Trauma Center: New Blood - recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

Trauma Center: New Blood - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

5. 5. 2009 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Pozval jsem domů kamaráda, hráli jsme si na doktory a okolí pak zpoza dveří slyšelo: Píchej ji, píchej ji!“, „Já ji přežíznu!“ či „Nalej na ni gel!" Abych to vysvětlil...


Autor: Pavel Oreški
Publikováno: 5.května 2009
Verze hry: anglická/prodávaná/Wii
Doba recenzování: pár týdnů

Jste hypochondr a navíc se bojíte chodit k lékaři? Není nic lepšího, než si vyříznout své nádory sám!

Obrázek zdroj: tisková zpráva Před více než rokem jsem recenzoval velmi originální a chytlavou simulaci chirurga – Trauma Center: Second Opinion. Tehdy jsem zmínil i doktora Sovu z Nemocnice na kraji města. A stejně jako se na televizní obrazovky vrátil seriál s podtitulem Nové osudy, tak se vrátila i hra s podobným přízviskem: Nová krev. Opět se vžíváte do rolí dvou doktorů, kterým život pod nohy hází jeden klacek za druhým. Začínají v malé provinční nemocnici na Aljašce, aby se posléze dostali až do lékařského Edenu. Tím je nemocnice organizace Cadeus, která se věnuje zkoumání a léčbě nově objevených nemocí. Zprvu léčíte oběti automobilových nehod a později se musíte vypořádat s různými formami záhadné nemoci – Stigma.

Příběh je vám opět prezentován dlouhými a maximálně zjednodušenými animacemi, v nichž se na statickém pozadí objevují statičké postavy lékařů vedoucích spolu dlouhé rozhovory. Nicméně oproti minulému dílu jsou všechny dialogy namluveny. I když jsem za absenci dabingu Trauma Center dříve káral, žádného velkého zlepšení jsem se nedočkal. Namluvení je sice profesionální, dokonce mi jeden lékař připomínal otce Alyx z Half-life 2, ale hlavní nedostatek v podání příběhu zůstal. Nekonečné dialogy jsou opět o ničem a daly by se zkrátit nejméně na čtvrtinu. Takže ve finále si budete dlouhé texty stejně číst a dabing nevnímat.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva


 Opáčko
Herní mechanismy se rovněž nezměnily. Na joysticku jsou namapované jednotlivé lékařské nástroje, které vybíráte pohybem páčky do jednoho z osmi směrů. Znovu jsou k dispozici stejné nástroje a ani chirurgické postupy se vůbec nezměnily. Přibylo sice pár novinek, třeba přímá masáž srdce, ale spíše mám pocit, že je to jen, aby se neřeklo. Vydezinfikujete místo řezu, vezmete skalpel, rozevřete pacienta, pinzetou vytaháte cizí předměty z tkání, laserem zničíte ledvinové kameny, odsajete krev, zrengenujete orgány, vyměníte podpůrné přístroje, zašijete jehlou a překryjete obvazem.

A stejně jako minule, i tentokrát hraje hlavní roli ovládání. Plynulý a přesný pohyb skalpelu, prováděný mířením Wii-mote na obrazovku, je pro pacienta v kritickém stavu stejně důležitý, jako bleskové rozhodování o dalších krocích operace. Zašít nejdříve rány ve svalech nebo vypreparovat nádory? Vytáhnout se srdce zlomená žebra nebo povzbudit pacientovo zdraví léčivou injekcí. Tato dilemata musíte řešit ve zlomcích sekund a spolu s intuitivním ovládáním jde o základní kameny téhle hry.

 Konečně novinka
Máte-li zkušenosti s minulým dílem, dáte mi zapravdu, že jde o téměř identickou hru. Ano, nový příběh, trošičku jiná grafika a hudba, ale když si pustíte video z předchozího a aktuálního dílu, těžko poznáte, který je který. Tedy pokud trailer nebude prezentovat multiplayer. Minule jsem si stěžoval, že nelze pacienty zachraňovat ve dvou a přesně to nám autoři tentokrát umožnili. I když je Trauma Center návykový a udrží vás přikovanéhé k židli i samotného, ve dvou je to něco úplně jiného.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Kamaráda jsem si pozval domů se slovy: „Přijď, budeme si hrát na doktory!“. Koukal na mě nedůvěřivě, tak jsem mu musel situaci osvětlit. Po dvou výukových úrovních jsme se konečně vrhli na skutečné pacienty. Prvního s přeráženýma nohama jsme dali do kupy po pár minutách, následovaly další a další zákroky a úroveň hluku v pokoji se zvyšovala. Najednou se rozlétly dveře a do pokoje vlétla přítelkyně. Nechápavě jsme se dívali na její vyděšený obličej.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Až po chvíli mi došlo, že ji po příchodu domů asi rozhodily věty ozývající se zpoza dvěří: „Píchej ji, píchej ji!“, „Já ji přežíznu!“, „Teď to vyndej“, „Střel to do ní“ nebo „Nalej na ni gel!“. Abych to osvětlil - právě jsme prováděli velmi náročný zákrok – výměnu kardiostimulátoru. Desetiletá holčce neustále klesal tep a proto jsem kolegovi radil, aby ji píchnul povzbuzující injekci. Pak jsem potřeboval, aby na ni nalil dezinfekční gel a já ji mohl rozříznout hrudník skalpelem. Když jsme jí otevřeli, bylo nutné vyndat starý kardiostimulátor a během toho ji neustále nastřelovat povzbuzujícími injekcemi. Jak je vidno, ve dvou je Trauma Center ještě lepší a když se na to s odstupem několika dní dívám, jsem docela rád, že na nás sousedi neposlali policii.

 Technická stránka
Co se audiovizuálního ztvárnění týče, opět žádná změna. Stejná grafika, podobná hudba. Grafika sice sloužila dobře už dříve, ale alespoň nějakých vylepšení jsme se dočkat mohli. Tedy vlastně ano, konečně je podporován formát 16:9. A ano, jsou namluveny dialogy. Za vylepšení se dá považovat i možnost nahrávat na internet bodové hodnocení svých operací a poměřovat se s dalšími hráči. Přiznám se, že jsem to zatím neudělal. Důvod je jednoduchý. Trauma Center: New Blood je tak obtížná hra, že jsem do této chvíle ještě nezvládl jedinou operaci na lepší než C Rank. Což je ten nejnižší.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Obtížnost, oproti již dříve přehnané, ještě stoupla, což dost dobře nechápu. Na druhou stranu jsem zatím jako dříve nezakysl na několik dní u jediné operace. Co také dost dobře nechápu, je fakt, že každý zákrok lze provádět za jednoho z dvou hlavních hrdinů. Není mezi nimi totiž vůbec žádný rozdíl, tedy do doby, než použijí své fatální kombo – Healing Touch. U mužského chirurga se tím zastaví čas, u něžného pohlaví pacientovi neklesá puls. Problém je, že Healing Touch je jedinou změnou. A protože lze spoustu operaci zvládnout bez něj, nevím, co by mě mělo motivovat k hraní každé úrovně dvakrát, pokaždé s „jinou“ postavou.

 Závěr
Obrázek zdroj: tisková zpráva Ohodnotit tuhle hru je velmi těžké. Je sice pravda, že autoři vychytali skoro všechny mouchy, na něž jsem upozorňoval u prvního dílu, nicméně to je to jediné, co udělali. Jestliže byste postavili před dvě televize svoje rodiče, řekli by vám, že jde o stejnou hru. A v podstatě by měli pravdu. Jak tedy hodnotit titul, který vypadá i se hraje stejně jako jeho starší bráška. Navíc, když je prodáván za plnou cenu (1299 Kč). Na PC by k přidání podpory dvou hráčů stačil menší patch, na Wii si za to holt musíte zaplatit. Na druhou stranu se budete bavit doslova královsky, zejména ve dvou lidech.

Související články: Trauma Center Second Opinion recenze

Pavel Oreški
autorovi je přes 25 let, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem


 
 

Pavel Oreški
Smarty.cz

Verdikt:

Vynikající hra, nicméně téměř identická s rok starým předchůdcem. Jestliže Vás minulý díl chytl, bude vás bavit i New Blood. Jestli jste Trauma Center nikdy nehráli, neuděláte chybu, když si ho pořídíte. Ale dejte si pozor na vysokou obtížnost! No a jestli nemáte nikoho, s kým byste New Blood hráli, klidně si pořiďte původní hru za pár korun z bazaru.

Nejnovější články