Recenze

Singles 2: Triple Trouble - recenze

Příznivci sladkých romantických komedií a jihoamerických telenovel, pozor! Simulátor navazování romantických vztahů, flirtování a sexu bez cenzury má druhý díl. Jak se vyvedl, vám poví tato recenze.

Tiger Woods PGA Tour 2005 - recenze

I když Tiger Woods momentálně není nejlepším golfistou světa, stále patří mezi elitu a jeho jméno opět nese sportovní simulace od EA, na jejíž poslední ročník 2005 jsme se podívali očima golfisty-začátečníka.

Tennis Masters Series 2003 - recenze

Podzimní období patří každoročně startu reálných sportovních sezón a s tím spojených počítačových klonů na poli her. Jedním z nich je i tento ryze mužský tenis, bez krátkých sukní a vydutých triček.

Earth 2150: Lost Souls - recenze

Následkem nadměrného používání atomových zbraní se vychýlila dráha Země a ta se nevyhnutelně blíží ke Slunci, kde ji čeká zničení. Jestli se zachráníte, je pouze na vás v pokračování 3D RTS Earth 2150.

Freedom Force - recenze

Jásejte, osvoboditelé dorazili! Komiksoví superhrdinové z Freedom Force přišli právě včas, aby zachránili New York před zkázou v taktické strategii s RPG prvky od tvůrců System Shocku.

Boyfriend Dungeon – recenze

Libo souboj na kordy?

At the Gates – recenze

„Sid Meier si myslí, že je jediný, kdo může před grandiózní 4X strategie pyšně cpát svoje jméno. Ale to se mýlí,“ funěl Jon Shafer, hlavní designér Civilization V, když v bezesných nocích přemítal nad názvem své příští hry. A tak se zrodila Jon Shafer’s At the Gates, strategie o barbarech, kteří postupně rozkládají upadající Římskou říši. Jenže se taky bohužel ukázalo, že když dva dělají totéž, není to totéž. A to nejen kvůli objektivně výbornému jménu „Sid“, které obyčejného „Jona“ poráží na všech frontách.

StarCrawlers - recenze

Až jednou lidstvo opravdu začne budovat vesmírné stanice, nezbývá než doufat, že se tvůrci (nejen) her svými vizemi míjí s realitou. Kdyby ne, mohli bychom rovnou raději zůstat na Zemi navěky, protože jakmile by se dokončil nějaký kosmický komplex, muselo by automaticky dojít ke katastrofě. Jedna taková postihla mamutí Talos I, jiná trápí plovoucí Eden, a pod taktovkou sci-fi krokovacího dungeonu StarCrawlers se nyní můžete podívat i na paluby stanice Stella Marin, ze které z ničeho nic zmizela neznámo kam úplně celá posádka.

Rain World - recenze

Nádherný svět se zasněnou, ale tíživou náladou. Pouť roztomilého zvířátka nebezpečnou krajinou a jeho zoufalá snaha o přežití. Organické prostředí, které na něj reaguje, plné nečekaně komplexních herních prvků. Taková je survival plošinovka Rain World v kostce. I v případě, že už se vám při zaslechnutí slova "survival" zvedá žaludek, neměli byste ji šmahem odsoudit, protože pod nic moc neříkajícím žánrovým vymezením se skrývá hra, jakou jsme už dlouho nehráli.

Diluvion - recenze

Steampunkové ponorky v postapo oceánu. Není moc jiných kombinací, které by instantně upoutaly moji pozornost v záplavě nových her. Když k tomu přihodíte marketingové hlášky „inspirováno Julesem Vernem“, „podmořské Dark Souls“ a „otevřený svět“, je jasné, že se hlubinami rozkmitaným songem Aqua z Archimedean Dynasty pohybuje něco ambiciózního a mohutného. Není to Moby Dick, je to Diluvion, výpravné ponorkové dobrodružství, které ale zběsilou honbu za nenaplněným snem místy připomíná. Není divu. Čtyřčlenné kalifornské studio Arachnid má zatím na kontě propiskou nakreslenou skákačku Ballpoint Universe, a na jejich nové hře se to podepsalo.

Stranglehold - mega-recenze

Jeden z nejuznávanějších režisérů akčních filmů všech dob spojil nejen své jméno s áčkovou hrou. Má kabát Maxe Payna a oplývá fenomenální destrukcí, jakou jste ještě nezažili. Může být vůbec něco lákavějšího? PRVNÍ ČESKÝ VERDIKT.

Fallout Tactics - recenze

Tato hra není přímým pokračováním úspěšné RPG ságy Fallout, ale vzala si z ní pouze to nejlepší a navíc přidala taktické prvky ala UFO.

Overlord - recenze

Trhá vílám křidýlka, drtí ocelovou botou hobití lebky a kolem krku má náhrdelník ze zubů hrdinů dobra. Ano, je to on, monsieur Overlord ve fantasy rubačce, kde se se skřetími pomocníky postavíte na druhou stranu barikády

Runaway 2: Dream of the Turtle - recenze

Hezčí, propracovanější a humornější. Takové je pokračování kreslené adventury s Brianem a Ginou, z jejichž obyčejného výletu na slunné havajské pláže se opět stává strastiplná mise, o níž vypráví první recenze.

Spartan: Total Warrior (PS2) - recenze

Často se uvádí "Hra X je kombinací her Y a Z", ale málokdy je to tak hluboká pravda, jako v případě konzolové akce Spartan: Total Warrior, která se pokusila skloubit elementy God of War a série Dynasty Warriors.

Earth 2160 - recenze

Ačkoli byla Země v roce 2150 zcela zničena, její původní obyvatelé se zachránili a zkouší štěstí v okolním vesmíru. Prakticky z ničeho vybudovali základny, vymysleli nové technologie a vše spěje k dalšímu zdrcujícímu konfliktu...

Big Mutha Truckers 2 - recenze

Většinu svého času tráví za volantem, obědvají v laciných motelech a v noci se pouze překulí za sedadlo do spacího prostoru. Přesně takový život mají řidiči kamionů, o čemž vás přesvědčí hra Big Mutha Truckers 2.

Fantastic Four - recenze

Čtveřice neohrožených bojovníků za správnou věc útočí na hráče vší superhrdinskou silou! Odnož filmu s komixovým příběhem od Marvelu je tady a my už víme, zda se z ní vyklubala dobrá mlátička ala Golden Axe.

The Sting! - recenze

Obliba her, kde je hlavním hrdinou lupič, postupně narůstá. The Sting! na to jde navíc trochu jinak a přidává originální prvky.

The Pillar – recenze české The Witness

Puzzle, kam se podíváš

Moons of Madness – recenze lovecraftovského hororu

Howard Phillips Lovecraft je takový otloukánek videoherního hororu a kdykoliv se objeví nový titul stavějící na jeho jménu, vyplatí se k němu přistupovat ostražitě. Pokud navíc do rovnice zamícháte tajemství, Mars a monstra, vaše skepse by měla dosáhnout kritických hodnot – a v případě Moons of Madness by nebyla nespravedlivá.

Dr. Mario World – recenze

Zdánlivě nekonečný počet misí, všechny možné power-upy a hned několik typů měny, plus klasická hratelnost žánru „spoj tři“. Jestli jste potřebovali důkaz, že žijeme v těžké době, tady ho máte – jmenuje se Dr. Mario World. Píše se rok 2019 a proboha živého, Nintendo se rozhodlo v zásadě okopírovat Candy Crush Sagu.

FAR: Lone Sails – recenze

Patřím k těm věčně neposedným lidem, kteří dlouho nevydrží na jednom místě. Zavřete mě do domku se zahradou, zatíženého hypotékou, a sledujte, jak chřadnu, nebo mě posaďte k portálu s levnými letenkami a kochejte se jiskřičkami v mých očích, které si nezadají se skelným pohledem hazardního hráče. Touhu podlehnout vábení dálek máme s hlavní hrdinkou FAR: Lone Sails, myslím, společnou...

Age of Solitaire - recenze

Prohlášení “Age of Solitaire je solidně zpracovaný solitaire s boží hudbou” v sobě ve skutečnosti obsahuje jak největší devízu hříčky, tak jedním šmahem zatracuje všechno, čím mohla vystupovat z řady. Jestliže totiž “Age of” součástka slibuje trochu zamíchat kartami v oblíbené kancelářské hře, doufat, že v ní opravdu vybudujete něco smysluplného, to je asi jako stavět si vlastní vzdušné zámky.

Card Thief - recenze

Při čtení základního popisu Card Thief (iOS, Android) dost možná leckomu vytane na mysl ta samá otázka, jako mě. Lze opravdu smísit karetní adventuru s prvky stealthu tak, jak to o svém posledním dílku prohlašuje Arnold Rauers z vydavatelské firmy TiNYTOUCHTALES? Ano, lze. A jak, panečku. Kdyby jenom všechna ta omáčka okolo stála za trochu víc. To by potom byla jiná zábava.

Phoenix Wright: Ace Attorney – Spirit of Justice - recenze

Soudní dramata jsou pořád v módě. Ten okamžik, kdy se všechny stopy a důkazy dají na jednu hromadu a všechno se vyostří na souboj dvou lidí, kteří na sebe pokřikují v soudní síni, stojí za to. A série Phoenix Wright je na tom celá postavená. Poslední díl s podtitulem Spirit of Justice nevyjímaje.

Rise & Shine - recenze

Poklidný svět Gamearth napadli bestie z vesmíru a odvahu vzdorovat jim našlo pouze dítě s kouzelnou pistolí. Klasická plošinovka Rise & Shine kombinuje infantilnost Commander Keen s nápaditou akcí a barvitým designem prostředí. Bohužel, pod slupkou z cukrkandlu se skrývá zklamání. Hra je trestuhodně krátká a svůj hendikep vyvažuje víc než přehnanou obtížností. Je lepší se na ni dívat než ji hrát.

Butcher - recenze

Krev! Potoky krve! Pokud jste si snad někdy v poslední době posteskli, jak je všechno přehnaně korektní, a že k naplňování vražedných herních choutek je třeba sahat po některé z letitých chuťovek, zpozorněte. Tvůrci z polského studia Transhuman Design vydali nemilosrdnou akční plošinovku Butcher, která, když už nic jiného, žízeň po krvavém vzrušení ukojí naprosto spolehlivě.

The Bunker - recenze

Pokud zapátráte v dávno zabarikádovaných zákoutích své paměti, možná si vzpomenete, že kdysi existovala ujetá herní šílenost jménem Phantasmagoria. Nebyla jediná svého žánru, médium interaktivního filmu se před nějakými dvaceti lety jala prozkoumat celá řada projektů. Postupem času se od něj však upustilo, což mělo pochopitelně své důvody. Žádnou pozornost jim však nevěnovali tvůrci nové "hry" The Bunker.

Soul Axiom - recenze

Kdo z vás by nechtěl využít možnosti si znovu prožít všechny vzpomínky? Nebo jste snad chtěli vždycky navštívit nějaké exotické místo na Zemi, ale finance vám to nedovolily? Narodili jste se v jiné éře, než ve které byste chtěli žít? Žádný problém, stačí využít nabídku společnosti Elysia a nahrát svoji duši do virtuální reality, kde může strávit celou věčnost prožíváním svých nebo cizích vzpomínek. Tuhle možnost vám nabízí Soul Axiom.