Recenze

LOTR: Battle for Middle-Earth - recenze

Obdivovatelé fantastické říše Středozemě z Pána Prstenů letos měli Vánoce předčasně díky RTS, která potěšila příznivce kladných hrdinů jako Gandalf, Aragorn či Frodo, tak i sil Zla reprezentovaných legiemi Mordoru.

Codename: Panzers CZ - recenze

Dlouho očekávaná 3D real-time strategie od tvůrců hry S.W.I.N.E. je konečně tady a to rovnou v lokalizované verzi od Cenegy. Dokázali Panzers naplnit své vysoké ambice a pokořili veškerou konkurenci z druhé světové?

Silent Storm - recenze

Může fungovat hra, která do jednoho celku kombinuje vlastnosti klasik jako Jagged Alliance, UFO, Commandos či Fallout? Válečná tahová strategie Silent Storm dokazuje, že rozhodně ano a přináší i pár novinek.

Worms 3D CZ - recenze

Herní historie nás poučila, že ne každý přechod z 2D do 3D musí proběhnout zrovna hladce. Jak se s tím poprali populární červíci se dozvíte z první české recenze lokalizované verze této tahové strategie.

Warrior Kings: Battles - recenze

Co se Artosovi podařilo sjednotit v první hře ze série Warrior Kings, to už je opět rozdrobeno na tisíc kousků. Cesta k obnově světa Orbis však bude v Battles mnohem trnitější, než kdy předtím.

Chessmaster 9000 - recenze

V dnešním článku se budeme věnovat hře králů, která má své kořeny daleko před vznikem počítačů. Šachy v podání série Chessmaster pamatují přes deset sezón a poslední díl značí číslovka 9000.

Harry Potter a Tajemná komnata - rec.

Druhý film s Harry Potterem vydělal za první tři dny promítání v Americe 87 milionů dolarů. Sklidí jeho další počítačová dobrodružství v hledání Tajemné komnaty, nyní i v české verzi, podobný úspěch?

Call of Juarez: Gunslinger - recenze

Jó, to byly časy, když jsem byl ještě mladej. Carnegie tehdy ještě neměl ocelárny, Rockefeller teprv dostával čuchnout, co je to černý, jak to teče ze země a já, Silas Greaves, jsem jezdil po starým západě a nemusel se o nic starat. Celý dny jsem jen čuměl na západy slunce i nekonečnou krajinu, kam jsem se mohl hned rozjet. Poslouchal jsem vytí kojotů a sem tam si zastřelil něco, co jsem pak stáhnul z kůže a povečeřel. Po tejdnu jsem kůže prodal a zase zmizel do divočiny. Byl tam klid a kromě zatoulaných desperátů jsem nemusel sahat po šestiraňáku. Prostě pohoda a spousta času na vychutnávání si přírody nebo zvelebování kempu. No ale vlastně, když tak nad tím přemejšlím, bylo to trochu jinak...

Gears of War: Judgment - recenze

Série Gears of War podle mě nabídla jedny nejlepších third-person akcí současné generace konzolí. Od prvního dílu se Epic Games dařilo přidávat nové a nové věci, které systematicky zážitek vylepšovaly a spolu s atmosféricky podaným příběhem vše gradovalo v epickém finále Gears of War 3. Když bylo tedy oznámeno, že v rámci série vznikne příběhový prequel, do stropu jsem z toho rozhodně neskákal.

Cabela Outdoor Adventures - recenze

Je libo výstavní paroží nad krb, nebo chytit kapříka? Hra na lovce a jeho kořist v malebných krajinách po celém světě si nezaslouží být opovrhována.

Puzzle Quest Galactrix - recenze

Fantasy mapu z předchůdce nahradil vesmír a namísto měst navštívíte planety. A přestože se vše i nadále točí kolem minihry se sousedícími kameny, výsledek je jiný.

Elven Legacy - recenze

Strastiplné elfí tažení proti temné magii v nástupci tahovky Fantasy Wars pořádně potrénuje vaše strategické uvažování.

Tiger Woods PGA Tour 07 - Wii recenze

Golfová série od Electronic Arts se poprvé dostala na Wii. Ověřená značka s bohatým obsahem slibovala díky intuitivnímu ovládání přes Wii-mote lepší zážitek a realističtější odpaly míčku než ve Wii Sports, ale...

Gumboy: Crazy Adventures - recenze

Žvatlající kulička s příhodným jménem Gumboy je hrdinou české hry, ve které se budete kutálet pohádkovou krajinou a řešit logické i prostorové hádanky. Plus mini-rozhovor s tvůrci o inspiraci a budoucích plánech.

Gore: Ultimate Soldier - recenze

Už Daikatana předvedla, že hry s extrémně dlouhou dobou vývoje to nemají v konkurenci technologicky vyspělých trháků snadné a first-person střílečka Gore: Ultimate Soldier je toho dalším důkazem.

Golf Resort Tycoon II - recenze

Po vynikajícím SimGolfu od Sida Meiera přichází další podobná hra s tématikou budování golfového hřiště, ve které si také můžete otestovat své umění odpalu přímo na zeleném pažitu.

Guilty Gear X - recenze

S bojovkami typu Street Fighter byla na PC vždy potíž a v plné míře se jim mohli odávat pouze majitelé konzolí. Ale to je minulost, protože přichází velké překvapení v podobě hry Guilty Gear X.

SnoCross Extreme Racing - recenze

Závody sněžných skútrů jako ve hře SnoCross Extreme Racing jsou ve světě již známým sportem, ale oku českého diváka unikají.

Spacecom - recenze

Všichni dobře víme, jak jednoduché hry dokáží strhnout a pohltit. Jenomže, zahrávat si s jednoduchostí je také pekelně nebezpečné. Pokud nejste dostatečně opatrní, může nadějný titul právě díky jednoduchým pravidlům a principům vyhořet za pár hodin a zmizet z dohledu jako popel rozfoukaný větrem. Spacecom je svými principy jedna z nejméně náročných her, jakou jsem kdy vyzkoušel. Sestavujete armádu jen ze tří typů lodí, obsazujete hvězdné soustavy o podobném počtu druhů a navíc tvůrci všechno předkládají v triviální grafice. Předložit něco tak minimalistického je ze strany autorů skoro hrdinská odvaha. Jak to nakonec zvládli?

Divinity: Original Sin - recenze

Hráči, co žehrají v diskusích, že už hry nejsou, co bývaly, obtížnost se rapidně snižuje a noví hráči oldschool peckám vlastně vůbec nerozumí, nyní musí chrochtat blahem a od svého PC se jen tak nehnou. Pokud lze totiž o Divinity: Original Sin od Larian Studios něco opravdu říci, pak to, že do puntíku naplňuje význam zkratky RPG, čili v excelentní a moderní podobě realizuje koncept her jako Ultima nebo Baldur's Gate. Je snad možné, aby současné RPG mělo lepší reference?

Insurgency - recenze

Naposledy jsem si vojenskou střílečku užil… Vždyť já už si to vlastně ani nepamatuji! Nejspíše šlo o nějaké starší Call of Duty, ale muselo to být pěkně dávno. Nevím jak vám, ale mně už „standardní“ akce se vší tou velkolepostí a každoroční snahou zase o něco hloupěji inovovat bezvadně fungující koncept lezou krkem.

Rise of the Triad - recenze

Pryč s rudolfínskými elixíry! Omládnout se dá jedině hrami. Často mi něco v tom smyslu tvrdí moje matka. Pokaždé, když se zeptá, jak mi jde psaní od ruky, skončí rozhovor poznámkou, že už bych si měl konečně najít slušné zaměstnání. V jejích očích zůstávám stále dítětem, neboť hraji hry. A to už mi přitom táhne na třicet. Do svých mladých let se teď ale stále častěji vracejí i vývojáři.

Wargame: European Escalation - recenze

Wargame: European Escalation mě při prvním spuštění lehce vyděsila logem Focus Interactive, vydavatele, který přinesl „skvost“ jménem Game of Thrones: Genesis. Obavy však rozehnala matná vzpomínka na loňský Gamescom, kde jsem se potkal přímo s vývojáři hry. A těmi nejsou žádní nýmandi, nýbrž ostřílení Francouzi z Eugen Systems, tedy studia, jež na sebe upozornilo třeba povedeným titulem Act of War a ještě o něco lepším R.U.S.E. Odložil jsem tedy nejhorší obavy a pustil se do RTS z období Studené války, odehrávající se ve fiktivním konfliktu mezi silami NATO (Západní Německo, Francouzi, Britové a Američané) a Varšavskou smlouvou (Východní Němci, Sověti, Čechoslováci a Poláci).

Dungeons of Dredmor - recenze

Smrt v počítačových hrách již dávno přestala číhat za každým rohem. Zjistilo se, že to nesvědčí byznysu. Poraženecký koncept, kdy člověk umělou inteligenci nemůže porazit, pouze jí, co možná nejdéle vzdoruje, padl společně s koncem herních automatů. A až na občasné dárky z Japonska (Vagrant Story) se na něj nenavázalo. Bylo by to totiž kontraproduktivní, hratelnost má dnes jiné cíle. Poptávka zesílila po hrách, které z člověka agresi spíše vyplaví, než aby ji v něm střádaly.

Crysis - recenze konzolové verze

Pokud jste ještě nikdy neslyšeli o Crysis, zřejmě jste poslední čtyři roky žili v jeskyni, nebo jsou vám hry úplně cizí. Jak jinak si vysvětlit, že by vám unikla hra, která se od svého původního vydání v roce 2007 stala hlavním benchmarkovacím nástrojem a při testech hardwaru se používá i dnes. Ne, to prostě není možné!

The Cursed Crusade - recenze

Hry a celý ten cirkus kolem nich funguje podle přesně zaběhnutých pravidel a upřímně řečeno, jen málokdy ostříleného hráče něco překvapí. Jedno z nepsaných pravidel třeba říká, že každý úspěšný titul přitáhne celou řadu plagiátů. Někdy zdařilých, jindy méně a velmi často naprosto ohavných. Hádejte, do které kategorie patří The Cursed Crusade?

Football Manager 2012 - recenze

O rybaření se říká, že je to svět tichých bláznů. Na hráče fotbalových (no, teď už spíše jednoho fotbalového) manažerů se část hráčské obce dívá podobně. S jednou výjimkou. Nejsme tišší. Naopak, jsme jedni z výrazově nejexpresivnějších „žánrových“ hráčů, kteří nadávají, dělají na nebohý monitor vulgární gesta, chytají se za hlavu, vystřelují ruce do nebes, halekají, radují se z prostého nápisu a všeobecně působí jako blázni, přestože ta hra vypadá tak bezelstně. Ale není, vážení přátelé, bezelstná ona není!

Combat - recenze

Herní průmysl se letos specializuje na remaky starých her - jenže co do nich přidat nového, když už před 20 lety byly perfektní? Tak třeba třetí rozměr jako v předělávce střílečky Combat z Atari.

Trade Empires - minirecenze

Dobrých strategií není nikdy dost a pokud jde o obchodní strategie, pak se každá dobrá vyvažuje zlatem. Jak dopadla hra Trade Empires od týmu, který má na kontě sérii Imperialism?

Mass Effect - mega-recenze

Vychází nejzářivější hvězda v galaxii. Rozsvítila se u planety BioWare a posouvá styl vyprávění příběhů o světelné roky kupředu při skloubení RPG a lá Knights of the Old Republic s trendy z novodobých stříleček.