| Autor: Bergy Publikováno: 13.března 2009 | Verze hry: finální/PC/anglická Doba recenzování: 10 dnů |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Jednotky jsou zpracovány až na úroveň jednotlivců, kteří mají vlastní inventář, můžete jim kdykoli měnit jejich vybavení a střelné zbraně. Není problém, aby jeden voják třímal v rukou těžký kulomet a na zádech měl do rezervy lehký samopal či klasickou pušku. Pro každou zbraň je potřeba mít správný druh munice a součástí vybavení všech vojáků jsou i různé druhy granátů a nechybí ani obvazy, nože, pistole či různé druhy pokrývek hlav. •Vše záleží jen na vás To, co platí pro vojáky, je aplikováno i u všech vozidel. Mají rovněž svůj inventář, navíc spotřebovávají pohonné hmoty a třeba při střelbě z děl je nutné rozlišovat podle typů cílů jakou municí vlastně nabíjíte. Náboje lze z vozidel vzájemně překládat, což člověk zužitkuje například při prohledávání nepojízdných vraků, ve kterých se občas dají najít hotové poklady. Ovšem pozor, některá munice zvláště z nepřátelských tanků je díky odlišné ráži nekompatibilní s vlastními děly, takže i toto si hráč musí bedlivě hlídat. Pokud má některý z vašich vojáku k dispozici opravárenskou sadu (dá se získat i prohledáváním opuštěných vozidel), lze si nalezený tank či vozidlo opravit a využít ho ke splnění úkolů. Když se hodit nebude, můžete si pro změnu z vozidla odmontovat například těžký kulomet a použít ho jak uznáte za vhodné. Vše tak nějak záleží jen na vás a v tom je asi největší kouzlo tohoto systému. Jediné, co je dáno, je úkol, který zrovna plníte, ale řešení už je plně ve vaší režii včetně volby prostředků, kterými cíle dosáhnete. Kromě prohledávání vozidel se totiž k řadě vybavení dostanete i šacováním mrtvol a to jak těch vlastních tak nepřátelských a vždy se vyplatí prozkoumávat i bezprostřední okolí. Umírající vojáci totiž s oblibou teatrálně odhazují zbraně do dáli nebo sami společně s dalším vybavením odletí díky působení tlakové vlny po výbuchu granátu či explozi vozidla. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
•Nápadité kampaně 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
•Atmosféra, jak má být Krásným příkladem toho například byla mise za německou armádu s parašutistickým výsadkem na ostrově Kréta. Vše začalo hrstkou vašich vojáků, kteří se ocitli na pláži a skoro bez vybavení (kontejner se zbraněmi a municí přistál mezi Angličany). První věcí tedy bylo zmocnit se násilím vlastních zbraní, poté se probojovat do středu mapy k havarovanému transportnímu letadlu a tam vytvořit obranný perimetr. Po odražení několika vln nepřátel bylo potřeba zmocnit se pár vozidel a vyčistit okolí kolem letadla. Na pomoc se z oblak snášely i další německé výsadkové jednotky, které se v zápětí ukázaly jako velice cenné posily, protože se k německým pozicím začal blížit vojenský konvoj, který nesměl za žádnou cenu projet dál po cestě do vnitrozemí. Hlavní cíl mise byl v tuto dobu ale stále v nedohlednu, neboť bylo nutné zkonsolidovat své síly a z obrany přejít do útoku, ovšem chytrého, ne bezhlavého. Bez těžké techniky totiž proti zakopaným tankům, dělům a minometům moc šancí není. Přitom postup vpřed byl důležitý, muselo totiž dojít stůj co stůj k zabrání letiště pro přistání dalších výsadkových letadel. Ani dosažení tohoto bodu ale nakonec nestačilo pro úplné vítězství. Na druhé straně ranveje se posléze objevily další nepřátelské tanky, jenž nemilosrdně střílely na německá přistávající letadla. Šlo ale o klíčový moment, protože letadel byl jen omezený počet a bylo nutné zajistit, aby alespoň jedno přistálo a zůstalo neporušené, jinak celá mise vyšla naprázdno. Mě samotnému už v této chvíli moc sil nezůstalo, ale s pomocí posledních zbývajících vojáků se dílo zdařilo a mohl jsem se posunout do dalšího dějství. Výbornou atmosféru měla například i ruská mise, při které se evakuovalo průmyslové centrum Rostova. Hlavním úkolem bylo odrážet zdánlivě nekonečné vlny útočících německých sil ze tří stran, dokud nebude plně naložen zásobovací vlak. Tento scénář nevyžadoval žádné větší přesouvání sil, ale vlastní obranné linie prostě musely vydržet pohromadě. Veškeré průlomy bylo nezbytné ihned záplatovat rezervami a případně obrannou linii vždy o nějaký kus posunout, aby získala na efektivitě. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
•Bez krytí ani ránu Herní systém jinak nedoznal v podstatě žádných změn. Jednotky se dokáží krýt za jakýmkoli předmětem či objektem na mapě a zvyšovat tak svojí obranyschopnost. Neustále používat systém krytí vlastních vojáků je naprostá nutnost, protože v otevřeném prostranství nemají moc šancí na přežití. Původně jsem si chtěl postěžovat na nemožnost vstoupit s pěchotou do budov, ale musel jsem to vzít zpět, protože ani tato možnost nechybí. Má to ovšem svá specifika. Pokud vaši vojáci přijdou k objektu, který je uzamčen, pak opravdu do budovy vstoupit nelze. V zásadě je několik možností, jak si poradit. Buď dveře nebo kteroukoli jinou přízemní část baráku rozstřelit například kanónem, čímž vznikne otvor, kterým lze do budovy vstoupit a pak lze klikáním na okna budovy rozmístit své muže do ideálních střeleckých pozic. Další možností je zahrát si s vlastním tankem na buldozer a vstupní díru do baráku jednoduše prorazit. Jak jsem vypozoroval, některé budovy mají dveře otevřené rovnou, tam pak podobné problémy samozřejmě odpadají. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Další suprovou věcí, která je v Men of War stále přítomna je tzv. přímá kontrola jednotek, kterou můžete, ale taky vůbec nemusíte používat. Mě osobně baví ohromně a dává hře úplně jiný rozměr. Příkaz k přesunu nebo útoku jednotek či vozidel tak lze provést dvojím způsobem a to klasicky kliknutím na povrch mapy a zacílením na nepřítele (jednotka pak sama a automaticky zkouší splnit rozkaz a vy se pouze díváte, případně korigujete průběh dalšími rozkazy) nebo přímým ovládáním. Při použití druhého způsobu si přes kombinace kláves (Ctrl + šipky nebo Ctrl + levé tlačítko myši) ujmete vybrané jednotky a děláte si s ní, co se vám zlíbí. Například pokud potřebujete s tankem projet drsným terénem s klikatou cestičkou, je právě přímá kontrola jednotky tím nejideálnějším způsobem, jak situaci zvládnout. Střelba funguje podobně, jen s tím rozdílem, že pohybem myší upravujete trajektorií (u tanku takto hýbete s věží a upravujete náměr hlavně) a klikáním na tlačítko myši mačkáte spouště zbraní. Ruční míření není tak snadné jako automatická palba a i díky tomu získáte pocit, že na zneškodnění nepřátel máte doopravdy vlastní podíl a nevisí to jen na AI vlastních jednotek, kterým vydáváte rozkazy. Takhle si v případě úspěšného zásahu můžete pogratulovat nebo si naopak zanadávat, ale jen sami sobě. • AI nepřátel Umělá inteligence nepřátel je pořád mizivá, respektive co nemají naskriptováno, to sami nevymyslí. Na druhou stranu u tohoto typu strategie to není žádná katastrofa, protože hráč stejně za všech okolností stojí proti velké převaze jednotek. S chytřejšími protivníky by hra byla možná i nehratelná nebo by muselo dojít ke značné redukci počtu nepřátel a to už by zase nebyla taková zábava jako teď. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Mohu pochválit i to, že už od minula nedochází k některým technickým minelám, které trápily Faces of War. Například jednotky už poslouchají korektně, obtížnost je celkově lépe vyvážená a při prohledávání inventáře (zvláště při zkoumání vozidel či obírání mrtvol) se čas nezpomaluje vůbec, takže vše probíhá v reálném čase (tím pádem už nemůže docházet k dřívější chybě, kdy i po zavření inventáře hra zůstala ve zpomaleném módu a nešlo s tím moc hnout). Obvyklým neduhem ale zůstává absence jakéhokoli dalšího singleplayerového módu. Dohráním kampaňových a bonusových misí tedy zábava končí (pokud si ovšem nestřihnete pár misí znova, protože hodně scénářů se dá vyhrát různými způsoby, tak proč toho nevyužít) a nezbývá než zkusit ještě multiplayer proti živým spoluhráčům a to buď po lokální síti nebo internetu (od 2x2 až pro 8x8 hráčů). • Bezproblémová grafika Zatímco Soldiers: Heroes of World War II i Faces of War docela znatelně bojovaly v době svého vydání s vysokými HW nároky (i to zřejmě mohlo odradit některé potencionální hráče), Men of War jsou ve zcela opačné situaci. To proto, že je zde použit starší, ale stále ještě velice ucházející engine z Faces of War, jenž dnešní průměrné grafiky zvládají zcela s přehledem na maximální detaily i ve vysokých rozlišeních typu 1680x1050 apod. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii • Závěrečné resumé V době, kdy hodně válečných RTS zápasí s nudou a všedností, je fajn vidět, že nápady vzniklé před pěti lety u Soldiers: Heroes of World War II nezapadly do propadliště dějin a stále dokáží výborně bavit i ve volných pokračováních. Herní styl, kdy si buď pipláte své jednotky a vymýšlíte jak vyzrát nad nepřátelskou přesilou nebo zažíváte atmosférické bitvy nemalých rozměrů, funguje v Men of War na jedničku a to je hlavní. Jediné, co bych ještě v závěru vytknul, je poněkud za uši tahající úroveň anglického dabingu, která je patrná zvláště při poslechu komentářů a při in-game animacích. Do prodeje by se tato hra jinak měla dostat koncem března a to za cenu nepřevyšující 699-799 Kč, s lokalizací formou českých titulků. Stáhněte si: Demo, Trailery... Související články: Novinky, Recenze Faces of War a Soldiers Heroes of WW2 |
| Bergy | |
| autorovi je 27 let a pracuje jako vedoucí HW zákaznického servisu; psaním se zabývá více jak 7 let a kromě strategií si oblíbil i simulátory; pokud to čas a starost o rozrůstající se rodinu dovolí, věnuje se plastikovému modelářství a vojenskohistorické literatuře |
