Recenze

Dear Esther - recenze

Dříve, než spolu zabředneme do symbolického rozplétání příběhů, bádání v náznacích a empatického truchlení bez zjevného důvodu... Než podnikneme cestu na ostrov, který ve skutečnosti vůbec nemusí existovat bez ohledu na povahu světa... Dříve, než naprosto odradím všechny z vás, co pohrdáte poezií a podobnými formami krásy, tak by se snad slušelo poznamenat, že Dear Esther není hra. Daleko více jí sluší označení „interaktivní zážitek“ a dost možná by se dalo říci, že zážitek s velkým „Z“.

Cities XL 2012 - recenze

Snili jste o tom, že jednou vybudujete z ničeho město, jehož sláva se bude hvězd dotýkat? Ano? Tak potom je Cities XL 2012 přesně to, po čem vaše budovatelské srdce dlouhá léta toužilo. Cities XL 2012 je budovatelská strategie, ve které z božského nadhledu řídíte město, projektujete nové čtvrtě a hlavně řešíte problémy, které řeší i skuteční starostové: snažíte se eliminovat nezaměstnanost, staráte se o to, aby podniky ve vašem městě měly správný odbyt, vydělávaly, a tudíž odváděly do městské kasy, co nejtučnější daně. Na úplně první příčku ale kladete zajištění nezbytných potřeb občanů.

X-Men: Destiny - recenze

Univerzum X-Menů je poměrně komplexním a v rámci komiksové kultury a filmů dobře zpracovaným světem, do něhož by počítačová zábava mohla celkem příjemně a logicky zapadnout. V případě X-Men: Destiny dostali tvůrci ze studia Silicon Knights do rukou fantastický potenciál, který však zcela trestuhodně nedokázali využít.

JetFighter IV: Fortress America

JetFighter IV: Fortress America - recenzeAutor:LadisPublikováno: 3.prosince 2000• Ohlédnutí ...

O.R.B. - recenze

Kdysi dávno došlo k pádu impéria, které ovládalo galaxii a to znamenalo zánik celé civilizace. To je v kostce příběh vesmírné strategie O.R.B. inspirované Homeworldem. V čem je lepší než Hegemonia?

Grand Prix 3 Season 2000 - recenze

Geoff Crammond si v datadisku Grand Prix 3 Season 2000 snaží napravit reputaci po problému s neaktuálními daty v původní hře.

Persian Wars - recenze

Přáli jste si někdy stát se Sindibádem? Ve hře Persian Wars se právě v jeho roli pustíte za hledáním Šalamounova prstenu.

Sengoku - recenze

V malém, leč půvabném altánku, postaveném uprostřed sakurového háje, si Date Narimune nalévá svůj poslední šálek saké. To by jej díky jeho alkoholismu dříve či později zabilo, nebýt lepry, jež mu z obličeje udělala trosku, odpovídající jeho reputaci mezi ostatními vládci klanů. I ta by jej zabila, snad i dříve než některý popuzený rival, kterých si stihl udělat za posledních dvacet let příliš mnoho, kdyby neměl Narimune v úmyslu skoncovat vše sám. A tak za přítomnosti svého věrného velitele osobní stráže připravuje svůj poslední akt, v jehož rámci přijde o integritu stěny dutiny břišní a zároveň i o hlavu. V každé jiné hře by to byl konec. V Sengoku je to ale spíše začátek vzestupu klanu Date.

Best of iPad - Doodle Dorks, Reckless Racing, Risk a další

Po delší době tu máme další díl seriálu o zajímavých titulech pro iOS platformy. Znovu připomínáme, že to je výběr toho, co se nám líbí a nelíbí nebo se nám dostalo při běžném hraní do rukou, na pokrytí aktuálních titulů zatím nepomýšlíme, ale když bude z vaší strany dostatečný zájem, rádi vyhovíme. Co vás ale dneska čeká? Podíváme se na překvapivý český hit Doodle Dorks, s vidláky si zazávodíme v Reckless Racing, vylepšíme švih v Let’s Golf 2, nakrmíme zelené cosi v Cut the Rope a nakonec ovládneme svět v adaptaci stolní hry Risk.

Wolfenstein: The New Order - recenze

Původně měla recenze začínat konstatováním, že Wolfenstein 3D stal na začátku naší zkušenosti se střílečkami a snad i s hrami obecně. Pak jsem si ale uvědomil, že je rok 2014 a od vydání pradědečka „doomovek“ uplynulo přes dvacet let. Kdepak, všichni jsme u Wolfa 3D nezačínali. Jakou roli tedy hraje pro vás mladší fakt, že vyšel nový Wolfenstein? Vztáhnete si The New Order k odkazu první hry a jejích následovníků? Nebo se značka přežila, vyčpěla a B.J. Blazkowicz se zmítá v agónii jako Duke Nukem se svým Forever?

Steel Diver - recenze

Tituly pro Nintendo 3DS vám toho umožní spoustu. Ať už se rozhodnete proletět letadýlkem, vyrazit na závodní trať nebo někomu rozdrtit čelist, bude vám to dopřáno. I když, pravda, v mnohdy ne zrovna oslnivé kvalitě. Se svým Steel Diverem se autoři rozhodli neškatulkovat a žánrovou paletu nintenďáckého handheldu rozšiřují o možnost velet ponorce.

ArcaniA: Fall of Setarrif - recenze

Představ si svět, kde je ti dovoleno vše. Vidět tmu, poslouchat ticho, hladit vzduch a mlčky křičet, jak se ti to líbí. Představ si dobrodružné fantasy, které tohle všechno dokáže. Chvíli jsi nečistý lapka, když po špičkách rajzuješ v cizí spižírně, jindy jsi zase svalnatý rek, co vítězoslavně zvedá skalp kvílejícího netvora. Odpustíš pak prostému vesničanovi, když daleko od tvých dobrodružství nevěří, že zrovna ty zachraňuješ svět? Odpusť, i to má svůj skrytý smysl.

Call of Duty: Modern Warfare 3 - recenze

Když jsem před čtyřmi lety rozehrál Call of Duty 4: Modern Warfare, byla to pro mě hra, která vojenské střílečky přenesla do „next-gen“ éry. Spojovala solidní kampaň s kvalitním multiplayerem, který kladl důraz na pěchotní boj a navzdory své akčnosti nebral hráči možnost, sáhnout v určitých situacích po taktičtějším způsobu hraní. Teď jsme v roce 2011, ze značky Call of Duty je nejvýdělečnější herní artikl a díky tomu do značné míry diktuje, jak má moderní válečná střílečka vypadat. A z části je určitě nutné dodat - „bohužel“.

Persona 5 Royal – recenze

Hnulo se v něm svědomí. I když, něco mi říká, že to nebylo svědomí. Byla to moje skupinka zlodějíčků, jejichž cílem není nic menšího než snaha změnit lidská srdce k lepšímu a přinutit i ty největší zlosyny ke zpytování svých činů. Persona 5 by se mohla jevit jako simulátor života japonského studenta s nějakými těmi tahovými souboji, ale ve skutečnosti jde o neuvěřitelně atraktivní cestu do hlubin lidského vědomí okořeněnou tím správným japonským bizárem.

The Outer Worlds – recenze

Před dávnými časy, v jedné předaleké galaxii se zrodil nový Fallout. A nebyl to ledajaký Fallout. Pocházel z dílny autorů Knights of the Old Republic II, South Park: The Stick of Truth a Tyranny. Ale všichni jsme byli zrazeni. The Outer Worlds totiž vůbec není nový díl postapokalyptické série od (v tuhle chvíli) Bethesdy, i když se v mnoha ohledech opravdu tváří jako zrušený projekt navazující koncepčně na Fallout: New Vegas. Jen je zcela originální ve svém zasazení.

Thea 2: The Shattering – recenze slovanské strategie

Vydařené tahové RPG Thea: The Awakening se dočkalo po 4 letech pokračování a opět vás v něm čeká spousta hodin kvalitní zábavy. Nový grafický kabátek a úprava rozhraní hře jenom prospěly. Nezbývá než vyslyšet hlasy bohů a vydat se na nebezpečné dobrodružství, ve kterém půjde o život. Thea 2: The Shattering je tu.

Vane – recenze

Už jsem si zvykla hýčkat ambivalentní pocity z umění. Najít si na něm ty dobré části, odfiltrovat dojmy z těch špatných, pátrat po příčinách. Dokonce jsem se naučila i oddělovat osobu umělce od konkrétních děl, což mi umožňuje sledovat a cenit filmy z produkce Harveyho Weinsteina, aniž bych z toho v noci měla výčitky svědomí. Co si ovšem počít s hrou, která vyniká právě tím uměním, ale ve všech ostatních škatulkách si vede tragicky?

Farming Simulator 19 – recenze

Máme k dispozici mnoho sérií, jejichž hry vycházejí s roční periodicitou, a v mnoha případech je to na nich vidět. Změn bývá pomálu, jsou často jen kosmetického ražení a hardcore fanoušci tak nesahají po nejnovější číslovce kvůli zásadním novinkám, ale novým soupiskám. Farming Simulator vychází každé dva roky a člověk by čekal, že tvůrci z Giants Software využijí čas navíc k většímu posunu série kupředu. Ale kdepak. Jim jen trvá ta samá nepatrná evoluce o něco déle.

Dark Souls: Remastered - recenze

Remaster „souls titulu“, který zpopularizoval žánr, zní zcela logicky. Ostatně hráči si jej svého času pomocí petice dokonce vyřvali vedle konzolí také na PC, a není tedy důvod pochybovat, že by i následující generace chtěla navštívit zemi Lordran, v níž se ono notoricky obtížné dobrodružství Dark Souls odehrává. Má ale smysl remaster kupovat, pokud již vlastníte původní hru?

Forgotton Anne – recenze

„Na světě je tolik věcí, které nepotřebuji,“ pravil kdysi Sókratés a inspiroval tím nejen Díogena, ale dost možná i dnes velmi populární minimalismus. Lidí, kteří už nechtějí být otroky svých věcí, je dnes spousta nejen mezi městskými liberály bez hypoték, zato s avokádovým toustem. Ale co když je to naopak? Co když naše věci nechtějí být našimi otroky, a ten telefon, o kterém se domníváte, že vám ho kdosi odcizil, prostě jen nehodlal nadále trpět neustálé doteky vašich nenechavých prstů?

NHL 18 - recenze

Byl to naprosto jedinečný rok. Arizona Coyotes vyhráli Stanley Cup, když ve finále porazili Vervu Litvínov. Jarda Jágr hrál na farmě za 650 tisíc dolarů, ale po sezóně oznámil, že s hokejem končí. A nejproduktivnějším střelcem základní části byl Michal Řepík. Nepředvídatelné situace, ať už na ledě či mimo něj, má série NHL dávno v krvi. Přesto se můžete těšit na velkou spoustu novinek, z nichž některé jsou výrazné.

Agents of Mayhem - recenze

Elitní týmy, zachraňující svět před nepřeberným množstvím padouchů, jsou snad starší než lidstvo samo. Jenže, vymyslet novou týmovku, vytvořit dostatek zajímavých postav, zasadit je do fungujících reálií, to není žádná legrace. Není proto divu, že vycházet z jiné úspěšné série se může jevit jako skvělý nápad pro začátek. Agents of Mayhem se rozhodli odštěpit od Saints Row a vyzvat na zákulisní souboj jeden velice podobný tým.

Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War - recenze

Gladius Prime byl ještě nedávno prosperující kolonií Impéria střeženou jedinou kapitulou vesmírných mariňáků hrdě dohlížejících na bezpečí Císařových poddaných z pohodlí své mohutné pevnosti. Ale ve 41. miléniu mír nikdy netrvá dlouho. Warpové bouře pro lidstvo zpravidla nevěstí nic dobrého. Nejdřív z bouře na dohled Gladia Prime vyplula plavidla plná Orků. Jejich invaze se nesla v tradičním duchu univerzální devastace všeho. Kapitula válečníků z řad Adeptus Astartes má ale po ruce početné oddíly Astra Militarum, jejichž výsadek na sebe nenechal dlouho čekat.

Twin Sector - recenze

Penumbra měla tajemno, Portal logicky portály a Twin Sector magické rukavice pro přitahování a odpuzování předmětů. Provokativní parazitování či vítaná inspirace?

Kingdom Come: Deliverance - recenze

Už je to nějaký pátek, co se v naší kotlině dmuly kvůli nějaké hře takové vášně, jaké dokázala rozjitřit prvotina českého studia Warhorse, Kingdom Come: Deliverance. Jindrovo dobrodružství zasazené na počátek patnáctého století, kdy do českých zemí vtrhlo Zikmundovo vojsko, jistě není potřeba obšírně představovat - však se o něm napsaly, naspekulovaly a nahádaly kilometry textu.

The Sun at Night - recenze

Možná není tak slavná jako Lassie, ale lidem posloužila mnohem víc. Lajka, potulný pes z moskevských ulic, byla na konci padesátých let obětována pro výzkum vesmíru a jako první živý tvor se prolétla po oběžné dráze Země. Už se ale nevrátila. Původně to mělo být proto, že Sověti zapomněli „vynásobit zásoby dvěma“ (nebyla vyvinuta technologie pro návrat), ale ve skutečnosti Lajka zahynula v kokpitu vlivem stresu a přehřátí.

Assassin's Creed III: Liberation - recenze

Assassin's Creed to opět zkouší na handheldech, a tentokrát by to nemuselo dopadnout katastrofálně i díky tomu, že na PS Vita už máme dva analogy. Do čela pokusu o dobytí neobsazené výspy se tak v Assassin's Creed III: Liberation staví sličná asasínka Aveline a její dobrodružství probíhá víceméně paralelně s děním, které jste mohli sledovat ve „velkém“ Assassin's Creed III. Všechny majitele výkonného handheldu, který stále nenaplnil nemalá očekávání, logicky musí zajímat, zda se konečně dočkali pořádného a plnohodnotného Assassin's Creed titulu „do kapsy“. A jak pro tuto hru bude typické, odpověď je ano i ne.

Postal III - recenze

Postal III je hrou divnou, zvláštní, absurdně zábavnou, nehratelnou, graficky odfláknutou a naprosto nepochopitelně zabugovanou. Zcela upřímně, pokud se jí vyhnete, o nic zásadního ve svém životě nepřijdete, i když první dojem nebyl úplně zoufalý.

Mortal Kombat - recenze

Dějové kejkle u posledních Mortal Kombatů začaly až nebezpečně připomínat zápletky Ordinace v růžové zahradě a dokonce ani crossover Mortal Kombat vs. DC nedosáhl podobných kvalit jako konkurenční Marvel vs. Capcom. Jeho třetí díl na Street Fighter IV enginu je mimochodem pro Mortal Kombat solidní konkurencí. Oba pojí 2,5D herní systém (3D postavy v 2D ringu), ale tam, kde si Capcom hraje a kombinuje mnohdy nezkombinovatelné - v dešti orgastických megakomb - tam se Mortal Kombat pokorně vrací ke svým kořenům a servíruje snad nejmacatější kampaň jednoho hráče, kterou jste kdy v bojovce zažili.

NHL 16 - recenze

V zámoří se pomalu žehlí dresy na další sezónu, u nás běží Extraliga naplno a do obchodů dorazil nový díl série NHL od EA Sports. Září je jednoduše oblíbeným měsícem hokejového fanouška. Ne všichni ale mají tolik důvodů k jásání. Třeba my, fanoušci Slavie a St. Blues, musíme zkousnout druholigovou příslušnost a velmi nepřesvědčivý kádr v dresech s notou na hrudi. Proto se musíme upínat k virtuálním světům a doufat, že právě tam si splníme sny o trofejích, které jsou nyní tolik vzdálené. Přináší nám tedy nový díl sportovní ságy spíš radost, nebo jen utvrzení v nadcházející hokejové depresi?