Recenze

Darksiders Genesis – recenze

Studiu Airship Syndicate se nejprve podařilo úspěšně adaptovat komiksovou sérii Battle Chasers a hned se svým druhým projektem se nachomýtlo k mnohými milované sérii Darksiders. Nevydalo se ale cestou klasického čtvrtého dílu a nevystoupilo tedy ze své komfortní zóny. Zůstalo u žánru akčního RPG, kam se žádný Darksider předtím nevydal. Panovaly obavy i velká očekávání, ale odbočka Darksiders Genesis je nakonec velice příjemným překvapením, které nedělá své značce žádnou ostudu. Právě naopak – spíš zastiňuje loňské Darksiders 3.

Genesis Alpha One – recenze

Do rukou dostanete kosmickou loď, kterou si od základů vybudujete. Pak se budete muset postarat o přežití lidstva tím, že začnete navštěvovat cizí planety, těžit suroviny a bojovat s mimozemskými civilizacemi. Alespoň tak tedy zní sliby vývojářů z Radiation Blue, kterým se však ze zajímavé premisy nepovedlo v Genesis Alpha One vydolovat dobrou hru.

Outcast: Second Contact - recenze

Plnoletost je krásná. Můžete dělat beztrestně tolik věcí, ale zároveň jsou na vás kladeny mnohem vyšší nároky. Přitom je osmnáct let, tedy alespoň v herní branži, dostatečně dlouhý časový horizont na to, aby se na vás zdárně zapomnělo a byli jste přehlušeni mnohem slavnějšími kamarády a sourozenci. Podobný osud do jisté míry potkal i Outcast. Jelikož ale doba přeje remakům starých her, došlo i na něj v Second Contact.

Genesis Rising - recenze & video

Real-time strategie vám umožní vydat se do samotného srdce galaxie na palubě vesmírné lodi upravené genovým inženýrstvím. Originální pojetí, pěkná grafika a líbivá hudba – stačí tahle kombinace k úspěchu?

Jurassic Park: Project Genesis - recenze

Jurrasic Park: Operation Genesis podle filmu Stevena Spielberga se dá zařadit do škatulky tycoonů, ale sází spíše na výzkum prehistorických zvířat, menší komplikovanost a trochu nezvyklé akční prvky.

Second Sight - recenze

Probuzení se v blázinci předznamenává měsíce nudných sezení a hodiny procivěné do stropu. Ale když do vás zřízenec nevpraví dostatečnou dávku sedativ, může jít o začátek vzrušujícího dobrodružství s psychickými silami.

A Game of Thrones: Genesis - recenze

Jste fanoušky G.R.R. Martina či spíše jeho ságy Píseň ledu a ohně? Chtěli byste s Nymerií dobývat Dorne, létat s draky Aegona Dobyvatele a udělat z Harrenhalu hroudu očouzené architektury? V tom případě vám A Game of Thrones: Genesis tohle všechno umožní, bohužel ve stylu natolik neatraktivním a herně mizerném, že to nestojí ani za váš čas, ani peníze. Pokud tedy nejste opravdoví hardcore fanoušci RTS her, kteří musí zkusit vše. Genesis se sice moc snaží o nějakou inovaci, ale nevychází to. O to víc její selhání bolí. Zajímavé nápady tu prostě umírají na otřesné designérské chyby.

inFamous: Second Son - recenze

Úspěšné série jsou základní ingrediencí každé konzolové generace. Čtvrtý Playstation těch opravdu exkluzivních zatím nabízel poskrovnu, ale s příchodem inFamous: Scond Son se to mění.

Trials 2 Second Edition - recenze

Trialový jezdec často balancuje na hranici držkopádu, ale když se mu kaskadérské skoky na motorce povedou, je to parádní podívaná. A právě o tom je tato moderní variace na Elastomanii.

Trauma Center: Second Opinion - recenze

Vystresovanou atmosféru chirurgických sálů, nabroušených skalpelů, savek, šití a božské vůně dezinfekce vnese do vašich pokojů Wii hra o operování pacientů jako v seriálu Nemocnice na kraji města.

Serious Sam: Second Encounter - recenze

Železný chlapík s ocelovými pažemi a syrově suchým smyslem pro dřevorubecký humor - Serious Sam, se vrací, aby ukázal, že dokáže zlikvidovat ještě více odporné mimozemské havěti, než v prvním dílu.

Game of Thrones (RPG) - recenze

Po nepovedené strategii Game of Thrones: Genesis se studio Cyanide snaží známou značku provařit v RPG žánru a bohužel opět prokazuje svou (ne)schopnost se s tématem nějak slušně vypořádat. Upřímně nechápu, kde Francouzi vzali licenci na Game of Thrones. Seriál tuhle povedenou ságu katapultoval mezi nejcennější artefakty současné mediální zábavy, takže byste čekali, že se o herní adaptace poperou větší, známější a hlavně šikovnější studia. Z nějakého důvodu se tak nestalo, čili jsme odkázání na Cyanide a jejich metodu „sekám to jak Baťa cvičky, ono se to vyplatí“.

Jurassic World Evolution - recenze

Od vydání budovatelské strategie Jurassic Park: Operation Genesis sice neuplynulo 65 miliónů let, ale minimálně na mě to tak už pomalu začalo působit. Vždyť dinosauři jsou pořád cool a od prvního Jurského parku (1993 – připadáte si staří?) přežili všechny módní vlny. Takže když Frontier Developments, známí díky výborné Planet Coaster, oznámili Jurassic World Evolution, moje srdce poskočilo radostí. Na následujících řádcích bych ale rád vysvětlil, proč mi radostně neskákalo moc dlouho.

inFamous: First Light - recenze

Abigail „Fetch“ Walker, citlivá rebelka s pohnutou minulostí, nejde pro ránu daleko. Zvlášť když je v sázce život jejího bratra. Brent s ní kdysi dávno utekl z domu, když jí vlastní rodiče práskli DUP - těm, co pomáhají a chrání, ale nějak jim to neladí k úsměvu. Abigail zkrátka není radno naštvat, a právě proto se za ní tak skvěle hraje. Hlavní hrdinka samostatného DLC First Light pro inFamous: Second Son je podstatně zajímavější než Delsin, ostatně na sebe strhávala pozornost již v původní hře. Proto není divu, že po ní autoři sáhli a naservírovali hráčům parádní doplněk, který by rozhodně neměl chybět všem příznivcům superhrdinského běsnění.

Wargame: European Escalation - recenze

Wargame: European Escalation mě při prvním spuštění lehce vyděsila logem Focus Interactive, vydavatele, který přinesl „skvost“ jménem Game of Thrones: Genesis. Obavy však rozehnala matná vzpomínka na loňský Gamescom, kde jsem se potkal přímo s vývojáři hry. A těmi nejsou žádní nýmandi, nýbrž ostřílení Francouzi z Eugen Systems, tedy studia, jež na sebe upozornilo třeba povedeným titulem Act of War a ještě o něco lepším R.U.S.E. Odložil jsem tedy nejhorší obavy a pustil se do RTS z období Studené války, odehrávající se ve fiktivním konfliktu mezi silami NATO (Západní Německo, Francouzi, Britové a Američané) a Varšavskou smlouvou (Východní Němci, Sověti, Čechoslováci a Poláci).

Eador: Masters of the Broken World - recenze

Eador: Masters of the Broken World je něco jako dort, který si v jedné z klasických českých pohádek od Josefa Čapka vařili pejsek s kočičkou. Na rozdíl od cukrářského výrobku z pohádky je však Eador produkt chutný. Pokud ho tedy budou hrát ostřílení stratégové, kteří mu prominou několik technických chyb a dost neintuitivní uživatelské rozhraní.

Pier Solar and the Great Architects - recenze

Co si budeme povídat, herním světem právě hýbe retro. Podívejte se, jak vzkvétá GOG a spočítejte si, kolik remasterovaných edicí klasických her ročně vychází. Jen málokdy ale v nabídce zahlédneme remaster hry z konzole Sega Mega Drive (Genesis), jakkoli nevyšla během zlaté éry, ale až v roce 2010. Za to šlo o největší 16-bitové JRPG, které se kvůli nevídanému rozsahu prodávalo na speciální 64 MB kartridží. Pier Solar ale nevynikala pouze rozsahem, nýbrž i kvalitou, kterou HD verze jenom podtrhuje.

Ridge Racer Unbounded - recenze

Ridge Racer před sedmnácti lety asistoval u launche konzole PlayStation, která lidi donutila vyklidit arkádové kluby a pěstovat důlek v domácím gauči. S přibývajícími díly se však stárnoucí závodní značka ocitla mimo hlavní zájem Sony a za reprezentativní titul PlayStationu bylo zvoleno Gran Turismo. Ridge Racer se tak přesunul hlavně na handheldy a na konzolích postupně ztratil ekonomickou sílu i popularitu. A budoucnost mu dala na výběr: buď facelift, nebo zánik.

Serious Sam 3: BFE - recenze

Ani jeden historický pramen se nezmiňuje o tom, že by staroegyptští bohové nosili na očích oranžové zrcadlovky kradené ze šaten jezdců na BMX kolech. Chorvatské studio Croteam si proto takové zjevení muselo vymyslet. Pravda, jejich bůh si ještě nevybudoval velkou tradici, vždyť je věřícími uctíván teprve deset let. Na druhou stranu už jich jsou ale miliony a o tom si takový Anubis, klimbající tisíce let nad hrobkami králů, může nechat opravdu jenom zdát. Croteam vyrobil boha moderního. Je to Serious Sam, bůh lakonicky štěkajícího kulometu. Nesesílá na kacíře hromy, blesky a neplodnost. Trestá je minigunem.

Psi-Ops: Mindgate Conspiracy - recenze

Abyste dokázali silou myšlenky ovládat osoby nebo předměty, nemusíte zrovna projít tréninkem rytířů Jedi. Stačí vykopat na Měsíci šutr, přidat pár let výzkumu a několik správným směrem vedených vpichů.

Ridge Racer Driftopia - recenze

Driftopia během vývoje nepatřila mezi projekty, který by lidem nedal spát. Nevábila ani média. Nejspíš proto, že jí předcházel šedivý Unbounded. Díl, co upustil od ztřeštěnosti série a zajel do garáže s nevýraznými mainstreamovými arkádami. V ničem nevynikal a nic zajímavého nepřinesl. Čekalo se, že ho nebude problém překonat. A kde není výzva, tam se nepovzbuzuje.

Trauma Center: New Blood - recenze

Pozval jsem domů kamaráda, hráli jsme si na doktory a okolí pak zpoza dveří slyšelo: Píchej ji, píchej ji!“, „Já ji přežíznu!“ či „Nalej na ni gel!" Abych to vysvětlil...

Gore: Ultimate Soldier - recenze

Už Daikatana předvedla, že hry s extrémně dlouhou dobou vývoje to nemají v konkurenci technologicky vyspělých trháků snadné a first-person střílečka Gore: Ultimate Soldier je toho dalším důkazem.

Serious Sam 2 - mega-recenze

Když sečtete mrtvoly, které po vás zbyly ve všech hrách za posledních 5 let, vyjde vám číslo, které se jen zlehka blíží počtu nepřátel v jediném levelu trochu přiblblého a ulítlého Serious Sama druhého. Verdikt pouze na Tiscali!

Need for Speed: Most Wanted - recenze

Jejda, to už je zase podzim? Mohli bychom Needům zas a znovu počítat letokruhy, ohlížet se přes rameno a mudrovat nad tím, že poslední The Run a staronový Most Wanted mají asi tolik společného, co má Veyron s Trabantem. Ale proč se vzájemně zdržovat. Rovnou přeskočíme hodnocení exteriéru a interiéru a nastartujeme. Hmm, nezní to špatně. Dokonce to zní povědomě. Hádanka: Je to závodní arkáda, ale NfS to není. Co to je?

13 Sentinels: Aegis Rim – recenze

Strhující sci-fi, těžko zapomenutelný zážitek

Red Faction: Armageddon - recenze

Víte, že dnes je lukrativnější domy bourat nežli stavět? Důkazy nám o tom dennodenně dává městská samospráva, když dohazuje spřáteleným demoličním firmám, nebo rovnou městským technickým službám, předražené zakázky. Tak třeba čtyřdenní demolice třech slepených malých domků z počátku dvacátého století stojí v malém okresním městě čtyři miliony korun. A to se ještě starosta chlubí, že cenu usmlouval z původních deseti. A když se ho zeptáte, kolik by stálo zbourat starou školu na náměstí, bez okolků vyplácne kulatou sumu čtyřiceti milionů. To je byznys.

Deadly Dozen: Pacific Theater - recenze

Jak název napovídá, druhý díl taktické akce Deadly Dozen vás tentokrát zavede do Tichomoří, kde budete bojovat proti Japoncům a přesvědčíte se, že i nízkorozpočtová hra může být poměrně kvalitní.

Román You od scénáristy Looking Glass je dárkem pro pamětníky

Co je spartánky pojmenovaná kniha You? Jde o počin Austina Grossmana, tedy pána z éry Looking Glass Studios, a scénáristy i designéra titulů jako Ultima Underworld II, System Shock, Trespasser, Deus Ex, Epic Mickey či Dishonored. Konečně nadešel čas na delší recenzi (z anglické verze) tohoto literárního díla, které se nepřímo pyšní ambicí být ultimátním románem o hraní her. A když kniha jako tato začíná citátem od Shakespeara, je zaděláno na paralely i skutečně existenciální rozebrání kouzla interaktivní zábavy. Jak však praví stará moudrost, není všechno zlato, co se třpytí.