Genesis Rising - recenze & video
6/10
zdroj: tisková zpráva

Genesis Rising - recenze & video

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

3. 2. 2008 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Real-time strategie vám umožní vydat se do samotného srdce galaxie na palubě vesmírné lodi upravené genovým inženýrstvím. Originální pojetí, pěkná grafika a líbivá hudba – stačí tahle kombinace k úspěchu?

Autor: Michigan
Publikováno: 3.února 2008
Verze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: 1 týden


Vesmírné real-time strategie se nerodí každý den, a proto si každý přírůstek tohoto žánru zaslouží alespoň malou pozornost. Genesis Rising je debutem nového srbského studia Metamorf a k našemu překvapení se na něm částečně se na něm podíleli i lidé ze Silicon Valley. U nás vychází pod distributorskou hlavičkou SevenM a byť se nejedná o titul znělého jména, určitý potenciál rozhodně má.

Obrázek zdroj: tisková zpráva  Za více jak 3000 let...
Přesuňme se do daleké budoucnosti. Lidstvo již ve svém vývoji dospělo tak daleko, že zvládá pomocí aplikované genetiky vytvářet organické vesmírné lodě, které jsou jako jediné schopné intergalaktických letů bez závažných následků. Zemi a okolním planetám vládne triumvirát zástupců tří rozdílných filozofií – vojenské, náboženské a technické. Části některých galaxií jsou již úspěšně osídleny a moc lidí se nezadržitelně rozrůstá. Ostatní rasy se buď dobrovolně podřídily nebo prchly do okolních systémů. Některým se však tato nadvláda již delší dobu zajídá a touží po pomstě. Tisíce let míru mají právě skončit.

Hlavním hrdinou, do jehož kůže se vžijete, je mladík Iconah, s nímž absolvujete tutoriálové mise. Po chvíli hraní uplyne 40 let a z nadějného hocha je přední kapitán lidské flotily, který dostane za úkol najít bájné Srdce vesmíru, které dle víry vdechlo život celé existenci. Že to nebude žádnou jednoduchou záležitostí snad ani netřeba říkat. Ze začátku vám bude znepříjemňovat život hlavně hnutí Odporu pod vedením odpadlíka Loodwiga (také vidíte parafrázi na jméno Ludvík? :)), ale později se věci zkomplikují a kdo ví, třeba se tu najde i nějaká ta lovestory na pozadí nekonečného boje.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Příběh není nijak světoborný, ale dokáže překvapit a jsou v něm dva pěkné zvraty, jeden přibližně v půlce a druhý těsně před koncem. Čas od času ho doplní celkem povedená renderovaná videa, která místy působí až filmovým dojmem. V průběhu kampaně budete činit různá rozhodnutí během rozhovorů s postavami, co potkáte. Ty bohužel působí dost nevěrohodně a ploše - zkrátka jim chybí něco, co by jim vdechlo život. Výslednému dojmu nepřidá ani fakt, že se tyhle cutscény nahrávají neuvěřitelně dlouho. Volba, kterou učiníte, má sice občas nějaký lokální vliv na startovní podmínky dané mise, ale hlavní příběh ani v nejmenším neovlivní. Úplný závěr potom nabízí hned tři možná zakončení, přičemž vůbec nezáleží na tom, jak jste se po celou dobu chovali, vybrat si budete moci kterýkoliv z nich.

 Na cestě vesmírem
Na začátku dlouhé výpravy vás uvítá celkem zdařilý tutoriál, který vysvětlí vše potřebné. I přesto ale některé složitější věci pochopíte až později během kampaně. K dispozici je přibližně 20 plnohodnotných misí (když nepočítám ty, co slouží jen k posunutí děje) a zatímco některé jdou dokončit za chvilku, jiné je nutné nesčetněkrát opakovat. Jako velmi frustrující se tu projevuje nepřítomnost tlačítka save, takže v případě chyby musíte hrát celou misi znovu. A to třeba na popáté už rozhodně není zábava. Bohužel to většinou funguje metodou pokus-omyl, takže teprve po několika neúspěších víte, co a jak dělat a čeho se vyvarovat. Na pohodě nepřidá ani nemožnost nastavit obtížnost, která je, zvláště v druhé polovině hry, až neskutečně přemrštěná. Navíc tu chybí možnost na zrychlení času, takže si některé mise plné zdlouhavých přeletů budete muset protrpět se vším všudy znovu a znovu.

Úkoly jsou naštěstí různorodé, což výše zmíněný nedostatek částečně vyvažuje. Budete zachraňovat prototyp nové lodi, posouvat a bránit obrovský oltář, v zádech budete mít elektrickou bouři a překvapí i mise, kterou je potřeba plnit jen s jednou vybranou lodí. Většina se přesto drží tradičního konceptu, kdy budete těžit suroviny, bránit svou bázi a útočit na nepřítele. Na některá místa se dokonce dá po jejich absolvování vracet, čímž lze získat více surovin a vybavení. Samotný závěrečný souboj je pojatý velmi originálně a má tři různé podoby - záleží jen na vás, jaký si ho uděláte. Po jeho dokončení se zpřístupní dalších několik bonusových map, v nichž si můžete vyzkoušet pohled na celou kampaň z druhé strany. Je to nepochybně příjemné zpestření.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Nevelká flotila
Základním platidlem a surovinou, kterou budete jako jedinou shromažďovat, je nepostradatelná krev. Jejím přečerpáváním z nepřátelských lodí se vaše jednotky léčí. Těch je k dispozici několik druhů, od nejmenších Rezervoárů, plnících funkci sběrače a léčitele, přes tři různě velké bojové lodě (Havoc, Persecutor a Battleship) až po obrovskou mateřskou loď produkující jednotky, jíž je nutno střežit jako oko v hlavě, neboť její ztráta znamená prohru v misi. Zvláštní zmínku zaslouží i genetická laboratoř, jenž umožňuje reprodukovat získané geny a také funguje jako rafinérie krve. A to je bohužel kompletní výčet, protože ve hře je všehovšudy jen šest druhů jednotek. Vlastně sedm, počítám-li i vaší vesmírnou bázi, ta ale slouží hlavně jako zdroj surovin. Výběr to není moc veliký, ale když uvážím, že každé plavidlo lze kdykoliv vybavit jinými geny, není to tak hrozné.

I ta nejmenší loď zabere ve flotile nějaké místo a stejně jako v jiných hrách, je i tady strop maximálního počtu jednotek. Je však nešťastně nastaven dost nízko a v praxi to znamená, že budete po téměř celou dobu hraní operovat s přibližně deseti plavidly. Může se to zdát málo, ale v multiplayeru jsem se přesvědčil, že čím víc lodí, tím větší chaos, takže je to možná jen dobře. Už tak totiž v boji většinou nestíháte doléčovat své stávající lodě a stavět nové se ve víru bitvy příliš nevyplácí. Tím spíš, že jsou po vyrobení pouhými polotovary a teprve přiřazení genů z nich udělá plnohodnotnou jednotku.

 Užitečné geny
Pojďme si teď říct, jak ono „genové inženýrství“ vlastně funguje. Základem principem, jež se nese celou hrou, je schopnost vylepšovat svá plavidla prostřednictvím genů. Ty se získávají z vraků zničených lodí. S pomocí jednoho můžete zabírat základny, jiný umožňuje zmrazit vybranou nepřátelskou loď, další vám přidá nové zbraně a najde se i takový, co vylepší rychlost letu. Na výběr jich je jednoduše spousta. Všechny plavidla mají v závislosti na své velikosti několik volných slotů, do nichž je lze umísťovat. Čím víc je jich zaplněných, tím větší je maximální počet životů dané jednotky.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Geny se dělí do několika kategorií a mohou být různého stupně, od nejslabších po neúčinnější. Ty lepší navíc daleko víc zahřívají plášť lodi, což zamezuje jejich častému používání a velmi to přispívá k taktizování. Nastavení těch správných je často základním kamenem pro zdárné dokončení mise. Získávat je lze i obchodováním s neutrálními frakcemi, u nichž si můžete koupit i jejich vlastní lodě, tedy máte-li na ně ve své flotile místo. Mohou být silnější a mají své zvláštní schopnosti, nicméně geny je nevybavíte. Život v mnohém ulehčí i aliance, které lze uzavírat a máte-li se svými spojenci dobré vzájemné vztahy, můžete je požádat i o pomoc v boji a tím výrazně zvýšit své šance na úspěch.

 Smysly si přijdou na své
Grafika hry není rozhodně špatná, lodě jsou propracované do nejmenších detailů a všechny ty odlesky, výbuchy a další efekty hodně přidávají na atmosféře. Snad jen textury by při maximálním zoomu mohly být na dnešní dobu detailnější. Zásadní věc se týká prostředí, v němž se budete pohybovat – přestože je engine plně 3D, samotná akce probíhá jen ve dvou rozměrech, pohyb nahoru a dolů tu prostě není. Možná byl udělán ústupek hratelnosti, těžko říct. Postavy, co se objevují v cutscénách jsou vymodelované pěkně, ale kvůli špatnému nasvícení působí poněkud umělohmotným dojmem.

Co se týče hudby, nemohu si stěžovat, neboť víc než dobře doplňuje dění na obrazovce. Ať už jde o lítou vřavu nebo poklidné bloumání nekonečným vesmírem, vždycky hraje ta správná melodie. Totéž by se v podstatě dalo říct i o efektech, byť mi občas zvuk začal zničehonic lehce praskat uprostřed mise. Dialogy jsou namluvené standardně dobře, ale co ale bije do očí je nepřítomný lipsync, takže postavy v cutscénách otevírají a zavírají pusu, jak je napadne. Sice se na to dá zvyknout, ale není to prostě ono.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Je libo ve více lidech?
Multiplayer je samozřejmě přítomný i tady, byť nenabízí nic převratného, k dispozici je pouze několik map. Hrát lze přes LAN, po internetu a jdou nastavit i počítačoví protihráči. Rozdíl oproti v single-playeru je snad jen v možnosti mít více jednotek, s každou obsazenou bází se omezení jejich maximálního počtu zvyšuje. Také obchodování s neutrálními stranami je tu nutností a počítačem řízené nepřátelské jednotky se po nějakém čase znovu objeví se silnějšími geny, čehož lze strategicky využít. Víceméně jde ale stále o to samé a pochybuji, že se hra v tomhle ohledu prosadí, zvlášť, když uvážím, kolik je na trhu lepších multiplayerových záležitostí podobného typu.

 Nepříjemné nedoladěnosti
Jak je z předchozích řádků patrné, ne vše se povedlo tak jak má a spousta věcí ve hře by potřebovala doladit. Třeba mapa je naprosto nepřehledná a nevýrazná a těžko se dá podle ní orientovat. V průběhu hraní je rovněž nemožné cokoliv nastavit, tyto volby jsou přístupné pouze z menu a i tak jsou dost chudé. Ani umělá inteligence nepřátel není žádná výhra, všechno je maximálně naskriptované a nejenže protivník většinou sám nezaútočí, ale ani nereaguje, pokud na něj střílíte z dostatečné dálky (o nějakém hledání chyb ve vaší obraně ani nemůže být řeč).

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

Hlavním problémem Genesis Rising ale zůstává hlavně těžkopádné ovládání, kdy jednoduše nestíháte konkurovat počítači, který zvládá dělat klidně několik akcí najednou. Jde mi teď hlavně o samotnou podstatu hry, tj. vybavování genů, které je dle mého velmi zdlouhavé. Během útoku už většinou nemá cenu nic měnit, protože se pak jednoduše nestíháte soustředit na boj samotný. Tak trochu to zabíjí jinak dobrou hratelnost, co hra mohla mít. Těch několik příležitostných pádů hry za celý týden hraní v porovnání s tím ani nestojí za řeč, protože jinak je hra stabilní a technicky zvládnutá celkem dobře.

 Jen pro někoho?
Vyřknout nad hrou konečný ortel není jednoduché. Předchozí řádky naznačují, že určitý potenciál tu bezesporu byl, škoda jen, že zůstal nevyužit. Tam, kde měl například Homeworld skvělý příběh a intuitivní ovládání, tam má Genesis Rising bohužel velké mezery. Je tu spousta zajímavých prvků, ale dolů je táhne hromada drobností a nedotažeností. A ty jen tak přehlížet nelze. Pokud zrovna nemáte co hrát a jste-li alespoň trochu fanoušci žánru, mohlo by vás Genesis Rising na nějaký čas zabavit.

zdroj: Archiv


TISCALI 10-minutové gameplay video

Stáhněte si: Demo, Trailery...

Související články: Dojmy z bety, Novinky...

 
Michigan
autorovi je 26 let, věnuje se překládání a hry hraje už více jak 12 let; žádný žánr mu není cizí, ale nejraději má ty s dobrým příběhem či pohlcující atmosférou; ve volném čase s oblibou sáhne po fantasy knížce či zajímavém filmu






 
 
Michigan
Smarty.cz

Verdikt:

Genesis Rising je hra, které nechybí určitá dávka originality, má ucházející příběh, různorodé mise a současně dobrou grafiku i hudbu. Hratelnost bohužel pokulhává v samotných základech a možnost vybavovat své lodě různými geny tu působí poněkud dvousečně. Velká variabilita jednotek a strategické možnosti jsou vykoupeny zbytečně složitým vybavováním genů. Také obtížnost mohla být o něco nižší. Celkově se jedná o zajímavý kousek, ale nejspíše zaujme jen zapálené příznivce žánru. Ostatní nechť se raději poohlédnou jinde.

Nejnovější články