Autor: Agarwel Idiriz Publikováno: 22. března 2010 | verze hry: X360/demo/anglické doba hraní: pár dnů |
oficiální obrázky od výrobce I když krátký průchod skladištěm nabízel několik cest, přesto obsahoval hned jedno místo, které se mi nepodařilo projít bez vyvolání poplachu a prozrazení přítomnosti. Což mi u stealth žánru přijde líto. Nezbývá než doufat, že to bylo způsobeno nešikovně zvolenou lokací. A že v plné hře se podobných okamžiků dočkáme zřídka. Samotné plížení a využívání úkrytů připomíná například Gears of War či Uncharted. Již se neschováváte pouze za rohy zdí. Ale lze použít i mnoho předmětů uprostřed místností. Přesun mezi jednotlivými úkryty je velmi jednoduchý a nedává příliš prostoru pro hráčovu chybu. Pokud se tulíte ke zdi, stačí namířit na jiný blízký úkryt, stisknout akční tlačítko a Sam se přesune automaticky. Automatizace postihla i zaměřování protivníků, které posouvá auto-aim na úplně novou úroveň. A jeho odpůrce asi čeká pořádný záchvat rozčílenosti. Když se vám podaří některého protivníka zneškodnit hezky tiše a ručně, získáte za odměnu možnost několik protivníků zastřelit automaticky. V klidu si jednotlivé cíle označíte a poté aktivujete automatickou sekvenci, při níž Sam během okamžiku všechny neomylně povraždí. Protivníci s IQ houpacího koně Velice mě zklamala umělá inteligence. Při přestřelkách se protivníci tvrdohlavě postaví na jedno místo. A pravidelnými úkroky se vystavují na odstřel. Vždy úplně stejně, aby si hráč mohl několikrát nanečisto nastavit zaměřovač do správné polohy a následně protivníka zneškodnit. Ani se neobtěžují měnit pozice či se rozhlížet a stále po vás pokukují do míst, kde jste se jim ukázali naposledy. Tuto chybku lze paradoxně zneužít pro usnadnění tichého postupu vyvoláním poplachu. Skupince vojáků se ukážete na jedné straně místnosti. Oni zaujmou obrané pozice zírajíce stále jedním směrem. Poté stačí celou místnost obejít a vojákům projít těsně za podělanými zadky. Na jednu stranu podivné. Na druhou stranu se i po prozrazení ze hry nestává Serious Sam a stále máte možnost plížení. Pokud pouze vzbudíte podezření, ale protivník vás přímo nespatří, tak se také chová jako absolvent pomocné školy. Buď vám naběhne přímo pod ruce na jatka. Anebo se až podezřele rychle uklidní. Pobavila mě situace, kdy protivník spatřil mrtvé tělo kolegy. Zděšeně prohodil větu, že je něco hodně špatně. Chvíli na mrtvolu zíral. A potom flegmaticky odešel, přičemž si samomluvou zamumlal něco ve smyslu, že Sam už je asi pryč a situace je pod kontrolou. Technické zpracování Splinter Cell: Conviction běží na velmi modifikovaném Unreal Engine 2.5, ale výsledný dojem z grafiky mi přišel neslaný nemastný a na dnešní dobu průměrný. Zejména 2D pozadí na horizontu neoplývalo žádnými detaily. Nelíbily se mi časté změny grafických filtrů podle Samova ukrytí. Pokud se hlavní hrdina schová do tmy, obraz se změní na černobílý. Nejen že tak přijdete o mnoho detailů, ale neustálé přepínání barev působí rušivým dojmem. Hned v úvodní sekvenci jsem si také všiml zřetelného škubání (tearingu) obrazu. Originálně působí zpracování herních tipů a zobrazování nových úkolů. Namísto obyčejného textu na obrazovce se texty promítají přímo do prostředí. Plížíte se kanálem a v jeho zatáčce na zdi například uvidíte nápis: "Zachraň vědkyni". Nebo ve výukové části se na zídce objeví: "Tady se schovej". Případně přes celý barák uvidíte promítnutý obří nápis: "Zneškodni EMP bombu". Postoj k tomuto zpracování nechám na vkusu každého čtenáře. Počítám, že si najde mnoho příznivců, ale i odpůrců. další obrázky v galerii Sliby versus realita Závěrem bych si dovolil zkonfrontovat úplně původní sliby o interaktivitě. Hned při ohlášení byla slíbena možnost využívat k boji okolní předměty, což zavánělo téměř herní revolucí. Tři roky stará novinka informovala o takovéto hře: "Středobodem hratelnosti se stane fyzika, díky níž budete často improvizovat a po vzoru Dead Rising používat rozličné předměty poblíž - viz. třeba chopení se obyčejné židle či zablokování dveří posunutím nábytku (což principiálně zvládají i protivníci). Vše má jít dokonce tak daleko, že všechny objekty nacházející se na scéně de facto tvoří váš inventář: ty menší jako zbraň, ty větší třeba k zabarikádování se." V demoverzi po něčem podobném není ani nepatrný náznak. Ve skutečnosti nelze ani přemisťovat mrtvoly. Takže na manipulaci s nábytkem a máchání libovolnými předměty můžeme úplně zapomenout. Pokud jste se na nový Splinter Cell náhodou těšili z těchto důvodů, trošku svá očekávání umírněte. Za jediný interaktivní prvek v demoverzi lze považovat zničitelná světla. Snad plná hra přinese alespoň bezpečnostní kamery a pár dalších blbůstek. Splinter Cell: Conviction tedy dle dema nevypadá na nástupce slavné série. Strach mám hlavně z umělé inteligence a mnoho fanoušků nemusí překousnout úbytek stealth možností. Přesto se zatím jeví jako zábavná hra. Možná i proto, že v současnosti v žánru nemá pořádného soupeře, nepočítáme-li trochu jiný Alpha Protocol. Stáhněte si: Demo z Xbox Live, Trailery, Videa Související články: Dojmy z UbiDays 2007, Novinky, Recenze předešlých dílů Splinter Cell |
Agarwel Idiriz | |
autorovi je 25 let, pracuje v IT odvětví, volný čas tráví hraním her, o nichž pak píše na svém blogu; nejvíce si potrpí na kvalitní příběh a herní svobodu, RPG, budovatelské strategie, případně propracovanější simulátor |