Autor: Lichtenberg Publikováno: 14. ledna 2010 | Verze hry: anglická/PC/prodávaná Doba recenzování: 2 týdny |
![]() ![]() ![]() S cizí ženou v cizím pokoji Twin Sector je doopravdy vším možným, jen ne hrou s pevnou a smysluplnou dějovou linkou, která by dokázala byť jen jedinkrát za celou stopáž nějak překvapit nebo aspoň zaujmout. Hlavní hrdinka Ashley, fešanda s šedýma očima a croftovskou postavou, se stejně jako zbytek lidstva kvůli hrozící katastrofě nechala zmrazit ve speciální základně pod zemí. Za nějakou dobu se však cosi pokazí, základna začne reagovat podivně a Ashley se jako jediná ocitne na palubě s cílem dát věci do několika hodin do pořádku. Jak jsem již napsal, příběh má zde velmi nepodstatnou funkci a vymyšlení si nějakého zmrazení lidí a vůbec celé sci-fi zápletky pouze umožňuje tvůrcům nepatlat se s nějakými NPC postavami a ponechat Ashley a její rukavice na pospas prázdné základně. Přitom by bylo docela zajímavé zjišťovat alespoň pomocí sbírání nepovinných nahrávek či dokumentů, co je vlastně zač ta katastrofa, proč se lidé nechali zmrazit a vůbec zde chybí jakékoliv věci, které by význam příběhu jaksi potvrzovaly a vytvářely jeden z aspektů, jež Twin Sectoru tolik chybí – atmosféru. ![]() ![]() ![]() Jedna vedlejší postava se vlastně v příběhu vyskytuje a jedná se o velitele základny Oskara, hlas ve vaší vysílačce, který vám líčí aktuální situaci. V souvislosti s Oskarem se dějí také jediné rádoby dramatické okamžiky příběhu, to třeba ve chvíli, kdy se Oskarův hlas na chvíli ztratí jen proto, aby se za chvíli nečekaně znovu objevil. Není to nic světoborného a o mnoho lépe zpracovaného „poradce“ na vysílačce jsme měli třeba v Dead Space a vlastně v téměř jakékoliv jiné hře. Jak vyskočit z šachty? Kampaň hry spočívá v zahánění různých průšvihů v jednotlivých patrech oné prapodivné základny. Z mise do mise se hráč přesunuje témže výtahem a až v nich dokončí svoji práci, zakončí úroveň navrácením se zpátky do výtahu. To je vlastně rovněž inspirace hororovým Dead Space, avšak zde jsou náplně misí povětšinou nepodstatné a omezují se na průchod lokací a stisknutí nějaké páčky, doprovázené ohněm, záplavou či jinými podobnými nuancemi. Hra strádá především v oblasti mizerného designu prostředí, kde by zoufale potřebovala Bořka Šípka nebo někoho jemu podobného. Ani na jednu vteřinu jsem si totiž nepřipadal jako uprostřed nějaké základny z budoucnosti a pasti či překážky jsou zde vyrobené přísně pro potřeby autorů. Po nedostatečně vykresleném příběhu jsou právě lokace (většinou se omezující na šedivou změť potrubí, šachet a dveří) hlavním problémem, proč Twin Sector postrádá sebemenší špetku atmosféry. ![]() ![]() ![]() Dílčí hádanky v misích tak trochu nenápadně vypadly z žánrově podobné Penumbry. Brání vám zablokované dveře v postupu? Ha, copak tu dělají ty hořlavé bombičky? Levou vzít, pravou vystřelit a máme z nich improvizovanou raketu. Je zde místnost schovaná za tvrdým sklem? Využijeme velké těžké kvádry a několikrát je na sklo vypálíme. Tyto hádanky, ve kterých musíte použít nějaký „nábytek“ z lokace, vlastně potvrzují moje předchozí výtky o nerealistickém prostředí a jeho účelovosti ze strany autorů. Například v pozdější fázi hry vám cesta dál neočekávaně vzplane. Jaká je to ale náhoda, že o místnost vedle jsou sudy plné vody, které se přitom v dosavadním průběhu kampaně neobjevily ani jednou. Pár originalit ![]() Ve výsledku však podobných originalit mnoho není a proto se musíte spokojit i s málem, to když tvůrci občas vypnou gravitaci a vy se tak ocitnete ve vzduchu se všemi ostatními předměty. Jedinou výzvou, která se naopak opakuje častěji, než bych si přál, jsou laserová pole, která pro průchod musíte zablokovat například velkými kvádry či barely, nebo se jinak dostat mezi jejich smrtící dotyk. Na poprvé bylo proskakování a uhýbání se laserům super, ale poosmé už jsem zíval nudou nad nedostatečnou invencí vývojářského týmu. A jelikož by věčné procházení útrobami základny bylo po čase pěkně schizofrenní, přijdou vám občas vstříc pěkně otravní Traceři, což jsou takoví kulatí vznášející se robůtci z jakéhosi důvodu útočící na vaši postavu. Odrovnat je můžete opakovaným výstřelem těžšího předmětu nebo (a co vám přijde určitě vhod více) jim můžete snadno utéct. V dalším postupu se vyskytují i další životu nebezpečné kreatury, ale i na ně platí útěk jako nejlepší řešení. Twin Sector zkrátka (podobně jako Penumbra) nemá tak vymakaný engine, aby se daly akční pasáže brát alespoň částečně vážně. ![]() ![]() ![]() další obrázky v galerii Pokus - omyl Twin Sector je rozhodně adventura, ve které má tlačítko pro rychlé ukládání opravdu veledůležitou funkci. Skákání za pomocí rukavic nahoru na různé vyvýšeniny a dolů na zem se totiž neobejde bez spousty nevydařených pokusů, které vás připraví o život. Hlavní hrdinka Ashley je totiž neobyčejně zranitelná a i skoky, které vypadají na první pohled jako přijatelné, jsou v jejím případě téměř jasnou smrtí. Zatímco technika brzdění pádů a jiné podobné vylomeniny se postupem času dají natrénovat, ovládání je zmatené až do samotného konce hry. Mnohdy se mi stalo, že jsem se zaseknul u nějaké plošiny vysoko nade mnou, kterou se mi ani podesáté nepodařilo zdolat. Začal jsem dokonce uvažovat, že tamtudy cesta nevede a že se na plošinu musím dostat nějakým jiným způsobem. Nicméně, na dvacátý pokus už jsem skočil nahoru jakoby nic a to jsem pro skok použil naprosto stejnou sílu jako devatenáctkrát před tím. ![]() Stáhněte si: Demo Související články: Novinka |
Lichtenberg | |
autorovi je 18 let, studuje ekonomickou školu v Jindřichově Hradci a hraje závodně lední hokej, přispívá i do SCORE, z žánrů má nejraději adventury a hry se silným příběhem. |