Vietcong CZ - recenze multiplayeru
9/10
zdroj: Archiv

Vietcong CZ - recenze multiplayeru

Datum vydání:
17. dubna 2003
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

6. 5. 2003 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

V druhé doplňující recenzi Vietcongu se dozvíte, co přesně získáte pořízením právě vycházející české verze hry a hlavně to, čím je zajímavý multiplayer. Součástí článku je i srovnání kvality dabingu.

Autor: Mickey Mouse
Publikováno: 6.května 2003


Obrázek zdroj: Archiv Akční střílečka Vietcong z produkce domácího Pterodonu a Illusion Softworks se řadí k aktuálním trhákům, které v posledních týdnech zaplavily trh s počítačovými hrami a usadily se v čele evropských žebříčků prodejnosti. Nejprve se hra objevila v americké verzi, kterou jsme pro vás exkluzivně recenzovali z pohledu singlové kampaně, neboť multiplayer ve verzi, kterou nám tvůrci poskytli v březnu, ještě nebyl zpřístupněn. Koncem dubna pak vyšla i verze česká, plně lokalizovaná a ta společně s multiplayerem zavdala podnět k sepsání druhého článku, věnujícímu se právě těmto vlastnostem hry, které v původní recenzi chyběly.

 Čeština
Česká verze Vietcongu představuje kompletní lokalizaci do naší mateřštiny, a to nejen formou počeštěných menu a titulků. Hra je kompletně česky namluvena a tak si může všechny její jazykové finesy vychutnat opravdu každý, přičemž ale (stejně jako v anglickém originále) byla zachována vietnamština všude tam, kde promlouvají příslušníci této národnosti. K tomu, abyste mohli sami porovnat obě jazykové mutace jsme si dovolili připravit malou ukázku instruktážního výkladu z výcvikového tábora Fort Benning, kterou si v angličtině stáhněte v MP3 formátu odtud a její český ekvivalent pak najdete zde (oboje cca 300 kb). Posuďte tak sami, jak na vás jednotlivé ukázky působí (dalších pár nahrávek najdete tady).

K české verzi se sluší dodat, že obsahem krabice je vedle dvou CDček i český manuál, ze kterého se dá vyčíst i nějaká ta užitečná informace včetně stručného ohlédnutí za historií vietnamského konfliktu, jeho pozadím a důvody, proč k němu vlastně došlo a kdo s kým a proč v něm vůbec bojoval.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Česká verze Vietcongu vyšla rovnou ve verzi 1.01 a nepotřebuje tedy dřívější patch, který vyšel pro verzi americkou. Mám-li hodnotit češtinu z hlediska gramatického, přijde mi místy trochu krkolomná, jakoby otrocky přeložená z angličtiny zpět do naší mateřštiny („byl jsi autovykopnut“), a to jak v mluveném slově, tak i v některých psaných textech. Nejde o nic hrozného, jen mě to trochu u českého produktu zaskočilo.

 Multiplayer
Zvětšit zdroj: Archiv Hra pro více hráčů je ve Vietcongu hodně bohatá a tak se dá s klidem prohlásit, že multiplayer tvoří minimálně polovinu atraktivnosti hry, stejně jako výborný singl. Dříve než se do něj pustím, chci ještě připomenout, že singlová část hry nespočívá jen v kampani a případném hraní jejích jednotlivých misí, ale můžete využít i režimu „Rychlá bitka“. V něm si vybertete mapu, stranu, za niž chcete bojovat, obtížnost (jsou stejně jako v kampani čtyři) nebo doprovod (můžete hrát sami, ale i s podporou botů). Dále můžete nastavit množství a typ nepřátel a nakonec si ještě vyberete primární a sekundární zbraň.

K tomu ještě doplním, že zbraně, které zde můžete používat se postupně přidávají s tím, jak postupujete singlovou kampaní. Pokud byste měli se singlem problémy, můžete si přečíst pár obecných tipů anebo stáhnout cheat, jenž vám zpřístupní všechny mise a zbraně. Z osobní zkušenosti ale radím celou kampaň poctivě odehrát, protože je výborná.

 Herní mody
Přistupme už konečně k multiplayeru a začněme třeba jeho herními mody. Těch je opravdu hodně a kromě standardního Deathmatche a jeho týmové obdoby si můžete Vietcong zahrát i jako CTF (Capture the Flag), ATG (Assault Team Game), LMS (Last Man Standing), RW (Real War) a konečně Co-Op (kooperace). Deathmatche i CTF jsou klasiky, které nemá cenu blíže specifikovat, neboť je najdete v každé akční hře a jejich pravidla jsou ve Vietcongu pojata v jejich standardní podobě, bez nějakých znatelných úprav. Na rozdíl od jiných akčních her zde nemůžete nést více než jednu primární a jednu sekundární zbraň, takže před přezbrojením je potřeba původní zbraň odhodit.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Last Man Standing (LMS) je bitva o přežití, kdy se hraje na to, kdo zůstane poslední naživu a vítěz je pak obdařen bonusem, kdy dostane do ruky těžký kulomet, zatímco ostatní naskáčou jen s pistolemi. Assault Team Game (ATG) představuje týmovou hru, kdy protivníci plní protichůdné úkoly dané konkrétní mapou. Typickým příkladem je převedení pilota z místa havárie do bezpečné zóny, čili něco jako v Counter-Strike. Soupeř se samozřejmě snaží vám v tom zabránit a pilota zlikvidovat, čímž v daném kole vítězí.

Zvětšit zdroj: Archiv Inspiraci k režimu Real War bychom mohli hledat zase třeba v Day of Defeat, kdy jde o snahu zabrat naráz všechny kontrolní body v mapě, představované vlajkami. Jde o to docílit jakési teritoriální nadvlády nad všemi důležitými body mapy a pokud se týmu podaří naráz všechna tato místa zadržet, vítězí. Rozdíl mezi zpracováním ve Vietcongu a Day of Defeat vidím ve struktuře map, kdy v DoD jde spíše o směrovaný postup podobný posouvání bojové linie z jednoho konce mapy na druhý, zatímco mapy ve Vietcongu mají spíše otevřený charakter a tak můžete na každém stanovišti čekat útok prakticky odkudkoli a je tudíž podstatně těžší stanoviště naráz uhlídat. Poslední, neméně lákavou možností hry více hráčů je kooperace, kdy lze společně procházet misemi ze singleplayeru a nahradit tak počítačové společníky živými.

 Volba povolání
Vietcong je hra promyšlená a to se odráží ve spoustě vychytávek, kterými disponuje jak v singlu, tak i v multiplayeru. Tak, jak se singlová kampaň odehrává v duchu spolupracujících specialistů, je tato myšlenka přenesena i do hry více hráčů. Řada herních modů (výjimkou jsou třeba deathmatche) začíná výběrem hráčovy specializace, což se odráží v jeho výbavě a někdy i speciálních schopnostech. Zdravotník umí léčit, kulometčík táhne těžký kulomet - tzv. „svini“, radista dokáže přivolat vzdušné posily, odstřelovač se hodí pro boj na dálku, ženista pracuje s výbušninami a je zdrojem munice pro celý tým atd.

Při hře za Vietnamce je zajímavým zpestřením nastražování známých pastí pomocí větve, granátu a lanka spojeného s jeho pojistkou, čímž se dá soupeři připravit zajímavé překvápko. Každá profese (celkem jich je šest) dovoluje zvolit primární a sekundární zbraň, ale vždy pouze z omezené nabídky příslušející dané postavě. Hráči si rovněž mohou vybrat ze čtyř modelů vojáků pro každou stranu včetně modifikované pokrývky hlavy.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Mapy
Multiplayerových map je celkem devět (další se chystají) a představují mix toho, co znáte ze singlu s mapami vyloženě pro síťovou hru vytvořenými. Každá má předdefinovány herní mody, ve kterých se na ní lze utkat a zároveň se od sebe liší velikostí, čili potažmo vhodností pro určitý počet hráčů, který se v doporučených počtech pohybuje od desíti do padesáti, ale lze samozřejmě ručně nastavit i jinak. Ona i další nastavení serveru nejsou k zahození a kromě klasik jako timelimit apod. můžete třeba omezovat jednotlivá povolání a počet hráčů v týmu, kteří je mohou používat a tak si vytvořit třeba sniper arenu apod.

Zvětšit zdroj: Archiv Ručně lze nastavit také metodu, podle níž se budou zabití hráči vracet do hry a je na vás, zda zvolíte systém „vlny“ či třeba prodlevu respawnů zcela zrušíte. V každém případě jste ale omezeni nabídkami hry a asi by bylo praktičtější nechat hráčům větší volnost v možnosti si různé časy a počty nastavit přesně, což menu serveru bohužel neumožňuje. Jak bylo však řečeno v našem rozhovoru minulý týden, na zdokonalování síťové hry Pterodon stále pracuje a v nadcházejícím patchi by to mělo být vidět.

Prostředí map, které jsou většinou zasazeny do pralesa (výjimkou je třeba mapa Halong Port z prostředí nákladního přístaviště), dává hře specifický ráz a určuje tak i chování, které byste si měli osvojit. Terén (často navíc za deště) je hodně nepřehledný a tak jde spíš o to se chovat tiše a s rozvahou než bezhlavě běhat a vystavovat se tak hlavním nepřátel, které mnohdy ani neuvidíte. Ono často ani když si dáváte pozor a někdo po vás začne pálit, nezjistíte, kde se vlastně skrývá a tak bývá často rozhodující, kdo koho první uvidí.

Mimo prales se kromě přístaviště podíváte i v jiných bitvách - k mým oblíběným patří třeba dobývání základny na kopci (které se mi moc líbilo i v singlu), kde útočíte směrem do kopce, na jehož vrcholu se nachází malé opevněnní nepřítele. Bitva jak za útočníky, tak za obránce je moc fajn a i díky větší přehlednosti ji osobně řadím mezi to nejlepší z Vietcongu.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Možnosti pohybu
Pohyb ve Vietcongu umožňuje veškeré základní činnosti jako běh, chůzi, podřep, plížení, výskok, ale i vyklánění do stran a jednou moc šikovnou specialitkou je vykukování zpoza překážky. To provedete sekundárním použitím zbraně, čili tím, kdy střílíte přes její mířidla. Pokud jste schovaní třeba za pařezem, náspem bunkru, kládou apod., vaše postava se při zalícení nadzvedne nad překážku, čímž můžete na nepřítele vypálit. Poté, co tlačítko sekundární střelby uvolníte, se zase schováte zpět. Pokud se na takto bojující postavu díváte, opravdu se její model dočasně přepne z přikrčené polohy v podřepu do střelby vkleče a zpět, což působí hodně reálně. Krajina takových skrýší nabízí bezpočet a vykukování patří k jedné z velice účinných metod boje. Podobně se mi líbí i plížení, během něhož lze střílet jen v klidu a se zalícenou zbraní, tedy skrz mířidla.

 Zbraně a zásahové zóny
Zvětšit zdroj: Archiv Při zmínce o zbraních musím uvést, že jejich modely vypadají velice dobře a moc se mi líbí i jejich chování, které hodně připomíná realitu. Často máte k dispozici více modů střelby (třeba automat anebo jednotlivé náboje) a k dobrým vlastnostem hry patří možnost sbírat pušky, pistole i náboje po padlých, čímž lze vlastní arzenál obměňovat. Pouze mi přijde čas, po který pohozená zbraň v mapě setrvá, než zmizí, příliš krátký na to, aby byl hráč schopen si pro zbraň dojít a v klidu ji vyměnit (v singlu mi tohle přišlo lepší).

Celkově jsou zbraně včetně jejich chování zpracovány kvalitně a s tím souvisí i nepřesnosti a vedlejší vlivy, jako je běh, výskok či poloha hráče. A navíc, zbraň kterou právě nesu, má vliv i na rychlost, s níž se pohybuji. Nesmím zapomenout ani na zásahové zóny, které jsou do vyhodnodování střel zakomponovány a zároveň dobře sedí na postavách, takže když třeba někomu vykukuje pouze loket, vězte, že se do něj můžete trefit a hráče zranit.

 Práce s mapou
K výbavě, která mne svým zpracováním zaujala, patří i hodně reálně zpracovaná práce s mapkou terénu. Používáte ji přesně tak, jako byste pracovali s mapou skutečnou včetně buzoly, kdy se mapa automaticky nenatáčí tak, aby seděla se skutečnou krajinou, ale je potřeba se v ní zorientovat, případně se natočit tak, aby sever mapky seděl se severem skutečným. Navíc tato mapa slouží i v multiplayeru k navedení náletu, takže je potřeba si dát sakramentský pozor, abyste nepoložili koberec na své vlastní řady.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Na druhou stranu v takové hře na vlajky je často dost problém danou zástavu vůbec najít, neboť v mapce není její poloha zaznamenána vůbec, vlastní zakreslení také nepřipadá v úvahu a je-li stožár s vlajkou neutrální (čili dokud jej nezajme některý z týmů), je jeho barva včetně vlajky hnědá, tedy stejná jako všechna příroda okolo a tak klidně můžete okolo něj obíhat, aniž jej zmerčíte. Samozřejmě že po pár hrách už půjdete najisto, nicméně doba, než vůbec vlajky v nové mapě odhalíte, bude vyžadovat trochu víc trpělivosti.

 Komunikace
Zvětšit zdroj: Archiv Týmová hra vyžaduje vzájemnou komunikaci a k té je Vietcong připraven několika způsoby. Jednak je to klasické psaní textových hlášek do konzole, dále hra obsahuje vlastní hlasovou komunikaci bez nutnosti instalovat externí programy a také najdete v menu uspořádané sady povelů, použitelné v různých typických situacích. Rovněž lze nabindovat klávesy pro přivolávání kolegů určité specializace, tedy například zdravotníka při zranění, ženistu kvůli nábojům, kulometčíka v nouzi atd.

Naopak pro ty, komu by přišly informace na HUDu příliš nereálným zjednodušením, je možné aktivovat Vietnam mód, kde hrajete s čistou obrazovkou a nemáte tak vůbec přehled, jak jste na tom a kde je vlastně sever. Při používání povelů jsem ale narazil na problémy s tím, že standardně by měla zvolená hláška zaznít v reproduktoru a zároveň se vypsat do konzole. V konzoli se všechno vypisuje v pořádku, ale často nezazní povel zvukově, což je docela problém a k tomu, aby hláška zazněla i do sluchátek je třeba ji často několikrát opakovat a někdy nezazní ani tak. Podivné.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů

 Shrnutí
Suma sumárum je potřeba Vietcong pochválit i za multiplayerovou část, která je hutnější než bývá zvykem a zároveň s propracovanými detaily, které dokazují, že si autoři dali s jeho přípravou práci. Sedm herních modů je slušný základ a ani když budete hrát deathmatch, určitě to bude něco neotřelého, neboť své chování budete muset přizpůsobit prostředí, které hra simuluje. Jelikož je součástí tohoto článku i čeština, pochvalme tvůrce za její zakomponování i do hlasové formy, což hru zpřístupní opravdu každému, kdo o ni projeví zájem.

Zvětšit zdroj: Archiv Rovněž cena Vietcongu je o dobrou třetinu nižší než u konkurenčních titulů, což z něj v kombinaci s hutným obsahem dělá kandidáta na jistou koupi. Osobně Vietcong doporučuji každému alespoň trošku akčně laděnému hráči, ať už v singlové či multiplayerové podobě. Máte-li zájem se o hře dozvědět víc anebo se připojit k hráčské komunitě, zkuste to třeba na fanouškovských stránkách Vietcong-game.net anebo RCVena.net.

Stáhněte si: Singleplayer demo, Multiplayer demo, MP demo patch, Trailer, Machines trailer, Weapons trailer, Final trailer, PCGames trailer, Cheaty, Patch pro americkou verzi, Ukázky českého dabingu, Screenshoty, Vietcong jedničkou v Německu a dvojkou v Anglii

Související články: Vietcong party reportáž, Rozhovor o české verzi, Recenze singleplayeru, Tipy, První dojmy z dema, Rozhovor z října 2002, Novinky

 
Mickey Mouse
připravil: jd



 
 
Mickey Mouse

Verdikt:

Mám li vyjádřit jednou větou osobní pocit, řeknu to takhle - Vietcong jsem si užil jako už dlouho žádnou podobnou hru. A to možná tím víc, že jsem to od něj vůbec nečekal, k čemuž se tímto přiznávám.

Nejnovější články