejlepší jsou momenty, kdy vám dochází zdraví reprezentované pěti dílky. Normálně se léčíte vpichováním injekcí, nicméně když už jste na pokraji smrti (poslední dílek), tak si hrdina ze zasaženého místa brutálním způsobem vyndává zbytky kovových kulek. Vyřízne si je nožem, vytáhne kleštěmi nebo si průstřel zakryje obvazem. Další, ještě syrovější metody vám nebudu prozrazovat, ať se máte na co těšit. Interakce hrdiny s okolním prostředím je však pouze jedním faktorem přispívajícím k výtečné atmosféře Far Cry 2...

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

 Napájející se gazely
Tím druhým a hlavním je zasazení děje na černý kontinent, který se ve hrách moc často nevidí. Představte si rozlehlé pláně pokryté vysokou trávou, která je v prudkém poledním slunci skoro bílá, nad ní se tetelící horký vzduch a v dáli se pasoucí stádo zeber. Nebo paprsky zapadajícího slunce prodírající se korunou stromů a dopadající na hladinu téměř vyschlého koryta řeky. Nejde ani tak o grafické ztvárnění, spíše o to, jak se atmosféru podařilo autorům hry zachytit nejen pomocí grafické, ale také zvukové stránky. Důkazem perfektní práce UbiSoftu jsou pro mě i četné komentáře přítelkyně, která jinak mou herní činnost zřídka kdy sleduje.

Věřte, že jsem párkrát zapomněl na cíle mise a místo toho se kochal krajinou. Sledoval jsem, jak se pasou bůvoly a napájejí se gazely. Nebo jsem prostě vyrazil na lov divoké zvěře, kterou jsem předtím vyplašil při průjezdu krajinou a ona zběsile utíkala vedle mého auta. Autoři hráče berou na tůru po všech ikonách africké přírody – do hlubokých kaňonů, džungle, starých měst jejichž domy jsou splácané z hlíny, nebo na poušť a do zmíněných savan, kde jedinou přítomnost člověka dokazují dávno neudržované koleje. Jedním slovem nádhera.

 Vypalování nejen suché trávy
Tak jako jsou pro Half-Life 2 typické hrátky s gravity gunem, je pro Far Cry 2 významný oheň. Protože je příroda značně vyprahlá, nikdy není daleko k tomu, abyste ji - ať už záměrně nebo neúmyslně - zapálili. Jde to pomocí vybuchujících aut, sudů, granátů, plamenometem nebo molotovovým koktejlem. Jakmile určitou oblast zapálíte, vojáci se snaží ze zasaženého území dostat a najít k vám jinou cestu. Zároveň plameny pohlcují i vozidla a je dobré pro to najít uplatnění v boji. Při hraní jsem postupně objevoval nespočet způsobů, jimiž lze oheň využít. Někdy je dobré nepřítele ohněm odříznout od únikové cesty, jindy lze plameny využít pro odvedení pozornosti. Stráže se sbíhají k hořícímu místu a vám se uvolňuje jindy pečlivě hlídaná cesta.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

Oheň se navíc rozlézá jako infekce. Z trávy se přelévá na stromy a to přesně ve směru větru, jak bylo předem slibováno. Vzduchem létá popel a do oblohy stoupá dým. Velkým zklamáním pro mě ale bylo, že vždy shoří jen vcelku malý prostor kolem místa vzniku požáru. Ve vesnicích to nevadí, protože plameny zapalují auta nebo sudy, které následně vybuchují a pomáhají ohni se šířit. Horší je to v otevřené krajině, kde vyhoří malé kolečko a vlastně se nic dramatického, až na pár vyplašených zeber, nestane. Chápu, že autoři nemohli nechat shořet celou mapu, ale tak, jak se plameny rozšiřují teď, je to spíše úsměvné. Stále si ale za jejich ztvárnění a hlavně jejich taktické využití pro hratelnost zaslouží velkou pochvalu (dosud něco podobného bylo jen v Alone in the Dark, ale tam se oheň šířil jen interiéry).

Far Cry 2 se odehrává na dvou mapách. Každá má cca 25 kilometrů čtverečních a ta druhá se vám zpřístupní zhruba v půlce hry. Přestože to oproti jiným hrám není dechberoucí, k hraní to bohatě stačí. Na rozdíl od Just Cause se alespoň podíváte na všechna místa a nestane se vám, že po dohrání zjistíte, že jste viděli sotva polovinu území. A abyste nemuseli všude pěšky, autem nebo lodí, svézt se tady dá i funkčním autobusem. Sice to vzhledem k jiným nefungujícím lokálním službám nedává tolik smysl, ale pro hráče je to velmi užitečné. Ušetříte tím spoustu času. Když už autoři do hry autobusy dali, mohli ještě přidat trochu více zastávek. Na každé z map je jich pět a a jako naschvál jsou cíle misí obvykle tam, odkud je to stejně daleko ze tří nejbližších zastávek.

 Strany konfliktu
Naneštěstí nejste v Africe na dovolené a máte své povinnosti. A k tomu ta zpropadená malárie. Nemocí trpíte po celý průběh hry a její příznaky (mezi každými několika misemi) léčíte prášky, které vám dodává tajná organizace křesťanských kněžích s názvem „Underground“. Léky na malárii, jako ostatně cokoliv dalšího, samozřejmě nejsou zadarmo. Od kněžích je dostáváte výměnou za protislužby. Naštěstí jde většinou o to najít další kontakt a předat mu dokumenty, pasy nebo něco podobného. Když vás přepadne záchvat horečky, máte pár chvil na to, abyste si vzali prášky, jinak umíráte (o ukládání a oživování více níže).

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

Underground se od dvou hlavních stran občanské války – UFLL (United Front for Liberation and Labor) a APR (Alliance for Popular Resistance) drží zpět a spíše pomáhá přežít civilistům a uprchlíkům. To dvě zmíněné organizace vaším prostřednictvím útočí jedna na druhou nebo na cizince, kteří jejich zemi vykořisťují. Zadání úkolů je sice různorodé, od vyřazení protivníkova vozové parku z provozu, přes zničení továrny nebo zabíjení konkrétních lidí. Nicméně jejich provedení je stále stejné. Někam dojedete, prostřílíte se k důležitému místu, které vyhodíte do povětří, ukradnete z něj potřebný předmět a nebo na něm zabijete nepohodlnou osobu. Až na pár výjimek, jako zabití cíle jedoucího v autě nebo ochranu plovoucí lodi, jsem se moc nedočkal jiného průběhu mise, ale možná toho chci až příliš.

 Každý má své pohnutky
Kromě zmíněných vojenských skupin se po bojišti pohybuje spousta dalších postav (kooperativně singleplayer hrát nelze). Vaši přátelé, které jste předtím většinou zachránili ze zajetí, sledují své cíle. Sebevědomá Francouzka například chce udělat Afriku lepším místem a útočí na konvoje se zbraněmi nebo shání kompromitující materiály na místní politiky. Jiní se chtějí dostat co nejrychleji ze země a dealeři zbraní vyřazují svou konkurenci vyhazování nákladních aut s výbušným obsahem do vzduchu. Tajemný kontakt, který s vámi komunikuje jen pomocí vysílačů rozesetých po krajině, zase objednává vraždy různých lidí.

Důvody a cíle jednotlivých osob či skupin jsou často protichůdné a je jen na vás, komu se rozhodnete pomoci. A často budete volit jen na základě svých postojů. Pomůžete radši civilistům uvězněným v kostele nebo ozbrojeným přátelům, na něž zaútočila jedna z band? Škoda, že vaše rozhodnutí nemají až takový vliv na další vývoj a je v podstatě jedno, k jaké straně konfliktu se připojíte. Přesto je chvályhodné, že zabíjení není bezduché, ale jste si vědomi následků. Víte, že tím ovlivňujete život ostatních lidí.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

 Získávání respektu u přátel
Zmínil jsem osoby, které poznáte během svého putování a které vám mohou pomoci, ale opět za to něco očekávají. Jsou to charaktery zbylé po výběru hlavního hrdiny z úvodu hry. Abyste získali jejich důvěru, je nutné pro ně vykonat nějakou práci. Když máte seznamovací taneček za sebou, jsou vám parťáci velmi užiteční. Zaprvé jsou schopni vám v nebezpečných přestřelkách přijít na pomoc.

Funguje to tak, že když v boji téměř zemřete, objeví se v poslední chvíli kámoš a odtáhne vás z nejtěžší bitvy do bezpečí. V zákrytu jste schopni se ošetřit a vrhnout se zpět do boje. Je to mnohem elegantnější než umřít a muset nahrávat uloženou pozici. Nicméně ani tomu se nevyhnete, protože ne vždy jsou parťáci na blízku. Druhou možností, jak využít jejich služeb je spolupracovat s nimi na řešení úkolů. To, že každý sleduje své cíle, neznamená, že si občas vzájemně nepomůžete.

Například jsem měl za úkol vypálit farmu pěstující rostliny na výrobu léků. Sotva jsem vyšel z kanceláře jedné z frakcí, zavolala mi Michelle, ať se u ní stavím. Prý stačí, když jí seženu náhradní díly pro letadlo, tanker s chemikálií a ona vystříká danou oblast ze vzduchu. Já pouze musím rozbít pumpu, abych farmu z provozu vyřadil úplně. Takže jsem sehnal tanker s postřikem, dovezl ho k letišti, kde už čekala Michelle a až poté se vydal na farmu. Vplížil jsem se do skleníků, vyřadil pumpu a za chvíli už jsem nad hlavou měl práškovací letadlo. Naneštěstí nebylo moc spolehlivé, Michelle ztroskotala a já ji musel přijít zachránit před dotírající milicí. Mohl jsem se hned zpočátku rozhodnout bojovat na vlastní pěst, ale bylo by to zřejmě těžší. Musel bych záhony vypálit plamenometem a ještě předtím bojovat s obrovskou přesilou mezi řadami vzrostlých keřů. Navíc jsem si tím u Michelle zvýšil respekt.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

ZBRANĚ
Podobně si na svou stranu musíte naklonit dealery zbraní, jinak, i když budete mít dostatek diamantů, nedostanete se k exotičtější výzbroji. Diamanty, které nahrazují jindy běžné platidlo, získáváte plněním misí nebo je nacházíte ztracené v kufřících. Je škoda, že všechny mise, které jsem pro dealery dělal, byly na jedno brdo – tedy vyhodit do povětří náklaďák plný zbraní. Za to jsem si ale mohl koupit oblíbený AK 47, pistoli s tlumičem, plamenomet, raketomet nebo dálkově ovládané nálože.

Zbraně lze i vylepšovat, když si koupíte manuály zvyšující přesnost nebo spolehlivost. Získat u obchodníka se smrtí lze i držáky na náboje a zvýšit si jejich zásobu na bojišti. Když si koupíte zbraň, máte ji navždy s plnými náboji připravenou vedle kterékoli prodejny. Stejně tak si arzenál můžete schovat do bedny (pokud si ji koupíte), kterou pak lze vybrat v jakékoliv svojí skrýši. Protivníkovi zbraně sice můžete sbírat, ale moc bych to nedoporučoval. Většinou jsou naskrz zrezivělé, náboje se v nich neustále zasekávají a často se po krátké chvíli rozpadnou. Jediné, k čemu jsou dobré, je doplnění nábojů do nových a naleštěných bouchaček.

Vozový park
Není velký, ale o to zajímavější. Jednotlivá vozítka se od sebe podstatně liší. Začnu jednoduchou, ale velmi rychlou buginou. Bývá mou nejoblíbenější, jen kdyby vydržela trochu více poškození. Párkrát na vás vystřelí a už ji musíte opravovat nebo úplně odepsat. Druhý v řadě je starý tereňák, tipuji to na Ladu Nivu. Ten je univerzální a ještě má na palubě kulomet. Třetí je pak nový Jeep. Je zajímavé, že jak na volantu, tak na zadních dveřích skutečně má štítek Jeep. Zřejmě skrytá reklama a možná právě proto nemá žádnou palubní zbraň. Za to je o trochu rychlejší a vydrží více než jeho ruský kolega. Pak tu máme obyčejné auto a náklaďák. Po vodě se vozíte v rybářských člunech. Škoda, že jsem nenarazil na rychlejší variantu.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

Vozidla se ničí jednak nešetrným pohybem v terénu a druhak po zasažení. Když jste uprostřed pustiny a máte to všude hodně daleko, nepohrdnete možností si auťák opravit. Prostě přijdete ke kapotě, zvednete ji a přitáhnete šroub. Koupit si dokonce můžete manuály k jednotlivým strojům, což jsem tedy neudělal, ale zřejmě pak opravujete rychleji. Přestože je tedy možné si vehikl opravit, velmi často se mi stávalo, že jsem se s ním zasekl na kameni se všemi čtyřmi koly ve vzduchu a dál musel pěšky. Takže jsem se ani nedivil, když jsem ve statistikách viděl, že jsem najezdil a nachodil v podstatě stejně kilometrů. To jen pro dokreslení, jak důležité auto v Africe je. Pro pamětníky prvního Far Cry ještě dobrá zpráva – dočkáli jsme se i návratu použitelného rogala.

Kus světa
Ať pěšmo nebo s dopravním prostředkem, proháníte po obrovských pláních a nikdy není daleko k nějaké akci. Na cestách jsou kontrolní body jednotlivých frakcí, můžete obsazovat chajdy, kde lze poté ukládat pozice, doplňovat zdraví nebo náboje a najdete tam vždy nějaké vozidlo. Dále je tu spousta menších obydlí, stejně jako větších vesnic, farem, nádraží a honosných sídel. Na jednu stranu je dobré, že je krajina takhle zaplněná, nicméně zejména kontrolní body a menší vesnice mi trochu pily krev.

Dají se osvobozovat a vy v nich potom můžete doplnit injekce zdraví a náboje. Jenže pokaždé, když těmito body a osadami projíždíte, tak jsou plné nepřátel (i když jste je už předtím vyvraždili), kteří po vás rádi střílí, nasedají do aut a pronásledují vás. Což je zábavné poprvé a podruhé, ale potřetí už na to moc nemáte náladu. Zvlášť, když se potřebujete rychle dostat na určité místo a jinudy to prostě nejde. Kolikrát se mi stalo, že jsem při průjezdu vesnicí zemřel, protože jsem zničil auto a dotěrní vojáci si mě velmi rychle podali.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

Na druhou stranu je logické, že důležité body jsou znovu obsazovány a nakonec je pro větší realističnost i dobře, že na vás jejich osazenstvo zarputile útočí. Jinak byste v pozdějších fázích hry projížděli mrtvou krajinou. A aby toho nebylo málo, někdy potkáte ozbrojenou hlídku jen tak na cestě. Vězte, že se jí těžko ujedete a většinou to skončí krvavou přestřelkou.

Inteligentní nepřítel
Ačkoliv souboje s vojáky nejsou jedinou činností, kterou budete ve Far Cry 2 provádět, jedná se o složku velmi zábavnou. A to zejména schopností protivníků reagovat na měnící se prostředí. Nepřekvapí utíkání před pohozeným granátem, tedy, pokud o něm vojáci ví. Mnohem zajímavější jsou právě souboje v menších sídlech. Akce probíhá tak, že pomocí dalekohledu obhlédnete okolí, zjistíte, kde se nachází sudy s výbušninou, kudy prochází hlídky, kde se povalují lékárničky a kde jsou zaparkovaná auta. Pak se přibližujete plížením v ostrých stínech, do nichž není ze sluncem zalitých prostor vidět.

Pokud útočíte v noci, je situace mnohem jednodušší, vybrat si můžete v podstatě jakoukoli cestu. Je dobré s tím při plánování misí počítat, některé jsou totiž jednodušší právě za tmy. Jakmile zaútočíte na prvního člověka, je rázem zalarmován celý tábor. To je trochu škoda, protože o vaší přítomnosti často neví ani oběť samotná a je vyřazena možnost použít asasinského přístupu.

Zajímavé věci se ale začnou dít právě v momentu, kdy o vás nepřítel ví. Vojáci se na hrnou ze všech stran, obsazují pevně umístěné zbraně nebo po vás hází granáty. Jiní se ženou k teréňákům a snaží se vás přejet, zároveň dostáváte olovem z palubního kulometu. Když jeden voják přebíjí, druhý se ho snaží krýt. Někdy ani nemáte šanci utéci do bezpečí, protože se za vámi ženou tři čtyři vojáci plus dvě auta.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

Musím se přiznat, že i na druhou ze čtyř obtížností jsem jisté pasáže kvůli obtížnosti několikrát opakoval. Souboje jsou prostě výzva a někdy je lepší použít záškodnický přístup, kdy se proplížíte až k tankeru, umístíte na něj nálož, nepozorovaně zase vypadnete a na nastalý zmatek se podíváte z bezpečné vzdálenosti. Nebo použijete raketomet a rychle zmizíte v přistaveném džípu. Kapitolou samou pro sebe je pak chování nepřátel reagujících na oheň, ale o tom už byla řeč.

Grafické zpracování
Recenzoval jsem plnou verzi pro Xbox 360, v níž nelze nastavovat detaily a vše se hýbe naprosto bez problémů. Jen jednou mi obraz škubnul při dohrávání z DVD, což je u tak rozlehlé hry bez loadingových obrazovek úctyhodné (abych to upřesnil, pokud byste jenom jezdili autem, chodili pěšky a neumírali, pak se opravdu žádného nahrávání nedočkáte). Blízké okolí je detailní a není mu co vytknout. Slabší už jsou kopce v dálce, které pár stromy na rozplizlé textuře nezaujmou.

Naopak povedené jsou stíny, které sice nejsou krásně vyhlazené jako v některých PC hrách při volbě soft shadows, ale to není zase až tak důležité. Úžasné jsou paprsky slunce procházející skrze koruny stromů nebo odlesky na vodě. Horší už je to pod ní, protože je už od hladiny zabahněná, ale jsme prostě v Africe. S vodou má například Crysis jasně navrch, sám za sebe jsem ale více než spokojen.

Pět ódu nemohu přestat ani při zmínce o plynulých přechodech mezi dnem a nocí, jasnou a zamračenou oblohou. Střídání počasí a denní doby je úžasné a děje se nezávisle na tom, co právě děláte. Mám pocit, že jsem nikdy neplnil misi, která by mě „naordinovala“ denní dobu. Opět je super, že se vliv času dá využít k taktickým účelům, jak jsem popsal výše. Před bouří vane savanou silný vítr, který ohýbá stébla trávy, větve stromů a velmi vydatně pomáhá v rozdmýchávání požárů. Úžasné jsou v tom případě i zvukové efekty a k dokonalosti už stačí pouze dvojice automatický větráčků ze setu amBX, který jen tak mimochodem hra rovněž podporuje.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

Výraznou pochvalu si zasluhují zvuky celkově – bzučení hmyzu v džungli, šumění větru v savaně, věrohodné zvuky motorů, zbraní nebo třeba běžící zvěře. Už dlouho mě zvuková stránka nezaujala tak jako ve FarCry 2. Pokud bych ji hodnotil samostatně, dal by určitě 10/10. Trochu horší je to s fyzikálním modelem. Určitě se nevyřádíte tolik, jako v Crysis, kde jsem porcoval stromy jen tak pro zábavu. Větve tu lze lámat, ale rozhodně ne tolik jako v loňské hře Cryteku. Mnohem více se autoři soustředili na zpracování jízdy automobilem. Nemohu říci, že by fyzika byla vyloženě špatná, ale nic speciálního nečekejte.

Ovládání a rozhraní
Strach jsem měl u xboxové verze z ovládání. Přeci jen gamepad není myš a klávesnice. Chce to chvilku na zvyknutí, ale pak jsem ani nevnímal, že nehraji na počítači. Zásluhu na tom má povedený systém automatického míření. Pomocí jednoho ze zadních tlačítek přesunete zaměřovač na nejbližšího nepřítele. Nicméně hlaveň nesleduje jeho pohyb a tak nejste postaveni do role tupého odpravovače. Neustále musíte pomocí analogického joysticku sledovat svou kořist. A to není vůbec jednoduché.

S čím jsem naopak spokojen nebyl, jsou určité prvky herního interface. Naprostou většinu času v podstatě sice žádný neexistuje, ale když se na pár chvil objeví, je s tím problém. Začnu nemožností si do mapy ani do GPS, která je přidělaná na každém přibližovadle, zadávat vlastní body zájmu. Zamrzí to zejména v době, kdy neplníte žádnou misi a chcete dojet například doplnit zbraně. Protože si dealera na mapě nezvýrazníte, musíte si ji vyndat na klín a při jízdě neustále sklánět pohled a kontrolovat trasu. Což je realistické, ale samozřejmě to vede k častým nehodám.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší galerii

Druhý problém mám s nastupováním do aut nebo lodí. Nechápu, proč se vždy musíte velmi přesně natočit k vozidlu, abyste vůbec mohli vlézt dovnitř. U automobilů to není až takový problém, ale najít to správné místo na lodi, když zrovna plavete, je doslova peklo. No a když už jsem u těch nedostatků, tak zmíním ještě jistou monotónnost. Hra je sice zábavná, ale vpřed vás - po desítkách odehraných hodin - už netáhnou nové zbraně, nepřátelé, situace nebo prostředí, ale spíše chuť Far Cry 2 jednoduše dokončit. Dalo by se to přirovnat k pocitu při delším hraní Assassins Creed, kde však ta nuda nastala mnohem dříve.

Závěr
Far Cry 2 se podle mého názoru vydal mnohem lepší cestou než Crysis. Ten z exotického prostředí, kterým vás vedl jen příběh, udělal „jen“ graficky vyšperkovanou, víceméně koridorovou střílečku. Oproti tomu Far Cry 2 je opravdu naprosto otevřený svět, ve kterém můžete dělat, co se vám zamane. Většinou sice plníte příběhové mise nebo ty, které k lepšímu hraní potřebujete (shánění prášků nebo odemykání lepšího vybavení), ale o zábavu je neustále postaráno. Ať už se vydáte jakýmkoliv směrem, vždy narazíte na něco zajímavého.

zdroj: Archiv Velmi mě potěšila i celková délka. Podle interního počítadla ve hře jsem měl například při 50% singleplayeru odehráno čistého času kolem patnácti hodin. Na druhou stranu i přes všechny klady si jen těžko představuji, že bych Far Cry 2 hrál několikrát. Nepřátelé sice využívají pouze vlastní rozhodnutí a téměř se nesetkáte se skriptováním, jenže možností, jak mise plnit, není tolik a na tu, která vám vyhovuje nejvíce, většinou přijdete sami napoprvé.

Speciální poděkování Báře, Róze, Petrovi a Hunterovi, bez nichž by tato recenze teď nemohla vzniknout. Hodnocení specifik PC verze a multiplayeru později v samostatných článcích...

Stáhněte si: Trailery, Videa...

Související články: E3 dojmy, GC2007 dojmy, Preview, Novinky, Recenze prvního dílu Far Cry, Vše o Crysis

Pavel Oreški
autorovi je 25 let, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem



 
 
Pavel Oreški

Kupte na CZC.CZ

Související videa

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.