Recenze

Space Hulk: Third Edition - atmosférická deskovka

Deskovka Space Hulk představuje v pořadí již třetí edici hry, jejíž začátky se datují do doby před více než dvaceti roky. Za ten čas - skrze několik rozšíření - doznala zajímavých změn, přičemž zde představená třetí edice si činila ambice vzít ty nejlepší nápady z minulosti a spojit je v kompaktní celek. Bohužel se tenhle záměr nepodařilo tvůrcům realizovat úplně stoprocentně.

Martha Is Dead – recenze znepokojivého psychothrilleru

Co se stalo v rodině nacistického generála?

Nex Machina - recenze

Žánr top-down stříleček je prastarý. Jeho kořeny sahají až do šedesátých let, kdy v roce 1962 Steve Russell vytvořil hru Spacewar!, dokonce ještě předtím, než Led Zeppelin nebo Pink Floyd natočili své nejslavnější desky. Historie videoher je zkrátka starší, než kam sahá povědomí řady lidí o nich. A top-down střílečky, proslavené nejvíc hrami jako Asteroids nebo Space Invaders, jsou žánrem, který tu s námi už nějaký ten pátek je. Má i v roce 2017 co nabídnout? Tvůrci Nex Machina jsou evidentně přesvědčeni, že ano.

Escape from Duckov – recenze kachní extrakční střílečky

Sbírání kořisti, tentokrát i pro samotáře

The Pillars of the Earth – recenze

Pilíře země od Kena Folletta jsou moje nejoblíbenější knížka o stavbě středověké katedrály ve fiktivním anglickém městečku, a celkem vysoko se nacházejí i v obecnějších kategoriích. Proto jsem The Pillars of the Earth bedlivě sledoval od chvíle, kdy jsem se o existenci téhle atypicky vypadající point-and-click adventury dozvěděl. A dobře jsem udělal, protože ačkoli je na hře studia Daedalic jasně vidět chybějící tříáčkový rozpočet, výlet za mnichy, šlechtičnami a staviteli katedrál je pro každého dějepisného someliéra jednoduše pohlcující.

Kraven Manor – recenze

K hraní Kraven Manor mě přivedlo demo, které napovědělo, že se banda studentů pod názvem Demon Wagon Studios nad strachem minimálně zamyslela a našla způsob, jak hráče vyděsit. Nebylo tedy divu, že se na jejich hratelnou ukázku slétlo několik ocenění a chválu pějících názorů. Přesto jsem si ale říkal, že demo ještě není plná hra, a i když ukázka navnadila, udržet napětí a děsit v plnohodnotném titulu je trochu náročnější úkol. Obával jsem se bohužel oprávněně...

Phantaruk - recenze

Ačkoliv jsou hororové hry populární a vzniká jich celá řada, většina z nich ve výsledku nemá s hororem nic moc společného. Vývoj hororové hry je totiž velmi specifický – kromě jisté úrovně hratelnosti v ní musí být zachováno nezbytné napětí. A to bývá oříšek a docela velký.

Rayman: Fiesta Run - recenze

Je to už něco přes rok, co na mobilních platformách vyšla parádní hopsačka Rayman Jungle Run. Ostatně Pavel Dobrovský dal hře v recenzi devítku a já jsem ji tehdy s chutí několikrát dohrál. Ubisoft navíc na mobilního Raymana po vydání nezanevřel a přidal zadarmo spoustu nových levelů. Rok ale utekl jako voda a nedávno vyšel další díl povedeného mobilního hopsání. Nese název Rayman Fiesta Run, žádnou revoluci nepřináší, ale evoluce je to parádní.

ICBM – recenze simulátoru nukleární války

Strategie, kde prohrají všichni

Apotheon - recenze antické rubanice

Když se bohové na Olympu dožerou a začnou kosit smrtelníky, bývá to nepěkné divadlo. Pakliže je ale mezi nebohými lidmi jeden, který má velký meč a kuráž dojít bohům vysvětlit, že takhle tedy ne, vážení, může z toho být pěkná hra. Platilo to v případě Gods, God of War, a platí to i v Apotheon. Do dvourozměrného světa zasazená odysea bojovníka Nikandreose není jen nezávislou kopírkou Kratova tažení proti řeckému božskému panteonu. Samotný příběh a poutavou stylizaci doplňují nečekané designové finesy, které bychom u hry od malého týmu nečekali.

Dead Effect - recenze české doomovky

Občas je potřeba vykašlat se na inovace, zapomenout na většinu vývoje, kterým prošel žánr FPS, a vrátit se pěkně ke kořenům. Tak nějak nejspíš uvažovali čeští vývojáři z BadFly Interactive, když pokládali základy své střílečky Dead Effect, která loni vyšla pro mobilní zařízení. Jak už se ale stalo zvykem, úspěch hry nakonec vydláždil cestu pro vznik počítačové verze, která vyšla těsně před koncem minulého roku. A jako u většiny podobných konverzí okamžitě nastupuje otázka, zda stojí za to PC verzi téhle doomovky zkoušet, nebo je lepší obrátit se na původní mobilní verzi.

Scorn – recenze

O oceli, masu a bolesti

Dead to Rights Retribution - recenze

Kombinuje krycí akci ve stylu Gears of War se spoustou komb, smrtících chvatů a využíváním vražedného psa. Ale za týden si na nic z toho ani nevzpomenete.

Crysis 3 – recenze multiplayeru a konečné hodnocení

V recenzi singleplayerové části Crysis 3 bylo zdůrazněno, že tato série budí pozornost především svým skokovým grafickým zpracováním. Crytek však své nynější multiplayerové ambice dával hlasitě najevo a online složce jsme se tudíž rozhodli věnovat zvláštní prostor. Ostatně, když hlava studia už dlouho před vydáním Crysis 3 řekne, že svou budoucnost vidí na internetu a promuje při tom svou úspěšnou free-to-play střílečku Warface, člověk si domyslí, že by se toto směřování mohlo týkat i završení známé série.

Enemy Engaged

Enemy Engaged: RAH-66 Comanche versus KA-52 Hokum - recenzeAutor: LeonPublikováno: 21...

Dead Rising 2: Off the Record - recenze

Každý má rád peníze a kdo tvrdí, že ne, pravděpodobně ho netlačí jejich nedostatek. Jsou ale lidé a hlavně videoherní společnosti, které peníze doslova milují bez ohledu na to, kolik už jich nahromadily. A jednou takovou je Capcom, která svým dojením hráčů (neustále nové verze Street Fighter IV, předražená DLC, placená „dema“, minimální rozdíly ve verzích Marvel vs. Capcom atd.) začíná být pověstná. Když si vezmete, že právě čtete úvod recenze v pořadí již čtvrté Dead Rising 2 hry (počítám-li Case Zero a Case West), mluví to v podstatě za vše. A pokud tajně doufáte, že na rozdíl od ostatních dílů není Off The Record určen pouze k ždímání hráčů, doufáte špatně.

Of Ash and Steel – recenze duchovního nástupce Gothicu

Návrat na začátek tisíciletí s hromadou ambicí

Shadowhand – recenze

Napadlo vás někdy, jaké by to bylo, kdyby flashovky a hry v prohlížeči měly příběh? Všechna ta spoj tři plná středověkých bitev, shoot ‘em up o generačních konfliktech, tetris doplněný o tragické osudy starobylých civilizací… Totiž, já nad tím doteď taky nepřemýšlela. Ale tvůrci kombinace karetní hry s vizuální novelou Shadowhand si na tom postavili živobytí.

Odkaz Sherlocka Holmese - recenze

Klikaté uličky starého Londýna, mlha a špína kam se podíváš a dva nažehlení gentlemani s vytříbeným britským přízvukem. Legendární detektiv Sherlock Holmes se dočkal dalšího herního dobrodružství a znovu pod taktovkou vývojářského studia Frogwares. Dobrá zpráva je, že se jedná zatím o nejlepší hru, kterou si mohou fanoušci série opatřit. Jenže ta špatná přichází hned vzápětí – stále to ještě není ani zdaleka ono.

D-Day - recenze české verze

Jubilejní 60. výročí ode dne D se sice promeškalo, ale kdo by nechtěl prožít válečnou operaci Overlord včetně vylodění na pláži Omaha v dějepisné škole hrou? Přesně k tomu poslouží tato RTS od tvůrců Desert Rats.

Shellshock 2: Blood Trails - recenze

Znovu jste zváni do vietnamského pekla, kde se pokusíte přijít na kloub tajemnému nákladu. Způsobuje totiž mutaci vojáků obou stran na krvelačné a nemyslící bestie, což ústí v nejbrutálnější střílečku současnosti.

Carnivores: Cityscape - recenze

V pořadí již čtvrtý díl lovecké série Carnivores využívá osvědčeného grafického enginu ze hry Serious Sam a tentokrát nás zavede hlavně do futuristických měst, kde se usadily hordy dinosaurů.

Return to Castle Wolfenstein - recenze

Praotec všech 3D akcí, bezmála desetiletý Wolfenstein, se letos dočkal svého pokračování. Naplnil návrat agenta B.J. Blazkowicze všechna očekávání a jedná se opravdu o akční hru roku?