Autor: Michigan Publikováno: 3.února 2008 | Verze hry: finální/anglická/PC Doba recenzování: 1 týden |
![]() ![]() ![]() Na začátku dlouhé výpravy vás uvítá celkem zdařilý tutoriál, který vysvětlí vše potřebné. I přesto ale některé složitější věci pochopíte až později během kampaně. K dispozici je přibližně 20 plnohodnotných misí (když nepočítám ty, co slouží jen k posunutí děje) a zatímco některé jdou dokončit za chvilku, jiné je nutné nesčetněkrát opakovat. Jako velmi frustrující se tu projevuje nepřítomnost tlačítka save, takže v případě chyby musíte hrát celou misi znovu. A to třeba na popáté už rozhodně není zábava. Bohužel to většinou funguje metodou pokus-omyl, takže teprve po několika neúspěších víte, co a jak dělat a čeho se vyvarovat. Na pohodě nepřidá ani nemožnost nastavit obtížnost, která je, zvláště v druhé polovině hry, až neskutečně přemrštěná. Navíc tu chybí možnost na zrychlení času, takže si některé mise plné zdlouhavých přeletů budete muset protrpět se vším všudy znovu a znovu. Úkoly jsou naštěstí různorodé, což výše zmíněný nedostatek částečně vyvažuje. Budete zachraňovat prototyp nové lodi, posouvat a bránit obrovský oltář, v zádech budete mít elektrickou bouři a překvapí i mise, kterou je potřeba plnit jen s jednou vybranou lodí. Většina se přesto drží tradičního konceptu, kdy budete těžit suroviny, bránit svou bázi a útočit na nepřítele. Na některá místa se dokonce dá po jejich absolvování vracet, čímž lze získat více surovin a vybavení. Samotný závěrečný souboj je pojatý velmi originálně a má tři různé podoby - záleží jen na vás, jaký si ho uděláte. Po jeho dokončení se zpřístupní dalších několik bonusových map, v nichž si můžete vyzkoušet pohled na celou kampaň z druhé strany. Je to nepochybně příjemné zpestření. ![]() ![]() ![]() Nevelká flotila Základním platidlem a surovinou, kterou budete jako jedinou shromažďovat, je nepostradatelná krev. Jejím přečerpáváním z nepřátelských lodí se vaše jednotky léčí. Těch je k dispozici několik druhů, od nejmenších Rezervoárů, plnících funkci sběrače a léčitele, přes tři různě velké bojové lodě (Havoc, Persecutor a Battleship) až po obrovskou mateřskou loď produkující jednotky, jíž je nutno střežit jako oko v hlavě, neboť její ztráta znamená prohru v misi. Zvláštní zmínku zaslouží i genetická laboratoř, jenž umožňuje reprodukovat získané geny a také funguje jako rafinérie krve. A to je bohužel kompletní výčet, protože ve hře je všehovšudy jen šest druhů jednotek. Vlastně sedm, počítám-li i vaší vesmírnou bázi, ta ale slouží hlavně jako zdroj surovin. Výběr to není moc veliký, ale když uvážím, že každé plavidlo lze kdykoliv vybavit jinými geny, není to tak hrozné. I ta nejmenší loď zabere ve flotile nějaké místo a stejně jako v jiných hrách, je i tady strop maximálního počtu jednotek. Je však nešťastně nastaven dost nízko a v praxi to znamená, že budete po téměř celou dobu hraní operovat s přibližně deseti plavidly. Může se to zdát málo, ale v multiplayeru jsem se přesvědčil, že čím víc lodí, tím větší chaos, takže je to možná jen dobře. Už tak totiž v boji většinou nestíháte doléčovat své stávající lodě a stavět nové se ve víru bitvy příliš nevyplácí. Tím spíš, že jsou po vyrobení pouhými polotovary a teprve přiřazení genů z nich udělá plnohodnotnou jednotku. Užitečné geny Pojďme si teď říct, jak ono „genové inženýrství“ vlastně funguje. Základem principem, jež se nese celou hrou, je schopnost vylepšovat svá plavidla prostřednictvím genů. Ty se získávají z vraků zničených lodí. S pomocí jednoho můžete zabírat základny, jiný umožňuje zmrazit vybranou nepřátelskou loď, další vám přidá nové zbraně a najde se i takový, co vylepší rychlost letu. Na výběr jich je jednoduše spousta. Všechny plavidla mají v závislosti na své velikosti několik volných slotů, do nichž je lze umísťovat. Čím víc je jich zaplněných, tím větší je maximální počet životů dané jednotky. ![]() ![]() ![]() Grafika hry není rozhodně špatná, lodě jsou propracované do nejmenších detailů a všechny ty odlesky, výbuchy a další efekty hodně přidávají na atmosféře. Snad jen textury by při maximálním zoomu mohly být na dnešní dobu detailnější. Zásadní věc se týká prostředí, v němž se budete pohybovat – přestože je engine plně 3D, samotná akce probíhá jen ve dvou rozměrech, pohyb nahoru a dolů tu prostě není. Možná byl udělán ústupek hratelnosti, těžko říct. Postavy, co se objevují v cutscénách jsou vymodelované pěkně, ale kvůli špatnému nasvícení působí poněkud umělohmotným dojmem. Co se týče hudby, nemohu si stěžovat, neboť víc než dobře doplňuje dění na obrazovce. Ať už jde o lítou vřavu nebo poklidné bloumání nekonečným vesmírem, vždycky hraje ta správná melodie. Totéž by se v podstatě dalo říct i o efektech, byť mi občas zvuk začal zničehonic lehce praskat uprostřed mise. Dialogy jsou namluvené standardně dobře, ale co ale bije do očí je nepřítomný lipsync, takže postavy v cutscénách otevírají a zavírají pusu, jak je napadne. Sice se na to dá zvyknout, ale není to prostě ono. ![]() ![]() ![]() Nepříjemné nedoladěnosti Jak je z předchozích řádků patrné, ne vše se povedlo tak jak má a spousta věcí ve hře by potřebovala doladit. Třeba mapa je naprosto nepřehledná a nevýrazná a těžko se dá podle ní orientovat. V průběhu hraní je rovněž nemožné cokoliv nastavit, tyto volby jsou přístupné pouze z menu a i tak jsou dost chudé. Ani umělá inteligence nepřátel není žádná výhra, všechno je maximálně naskriptované a nejenže protivník většinou sám nezaútočí, ale ani nereaguje, pokud na něj střílíte z dostatečné dálky (o nějakém hledání chyb ve vaší obraně ani nemůže být řeč). ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Jen pro někoho? Vyřknout nad hrou konečný ortel není jednoduché. Předchozí řádky naznačují, že určitý potenciál tu bezesporu byl, škoda jen, že zůstal nevyužit. Tam, kde měl například Homeworld skvělý příběh a intuitivní ovládání, tam má Genesis Rising bohužel velké mezery. Je tu spousta zajímavých prvků, ale dolů je táhne hromada drobností a nedotažeností. A ty jen tak přehlížet nelze. Pokud zrovna nemáte co hrát a jste-li alespoň trochu fanoušci žánru, mohlo by vás Genesis Rising na nějaký čas zabavit. zdroj: Archiv TISCALI 10-minutové gameplay video Stáhněte si: Demo, Trailery... Související články: Dojmy z bety, Novinky... |
Michigan | |
autorovi je 26 let, věnuje se překládání a hry hraje už více jak 12 let; žádný žánr mu není cizí, ale nejraději má ty s dobrým příběhem či pohlcující atmosférou; ve volném čase s oblibou sáhne po fantasy knížce či zajímavém filmu |