Vše nejlepší a ať nás čeká spousta skvělých her

Vánoce přicházejí, ale hry taky

Je za tím vším tvůrce hry?

Ne vždycky je čas a chuť na luxusní steak

Natáčení v Africe pomalu končí, jen aby se zanedlouho rozjely kamery v Londýně. Takový je aktuální stav chystaného filmu Tomb Raider. Hlavní zprávou ovšem není ani tak momentální umístění produkce, jako spíše první tři fotky. Ty jsou konečně oficiální, a i když ty neoficiální vypadaly také slibně, teprve teď vidíme Laru v celé její kráse tak, jak se ukáže na plátnech kin.

Sectoid na obálce zbrusu nového vydání herního magazínu LEVEL, které před pár dny dorazilo na pulty českých a slovenských obchodů, upozorňuje na jediné – stejně jako statisíce jiných hráčů po celém světě jsme podlehli kouzlu XCOM 2 a velkou část února jsme strávili bojem za svobodu lidské rasy.

Prostřednictvím stánků, supermarketů, obchodů JRC/Brloh a elektronických distribucí Floowie a Publero si můžete pořídit nové číslo časopisu LEVEL. Ještě před odjezdem na letní dovolenou se tak můžete snadno dostat k nové dávce vašeho oblíbeného čtení o hrách. Na obálce Levelu 254 najdete stormtroopera a uvnitř první dojmy z hraní Star Wars Battlefront, přesto rozhodně nejde o monotematické vydání, naopak. Opět jsme se snažili přinést vám co nejrozmanitější články a témata o všem, co s hrami souvisí.

Oblečený do kevlaru se krčím v rohu prezidentské ložnice na palubě Air Force One a čekám. Čekám na policejní kohortu, která si jde pro opodál klečící rukojmí. Před palbou mě chrání barikáda z oceli a čtveřice spoluspiklenců, koukajících jeden na druhého, místo aby sledovali jediný přístup skrze zabarikádované dveře. A pak to přijde - francouzskou hymnu, hrající z permanentně zapnutého voice chatu, prořízne výbuch. Než se nadám, je pětice útočníků mrtvá. Celé to netrvalo ani dvě minuty a já úspěšně přežil svoji první hru v alfě Rainbow Six Siege - kříženci Counter Striku s Payday, který na sebe již dopředu prozrazuje, kam hodlá cílit.

Budovatelská strategie Spacebase DF-9 slibovala atraktivní koncept správy vesmírné stanice. I když se potácela v alfa verzi s mnoha chybami, plány autorů byly rozmáchlé a na konci vývoje měla vzniknout košatá strategie, na což se těšili zejména hráči, kteří investovali do early access verze. Těšili, ale jen do chvíle, kdy Double Fine k překvapení všech oznámili, že vývoj hry končí a po několika drobných úpravách od tvůrců už bude další vývoj hry v rukách komunity.

You died. You died. You died. Pocit nekonečné frustrace začíná paralyzovat prsty, krev ho unáší do srdce, které tuhne a z úst se dere agonický výkřik: „PROČ?!“ Protože hrajete Dark Souls a pokračování neustupuje z pozice ultra těžkého akčního RPG. Na E3 v Los Angeles jsem hru postavenou na pravidle učení se chybami testoval více jak jednu hodinu. Bylo to málo, ale celkový obrázek mám: zabijete mnoho nepřátel a zemřete tolikrát, že to přestanete počítat.

Valve není firma, která by vydávání her nějak hrotila a dělala si starosti s tím, co že to vydá tenhle kvartál. V poslední době byla ale hodně aktivní na “neherním” poli - spustil se Steam Greenlight, Big Picture mód, předtím ještě mobilní aplikace, na Steamu se už objevil i neherní software a možná se od Valve dočkáme i jakési “Steam konzole”. Dalším velkým rozšířením Steamu je nyní Community Market, který je zatím v betaverzi a pouze pro Team Fortress 2.

Před mnoha lety vyšla série fotografií z podzemek. Byly v ní vyfocené stanice metra z velkých měst, od klaustrofobních londýnských koridorů až po barevné haly v Ulanbátaru. Jednoduchým porovnáním architektury z různých končin bylo jasné, že stanice metra v zemích bývalého Sovětského svazu jsou těmi nejprostornějšími na celém světě – komunista prostě kopal a budoval velké věci. I proto se může Metro: Last Light odehrávat po Metru 2033 znovu v tunelech moskevského metra - tak spletité a nekonečné bludiště vystačí ne na dvě, ale klidně na deset her. (Pozn. - V článku najdete i video s naším rozhovorem s tvůrci hry.) Bojíte se tmy?Každá prezentace má jedno slovo, které jí dokonale vystihuje. V případě Last Light je to „ponurost“. Nejen kvůli pocitům osamělosti a úzkosti ve vybydlené a zničené Moskvě, kterou se prohánějí smečky mutantů-démonů, ale především kvůli výrazům pánů z THQ. Ať už jim někdo zalil obličej zmražovadlem mimických svalů anebo jsou opravdu tak smrtelně vážní, vyvolávají dojem, že pod zem v Last Light nechcete ani nakouknout. A to byste přišli o hodně. „Naše hra je ve fázi, kdy je kompletně hratelná, vše v ní funguje a můžete jí projít od začátku do konce se všemi příběhovými animacemi,“ tvrdí jeden z vývojářů. Snad mu nějaký neviditelný démon drží pařát na tepně, protože dokáže v rámci ponurosti ještě mluvit rychle jako kulomet. „Vylepšili jsme všechny části hraní. Střílení, prozkoumávání, stealthování i RPG,“ snaží se zaujmout hrstku novinářů. Po tří minutovém monologu ponuře sjede publikum pohledem a s vážností funebráka se odebere za dveře. Obrazovka se rozsvítí, prezentace začíná. Vítejte v metru, dveře se zavírají. Galerie #14151

U očekávané simulace života nastal nemilý problém a EA možná nezvolili úplně ideální řešení situace z pohledu zákazníků.

Jak se líbil úvod veletrhu, které stánky či hostesky zaujaly a čeho všeho se čtveřice našich zástupců zúčastnila? + 20 FOTEK

Bude to velká pecka

Vydali jsme se opět do chřtánu pekel

Nový Level zkoumá herní romantismus i fanouškovské remaky

Seznamte se s pirátskými Commandos

Jak si možná někteří z vás pamatují, dřívější výstřelky VR technologií, například helma VFX1 z poloviny 90. let, byly často doprovázeny odérem žaludečních šťáv, popřípadě polykáním prášků proti bolesti hlavy. Dnešní špičky herního a hardware průmyslu mají za to, že se VR nemoc konečně podařilo překonat díky rychlejším výpočetním kapacitám a lepšímu rozlišení displejů. Jsou však tací, podle kterých se tento problém nikdy nepodaří zcela eliminovat. Právě z jejich nápadů dost možná vzejdou skutečně revoluční hry pro virtuální realitu, protože jak se ukazuje, hry a programy pro virtuální realitou budou vyžadovat zcela odlišný přístup - ne jen překlopení současných titulů do VR systému.

Dnes už nám fenomén politických her není cizí. Nezávislí vývojáři běžně píšou hry, které kritizují vykořisťování třetího světa (Phone Story) nebo postup Izraele v konfliktu s Palestinou (Raid Gaza). Jasnou, i když nikoli otevřeně přiznanou, politickou agendu má i řada stříleček, které staví charakterní Američany proti krvežíznivým Arabům, Rusům nebo jiným nepřátelům, kteří jsou zrovna v módě. V osmdesátých letech však hernímu průmyslu vládly nevinné hopsačky a málokdo si uvědomoval, že hrami se dají vyjadřovat politické názory. Přesto politické a aktivistické hry vznikaly – a některé z těch nejstarších v socialistickém Československu.

Jak neštěpit komunitu

007

Ale respektují rozhodnutí vydavatele

Všechny tváře deštného pralesa

Novinky z CD Projektu

Seznam přání napovídá

Na pětku si tak počkáme

Dočkají se hráči na PC i konzolích

To nejlepší z aktuálních nezávislých her

Protože jim tak skvěle jdou