Astro's Playroom je nejlepší ukázkou schopností PlayStationu 5
9/10
zdroj: Sony

Astro's Playroom je nejlepší ukázkou schopností PlayStationu 5

14. 11. 2020 18:59 | Recenze | autor: Pavel Makal |

Jedním z málo komentovaných, ale přesto zajímavých aspektů nové generace konzolí je fakt, že ani jedna z nich nepřichází na trh v nějakém výhodném bundlu, díky němuž byste si domů rovnou přinesli hru, která předvede pozlátko nastupujícího hardware. Minule to byl Killzone: Shadow Fall u PlayStationu nebo třeba Ryse: Son of Rome na straně Xboxu. Už Switch ale tradici bundlovaných her porušil a Xbox Series X/S a PlayStation 5 situaci taktéž řeší po svém.

Xbox jde cestou cenově dostupné široké nabídky Game Passu, kterou se snaží maskovat fakt, že vyjma několika her s podporou jsme se tu žádné exkluzivní pecky dosud nedočkali. Zato PlayStation 5 vás po prvním spuštění překvapí v dashboardu nenápadnou ikonkou Astro’s Playroom, která vám možná připomene roztomilé robůtky, které jsme prvně mohli zaregistrovat už při startu PlayStationu 4. Možná byste pro všechny ty Demon’s Soulsy, Godfally, Valhally a Call of Duty tuhle záležitost povýšeně minuli, ale byla by to velká chyba. Je to totiž ta nejlepší „showcase“ hra, jakou jsem kdy měl v rukou.

Poklad skrytý v dashboardu

No vážně. Rovnat se jí mohou snad jen Wii Sports. S trochou nadsázky se dá říct, že zdarma ke své konzoli dostanete komornější (zhruba na 4-5 hodin v závislosti na tom, jak moc budete hru chtít vytěžit) Super Mario Odyssey. Ano, právě na tuhle pecku od Nintenda jsem při hraní myslel nejčastěji, a byť má Mario samozřejmě o několik triků v rukávu navíc a krom toho se pyšní HROMADOU obsahu, dobrodružství drobného robůtka nabízí v menším měřítku prakticky identickou zábavu.

Hra vás vezme přímo do imaginárního nitra vaší nové konzole, kterou obývají již zmínění roztomilí malí robůtkové. Čtyři herní světy, které symbolizují jednotlivé komponenty, zastupují SSD, GPU, paměť a chlazení.

Vývojáři je tematicky vtipně využívají, a tak si v chladiči užijete bruslení a cimrmanovské driftování na krách, v SSD levelu budete cestovat po superrychlé dálnici a sledovat kolegy, kteří transportují bedýnky s daty, GPU džungle pak pobaví vtipným ztvárněním trávy, která připomíná ploché PCIe kabely.

Zmínit musím i naprosto fenomenální soundtrack a například skvělý elektronický song, který opěvuje schopnosti grafické karty, mi bude v uších znít ještě dlouho. Totéž se dá říct o písničce z SSD úrovně, která by se neztratila ani v Cyberpunku 2077.

Každá herní úroveň je doslova natřískaná nápady a novými principy hratelnosti. Když jsem Astro’s Playroom označil za „showcase“ hru, neměl jsem na mysli ani tak to, že by měla těžit výkon konzole na maximum (byť je grafika nesmírně detailní a vydařená). Jejím hlavním účelem je představení schopností nového ovladače DualSense a rovnou řeknu, že se autorům povedlo z něj udělat skoro magické zařízení.

Jako hráči jsme za roky zkušeností zvyklí už na ledacos, ale zkuste DualSense půjčit třeba nehrající partnerce nebo ratolesti. Moje přítelkyně, vůči hrám spíše rezervovaná, byla z haptické odezvy naprosto fascinovaná. A já ostatně taky.

DualSense mění hru

Okamžik, kdy nad sebou hlavní hrdina rozevře deštník a vy cítíte bubnování kapek deště a následně razantnější krupobití, je naprosto nepopsatelný a musíte jej zkrátka zažít na vlastní pěst. Podobných vjemů je ale Astro’s Playroom plný a ovladač příští generace představuje v tom nejlepším světle.

Můžeme se jen modlit, aby vývojáři přijali DualSense za svůj a věnovali mu aspoň podobnou péči. Tohle není dotyková ploška DualShocku 4, ze které se časem stalo tak akorát dedikované tlačítko pro zobrazení mapy. Tohle je opravdu prvek, který dokonale mění herní zážitek.

A mimochodem, je to vůbec první hra, u které jsem nepocítil okamžitou nutnost vypnout reproduktor v gamepadu, protože i zvuky z něj se linoucí dotvářejí celkovou atmosféru.

V rámci jednotlivých úrovní ozkoušíte skutečně snad všechny funkce ovladače. Budete cvrnkat do kuličky skrz dotykovou plošku, používat gyroskop pro manévrování, cítit odpor triggerů při šplhání po skalách, případně foukat do mikrofonu, abyste roztočili vrtuli na vašem provizorním dopravním prostředku. Jakkoli to celé může působit jako zbytečný gimmick, je implementace všech funkcí naprosto přirozená, snadno pochopitelná a nesmírně okouzlující.

Znovu se vrátím k nehrající partnerce – pojetí Astro’s Playroom je natolik intuitivní (hra vám navíc každou novou schopnost vysvětlí tutorialovým videem v horním rohu, které nepřerušuje hratelnost, a tím pádem neotravuje), že můžete ovladač vložit do rukou úplnému nováčkovi a jen sledovat okouzlení z něčeho, co by nepoučení laici mohli nazvat technologickou magií.

I já se během procházení jednotlivých úrovní přistihl při spokojeném úsměvu, který vzbuzuje bezstarostné hraní a objevování. A celý zážitek má ještě jeden bonus: Nehráči jsou většinou dost netrpěliví, nejsou zvyklí se potýkat s věcmi, které my bereme jako samozřejmost, tedy třeba s nahrávacími časy. Ty jsou díky SSD prakticky eliminovány, a tak neúspěšné pokusy nevedou k frustraci z čekání na další šanci.

Oslava PlayStationu

Když už hovořím o objevování – Astro’s Playroom velmi úspěšně útočí na srdéčka fanoušků značky PlayStation. Prakticky celá hra je velkou oslavou historie platformy. V rámci jednotlivých úrovní sbíráte jednak kousky skládačky, z nichž se následně v laboratoři skládá obří mozaika na stěnách, jednak jste na konci každého levelu odměněni detailním modelem jedné z předchozích konzolí PlayStation, který si následně můžete do sytosti prohlížet ve své základně, šplhat po něm, případně za pomoci odklápěcí diskové mechaniky prvního PlayStationu katapultovat své robotí kamarády neznámo kam.

Tím ale sběratelské kousky nekončí. Ke každé konzoli můžete najít množství periferií a ikonických předmětů, jako je třeba multitap nebo externí displej pro PlayStation 1, GPS modul pro PSP a podobně. V úrovních také sbíráte mince, které následně lze směnit s jednorukým banditou za kousky mozaiky, dioramata vtipných výjevů s roboty a další předměty spjaté s historií značky.

Vývojáři jsou si bohaté minulosti PlayStationu dobře vědomi a při pobíhání úrovněmi jste doslova bombardováni nejrůznějšími odkazy, ať už se jedná o robota v kostýmu Huntera z Bloodborne, či hlavního hrdiny The Order: 1886, případně dalšího kolegu, který nepříliš úspěšně ovládá raketku z Resogun, kaskadéra ze zapomenuté hry Pain nebo skvělé finále pro opravdové pamětníky.

Casual-friendly

Samotná hratelnost není nijak náročná, čekají vás klasické překážky známé z jiných 3D skákaček, různé druhy nepřátel, které můžete přetáhnout pěstí, případně nechat rozpadnout svými lasery v botičkách, jindy se vám do rukou dostane třeba luk nebo rotační kulomet na barevné kuličky. Pro zkušené hráče Astro’s Playroom nepředstavuje skutečnou výzvu, většinu herního času patrně strávíte spíš hledáním skrytých pokladů a sbíráním penízků pro automat, abyste si odemkli skutečně všechno.

Nemám mu to ale za zlé, protože z mého pohledu přesně naplňuje svůj předsevzatý úkol. Vtipnou, kreativní, vizuálně pohlednou formou prezentuje aspekt hraní, na nějž v Sony pro příští generaci sází. Za tu nejpříznivější cenu dostanete hru, která skvěle poslouží jako relax mezi pokusy o zabití dalšího bosse v Demon’s Souls nebo ve chvílích, kdy se budete před kamarády chtít vytáhnout s novou hračkou.

Když si vzpomenu na launch Switche a soubor miniher 1-2-Switch, za který si Nintendo řeklo nekřesťanské peníze, jsem rád, že se v Sony vydali jinou cestou. Až si vybalíte PlayStation 5, určitě tu ikonku v dashboardu nesmíte minout.

Verdikt:

Ohromné překvapení. V Sony nenechali nic náhodě a „hra zdarma" není jen odbytou znouzectností, aby se neřeklo, ale skvělou ukázkou technologie, která má změnit naše vnímání her.

Nejnovější články