Outro – ohlédnutí za zabijáckou cestou s Hitmanem
zdroj: tisková zpráva

Outro – ohlédnutí za zabijáckou cestou s Hitmanem

17. 4. 2018 17:25 | Téma | autor: Redakce Games.cz |

Tak a máme dohráno. Dva roky starý Hitman, který pořád dostává nové updaty, je za námi. Než nám nezávislí pánové a dámy z IO Interactive oznámí další nášup (už aby to bylo…), máme tady první sezónu. Tu jsme společně s Vaškem projeli v sérii LongPlayových videí a společně se teď za vším tím zabíjením ohlédneme.

Adam: Sérii Hitman mám vlastně hodně rád. Už první díl mě svého času bavil víc než dost, u dvojky jsem měl otevřenou pusu a Blood Money byl na svoji dobu opravdu špičkový počin. Přivřeme teď oči nad mírným krokem vedle v podobě Absolution a můžeme mít radost, že se Agent 47 vrátil. V posledním Hitmanovi je navíc ve skvělé formě, alespoň podle mého mínění. LongPlaye jsem si fakt užil a docela bych si zahrál klidně znova. Na vyšší obtížnost a hezky v klidu, bez kamery a často šílených pravidel…

Vašek: Ano, tahle hra je opravdu trefa do černého, nebo – jak by se řeklo u tebe doma ve Strážnici – it’s a hit, man. Nešel jsem do našeho LongPlaye úplně naslepo, sledoval jsem docela dost videí na YouTube, ale pak to všechno provádět sám, páchat chyby a hromadné masakry, to všechno před očima přísného, byť přátelského chatu… No, byl to zase trošku jiný zážitek než si s Alešem hezky zapauzovat Crusader Kings II a v klidu se shodnout na té nejlepší strategii. Bylo to hektické, bylo to zmatené, bylo to super, aspoň tedy pro mě. Doufám, že si podobný dojem odneslo i diváctvo.

Adam: Hektičnost a zmatkování bylo na denním pořádku, ale o tom Hitman přece částečně je. Velké množství proměnných, kdy se situace mění pod rukama každou chvílí, mě na tom bavilo vlastně asi nejvíc. Takový pocit nejistoty, umocněný naším zákazem loadování, měl pak za následek nejedenu intenzivní situaci plnou improvizace. Ať už to byla moje nůžkovaná v Sapienze, nebo tvůj Marrákeš. Jak bychom řekli u nás, emergentní sandbox at its best.

Vašek: Zajímala by mě hlavní příčina toho, že se naše tiché průchody ve všech případech zvrhly v krvavý guláš. Na jednu stranu za tím samozřejmě stojí naše nezkušenost, neznalost map a místy, nebál bych se použít ostřejších slov, čirý amatérismus, ale to podle mě není celá pravda. Nevím, jak ty, ale já jsem byl dost ovlivněn tím, že jsme měli bavit nejen sebe, ale i diváky. Dvě hodiny sledovat nějakou postavu, jen aby ses dokonale naučil její rutinu, by asi pro obecenstvo nebylo příliš zábavné. Proto bylo občas efektivnější zkrátka přiběhnout na náměstí mezi deset stráží a hodit cíli hasičskou sekeru do lebky.

Adam: Tady nejde nesouhlasit. Za řadu těch situací opravdu může naše nezkušenost s hrou v kombinaci s tlakem na „diváckou atraktivitu“. Kdybych hrál nového Hitmana doma, roztočil bych moje stealthové OCD naplno a průchod jednou úrovní by mi trval minimálně třikrát tak déle. I tak jsem si ale tenhle zrychlený stealth užil a popravdě se na nevyhnutelné oznámení druhé sezóny (už na E3, nebo později?) docela těším.

Vašek: Je trochu hamounské pošilhávat po druhé sezóně, když jsme v té první prošli každou misí jednou jedinkrát. Víš, kolik vtipných a kreativních vražd jsme vůbec neobjevili? Desítky! STOVKY! Ale je pravda, že jsem si v hlavě kolem jednotlivých misí utvořil určitý narativ, který vlastně nemám potřebu přepisovat. Generál Reza Zaydan umřel proto, že je idiot a rozsvěcí olejovou lampičku, když vedle něj syčí plynová bomba (kterou jsem tam, pravda, nastražil já), a už ani netoužím ho vraždit jiným způsobem. Jsem zvědavý, jak by to šlo udělat, a nevylučuju, že se k první sezóně ještě vrátím – ale máš pravdu, že ta druhá je lákavějším soustíčkem suši. Snad z ní nebudeme zvracet do koše.

Adam: Pravda, těch alternativních způsobů je ve hře hromada a tou ruletou jsme se o ně tak trochu ošidili. Možná se k tomu ještě ve volných chvílích vrátím a zkusím si tam zablbnout jinak a na vyšší obtížnost. Raději bych ale rovnou přeskočil do druhé sezóny – do nových lokací, k novým cílům, a ještě trhlejším možnostem, jak ty nic netušící panáky sejmout. Na druhou stranu ale doufám, že teď nebudeme dostávat každý druhý rok další nášup Hitmana. Přeci jen bych třeba po dvou, maximálně třech sezónách raději uvítal další plnohodnotný díl, další skok kupředu.

Vašek: Co myslíš, kam by se takový díl měl posunout? Během hraní mě asi nejvíc limitovalo, že Agent 47 je takový až příliš… ležérní. Že vyklusává, i když se mu mezi lopatky zarývají kulka za kulkou. Že ručkování po římse mu trvá, dle mých propočtů, asi osmsetkrát déle než takovému Eziovi. Na druhou stranu chápu, že Hitman není o nějakém parkouru a o přehnaně akční hratelnosti. Daleko větší roli by mělo hrát načasování, převleky, pozorování dané situace. Takže to možná chce větší mapy, hustší davy, víc cílů, zkrátka a dobře víc VŠEHO. Anebo lepší umělou inteligenci, co ti dá opravdu zabrat. Na druhou stranu bychom se tak připravili o možnost umlátit armádu bodyguardů bustou kovboje, a to by byla škoda. Stealth hry zkrátka musí být trochu nefér ve prospěch hráče, protože kdyby byly realistické, tak by člověk nejspíš nepřešel ani přes prvního strážného.

Adam: Osobně by mě lákala velká svoboda. Ne snad že by mi teď tvůrci nějak zvlášť svazovali ruce, ale představ si Hitmana, který si bere ty nejlepší prvky z Phantom Pain, Breath of the Wild a klidně i z Dishonored. Kdyby k tomu tvůrci dokázali navíc přidat nějaký opravdu výborný příběh, zobal bych jim poslušně z ruky. Vlastně bych se nebál ani toho případného open worldu – věřím, že by to šlo zpracovat vkusně a tak, aby z toho Hitman jenom těžil. Než ale na něco takového dojde, jestli na to tedy dojde, budeme tu mít druhou sezónu. A tu já si dám ještě pořád s chutí.

Vašek: A já si milerád po dlouhé době zase hezky zastřílím.

Nejnovější články