Recenze

Need for Speed: Payback – recenze

Vývojářům z Ghost Games se podařilo vyprodukovat podle mého názoru jeden z nejhorších dílů dlouholeté série Need for Speed. Payback přitom není vyloženě otřesný, nebo sotva funkční. Dá se hrát, auta vypadají hezky, otevřený svět je sice bez osobnosti, ale je použitelný. A když ve vysokých rychlostech s vytuněným Mustangem kličkujete mezi civilními auty, zatímco vám na paty šlapou jiní závodníci a cíl je už v dohledu, je to vlastně docela fajn. Jenže...

Gothic III - exkluzivní recenze

Některé zákonitosti světa se jen tak nezmění. Den se střídá s nocí, Tiscali mívá první recenze a Němci vydávají nedodělané hry. Přesto by bylo hříchem se do království Myrtana nevypravit a přijít tak o báječné dobrodružství.

GT Legends - recenze české verze

Pro dnešek tu máme obzvláště delikatesní lahůdku pro všechny fandy virtuálních závodů - recenzi GT Legends, jedné z nejlepších a nejrealističtějších automobilových simulací vůbec. Co nás k tomuto smělému závěru vedlo?

Death Stranding – recenze PC verze

Parádní port, jedinečný zážitek

Star Wars Jedi: Fallen Order – recenze

Konec roku 2019 je pro fanoušky Hvězdných válek hodně zajímavý. Na Disney+ začal ambiciózní seriál The Mandalorian, za pár týdnů zamíří do kin devátá filmová epizoda s podtitulem Vzestup Skywalkera a po letech čekání došlo konečně i na singleplayerovou hru – Star Wars Jedi: Fallen Order.

Assassin's Creed Unity - recenze

Ulice jsou plné a na náměstích se vedle sebe tísní bez nadsázky stovky lidí. Většina Pařížanů se jen tak prochází (pokud tedy zrovna neprotestují a nestávkují, jsme přeci ve Francii), ale tuhle pokřikuje obchodník, támhle fidlá houslista, občas zakopnete o nuzného žebráka a vyhlášená kavárna na břehu Seiny praská ve švech. O kousek dál huláká politický řečník, vedle si někdo přivydělává pucováním bot, sem tam se kolem vás dokonce mihne pes, popřípadě prchající kapsář. A ta architektura! Notre-Dame bere dech. Paříž na konci 18. století je úžasné prostředí a Ubisoft, ne náhodou francouzského původu, jej zpracoval neméně úžasným způsobem. Akorát do něj tvůrci zapomněli nacpat stejně úžasnou hru.

9th Company: Roots of Terror - recenze

Neokoukaný a politicky problematický konflikt z počátku 80. let, detailní vybavení vojáků, široká paleta příkazů - to jsou lákadla válečné strategie z Východu.

Drome Racers - recenze

Milovníci závodních her určitě rádi vzpomínají, jakou zábavu si užili před několika lety se sérií Rollcage. Od stejných vývojářů pochází arkáda Drome Racers, která se navíc chlubí licencí na LEGO Technic.

Křižáci - recenze

Chcete změnit dějiny? Máte šanci v Křižácích, kompletně lokalizované tahové strategii založené na událostech z polsko-německé historie. Jak se ale vlastně hraje a je vůbec něčím zajímavá?

Men of War - recenze

Pojďte druhou světovou prožít trochu jinak. Sžít se s každou jednotkou, rozhodovat o jejich vybavení nebo je ovládat přímo jako v simulátoru.

Guild of Dungeoneering - recenze

Ke karetním hrám na počítači mám poněkud dvousečný vztah. Kartičky jako takové mám hrozně rád a nikdy neodmítnu dobrou hru, která je na nich založená - ať už jde o Magic: The Gathering, nebo kanastu. Když na takovou hru narazím na počítači, vždycky musím přemýšlet nad tím, jestli by nebylo lepší si ji zahrát ve skutečném světě, pěkně čapnout do ruky balíček karet a přes stůl odhadovat svého protivníka. Trochu mě to trápí dokonce i u her typu Hearthstone, kde musím objektivně přiznat, že taková konverze je extrémně nepraktická a celkový zážitek ze hry by skoro určitě zhoršila. Existují ovšem i karetní hry, u kterých člověka dlouho ani nenapadne, že se vlastně jedná o karetní hru - a to i přes nezpochybnitelný fakt, že všechny jeho herní možnosti se odvíjejí od výběru karet. Zní to divně, já vím. Ale díky Guild of Dungeoneering to možná za chvilku bude mnohem srozumitelnější.

TES V: Skyrim - Dawnguard - recenze

Sedím na konári a je mi dobre. Respektive - sedím na kameni a dobře je mi, protože jsem Skyrim a potažmo celý Tamriel už zase zbavil hrozivé... hrozby. Ty bývají hrozivé už z principu, ale tahle v mém případě nesla hlubší podtext. Jak rády říkají hlasy v trailerech na pokračování toho či onoho blockbusteru: tentokrát je to osobní. Tedy, bylo. A po zhruba týdnu nárazového putování není. Co? Spíš kdo! Upíři!

Kingdom Under Fire Circle of Doom rec.

V příhodném období relativního herního sucha přichází asijská hack&slash rubačka, která narozdíl od předešlých dílů série zcela postrádá jakékoli RTS prvky.

Hard West 2 – recenze temného westernového RPG

Tahový horor na Divokém západě

Steel Division: Normandy 44 - recenze

Hrozně rád bych se někdy podíval do Normandie. Procházel bych se půvabnými severofrancouzskými městečky, zíral přes kanál na břehy Albionu, schovával se před bouřlivým počasím, představoval si, kam bych umístil těžký kulomet, do kterého lesíka bych uschoval jednotku parašutistů a jakou silničku bych zvolil tepnou své ofenzivní operace. Tohle trošku znepokojivé fantazírováni mi do hlavy nasadila Steel Divison: Normandy 44. Tahle výborná real-time strategie z druhé světové války před vás totiž (jakmile proniknete její tvrdou, špatně poživatelnou slupkou) postaví takovou iluzi generálského řemesla, až vám jedna ruka automaticky vklouzne do kabátu.

Stellaris - recenze

Hry od Paradoxu mají jeden hlavní společný jmenovatel - vyprávění příběhů. Europa Universalis, Crusader Kings nebo třeba Hearts of Iron nabízejí strategické pískoviště, ze kterého si můžeme uplácat vlastní grandiózní dobrodružství. Takové, které nikdo jiný nezažije, protože z nesčetného množství proměnných zkrátka a dobře dvě identické kampaně nevydolujete. Jde o narativní propletenec, který si vytváříte sami pro sebe a pro své kamarády. Stellaris nabízí podobný zážitek, i když oproti svým historickým bratrancům k dosažení cíle požívá výrazně jiné prostředky.

Final Fantasy XIII - recenze

Legendární série je zpět. Ve fantastickém herním světě vykresleném v úžasné grafice lehce ztratíte pojem o čase. A nejspíš vám ani nebude vadit přímočarost.

Summoner - recenze

Nového Final Fantasy se na PC brzy nedočkáme a tak by fanoušci RPGček měli zkusit Summoner, který ale není pro každého.

Heroes of the Storm - recenze

Blizzard si tentokrát ukousnul své asi největší sousto. Ambice Heroes of the Storm totiž není malá: zpřístupnit komplexní žánr MOBA širokému okruhu hráčů. Cílem firmy tedy nejsou stávající hardcore hráči League of Legends a DotA 2, ale spíše všichni ostatní, co zmíněné hry doposud nehráli. Při honbě za tímhle cílem se vývojáři nebáli do "posvátného" žánru pořádně říznout, hezky ho přešít a výsledkem je přístupnější alternativa DotA 2. A můžou za to právě zmíněné radikální zásahy.

Dishonored - recenze

Uf. Mám za sebou spoustu zábavných hodin, během nichž jsem protáhl humánního, mlčenlivého zabijáka Corva uličkami a zákoutími Dunwallu a vyřešil politické otřesy, které měly původ ve vraždě císařovny. Tu promptně hodili na krk mně, tedy Corvovi, čímž i stvořili název hry. Dishonored.

Runes of Magic - recenze

MMORPG zasazených do fantasy světů je skutečně přehršel. I když World of Warcraft zcela jasně vede, ostatní se snaží zaujmout třeba tím, že za ně neplatíte.

Guitar Hero III - recenze

Potřetí skoro to samé brnkání na napodobeninu kytary (poprvé i pro PC a od nových tvůrců) a přesto se znovu dokázalo vecpat mezi pět nejúspěšnějších her sezony. Kdo by nechtěl stát se rockovou legendou?

Empire Earth III - recenze

RTS pokrývající celé lidské dějiny ve třetím dílu značně zjednodušila svůj herní koncept a naopak přidala kolový režim se zabíráním provincií na zeměkouli. Jsou to změny k lepšímu nebo k horšímu?

Rush for Berlin - recenze

S myšlenkou, jak by asi probíhala 2.světová válka, kdyby Berlín nebyl pokořen, koketuji tvůrci Codename: Panzers v další RTS. Nasadili do boje ten samý arzenál a doufají v opětovný triumf - bude to však stále ještě stačit?

Combat Mission: Afrika Korps - recenze

Po bojích v západní Evropě a tažení do Ruska se v třetím pokračování této válečné 3D strategie s neobvyklým herním systémem podíváme do pouští severní a východní Afriky, Itálie nebo na Krétu.

Crazy Taxi - recenze

Příživníci tu byli, jsou a nesporně i budou. Řeč je o simulaci taxikáře Crazy Taxi původem z konzolí, která využívá vhodné situace, jak z fanoušků Grand Theft Auto III vymáčknout trochu toho bakšiše.