Autor: František Fuka Publikováno: 22.prosince 2005 | Verze hry: prodávaná/česká/PS2 Doba recenzování: 1 týden |
Děj je zasazen do antických bájí, které jsou ještě výrazně upraveny a zkombinovány, aby v nich mohly být (mimo jiné) obří váleční roboti a armády nemrtvých. Podobně jako u God of War bychom mohli rozebírat, co je jak v rozporu s historií a logikou, ale byla by to zbytečná exhibice - o to tady nejde a God of War se "provinil" úplně stejně. Hlavní hrdina, oslovovaný pouze "Sparťan" (protože je z města Sparta, nikoliv protože je fotbalový fanoušek), musí prokázat své bojové umění v soubojích s velkými příšerami i s velkými armádami - za občasné pomoci několika přátel či pár tuctů anonymních vojáků. Postup misemi je čistě lineární a každá z nich se skládá z úkolů, které jsou v naprosté většině případů opět striktně lineární. Například nejdříve musíte nějakou dobu odrážet nepřátele, pak ochránit vaše sapéry a dovolit jim umístit bomby, pak ochránit svého nadřízeného, pak mačkat nějaké páky, aby se objevily posily, pak pozabíjet všechny nepřátele atd... atd... Každý level má tedy přesný scénář, jehož body musíte postupně splnit. ![]() ![]() ![]() oficiální obrázky vydané společností SEGA Ve srovnání s God of War je ve Spartanovi mnohdy na obrazovce podstatně více postav (opravdu desítky současně), tudíž by se dalo odpustit, že mají méně polygonů. Hůře už se ale odpouští to, že nejsou příliš dobře animované. Zatímco v God of War byly pohyby postav elegantní a brutální, ve Spartanovi vypadají spíše jako něco z animované grotesky. Není to technická záležitost - je to pouze tím, že na hře pracovali horší animátoři a ledacos odbyli (není vyjímkou, že se něčí končetina nebo celé tělo najednou skokem ocitne ve zcela jiné poloze, než byla [bylo] v předchozím zlomku sekundy). Když jsou takto nedbale animovány i postavy, pronášející dramatické prupovídky v neinteraktivních sekvencích, výsledek je nechtěně komický. Vizuálně tedy Spartan patří k průměru. Zaujal mě pouze zvláštní efekt, díky kterému lesklé plochy (např. štíty) velmi intenzivně září, až mírně zkreslují své okolí. Nevzpomínám si, že bych někdy něco podobného viděl jinde. ![]() Samotný boj je následkem toho méně zajímavý než v Dynasty Warriors (kde můžete taktizovat i v průběhu právě prováděného comba), nemluvě o God of War. Většinu času mačkáte jedno tlačítko a vždy, když se vám naplní ukazatel zuřivosti, použijete speciální útok, který okamžitě zabije většinu nepřátel ve vašem okolí. Tímto způsobem se dá bez námahy a vzrušení dohrát většina klasických bojů. ![]() ![]() ![]() Protože kameru budete mít většinu času dále od svého hrdiny (abyste viděli co největší část okolí), postavičky jsou malé a žádné jejich speciální bojové animace si příliš nevychutnáte. Při některých speciálních útocích se sice zpomalí čas, ale nemůžete přitom hrdinu nijak ovládat! Na rozdíl od God of War jde pouze o grafický efekt, nikoliv o součás herního systému. ![]() Překonal svůj vzor? Ke God of War se musím vracet znovu a znovu, protože mnohé aspekty Spartana tuto hru velmi připomínají. Například doplňování životní a magické energie vypadá a funguje téměř přesně stejně a narazíte samozřejmě na velmi podobná nebo zcela stejná monstra. A bohužel, z každého z těchto srovnání vychází God of War lépe než Spartan. Někdy mnohem lépe, někdy jen o trochu, ale vždy lépe. Souboje s bossy, které byly v God of War vzrušující a zábavné (úvodní hydra), jsou ve Spartanovi buď nudné a zdlouhavé (hydra zhruba uprostřed příběhu) nebo nespravedlivé vůči hráči. Což je vůbec kapitola sama pro sebe Jsou hry, které jsou těžké a představují pro hráče výzvu. Ve Spartanovi je ale obtížnost často dána tím, že je herní systém špatný a NPC postavy, které máte chránit nebo s nimi spolupracovat, jsou naprosto dementní. Když se váš kolega zasekne někde v rohu, utíká na místě a přitom křičí "Všichni za mnou!", je to možná legrační, ale když vám přitom na druhém konci mapy zabíjejí bezbranného staříka, kterého měl kolega chránit (a vy musíte současně chránit někoho jiného někde jinde), je to vyloženě k naštvání a sebere vám to vůli dál se snažit. ![]() ![]() ![]() Nejde bohužel o nijak ojedinělé záležitosti a zatímco někdy vám Spartan nespravedlivě komplikuje život, jindy díky špatné práci programátorů naopak splníte úkol mnohem snáze, než měli tvůrci v úmyslu. Spartan je poměrně dlouhá hra, ale některé její mise jsou tak nefér, nezábavné a uměle protahované, že jsem měl opravdu velký problém dokopat se k tomu, abych se dál snažil je dohrát. Mise inspirované Dynasty Warriors, ve kterých proti vám stojí desítky a stovky řadových vojáků, jsou zábavné tím, jak je zabíjíte po tuctech, ale žádné strategické rozhodování vás nečeká - nepřátelé buď stojí na místě, nebo útočí na nejbližšího hrdinu. A kromě toho, většina levelů ve Spartanovi je podstatně (ale skutečně podstatně) menší, než bojiště v Dynasty Warriors. ![]() Ve hře je také patrná jistá snaha o RPG element, kdy můžete po každé bitvě získanými žetony zvyšovat různé atributy svého bojovníka. Všechny atributy ovšem mají pevně dané limity pro každé dějství hry a součet limitů přesně odpovídá maximálnímu počtu žetonů, které můžete získat. Jinými slovy: Pokud hrajete hru dobře a získáte všechny možné žetony, na konci každé kapitoly budete mít všechny atributy na stejné maximální hodnotě, bez ohledu na to, jak jste žetony v průběhu hry přidělovali. Čímž celý tento systém trochu ztrácí smysl. Další trochu zbytečná záležitost je aréna (jedna větší místnost), ve které musíte postupně pozabíjet spousty nepřátel, které se objevují a tím získat nepříliš zajímavé bonusy, jako třeba výtvarníkovy skicy s návrhy herních postav (opět se nabízí srovnání, o kolik zajímavější jsou podobné skicy v God of War). ![]() ![]() ![]() Hezky česky? Na internetových stránkách českého distributora je Spartan označován za (cituji) "první hrou na Playstation 2, která vyjde v profesionální české verzi!!!" a tento argument byl také hodně používán při propagaci hry. Proto se sluší pozastavit se u něj podrobněji. Překladatelé pravděpodobně byli profesionálové (tj. uměli anglicky, uměli česky, věděli, jak se správně počešťuje které antické jméno a věděli, co znamená který herní termín). Problém je v tom, že jednak zahálel ten, kdo měl na starost kontrolu výsledného textu (pokud někdo takový existoval) a za druhé překladatelé zřejmě překládali pouze textové ![]() Následkem toho má překlad dvě vady na kráse: Na mnoha místech jsou chyby v čase nebo čísle (prostě překlepy/přehlédnutí?) a na jiných místech je věta přeložena způsobem, který by byl akceptovatelný na papíře, ale je v rozporu s tím, co se v tu chvíli ve hře děje: Například "Looks quiet" by mohlo za jistých okolností znamenat "Nikdo si nás nevšiml", ale pokud to hrdinka řekne poté, co zmasakrovala stovku nepřátel, je to chybný překlad. Ve spojitosti s už tak nepřehlednými misemi to může Čechovi občas hru dost zkomplikovat.
Podobné problémy (tj. především špatná kontrola kvality) se projevily i v manuálu: V několika odstavcích se píší věci jako "Jakmile je ukazatel zuřivosti plný, přidržte E, Q a S" (a kde taková tlačítka na PS2 ovladači najdu?), mezi "Asistenty studiového marketingu" je uveden člověk s velmi podezřelým jménem "Mocap Actors" a radši vůbec nechci vědět, co měli na starost "Jayzkový (2x sic!) testeři"! ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Hudba a zvuk Zvukové efekty jsou klasické mlácení mečů a křík nepřátel. Svůj účel plní dobře. Zajímavější je hudba, která je patřičně monumentální nebo akční, ale překvapivě mění styl - jednu chvíli orchestr jako z Pána prstenů, a najednou začnou elektrické kytary a syntezárory. ![]() Stáhněte si: Trailer Související články: Novinky... | ||
František Fuka | |
autor začínal s hrami ještě v době, kdy "mít počítačovou hru" znamenalo "naprogramovat si ji", přesto si i dnes rád sedne ke konzoli; více u něj doma na www.fuxoft.cz |