Výsledky hledání pro: Pro Evolution Soccer

Call of Duty: Black Ops 6 – recenze nového dílu největší akční série

29. 10. 2024 | Michal Krupička

Když je kampaň delší a multiplayer akčnější

Victoria 3: Voice of the People – recenze francouzského rozšíření

27. 5. 2023 | Ondřej Rolník

Máte rádi ukecané eventy?

LEGO Brawls – recenze nejhorší Lego hry všech dob

6. 9. 2022 | Jakub Malchárek

Ekvivalent šlápnutí na kostku Lega

Destroy All Humans! 2 – recenze pokračování ufonského řádění

26. 8. 2022 | Jakub Malchárek

Druhý příchod Crypta

Steep: Road to the Olympics - recenze

20. 12. 2017 | Lucie Jiříková

Olympijské hry, ať už letní nebo zimní, jsou jednou z největších sportovních událostí na světě. Svou polívčičku si tak na nich rád přihřeje každý, kdo může. Třeba i vývojářská společnost Ubisoft, která vydala rozšíření Road to the Olympics ke hře Steep.

Arma 3: Western Sahara – recenze nového rozšíření českého vojenského simulátoru

30. 11. 2021 | Pavel Bier

Jedeme do Afriky!

The Surge - recenze

30. 5. 2017 | Patrik Hajda

Hry typu Dark Souls mě vždy fascinovaly. Zatímco v jiných titulech představuje frustrace nepěknou vlastnost, která změní váš pohled na danou hru k horšímu, v případě akčních RPG je obtížnost vlastně důvod, proč je mnozí hrají. Touha zažít frustraci při neustálém prohrávání v náročných soubojích, má zkrátka něco do sebe. A byť je Dark Souls právoplatný král svého žánru, zamiloval jsem si i jeho dva roky starou „kopii“ Lords of the Fallen, kterou spoluvyvíjeli i tvůrci z německého studia Deck13 Interactive. A když se pak objevila zpráva, že stejný tým pracuje na akčním RPG se sci-fi tematikou, vítězoslavně jsem zvedl ruce a pronesl hlasité „WOW“. Teď už jen zbývá otázka, zda se The Surge povedlo naplnit má očekávání. A odpověď? Minimálně v několika bodech zní rozhodně ano. Je tu ale jedno velké ALE.

EA Sports PGA Tour – recenze zdařilého návratu golfové série

2. 5. 2023 | Jan Slavík

Chystejte se na Masters

Lego Horizon Adventures – recenze kostičkového výletu mezi mecha-dinosaury

13. 11. 2024 | Patrik Hajda

Kterak si Aloy hrála se stavebnicí…

MechWarrior 5 Clans – recenze robotické příběhové evoluce

7. 11. 2024 | Michal Krupička

Když se mechové nemusí stydět za příběh

Mario Golf: Super Rush – recenze

24. 6. 2021 | Patrik Hajda

Birdie!

Gears of War 4 - recenze

10. 10. 2016 | Aleš Smutný

Popravdě řečeno jsem se Gears of War 4 bál. Kromě toho, že jsem měl po páté vstoupit do stejné řeky, mi přišlo, že je celý herní systém zastaralý. „Schovej se za bednu, všechno vystřílej, přesuň se dál, schovej se za kamenný kvádr, všechny vystřílej, přesuň se dál...“ Kdysi vlajková loď Xbox 360 s tímto systémem v současné generaci stříleček opravdu připomíná dinosaura. Ale takového, který dokázal oklamat evoluci, a nabízí kvalitní zábavu ve dvou zcela rovnocenných složkách – kampani a multiplayeru.

Brigador: Up-Armored Edition - recenze

22. 8. 2017 | Mars Vertigo

Neonové izometrické peklo na planetě Solo Nombre nikdy nevypadalo lépe. A nejenže lépe vypadá, ale ono se to také podstatně lépe hraje a zní. Loňská recenze původní verze Brigador pěla oslavné verše o velkém retro počinu, který byl velkou poklonou klasickým devadesátkovým titulům, jakými jsou například kyberpunková taktická akce Syndicate či zlatá amigacká vyvraždovačka s mechem v hlavní roli Walker. A kdyby snad Brigador vznikl tehdy na principech podobných těm, na kterých běží dnes, šlo by bezpochyby o legendu žánru. Bohužel, dnešní rozmlsaný a přehlcený herní trh občas způsobí to, že i hry kalibru Brigador tak nějak nemilosrdně zapadnou navzdory ovacím ze strany herních kritiků.

Dark Souls III: The Ringed City - recenze

7. 4. 2017 | Jan Vrobel

Hned v úvodu recenze, zdá se, že posledního obsahu v celé Dark Souls sérii, je třeba uvést upozornění: původní Dark Souls považuji za jednu z nejlepších her všech dob. Ostatně, řada her právě od prvního dílu DS leccos převzala nebo rovnou okopírovala. Od některých mechanismů přes estetické prvky až po celý koncept (jako například Lords of the Fallen nebo Nioh). Třetí díl je pak podle mě ve všech ohledech dotažená "soulsborne" hra, odehrávající se ve fanouškům povědomém světě. Dark Souls III je tedy z mého úhlu pohledu prakticky bezchybný titul, akorát mu chybí ten prvotní šok a úžas. Pokud jste ovšem nikdy žádnou Souls hru nehráli, právě teď s oběma DLC, tedy Ashes of Ariandel a The Ringed City, je ideální chvíle na pot, slzy, řvaní, zen, fascinaci, a nakonec i hlubokou a bolestnou lásku. S tím vším na paměti se pojďme podívat na zoubek městu, na němž se podepsal zub času, které ale přesto, nebo právě proto, přetéká zázraky.

Devil May Cry 5 Special Edition – recenze návratu skvělé rubačky

28. 1. 2021 | Pavel Makal

Vyplatí se nákup next-gen verze?

WRC 9 – recenze příliš stejných závodů

7. 9. 2020 | Ondřej Švára

Veteráni spláčou nad výdělkem

Strategic Command WWII: World at War - recenze

16. 1. 2019 | Pavel Skoták

Jakmile člověk s alespoň minimálním zájmem o historii dostane nějaký ten válečný simulátor, měl by automaticky dostat chuť vyzkoušet si alespoň jeden z bezpočtu “co kdyby” scénářů. Právě války nabízí podobným fantastům plno neuskutečněných scénářů ve stylu, co kdyby se Polsko dokázalo bránit Německu, a co kdyby na ně nezaútočili ještě i Sověti. Co by se stalo, kdyby se Japonci drželi dál od Pearl Harboru a věnovali se jen Číně? Ani jeden z těch scénářů nedopadl dle mého očekávání.

The Evil Within 2 - recenze

23. 10. 2017 | Ondřej Švára

Zlo může mít mnoho podob a vypadat třeba jako karneval v maskách. V survival akci The Evil Within 2 jsou maškary tak děsivé, že se jich museli štítit snad i ti, kteří je vymýšleli. To dává na srozuměnou, že tento japonský horor nemění styl a již podruhé obléká násilí do nepřehlédnutelně extravagantního kabátku. Naštěstí mu ale také nechybí variabilní hratelnost, velkorysý design úrovní a víc než dostatečná herní doba. Na osvědčených základech vznikla hlubší, propracovanější a lépe vyladěná hra.

Super Mario Run - recenze

27. 1. 2017 | Jan Hrdlička

Je působivé, nakolik se Super Mario Run daří zachytit kouzlo klasických mariovských eskapád navzdory skutečnosti, že z jejich formulky odebírá několik klíčových složek. Co ovšem obdržíte na oplátku, je návyková mobilní plošinovka ve formě auto runner titulu, kterou lze pohodlně ovládat jednou rukou. Malým škobrtnutím se na cestě nevyhne, i přesto se ale jedná o skvělý debut Nintenda na poli mobilního hraní.

Princess Peach: Showtime! – recenze skákačky v divadle

22. 3. 2024 | Adam Homola

Šaty dělají člověka

Classified: France '44 – recenze povedeného „XCOMu“ z druhé světové války

8. 3. 2024 | Adam Homola

Dobrá hratelnost, stejné chyby

Starfield – recenze vesmírného opus magnum

31. 8. 2023 | Jakub Malchárek

Kde jsem to jenom viděl?

The Bookwalker: Thief of Tales – recenze adventury s dechberoucím světem

29. 6. 2023 | Patrik Hajda

Svět knih v nevídané podobě

Layers of Fear – recenze předělávky hororu s krásnou grafikou

19. 6. 2023 | Jakub Žežule

Generálka před remake Silent Hill 2

The Last of Us: Part I – recenze PC verze konzolové legendy

30. 3. 2023 | Jakub Malchárek

Konverze bez lásky a péče

Gears 5 – recenze

19. 9. 2019 | Alžběta Trojanová

Určitě se vám to už taky stalo. Hrajete hru, jenže vás moc nebere. A tak jdete na internet, abyste si s ostatními společně postěžovali, jak se to tentokrát nepovedlo. Místo toho se na vás ale vyvalí vlna nadšení. Vítejte v mém světě, do něhož s mohutným dupáním a neustálou střelbou vstoupily Gears 5.

Recenze