První dojmy z české střílečky Kvark: Pokud toto čtete, dostali jste smrtelnou dávku radiace
Socialistický Half-Life
Nejlepší přídavek do Call of Duty: Warzone 2.0? Nový mód DMZ
Call of Tarkov
Apex Legends na Switchi je jeden z nejhorších portů vůbec
Joy-Cony pryč!
Hyper Scape: Nová battle royale od Ubisoftu bude za tři roky skvělá
„Hyper Scape je moje oblíbená battle royale.“ Adam Homola, 2023
Čtvrtá sezóna Apex Legends: Trojice novinek senzačně oživuje hratelnost
Vývojáři z Respawn Entertainment nedávno oslavili první výročí od vydání Apex Legends a rovnou spustili i novou sezónu, v pořadí už čtvrtou, s názvem Assimilation. Změn není málo, ale místo klasického seznamu všech novinek či re-recenze bych rád vypíchnul tři největší novinky, které do špičkového battle royale přidávají zase trochu šťávy.
Doom Eternal je brutálnější, rychlejší a… skákačka?
Doom je legenda. Střílečková série společnosti id Software pomalu, ale jistě směřuje ke třetímu křížku, což její tvůrce staví do nezáviděníhodné pozice. Jak se vyrovnat s dospíváním herního průmyslu a samotných hráčů, kteří v mezičase kromě nařachané akce začali vyžadovat i takové nesmysly jako příběh? Tseh, kdo se vůbec ptá? Démoničtí hnusáci v Doom Eternal obsazují naši domovskou planetu, a to si jako necháte líbit?!
Dojmy: The Outer Worlds byly vlažnou ochutnávkou vesmírného westernu
Jsem jednoduchý hoch. Vidím RPG, které není 357 621. variací na fantasy, dávám lajk. Dvojnásob, když je pod ním podepsané studio s rozkymácenou, ale vesměs pozitivní křivkou kvality. V případě Obsidian Entertainment rád mhouřím oči před nedodělky, protože bývají součástí výjimečného kompletu – například nedoceněného Alpha Protocol. Na prezentaci jejich nového opusu The Outer Worlds jsem ale oči vyloženě přivíral. A slastí to nebylo.
Call of Duty: Black Ops 4 – dojmy z hraní bety
Rok se nám s rokem sešel, a jak už se stalo zvykem, i tentokráte dostali hráči možnost si nové Call of Duty vyzkoušet s lehkým předstihem prostřednictvím uzavřené bety, která dala hráčům okusit základů klasického multiplayeru. A postarala se o pár překvapení.
Rage 2 je střílečka se srdcem DOOMa – dojmy z hraní na E3
Oznámení pokračování Rage 2 asi nikdo nečekal a určitě ho ne každý vyžadoval. Ne, že by první Rage byla špatná hra. Naopak, měla své kvality a měla jich mnoho, přesto se nedokázala zapsat do dějin způsobem, jakým se to podařilo ostatním kouskům studia id Software. Ale to by dvojka mohla celkem snadno změnit. Id Software reinkarnací DOOMa dokázali, že na to stále mají, a právě jeho stopa je v Rage 2 hodně patrná.
Project 1v1 je dost intenzivní střílečka – dojmy z hraní na E3
Asi budu mluvit za většinu, když řeknu, že od nich chceme hlavně třetí Borderlands. Ale ne. Gearbox nevyužil ani letošní E3 k oznámení nástupce povedené střílečky a kroutíme tak už šestý rok v nevědomosti. Tolik času uplynulo od Borderlands 2. Neznamená to však, že by si nohy vývojářů hověly na kancelářských stolech. Stojí ne moc pevně na zemi, zatímco šikovné prsty datlují do klávesnice jednu verzi kódu za druhou. Výsledný program má prozatímní název Project 1v1.
Far Cry 5 – dojmy z hraní
Pst! Nic neříkejte. O co, že uhodnu první otázku, která vás napadne poté, co zjistíte, že jsem si na pár hodin vyzkoušel Far Cry 5. Je to: „Nutili tě vylézt na nějakou věž?“ A já si povzdechnu a odpovím: ano, nutili. Ale jen na jednu, a navíc mi dotyčná postava s téměř viditelným pomrknutím na obrazovku sdělila, že to je výjimečná událost. A o chvíli později jsem horečně prchal před pickupem s těžkým kulometem a medvědem grizzly, což je víc než dostatečná satisfakce za půlminutu žebříkové ekvilibristiky.
Genesis Alpha One připomíná Star Trek říznutý Vetřelcem
Genesis Alpha One od německého studia Radiation Blue je unikátní mix několika sci-fi žánrů, který stojí na procedurálním generování vesmíru, ovšem velmi specifickým způsobem. Bohužel, jak je tahle hra zajímavá, tak je těžké ji nějak jasně popsat. Většinou člověk skončí u nesouvislého pokřikování: „A můžeš tam stavět loď, posílat harvestery na planety, klonovat nové druhy, bojovat a stavět a…“ Ale třeba se mi to tentokrát povede.
Beta Destiny 2 ukázala, že jde v prvé řadě o jedničku v novém kabátě
Ať už patříte mezi fandy Destiny, nebo vás naopak nechává tato hra chladnými, jedno musíte Bungie nechat. Podařilo se jim vytvořit povedený kult se strhujícím světem, který možná nefungoval úplně bez chyb, ale i to stačilo na kasovní úspěch a tříletou jízdu konzolovými vodami. Po zahrání bety Destiny 2 se mi ale tak trošku chce říci – bohužel. Dosavadní úspěch totiž Bungie utvrdil v tom, že všechno dělají správně a beta dvojky napověděla, že čtvrtý rok značky Destiny bude velmi podobný třem předchozím, akorát s číslovkou 2 namísto dalšího datadisku. Samozřejmě to nemusí být nutně špatně, ale beta kvůli tomu rozhodně hráče ze židlí nezvedla.
Dojmy z hraní - začátek Wolfenstein II obstojí i jako simulátor vozíčkáře
Na nezaujatého a hrami nepolíbeného pozorovatele musela celá scéna působit až bizarně. Před stánkem v podobě stylizovaného baru z 60. let stojí fronta čítající více než sto lidí. Už nyní je jasné, že se na všechny nedostane, přesto počet lidí neustále narůstá. Zřejmě v naději, že některé slabší kusy vepředu odpadnou. Všichni ti lidé budou čekat mnoho hodin na to, aby si mohli zahrát první misi hry, ve které hlavní hrdina střílí nacisty a jezdí přitom na invalidním vozíku. A většina z nich pak odejde ze stánku s blaženým výrazem na tváři – dostali totiž přesně to, co chtěli.
E3 2017: Far Cry 5 nabízí chytrého psa – parťáka a dobře se hraje
Teoreticky by to nemělo fungovat. Vyměnit pacifické ostrovy a himalájskou exotiku za venkovské prostředí v Montaně. Kde je tradiční lákadlo Far Cry her, které spočívá v netradičním zasazení? Dvacetiminutové E3 demo Far Cry 5 ovšem ukázalo, že americká divočina je atraktivní prostředí, kde je rozhodně co dělat, ale hlavně, že samotná hra je zábavná. Sice se ani tentokrát nevyhneme psychopatickému vůdci nepřátel, v tomto případě kazateli Josephu Seedovi, ale jeho fanatický separatistický kult působí uvěřitelněji a reálněji, než tomu bylo v případě šílených vůdců z předchozích dvou her.
E3 2017: Call of Duty WWII připomíná v nejlepších okamžicích Zachraňte vojína Ryana
Série Call of Duty se chystá k velkému návratu. Sledgehammer Games totiž s CoD: WWII zamíří do druhé světové války, a její tvůrci slibují spoustu změn. Za zavřenými dveřmi jsem měl možnost prohlédnout si zhruba desetiminutovou ukázku z kampaňové mise, a pak jsem odehrál tři zápasy ve třech různých módech v multiplayeru. Už teď si dovolím říct, že Call of Duty: WWII bude slavit úspěch se změnou bojiště, ale zároveň se nezbaví vlastností, kvůli kterým si sérii tolik hráčů oblíbilo.
Dojmy z hraní: Destiny 2 pobaví staré i nové Guardiany
V daleké budoucnosti dorazil k lidstvu tajemný Traveler, který dovolil lidstvu prozkoumávat daleký vesmír. Traveler, posel světla a naděje, byl pronásledován Temnotou, která si ho ke konci našla a téměř ho zneškodnila. Na jediné, co se zmohl, bylo vyrobit hromadu malých robotů, kteří doprovázejí Guardiany, a mají na starosti obranu posledního města na Zemi po velkém konfliktu. Zároveň jsou poslední nadějí, jak postavit lidstvo zpět na nohy. Vítejte v Destiny 2.
Dojmy z hraní: Prey má všechno - plánování, utíkání, skrývání i hektické přestřelky
Plížil jsem se rozbořenou chodbou vesmírné stanice Talos-1 a tajil dech. Oči mi co chvíli sjely k velkému francouzskému klíči, který jsem používal jako nouzovou zbraň na blízko. V inventáři mi sice ležela pistolka a zbraň, co střílí lepidlo, ale náboje? Veškeré žádné. A v tu chvíli jsem to spatřil. Na jednom ze stolků byly vedle sebe položené dva nevinně vypadající hrníčky na kafe. V duchu jsem bojechtivě zařval, vrhnul se na hrnky a začal do nich bušit jako šílenec v očekávání, že jeden z nich se co nevidět promění v mimozemšťana. Nestalo se. Jedinou obětí celé situace bylo pár kusů porcelánu.
Destiny slaví Vánoce novým obsahem
V závěru recenze na Rise of Iron jsem si posteskl, že po roce obsahového půstu nebudu mít pro letošek žádné naděje v očekávání, že na první Destiny už se v Bungie zapomnělo. Opak je ale pravdou. Vývojáři překvapivě dostáli svým slibům. Vedle obsahových dodatků k poslednímu rozšíření či raidu přišli s oslavou Halloweenu, vydařeným vánočním Dawningem a vrací SRL i nějaké ty nové a staré zbraně a další drobnosti. Navzdory očekávání tak pořád má smysl se do hry vracet jak pro absolutní veterány, tak i pro hráče, kteří Rise of Iron odložili hned po kratičké kampani. Destiny tedy žije - stále se toho v tomto světě dá hodně zažít.
