Autor: Lichtenberg Publikováno: 29.kvěnta 2009 |
![]() ![]() ![]() Nepatrné střípky inovací Tvůrci, zdá se, jsou zastánci starých adventurových postupů a tak je Rhodan vystavěn na velmi staromódní bázi. Nečekejte žádné akční vsuvky – zkrátka jen hromadu na sebe napojených lokací, protkanou hádankami a interaktivními místy. Obtížnost rébusů se pohybuje v pomyslné stupnici někde veprostřed. Hádanky nejsou stupidní, ale většinou logické a dobře zapadají do příběhové linie. Navíc hádanky, ve kterých hraje prim zvláštní obrazovka, kterou pro další postup musíte zdolat, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. I tak jsou však ve hře zakomponovány drobné detaily, které se nesnaží žánr nějak povyšovat, ale i tak upravují komfort hratelnosti. Tak například inventář zde není jen suchým výčtem věcí, které má Perry u sebe v kapse, ale výčtem věcí a témat, které má Perry nejen v kapse, ale i v hlavě. Čili si dole v liště vedle plastového kelímku hoví téma o některé z postav nebo budov. Při rozhovoru pak jednoduše z inventáře přetahujete směrem k NPC postavě – tato reakce buď vyvolá předávku věci, nebo rozhovor o nějaké osobě. ![]() ![]() ![]() Další inovace je jen kosmetická, ale je pozoruhodné, jak moc přijde k chuti. Když totiž v lokaci najedete myší na některý z východů, ukáže se vám v malé tabulce obrázek, sloužící jako náhled místnosti, do které tím východem vstoupíte. Takto to možná nezní nijak zvlášť extra, ale tento atribut vylepšuje nejen adventurovou stránku, ale i podporuje celý sci-fi design hry. Chyby a chybky Ačkoliv se vývojáři na svých stránkách dušovali, že jejich adventura nebude svázaná zažitými principy, klidně si vás zastaví v lokaci a sdělí vám, že zde potřebujete udělat ještě něco. Musím ale uznat, že těchto situací nebylo během těch šestnácti hodin hratelnosti zas tak mnoho, aby mě to stačilo obtěžovat. V rámci kritiky se musím vrátit ještě k nakousnutému sbírání předmětů. Tentokrát ale nejde o záležitost jejich skladování, ale samotného hledání. Kurzor ve hře je totiž velice nepřesný a ukrutně velký, což při zde přítomném pixel-huntingu není úplně příjemná zpráva. Ve hře je navíc mnoho akčních míst, ke kterým vám Perry vždy něco řekne a menší věci k sebrání jsou občas tak blízko těmto akčním místům, že si jich ani nevšimnete. ![]() ![]() ![]() Postěžovat si musím i na nestabilitu hry, která mi ve Vistách 64 často dělala vrásky. Naštěstí hra využívá systém automatického ukládání při téměř každé možné příležitosti, takže jsem se nemusel opakovaně vracet ke zdolaným úkolům. Perry z knihy Němečtí Braingame, kteří hru vyvíjeli, se dobrovolně přiznali ke své dřívější neznalosti Rhodanovské předlohy. Prý jen jediný člen týmu příběhy Perryho Rhodana skutečně četl a to je nakonec pro příběh a vůbec celkový nádech hry dobře. Já jsem totiž také nikdy o Rhodanově sáze neslyšel a přesto jsem se dokázal do příběhu hry vcítit stejně, jako kdyby za herní postavou nestály ty tisíce vydaných výtisků. I tak ale Perry Rhodan nezapře svůj literární původ a skládá slohová cvičení na každém rohu. Ke každé věci má mnoho keců a jeho popisy věcí zabírají desítky řádek. Kupodivu se ale tvůrci příliš nevyřádili na rozhovorech, které jsou přímočaré a většinou docela krátké. Žádné ovlivňování témat hovoru po vzoru kuchaře Svatopluka se zde nechystá – jen několik přednastavených řádků, které v případě nezájmu můžete odklikat. ![]() ![]() ![]() Věrnost knižní předloze je ale i tak velmi zjevná – tvůrci používají všemožné odkazy na novější i starší díly paperbackové série a k tomu si samozřejmě přidávají i své vlastní ingredience, jako třeba úplně novou rasu Illochimů, zmíněnou už v samotném názvu hry. Pastva pro oči Perry Rhodan má neobyčejně vyspělou a vůbec i esteticky velice povedenou grafiku. Hrdina i NPC postavy jsou vymodelované velmi detailně, předrenderovaná pozadí vykreslena do největších detailů a po místnostech pobíhají lidé i roboti, jako by tamní svět skutečně žil. Zatímco jinde tvoří hlavní kamen atmosféry silný a propracovaný příběh, zde dějová linka jasně prohrává nad grafikou. Malou výhradu musím ovšem směřovat k občas trochu těžkopádným animacím postav. Trochu mě také zamrzelo, že při předávce nebo sběru předmětů, postavy jen pohybují rukama a předmět je neviditelný. Autentičnosti grafiky to trochu ubírá na suverenitě. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry v galerii Nikdy bych nevěřil jak parádní a propracované může mít adventura samotné intro. Minutový záběr na slečnu v červeném (Mondru), bojující holýma rukama s nablýskanými roboty mi v prvním okamžiku vyrazil dech. U adventur se často nestává, že by nabídly videa ve vysokém rozlišení a navíc s tak parádní choreografií. Jestli si budu Perryho za něco pamatovat, tak za skutečně dokonalý úvodní filmeček. Zvukem hra jen doplňuje dobrou kvalitu grafiky – dabing i hudební motiv jsou fajn, ale pochybuji, že byste se na internetu pídili po oficiálním herním soundtracku. Neobyčejně obyčejné Nejednou jsem si při hraní Perryho Rhodana vzpomněl na jednu adventuru, která už je na trhu skoro čtyři roky (páni, ten čas letí). Všiml jsem si, že Perry toho má hodně společného s detektivním Martinem Mystérem. Tehdy to byla zajímavá hra s propracovaným příběhem, ale v regálech zapadla rychleji, než na ní vůbec stačil přistát první prach. A já se bojím, že s Perrym Rhodanem to bude podobné. Ta hra je stejně jako Martin Mystére kvalitní, avšak (kromě výborného intra) nenabízí nic, pro co byste si jí měli ještě za měsíc pamatovat. A vidíte vlastně to zvláštní spojení Rhodana s Mystérem? Obě hry jsou evropské, podle papírové předlohy a obě mají ve svém názvu jméno hlavního hrdiny. Perry, budu se za tebe modlit. Stáhněte si: Demo Související články: Novinky |
Lichtenberg | |
autorovi je 17 let, studuje ekonomickou školu v Jindřichově Hradci a hraje závodně lední hokej, přispívá i do SCORE, z žánrů má nejraději adventury a hry se silným příběhem. |