Star Wars Jedi: Fallen Order – recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

Star Wars Jedi: Fallen Order – recenze

18. 11. 2019 10:50 | Recenze | autor: Matěj Svoboda |

Konec roku 2019 je pro fanoušky Hvězdných válek hodně zajímavý. Na Disney+ začal ambiciózní seriál The Mandalorian, za pár týdnů zamíří do kin devátá filmová epizoda s podtitulem Vzestup Skywalkera a po letech čekání došlo konečně i na singleplayerovou hru – Star Wars Jedi: Fallen Order.

V herním světě se Star Wars díky Battlefrontu daří. Na druhou stranu, kdo nemá chuť nahánět se s bandou kamarádů nebo hromadou cizích lidí po obřích arénách a radši by si dal pořádný příběh, který si může vychutnat v klidu a sám, měl dlouho smůlu. Star Wars Jedi: Fallen Order však sliboval velké věci a jeho tvůrci se tvářili, že jsou připravení nabídnout fandům přesně to, po čem volají. A docela se jim to povedlo, jen to chce trošku trpělivosti. Vlastně trošku dost… ale o tom až za chvilku.

Návrat Jediho

Ocitáme se pár let po konci třetí epizody. Z Anakina Skywalkera je už Darth Vader a Impérium pod jeho dohledem dobývá jednu planetu za druhou, Luke a Leia jsou v tom věku, kdy se psychicky srovnávají s tím, že za pár měsíců půjdou do školy a rebelové mají dost starostí sami se sebou. Stejně jako Cal Kestis.

Cal jako malý přežil vyvraždění Jediů a od té doby se schovává před světem i před svým vlastním svědomím na planetě Bracca, která funguje víceméně jako skládka. Nikdo neví, že ovládá Sílu a pod svým pončem schovává světelný meč, ale jemu to tak vyhovuje.

Tenhle plus mínus klidný život pod hledáčkem radaru teď bohužel končí, protože Cal neudržel svoje schopnosti na uzdě a po krku mu jde inkvizitorka, která si říká Druhá sestra, profesionální lovkyně a likvidátorka rytířů Jedi vycvičená samotným Vaderem. Jenže Calovi se povede utéct… a nejen to.

Díky tajemné dvojici, ukecanému pilotovi Greezovi a jeho společnici Cere, dostane šanci Impériu všechno vrátit. Ti tři se totiž vydávají po stopách rytíře Jara Tapala, jenž na vzdálené planetě ukryl něco, co může změnit budoucnost celého vesmíru. Anebo zničit poslední naději na jeho záchranu před Impériem.

zdroj: Respawn

Ve stopách těch nejlepších

Z okolních obrázků, trailerů a gameplay videí jste si už mohli udělat představu o tom, co po dlouhé době první singleplayer Star Wars hra nabídne. Fallen Order se tváří jako variace na Uncharted, kde místo hláškujícího Nathana Drakea poskakuje sympaťák Cal Kestis. Tomu to o něco méně hláškuje, ale zase dovede rozsekat spoustu věcí světelným mečem, a to se taky hodí. Jenže Uncharted není zdaleka jediná inspirace. Respawn Entertainment se podstatně víc zhlédli v Dark Souls a především v Tomb Raiderovi.

Z toho prvního si vzali soubojový systém, který stojí na schopnosti včas uhnout, ve správný okamžik zasadit ránu a přesně blokovat. Cal neumí střílet, a i když se v pozdějších fázích hry může naučit házet světelný meč na nepřátele, souboje jsou vedené z devětadevadesáti procent na blízko. To jedno procento představuje možnost odrážet na nepřátele jejich vlastní střely, případně je s pomocí Síly shodit do propasti. Vězte, že to druhé vám spoustu soubojů dost usnadní.

Neschopnost bojovat na dálku samozřejmě znamená, že Cala čekají většinou protivníci, kteří se nebojí postavit se mu tváří v tvář a potěší, že nedostaneme jen vojáky Impéria s energetickými obušky nebo nabušené roboty a droidy. Každou chvíli se objeví nějaká nová potvora, ať už ze zvířecí, lidské, nebo mechanické říše, která si žádá trošku taktičtější přístup a dovede dost znepříjemnit život. Takže se nebojte, že budete od začátku do konce kosit jen stormtroopery. Navíc není výjimka, že si na Cala nepřátelé připraví past a hra dovede občas solidně potrápit.

Boj je silně inspirován sérií Dark Souls se zaměřením na přesné parírování či odskok a následný zničující úder světelným mečem. A když se vám přesně taková sekvence povede, když odrazíte nepřátelské seknutí a pak padoucha probodnete skrz naskrz, je to ohromná satisfakce.

Boj navíc není tak těžký jako v soulsovské sérii, aspoň pokud hrajete na doporučenou obtížnost Jedi Knight. Ano, rozhodně si musíte dávat pozor, zvlášť v soubojích s bossy ke konci hry, ale ani náhodou nebudete trpět tolik jako v Anor Londo. Což je pro mainstreamové fanoušky Hvězdných válek nejspíš dobrá zpráva.

Inspirace Dark Souls je tedy silná. Od Lary Croft zase Fallen Order odkoukal rabování hrobek. Dá se říct, že většinu herní doby strávíte v ruinách starých chrámů a dávno opuštěných podzemních měst zapomenutých civilizací – a tehdy kosení nepřátel často nahrazuje řešení puzzlů. Hádanky nejsou bůhvíjak originální ani extrémně složité. Mnohem víc než na fištrónu tu záleží na rychlých reflexech a schopnosti doběhnout, doskákat a došplhat někam daleko a vysoko bez toho, aby vám ruply nervy.

Fallen Order zkrátka opisuje od těch nejlepších v oboru a dělá to vcelku dobře. Problém je však v tom, že se to ukáže až za docela dlouhou dobu.

zdroj: tisková zpráva

Těžké začátky

U her, stejně jako u filmů, seriálů a knížek, je důležitý pořádný odpich. Začátek musí strhnout a donutit hráče, aby chtěl vidět víc. Aby chtěl hrát víc. Fallen Order začíná vcelku efektně právě v tom zmíněném „unchartedovském“ stylu. Všechno hoří, bouchá, padá a skvěle vypadá a člověk si ani nevšimne, že po něm hra nevyžaduje moc aktivity. Ale strhne to, a o to jde. Jenže pak to skončí.

Následující přibližně tři hodiny jsem u Fallen Order trpěl. Cal prakticky nic neumí a hra ho postupně hodí na dvě planety, které sice nejsou úplně otevřené, dá se ovšem jít skoro kamkoliv a prakticky nic tu není. Jasně, rozumím tomu, že v Respawn chtěli, aby si hráči hru v klidu osahali, než na ně pustí komanda imperiálních vojáků, ale ono běhat hodinu a půl po zelených loukách a skákat po naprosto prázdných hnědošedivých chrámech je vyloženě unavující a otravné.

Nemluvím tu jen o absenci nepřátel, logických úkolů a zábavy vůbec, ale i o prostředí. Všechno to vypadá jak z příručky „udělejte level do hry tak, aby fungoval a moc jste se na tom nenadřeli“. Navíc to, že Jedi tady musí bojovat s přerostlými roztoči, obřími žábami a mimozemskými kamzíky, mi přijde trošku nedůstojné.

K tomu si přičtěte ne úplně povedený systém získávání nových schopností, který je vázaný do značné míry na příběh a ne na to, jak moc vám to jde a co chcete dělat (prostě některé schopnosti dostanete, až když se tvůrcům bude chtít), a Cal dlouhou dobu působí docela jako loser. Zdánlivě tu máme ukázkový herní průšvih.

Přiznám se, že tahle kombinace nemožnosti užívat si zajímavé schopnosti, velkých a prázdných prostor a celkové nudy by pro mě za normálních okolností znamenala vypnutý PlayStation a konec. Ale nakonec jsem sakra rád, že jsem to neudělal.

Přežvejkejte nudu

Začátek Fallen Order je opravdu špatný. Vlastně bych se nebál použít slovo katastrofální, ale když zatnete zuby, můžu vám slíbit, že se to rozjede. A pořádně. Od momentu, kdy Cal a jeho parta přistanu na planetě Kashyyyk, kde s impériem válčí chlupatí Wookieeové, jako kdybych hrál úplně novou hru.

Fallen Order najednou dokázal nabídnout atraktivní lokace, zajímavé logické problémy, souboje se proměnily ve výzvu a celé to hrozně šlapalo a hrálo se to víc než příjemně. První hodina na džunglí porostlé planetě mi bohatě vynahradila nevydařený začátek, a co je ještě lepší – hra si nově nastavenou úroveň dokázala udržet i dál.

Fallen Order byl najednou přesně tím, co jsem jako fanda Star Wars chtěl. Dostal jsem velký, osudový a nečekaně temný příběh se zajímavými hrdiny, skvěle nadesignované levely a časem i pořádné protivníky a s nimi i adekvátně efektní a efektivní schopnosti na jejich eliminaci. Najednou se to celé hrálo výborně!

Po zoufalé první části se hra mění ve strhující zábavu, od které se velmi těžko odchází, protože se budete vyloženě těšit na další nové monstrum nebo další tajemství, která můžete na každé planetě odhalovat a kvůli nimž budete chtít prošmejdit všechny rohy. Proč to, u Palpatinova seschlého ksichtu, nešlo takhle od začátku?

Ať vás provází Síla

Jsem rád, že hra, která vypadala nepovedeně a odflákle, se nakonec změnila v podařenou a strhující jízdu, kterou si vychutnají nejen fandové Hvězdných válek. Samozřejmě ani ve své „povedené části“ není úplně bez chyb, kamera si občas dělá, co chce, párkrát jsem musel kvůli bugům celou hru restartovat, mapa spíš škodí, než že by pomáhala a grafika by mohla být lepší, minimálně v animačkách, protože Cere Junda a její vykulené oči mě budou ve snech strašit ještě hodně dlouho.

Ale na to všechno velmi rychle zapomenete v okamžiku, kdy v půl jedné ráno budete přemýšlet, jestli se ještě pokusíte podívat do té nově otevřené části chrámu zapomenuté civilizace, kam jste se předtím nemohli dostat, nebo se půjdete konečně vyspat.

Verdikt:

Skvělý příběh, povedené souboje, chytré hádanky a parádní atmosféra Hvězdných válek. Škoda menších technických problémů a především faktu, že abyste si Fallen Order užili, musíte přetrpět až otravně nudný a nepovedený úvod. Ale stojí za to vydržet.

Nejnovější články