zavřít

Overlord - recenze

Vychází na platformách: Windows, PS3, X360

Verdikt: Svěží závan originality a po dlouhé době hra, ze které doslova čiší, s jakou láskou byla vypiplána. S chutí bych dal devadesátku, kdyby mi opojení z výborné hratelnosti a zpracování nekazilo pár technických pahýlů v ovládání skřetů a drobné berličky v návrhu levelů (např. obnovující se nepřátelé).

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

metacritic 33/100

- Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Trhá vílám křidýlka, drtí ocelovou botou hobití lebky a kolem krku má náhrdelník ze zubů hrdinů dobra. Ano, je to on, monsieur Overlord ve fantasy rubačce, kde se se skřetími pomocníky postavíte na druhou stranu barikády

Autor: Martin Holas
Publikováno: 1.července 2007
První česká recenze této hryVerze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: 4 dny


Trhá vílám křidýlka, drtí ocelovou botou hobití lebky a kolem krku má pověšený náhrdelník ze zubů padlých hrdinů dobra. Ano, je to on, monsieur Overlord ve fantasy rubačce, kde se spolu se skřetími pomocníky postavíte na opačnou stranu barikády. Detaily v první české recenzi.

Ach, jak snadno v člověku vyvěrají vzpomínky na zlovolné skutky, které osnoval v jednom ze zaprášených klenotů herního průmyslu, sérii Dungeon Keeper. Ohromně atraktivnímu tématu stát se ZLÝM tyranem a mučit malá zvířátka se ale vývojáři většinou vyhýbají jako čert kříži. A přitom neznám zábavnější věci, než pro jednou na ubrečenou prosbu rolníka o zabití kostěnného upírodlačího mága odpovědět pěstí v jeho obličeji a hořícím statkem za ním. Stop nudným dobrákům! Vždyť být zlý je tak prima :-)

Triumph Studios (tvůrci strategie Age of Wonders) ale nic nekopírují a jdou svou cestou. Ačkoliv se o tom ještě nedávno v diskuzních fórech bujaře spekulovalo, Overlord nemá s Dungeon Keepery společného zhola nic, tedy samozřejmě pokud pomineme přesvědčení hlavního hrdiny. Overlord je v jádru klasická konzolová mlátička (i pro PC), ve které pokosíte co minutu minimálně deset protivníků a nad ničím jiným toliko přemýšlet muset nebudete. Přesto je to hra v mnohém výjimečná a originální, dokonale mi připomíná hratelnost bláznivých akcí jako Stubbs the Zombie, Armed & Dangerous nebo Giants: Citizen Kabuto. V případě, že některou z jmenovaných znáte a líbila se vám jako mně, s klidným srdcem můžete mé další spisky přeskočit a nehledě na výsledné hodnocení běžet přímo do obchodu, protože z Overlorda asi budete nadšeni úplně stejně.


TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Fantasy trochu jinak
Zápletka je taková, že jste novým pánem všeho zla a temnot. Tečka. Zde si milovníci epických a patřičně propracovaných příběhů na své nepřijdou a dějová linka byla umístěna především jako základní ukazatel, kam se vypravit a co tam dělat. Vše začíná stylovým zaskřípěním otevírajícího se sarkofágu. Zatímco si vaše nemrtvé planoucí oči opět pomalu přivykají na světlo pochodní a komické grimasy skřetích pohůnků, je vám v úvodním tutoriálu nastíněna situace a základní aspekty ovládání. Váš předchůdce se se svými vladařskými povinnostmi právě ideálně nepopral a padl mečem jednoho z těch protivných rádoby-rytířů ve třpytivé zbroji. Kdysi majestátní pevnost byla vyplundrována, v pokladnici sedá maximálně prach a většina sekcí byla zavalena rozbořeninami. Budiž, nic co by nešlo napravit, že...

Vypravíte se plenit, vraždit a zabíjet do fantasy světa zvrásněného pery šílených a neuvěřitelně kreativních designerů. Ačkoliv Overlord nebudujte atmosféru na komplexním příběhu, těží maximum z totálního humoru generovaného individuálními situacemi, neuvěřitelnými postavami a jejich úžasnými hláškami. Jen největší suchaři pod sluncem si ve hře nenajdou něco, kvůli čemu by se nerozesmáli na celé kolo. Už jen královský šašek alias skřet s rolničkami a žezlem mi nejednou zacukal svými komentáři koutky úst a při každé návštěvě domovské pevnosti jsem si tu chvíli, abych ho za jeho vtipnou drzost odměnil palcátem, rád našel. Ale to je jen začátek. Především hlášky vašeho skřetího rádce Gnarla a sličné partnerky vás nenechají chladnými (díky neustálému telepatickému spojení společně vtipně komentují vaše konání všude a takřka vždy).

Absurdita okolního světa snese srovnání s genialitou Pratchettovy Zeměplochy. Autoři si například nenechali ujít příležitost ukázat klasické fantasy hrdiny v trochu jiném světle. Potkáte se s hobitím králem, který věnoval radostem života tolik prostoru, že se proměnil v gigantickou kouli sádla (opravdu si nevzpomínám, že bych někdy viděl tlustšího tvora - dokonce ani Monthy Python se na toto nechytá). Jakmile na vás vybalí svůj speciální útok valením se, pravděpodobně poprskáte smíchy klávesnici. Za zmínku stojí i vladař trpaslíků trpící nezvladatelnou hrabivostí, díky kterým sdírá kůži z elfích otroků v dolech, nebo perverzní paladin obcující se succubí královnou.


Úkoly na tom nejsou se svojí atraktivitou vůbec špatně i přesto, že se v jádru jedná pouze o zaobalené vybíjení prostor od všeho živého, sem tam zpestřené bossem nebo nevinným puzzlíkem (vesměs záležitosti typu "najdi věc a něco s ní opodál udělej"). Budete zachraňovat rolníka před terorem hobitů, kteří ho svázali do pole slunečnic namísto strašáka a obsadili farmu, zabíjet vzteklé jednorožce nebo nebezpečného vodního hada, plenit trpasličí důl na zlato, atd. Nesmí se ale zapomenout na to, že tentokrát nejste ten Franta bez bázně a hany. Tenrokrát máte většinou svobodnou volbu, jak s čím a kým naložit. Zdá se vám, že se na vás ti vidláci, pro jejichž uloupené zásoby jídla jste riskovali krk, špatně podívali? Není problém, provianty pronto odešlete teleportem do svojí pevnosti a pro jistotu ještě nevděčníky zmasakrujete. Život je krutý.

 Plavba naslepo
Prostředí je docela členité a úkoly místy bují jak houby po dešti, v jednu chvíli máte často několik možností, kam se vydat. Ve světle tohoto faktu mě docela frustrovala absence mapy světa nebo alespoň kompasu, což je pro jedince s tak mizivým orientačním smyslem, jako mám já, od autorů pošimrání dýkou pod žebry. Zvláště u některých rozsáhlejších úkolů (nalezení sedmi kořenů napajejících magický štít kolem elfího hrdiny v temném lese) mě už bezcílné bloudění začínalo unavovat. Ještě horší je to díky tomu, že se stavy nepřátel po opuštění levelu obnovují. Podobný prvek jsem vždy nesnášel a Overlord není výjimkou. Taktéž deník mohl být propracovanější, víceméně se do něj zapisují pouze názvy úkolů bez dalších detailů.

Jak už jsem zmínil, hlavním cílem vaší zlé kampaně je pozvednutí zdecimované pevnosti z trosek. Na potřebné prostředky narážíte průběžně po celém okolním kraji a velká část úkolů se týká právě jejich hledání. S každou nalezenou věcí (stavební jeřáb, tavící pec) se zpřístupní další sekce. A co takový palác temnot vlastně nabízí za komfort? Plně k dispozici je například aréna, kde si můžete jen tak z legrace vyzkoušet své bojové schopnosti na dosud objevených tvorech. No dobrá, popravdě mi to nijak zábavné nepřišlo a nakouknul jsem do ní snad jen jednou nebo dvakrát. O schodiště dál narazíte na královskou kovárnu, ve které si dle libosti necháte vytvořit novou zbroj, helmu nebo zbraň. To je ostatně jediný způsob, kterak přijít k lepšímu vybavení, neboť jen tak pohozené nikde nic nenaleznete.


Odpočinout si můžete v soukromých komnatách. Zde je po ruce samozřejmě pokladnice (líbilo se mi, že se její obsah skutečně vizuálně přizpůsobuje stavu vašich financí). Za nahromaděné poklady můžete palác vylepšit desítkami různých vychytávek. Červený koberec, lustry a různé ďábelské sochy v trůním sále, nové místnosti jako mučírna, ještě více hrozivě vypadajících kamenných výčnělků na věžích,... Praktická hodnota nulová, ale svou atmosféru luxusně vylepšené doupě má. Trochu mě mrzí, že zatímco s interiérem není problém, chybí možnost si pohodlně prohlédnout zevnějšek. O polovinu radosti z takových upgradů tak přijdete.

 Skřetí mladíci
Je nejvyšší čas představit si miniony, vaše malé skřetí pomocníky. Po celém kraji jsou rozesety energetické kanály, ze kterých můžete tyhle potvory vyvolávat nebo je posílat zpět, samozřejmě pokud na to máte dostatek životní energie získávané zabíjením ostatních tvorů. Než se vrhnu k jejich samotnému popisu, neodpustím si malou odbočku k ovládání. Jsem nadšený, jak intuitivně bylo koncipováno, a zároveň zklamaný, jak je zcela zřetelně neodladěné (těch chybějících pár měsíců vývoje, o nichž se spekulovalo, je prostě ve hře lehce znát a zde bohužel nejvíc).


Levým tlačítkem myši vyšlete požadované miniony kýženým směrem a ti zde něco provedou. Co, to už záleží na situaci - nepřítele s bojovým jekotem napadnou, bedny rozmlátí, nalezené předměty donesou... Délkou držení pak kontrolujete, kolika minionům úkol přiřadíte. Pravým tlačítkem potom své služebníky svoláte k sobě. Jednoduché, že? Naučilo by se to i batole a ostatně proč ne. Ovládání nemusí být za každou cenu složité, hlavně když to funguje. A v Overlordu to občas funguje tak trochu na heslo...



 Problémy spíše technického rázu
Někdy se například stane, že se levé tlačítko myši po stisknutí "virtuálně" zablokuje a minioni vybíhají kupředu stále dokola. Výjimkou nejsou ani situace opačné, kdy minioni naopak jakýkoliv rozkaz vykonat odmítají. Vše naštěstí vyřeší vyvolání herní nabídky a návrat zpět do hry. V hektických nepřehledných situacích to ale příjemné není ani trochu a než vůbec problém zaznamenáte, máte polovinu skřetů utopenou nebo zašlapanou do země obřím kamenným trollem. Doufejme v brzký patch a napravení podobných jevů, protože to jinak do detailů propracované hře vůbec nesluší.

Osobní armádu lze složit ze čtyř různých druhů minionů. Základním typem jsou ti s hnědou kůží. Nic zvláštního, jako hlavní úderná složka přijdou vhod od začátku do konce. Mezi jejich speciální schopnost patří vyvolání výbuchů smíchu osob před monitorem. Dokáží vzít každou alespoň trochu užitečnou věc a vyzbrojit se jí. A věřte, že se ta trdla nezastaví před ničím, ať už je to vydlabaná dýně místo helmy nebo amputovaná ruka zombie jakožto příruční palcát. Vrcholem všeho bylo, když si jeden z nich nasadil po porážce hobitího krále jeho korunu a pyšně se s ní přede mnou promenádoval :-)

Ohnivý minioni (červení) jsou imunní vůči ohni a jedinou vaší střeleckou jednotkou. Jedovatí (zelení) jsou záškodníci a díky svojí hbitosti se nejvíce hodí pro likvidaci větších monster a bossů. Jednoduše obra pokryjí jako listí a uhlodají k smrti. No a konečně posledním typem jsou minioni vodní (modří), kteří se jako jediní nebojí vody, dokáží zraňovat magická stvoření a oživovat padlé spolubojovníky.


další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

Pathfinding skřetů je kupodivu docela propracovaný a cestu si dokáží sami najít i poměrně členitým terénem (prominu těch pár slabších chvilek, kdy si to chtěli vyrazit zkratkou přes jezero). Poněkud méně přesné ovládání tak vůbec nevadí a de facto jsem se snad ani nesetkal se situací, kdy bych potřeboval určit cíl přesněji než pokynutím jeho směrem. Z obecného pohledu je však úroveň AI spíše podprůměrná až chybějící. Příšery zkrátka žádní koumesové nejsou. To nejlepší, co z nich vyrazíte, je, že se v hejnu rozeběhnou proti vám, v případě bossů bylo možná naprogramováno nějaké jednoduché naskriptované chování. Naštěstí je Overlord hrou, kde to až tak nevadí.

 Brilantní provedení
Po grafické stránce považuji Overlorda za luxusní záležitost. Je pravda, že engine z technologického hlediska na vrchol next-genu sahat nebude, ale komu to vadí tváří v tvář perfektním animacím, obrovské rozmanitosti a detailu prostředí. Výtvarníci se zde maximálně vyřádili a setkáte se tak se zajímavým mixem originality a fantasy kýčovitosti. Obrovským kladem je rovněž excelentní optimalizace PC verze. Na testovací sestavě Athlon64 3500+, GF 7600GT a 2GB RAM vše běželo úžasně svižně (1280x1024, max. detaily). Představte si dvacetitunového trolla, obvěšeného čtyřicítkou vřeštících skřetů, zvířený prach, hlavní postavu, která do té mely metá firebally. A představte si to na zmiňované konfiguraci plynule. Obdivuhodné.

Ani za zvuk se nemusí autoři vůbec stydět, neboť ten humornou atmosféru jen a jen pozvedává. Skřeti zní jako skřeti, vidláci jako vidláci a elfové jako gayové, tudíž vše v naprostém pořádku. Ani po několika dnech ustavičného hraní mě skřetí "Chaaarge!" a "For you, master!" neomrzelo. Zamrzela mě pouze hrobová mlčenlivost hlavního antihrdiny. Tvůrci mají na vtipné texty talent a zůstává rozum stát, proč toho nevyužili i tady. Vždyť se to přímo nabízí... Poměrně dobrý soundtrack je přiložen ve formě MP3.



Stáhněte si: Demo, Videa...

Související články: Novinky...
 
Martin Holas
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)






 
 
Martin Holas

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.