Nintendo konečně zveřejnilo první záběry na nástupce jedné z nejprodávanějších konzolí vůbec – Nintendo Switch 2. To nás přimělo se hluboce zamyslet nad tím, co vlastně od nové hybridní konzole očekáváme. Teda nad rámec vyššího výkonu a přívalu nových a krásných her.
Aleš Smutný
Jsem prostý člověk. Chci příznivou cenu, hodně her a nízkou poruchovost. Stačí, ne? Tedy… co se týče nízké poruchovosti, především doufám, že nás nečeká další trvalý problém,
jakým byl drift analogů u Joy-Conů. Obecné opotřebení se dá očekávat, ale prosím, žádné podobné konstrukční lapsy.
Ale hry, hry jsou to hlavní. V první řadě chci pokračování těch hlavních pecek od Nintenda. Samozřejmě počítáme se zpětnou kompatibilitou, ale přiznejme si, že novou konzoli chcete kupovat i kvůli novým hrám. Takže pokračování Super Mario Odyssey, jedné z nejlepších her, které jsem kdy dostal do ruky. Také nový Mario Kart, ale tam tak nějak tušíme z videí, že bude. Super Smash Bros., prosím. Dal bych si i další Luigi’s Mansion, což mne vede k tomu, co bude Switch 2 potřebovat – gaučový coop.
První konzole pro něj byla jako stvořená, a i když se v third party oblasti vývojáři od tohoto konceptu odvrací, doufám, že Nintendo mu zůstane věrné. Když se podívám mimo tyhle tradiční klasiky, další plnohodnotný díl Fire Emblemu by mne hodně potěšil, a pak i jeden z hlavních hitů prvního Switche – Animal Crossing.
Z hlediska uživatelské příjemnosti bych opravdu, opravdu nepohrdnul defaultní aplikací pro YouTube, obratnějším shopem, normálním voice chatem a samozřejmě podporou všech funkcí, které dostal postupně původní Switch. Jako třeba Bluetooth připojení sluchátek. Jak vidíte, jsem prostě nenáročný.
Šárka Tmějová
Ačkoliv mojí první konzolí bylo Wii, do světa Nintenda a jeho výsostných herních sérií jsem pořádně pronikla až v posledních několika letech se Switchem, potažmo teď relativně čerstvě s DS a 3DS. Díky téhle dvojici handheldů si nemůžu stěžovat na to, že bych neměla co hrát. Hlavně ale skvěle demonstrují, jak Nintendo umělo vždycky dělat věci, které se nikdo jiný ani neodvážil zkusit.
Kombinace dvou displejů a dotykového ovládání je zkrátka dodnes unikátní, a i když to tak u Switche 2 mimo optického senzoru zatím moc nevypadá, doufám, že se japonští inženýři vytasí s nějakou vychytávkou, která nás přiměje hrát si zase trochu jinak. Ne že bych třeba kdovíjak často využívala možnost vytáhnout Joy-Cony z konzole. Víc než hrát každou rukou zvlášť mi vyhovuje vlastně dost standardní Pro Controller, ale přesně tenhle netradiční způsob myšlení mě na Nintendu hodně baví.
A protože 3DS v podstatě bylo evolucí DS, tak nějak čekám, že bude mít i Switch 2 v rukávu nějaký experiment – možná podobně jako u 3D půjde o slepou vývojovou větev, ale kdo nic nezkusí, nic nezíská.
zdroj: Nintendo
Díky výrazně vyššímu výkonu si od pokračovatele Switche slibuju taky lepší podporu titulů třetích stran, protože jakkoliv se ten první v tomto ohledu s občasnými záblesky (třetí Zaklínač nebo Kingdom Come) snažil, kvůli optimalizaci se u mě nikdy nevymanil ze škatulky konzole na exkluzivity a nějaké ty nenáročné nezávislé hry. S vizí, že by se z něj stala moje primární platforma, jsem zatím opatrná, ale uvidíme.
Nejvíc se ale těším právě na ty exkluzivní tituly, což je zkrátka a dobře odvětví, které Nintendo sebevědomě válcuje. 3D Super Mario, Animal Crossing, Mario Kart, Zelda, Metroid, Kirby, Luigi’s Mansion, Pokémoni, WarioWare, hrňte to do mě. Jak praví klasik: My body is ready!
Jakub Malchárek
Jednoduše: Spoustu her! Nemusí jít nutně ani o novinky od Nintenda. Switch pro mě nebyl nikdy platformou, na které bych si primárně vybral hrát nejnovější a nejkrásnější tituly, je ale fantastický k dohánění restů, hraní indie her a kdo ví, třeba se ukáže, že i hry dříve na malém handheldu nemyslitelné na něm budou fungovat skvěle. Třeba strategie - díky novým Joy-Conům, které bude možné používat jako myš.
Nahrál jsem se doslova stovky hodin Civilizace VI, Dark Souls: Remastered mě dlouhou dobu doprovázel každý večer před spaním a nakonec i na Kingdom Come: Deliverance mám na krásné vzpomínky. Takže si úplně v pohodě dokážu představit, že na Switchi 2 konečně pomaličku dohraju Baldur’s Gate III, doženu Metaphor: ReFantazio, dám si online zápas či dva Space Mari(n)a 2. Jsou zvěsti o tom, že by na něj mohl vyjít Assassin’s Creed Shadows, Metal Gear Solid Delta, zkrátka… každá hra je pro mě okamžitě lákavá v přenosném režimu, byť není tak krásná jako na velké obrazovce.
Zkrátka hlavně ať Nintendo pokračuje v portování myslitelného a nemyslitelného a nelimituje se, která značka může být s handheldem spojená, a která ne (což už naštěstí nedělá).
Z technologických pokroků bych prosil jeden normální eshop místo té příšerné zhůvěřilosti, která je na Switchi dosud, Joy-Cony bez otravného driftu, mnohem lepší práci se sdílením screenshotů a třeba i nějaké ty aplikace, které ze Switche 2 udělají o trochu běžnější výbavu každodenního života. Asi nikdo by přes něj na cestách nechtěl poslouchat Spotify, ale mít v něm třeba prohlížeč nebo YouTube appku by snad nemusel být takový problém.
No, a nakonec doufám v nějakou tu šílenou periferii, které umí jen Nintendo. Třeba nějaký nástavec, který vám Switch připne k hlavě a skrz čočky z něj udělá malý VR headset nebo aspoň přidá stereoskopický 3D efekt – Tears of the Kingdom by v tom musely být parádní.
Jsem upřímně hodně zvědavý a těším se, protože konzole od Nintenda i přes svůj směšný výkon byly vždycky hlavně o hraní a každý přístroj byl čistokrevná radost. Nevidím důvod, proč by tomu mělo být jinak u Switche 2, a to ani přes seriózní černý design.
