Křižáci - recenze
3/10
zdroj: Archiv

Křižáci - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

27. 5. 2002 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Chcete změnit dějiny? Máte šanci v Křižácích, kompletně lokalizované tahové strategii založené na událostech z polsko-německé historie. Jak se ale vlastně hraje a je vůbec něčím zajímavá?

Autor: Wizard
Publikováno: 20.května 2002


Zvětšit zdroj: Archiv Hry se středověkou tématikou se objevují na herním trhu jako houby po dešti. Ať už se jedná o RPG typu Morrowind, Dungeon Siege, Dark Age of Camelot či nepřeberné množství strategií jako například Cultures II, Warlords Battlecry II, Warrior Kings a další. Hru Knights of the Cross (v češtině Křižáci), další přírůstek do rodiny strategií, u nás vydává Cenega.

 Co slíbeno v Křižácích jest?
Křižáci je strategická hra, založená na historických událostech. Píše se rok 1410 a dochází k jedné z nejdůležitějších bitev středověké Evropy - bitvě u Grunwaldu. Tato bitva měla rozhodující vliv na utváření polských a německých dějin. Souboj mezi německým Bratrstvem a polským královstvím je velkou šancí pro všechny stratégy procvičit svou mysl. Výběrem jedné ze soupeřících stran a dobrou taktikou můžete změnit dějiny! Toť informace pojednávající o hře na stránkách Cenegy. Jako dodatek lze již jen uvést, že vše je podle novely polského spisovatele Henryka Sienkiewicze.

A k tomu všemu dnes již velice skromné hardwarové nároky, 16 MB grafická karta, procesor Pentium na 400Mhz, 128 MB RAM. Tolik doporučené parametry výrobci z FreeMind Software. Snad ještě chybí podotknout, že místa při instalaci bylo požadováno pouze 200 megabajtů. Po přečtení všech specifik hry, nezbývá než s chutí skočit do obchodu a jít hru zakoupit svým ratolestem k narozeninám či svátku. S očekáváním usměvu na jejich tvářích a pocitem, že jsme jim přinesli zábavu na několik dnů, pak klidně a pokojně večer usnout.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Jednotky a systém hry
Po instalaci hry, jal jsem se prozkoumat všechna možná nastavení, tj. volby zvuku, grafiky, ovládání apod. Průzkum jsem zakončil více než rychleji, jelikož v nastaveni hry máte na výběr pouze "konec mise", "nahrát" a "uložit" hru. Pravda, poněkud neobvyklé menu. Před hrou jsem pročetl malý slovník, což je vlastně popis jednotek, jak jsem vzápětí zjistil. U každé jednotky najdete několik vlastností charakterizující její bojové vlastnosti. Jsou jimi: útok, zásah, obrana, obrana proti zásahu, akční radius, dohled, útočný rádius a cena.

Zvětšit zdroj: Archiv Obě strany mají jednotky vlastně stejné, liší se od sebe tak málo, jak jen málo stačí k tomu, aby člověk pojednávající o opaku neměl teoreticky pravdu. Prakticky však jsou si německé i polské jednotky naprosto stejné, lišící se opravdu neznatelným minimem. Lehká pěchota, těžká pěchota, lehká jízda, težká jízda, lučišníci a stroje. Celkem šest tříd, do kterých je vměstnáno jedenáct různých jednotek. Dle mého názoru na takové množství scénařů by jich mohlo být klidně více - 11 je opravdu žalostně málo.

Nejedná se o real-time strategii, ale o čistokrevnou tahovku - střídáte se po tahu s protivníkem a omezovat vás může pouze to, pokud nastavíte časový limit na jeden tah. Abych byl zcela přesný, buď si vyberete časově omezený tah nebo ne, ale nastavit si sám onen čas, to již byste chtěli příliš hodně. V multiplayeru si můžete navíc zvolit hraní tahu současně se svým oponentem.

 Vrchol demence
Mít trošku více odvahy, napsal bych rovnou umělá demence hry. To, co dokáže předvádět počítač proti Vám, je doslova urážkou i vaší inteligence. Povedlo se mi obklíčit jezdce z pěti stran a myslel jsem si, že jak zákon logiky káže, vezme do zaječích, ale byl jsem na omylu, on pokorně bojoval až do své smrti, byť proti přesile nepřátel neměl šanci. Jak jsem zjistil, časem jeho chování nebylo až natolik hloupé, on totiž celý systém ůtoků a zásahu snad dělal nekdo, kdo nikdy podobnou hru nevytvářel, nehrál například hry jako AD&D apod. Ba co více, ani nepřemýšlel nad reálným bojem.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Předpokládal jsem, že jednotka bude mít jakýsi stanovený počet bojových akcí, např. útok, obrana a pohyb. Stanovený jej teda má, ale jakým způsobem a jak se prolínaji, se mi zjistit nepovedlo. Pokud si myslíte, že v přesile máte výhodu, nemůsí být tomu tak pokaždé být. Jednak náhodný rozsah poškození je veliký, ale hlavně se můžete bránit snad věčně. Obranou je zde i útok, tzn. že zaútočíte jednou jednotkou, ta se netrefí, a utrpí poškození. Očekával bych tedy, že nepřitel již se bránit nebude, nebo bude, ale další kolo již nebude mít možnost útoku. Vše je zde ovšem špatně, nepřítel se brání stále, stále poškozuje vaše jednotky a veškerá výhoda početní převahy se tedy eliminuje. Vůbec nejen celá AI soupeřů, ale systém hry je natolik "kvalitní", že dělá hru naprosto nesmyslnou.

 Nejlepší momenty
Při obraně Krakowa jsem si užil například nesmtelných děl, která po dvaceti (!) zásazích stále byla bez sebemenšího poškození. Naprostým důkazem nicneutuchající demence nepřátel byla mise na zamrzlém jezeře. Za úkol máte buď zabít všechny nepřátele, nebo ukořistit její zástavu. Na nejtezší obtížnost jsem se rozhodl strapnit počítač, nebojoval jsem a jenom procházel k jeho vlajce, což se mi s úsměvem na rtech nakonec povedlo. Ptát se, kde jsou všechny opěvovaná specifika hry, náročnost, vybalancovanost stran, jednotek apod., je už asi zcela zbytečné.

Zvětšit zdroj: Archiv Další důkaz o pochybnosti celého systému hry jsem dostal zhruba v páté misi kampaně. Představte si, že se Vám povede obejít nepřátele a dvěma vašimi vojáky si to šinete k nepřatelské zástavě. Jste zhruba dva až tři tahy od ní a za Vámi jdou dva nepřátelé. Nemohu si pomoci, ale nejlepší řešení, které mne napadlo, bylo rozdělit oba vojáky, jedním spěchat k vlajce (ukořistění vlajky znamená výhru) a druhým zkrátka chvíli bojovat. Tím bych získal čas, neboť než zabijete jednotku, přeci jen to chvíli trvá. Celá nesmyslnost tkví v tom, že bojem se prostě nezdržíte, stále vám zůstanou své body pohybu, a tak jakékoliv zdržování, či vlastně přemýšlení, je u strategie zcela zbytečným namáháním.

 Obsah kampaní
Zde není nic, čím by Křižáci překvapili, jakýkoliv příběh musíte spíš hledat. Kromě pár výjimečných úkolů se vlastně jedná o totéž - pobij všechny nepřátele. A to jsou navíc cíle misí natolik chabě napsány, že autoři hned zpočátku zapomenou zmínit, že Vám nesmí umřít hlavní hrdina. A tak zcela zbytečně nakonec misi opakujete - já měl ze začátku problém i poznat, kdo je onen můj hlavní rytíř. V této situaci již člověk jen marně zavzpomíná na mise v desítkách jiných her s pěkným příběhem a jasnými úkoly, např. "Jim Raynor must survive". Nutno ještě podotknout, že hra je kompletně v češtině včetně dabingu, což je jedna z jejích mála světlých stránek.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Ještě pár poznámek k některým vlastnostem hry, jak je prezentují její autoři:

- 49 polských a 53 německých bitev, odehrávajících se v překrásném prostředí
Úsudek si udělejte sami podle obrázků okolo, není nejhorší, ale to, co jsem viděl ve hře, je řekněme na dosti slabší úrovni.

- minimálně 50 hodin "návykové zábavy"
No budiž, ale netuším pro koho. Hra je podle mě neuvěřitelně pomalá a nudná - dohrát vůbec prvních deset misí znamená, že člověk snad hraje svou opravdu první hru na počítači.

- neuvěřitelně úžasné bitevní scenérie se spoustou detailů, jako například létající ptáci a tekoucí voda.
Toto je snad výsměchem, létající pták a tekoucí voda jsou to jediné, co ve hře uvidíte, ale že by to ve mně vyvolalo jakýkoliv pocit, to rozhodně ne.

- originální, velmi krásná středověká hudba doprovázená realistickými zvuky.
Připomínat hudbu, ba napsat o ní, že je velmi krásná, už zasluhuje hodně drzosti, je totiž neuveřitelně nudná a monotónní. Hudba se stále opakuje, po dvou hodinách hraní jedné mise to má stejný efekt, jako když si někdo pouští stále tu samou písničku dokola. V tomto případě bych volil však radši tu píseň.

 Proč?
Zvětšit zdroj: Archiv Úkolem recenze není hanit či pošpinit nečí výtvor. Veškeré dojmy jsou subjektivní a je starou pravdou, že tisíc lidí, tisíc názorů. Nejlépší je si utvořit vlastní názor, a to tak, že si od nás stáhnete demo níže. Křižáci na mne působí dojmem narychlo splácané a vydané slátaniny, neuveřtitelně nudné a nepropracované strategie. Proč takové hry vlastně vycházejí a jakou mají budoucnost, je otázka zcela jiná. Dle mého soudu špatná hra nemá naději na úspěch ani v případě velkých slibů a lákadel uvedených na jejím obalu. A tak budete-li chtít své dítě nebo sebe potěšit nějakou hrou, dobře rozmyslete jakou, ať nakonec nespláčete na výdělkem.

Stáhněte si: Demo (123 MB), Screenshoty
Související články: Novinka

 
Wizard
připravil: jd




 
 

Verdikt:

Jste-li příznivcem polsko-německých dějin, speciálně z období 15. století, možná to pro vás bude správná volba, ale pro všechny ostatní, kteří u her hledají zábavu a napětí, bych doporučil cokoliv jiného než právě Křižáky / Knights of the Cross.

Nejnovější články