Výsledky hledání pro: Pro Evolution Soccer

Crysis 3 – recenze multiplayeru a konečné hodnocení

24. 2. 2013 | Miloš Bohoněk

V recenzi singleplayerové části Crysis 3 bylo zdůrazněno, že tato série budí pozornost především svým skokovým grafickým zpracováním. Crytek však své nynější multiplayerové ambice dával hlasitě najevo a online složce jsme se tudíž rozhodli věnovat zvláštní prostor. Ostatně, když hlava studia už dlouho před vydáním Crysis 3 řekne, že svou budoucnost vidí na internetu a promuje při tom svou úspěšnou free-to-play střílečku Warface, člověk si domyslí, že by se toto směřování mohlo týkat i završení známé série.

Fallout New Vegas: Dead Money - recenze

12. 5. 2011 | Jan Smejkal

Mám dojem, že Chris Avellone (MCA) je gambler, případně židobolševický agent nasazený svazem amerických kasin. Považte - designoval New Reno ve Falloutu 2, nejkomplexnější a zároveň tematicky nejmimóznější lokaci klasiky všech klasik. Vedl design celého Fallout New Vegas, autorského důkazu, že gambling je nezdolnější než švábi a škorpioni a že 3D Fallout z pohledu první osoby může fungovat, a dobře. A nakonec rozehrál sólo koncert v Dead Money, za drobný bakšiš stažitelné jednohubce o nevšední vloupačce do tajemného kasina Sierra Madre. Tedy aspoň tak to MCA v té nejstručnější verzi definoval sám.

Men of War: Assault Squad - recenze

16. 3. 2011 | Tomáš Jung

Při hraní realtime strategie Sudden Strike jsem si občas připadal jako Stalin. S heslem, že smrt jednotlivce je tragédie, smrt miliónů je statistika, jsem chladnokrevně posílal houfy malých vojáků do plamene bitvy a měnil je v červené loužičky. Pravým opakem Sudden Strike a jasnou ukázkou naprosto rozdílného přístupu ke strategiím je série Men of War.

VVVVV - recenze

24. 2. 2010 | Redakce Games.cz

Myslíte si, že současné hry jsou příliš jednoduché? Že se hrají téměř samy? Patříte do skupiny hardcore hráčů, kteří od her vyžadují obtížnou výzvu než pasivní zábavu?

Blitzkrieg II: Liberation - recenze

2. 12. 2007 | Redakce Games.cz

Další zářez na pažbě hodně rozsáhlé série Blitzkrieg je tu. Váleční stratégové jistě zajásají a s chutí se vrhnou do osvobozování Evropy v roli Spojenců či naopak zkusí s Wehrmachtem ubránit svoji domovinu.

Rocket League - recenze

7. 10. 2015 | Daniel Kremser

Když jeden z diskutujících pod gamesplayem prohlásil, že Rocket League je nejlepší fotbalová hra, trošku jsem se pousmál a čekal vášnivou diskuzi. V zásadě jde ale o prohlášení pravdivé. Malá autíčka, honící se za vybuchujícím míčem totiž tuto definici splňují - navíc parádně. Pobaví nejen ty sportovněji založené, ale svou nenáročnou povahou dostanou i odpůrce sportu, kteří by jinak na fotbalovou hru nikdy nesáhli. Někteří si možná při pohledu na Rocket League vzpomenou na pořad Top Gear a fotbalový zápas s Toyotou Aygo. Ano, tohle je to samé, akorát že tady mají pomyslné Toyoty navíc v kufru rakety.

Tales from the Borderlands - recenze 4. epizody

21. 8. 2015 | Miloš Bohoněk

Pokud by hry reflektovaly náladu ve studiích jejich autorů, v Telltale Games by posledních pár let nebylo moc veselo. Jejich práce je sice žádanější než kdy předtím, ale to máte depresivní zombokalypsu na jedné straně (The Walking Dead), vraždy pohádkových prostitutek na straně druhé (The Wolf Among Us) a navíc dělají hru vycházející z knih nejkrvelačnějšího spisovatele současnosti (Game of Thrones). V téhle společnosti působí Tales from the Borderlands jako klaun na srazu satanistů. Radost pohledět.

Game of Thrones – recenze 4. epizody

24. 6. 2015 | Miloš Bohoněk

Zatímco se pátá řada seriálové Hry o trůny vzpamatovala a po vlažné první polovině diváky konečně donutila k úžasu, videoherní Hra o trůny se po slibné třetí epizodě vrací do poněkud mdlých kolejí. Se čtvrtou epizodou s podtitulem Sons of Winter je to trochu jako na houpačce. V jednu chvíli jako kdyby někdo příběhu o zbídačených Forresterech vlil do žil svěží krev, jindy však vyprávění regulérně nudí a ukazuje, že nápad rozdělit hru do šesti epizod namísto pěti prostě nebyl dobrý.

Pier Solar and the Great Architects - recenze

9. 12. 2014 | Lucie Jiříková

Co si budeme povídat, herním světem právě hýbe retro. Podívejte se, jak vzkvétá GOG a spočítejte si, kolik remasterovaných edicí klasických her ročně vychází. Jen málokdy ale v nabídce zahlédneme remaster hry z konzole Sega Mega Drive (Genesis), jakkoli nevyšla během zlaté éry, ale až v roce 2010. Za to šlo o největší 16-bitové JRPG, které se kvůli nevídanému rozsahu prodávalo na speciální 64 MB kartridží. Pier Solar ale nevynikala pouze rozsahem, nýbrž i kvalitou, kterou HD verze jenom podtrhuje.

TRI: Of Friendship and Madness - recenze

1. 11. 2014 | Daniel Kremser

Před sedmi lety spatřila světlo světa hra, která změnila vnímání logického žánru, a do určité míry i posunula hranice herního designu. Místo pušky hráči vrazila do rukou experimentální výtvor a zákopy druhé světové nahradila architektonickými skvosty a logickými problémy. Řeč je samozřejmě o Portalu, který se ve formě barevného TRI dočkal duchovního nástupce, jenž dokazuje, že umění může být skutečně hratelné.

The Vanishing of Ethan Carter - recenze

2. 10. 2014 | Pavel Dobrovský

Tři hodiny. 180 minut. Uteče to jako voda. Tedy v případě, že hrajete The Vanishing of Ethan Carter. Pak zůstanou nad klávesnicí rozklepané prsty a v duši touha vědět a hlavně vidět víc. Ve vyvolání pocitu nenaplněnosti debut studia Astronauts exceluje: naznačí smysluplný otevřený svět a rozsáhlé možnosti detektivní práce, ale pokaždé před nimi práskne dveřmi. Nenahlédnete za ně a s každým dalším bouchancem padáte vstříc simulátoru chůze. Přitom spoustu věcí dělá The Vanishing of Ethan Carter dobře, ba přímo mistrovsky.

PixelJunk Monsters Ultimate - recenze

17. 11. 2013 | Karel Drda

Projekt PixelJunk Monsters od studia Q-Games se dal v roce 2008 vnímat jako začátek slibné cesty. Jejich pojetí notoricky známého a oblíbeného žánru, kterým je v tomto případě tower defense, slibovalo naději na úspěch. Jenže čas je opravdu neúprosný. A hrát v roce 2013 PC verzi s názvem PixelJunk Monsters Ultimate už takovým zázrakem není.

Rayman Legends - recenze

2. 9. 2013 | Alina Holušová

Pokud existují univerzálně zábavné hry, Rayman Legends mezi ně suverénně patří. Pestrý svět s dechberoucími barvami a roztomilými bytostmi si užije zarputilý fanoušek krvavých stříleček i milovník vojenských strategií nebo fantasy adventur. Raymanovské legendy vyvolávají jen pozitivní pocity i ve chvílích, kdy už podesáté začínáte ze stejného místa. V Raymanovi je totiž všechno fajn, dokonce i umírání.

Zafehouse: Diaries - recenze

3. 4. 2013 | Pavel Dobrovský

Když Petr Poláček přišel s návrhem na recenzování Zafehouse: Diaries, zareagoval jsem po přečtení popisu na ZafeHouse.com slovy: „Vůbec nechápu, co to je, a jak se to hraje, ale OK.“ Na to Petr Poláček odvětil, že on také nechápe, a že co se nedá pochopit, to je dobré zrecenzovat, aby to pochopili jiní a mohli si odnést ponaučení, že i nepochopitelné hry si ve skutečnosti zaslouží pozornost. S tím se rozloučil a nechal mě se Zafehouse: Diaries.

Kentucky Route Zero - recenze první epizody

23. 1. 2013 | Pavel Dobrovský

Jake Elliott a Tamas Kemenczy nejsou žádná ořezávátka. Během tří let ukázali v řadě menších titulů, že ví, co chtějí dělat – třeba pronásledovat králíka mezi rozpadlými domy v Ruins za doprovodu atmosférické hudby a výrazného vizuálu. Krok po kroku, hru po hře, se přibližovali ke svému zatím největšímu projektu, Kentucky Route Zero. Adventura utopená v temných odstínech v první epizodě teprve začíná, a i když herní dobou nepřekročí několik desítek minut, připoutá vás k počítači fascinací nočními úkazy, tajemnými tančením stínů a tichem spící krajiny.

Book of Unwritten Tales: The Critter Chronicles - recenze

7. 1. 2013 | Lucie Jiříková

Adventura The Book of Unwritten Tales zažila skutečný herní happy end. Navzdory krachu prvního vydavatele si nakonec našla cestičku mezi hráče. A ti si ji okamžitě zamilovali. Není proto divu, že se jeho rodiče z vývojářského studia King Art chopili příležitosti a okamžitě začali pracovat i na jeho mladším bratříčkovi jménem The Book of Unwritten Tales: Critter Chronicles, který k nám vtrhl v předvánočním čase minulého roku. Vyrovnal se kvalitám prvního dílu?

Closure - recenze

26. 9. 2012 | Karel Drda

Miluji ten pocit úlevy a zadostiučinění, když najdu řešení a mohu jít dál. Výdech klidu však ihned střídá další stresující okamžik, kdy padám, umírám, propadám se do neznáma a nemohu najít cestu ven. Nenávist je to upřímná. Nemůžete však jen tak vstát, odejít a nechat to ležet ladem. Přesně taková je Closure.

SBK 2011 - recenze

30. 5. 2011 | Matěj Habarta

Zatímco vloni prakticky nebylo nad čím váhat a povedená simulace SBK X od Milestone naprosto převálcovala v mnoha směrech neuspokojivou arkádu MotoGP 09/10, letos jsou síly obou virtuálních šampionátů mnohem vyrovnanější. MotoGP 10/11 přinesla řadu na první pohled nenápadných, ale ve výsledku výrazných změn (viz recenze), a tak jsou její šance oproti SBK 2011 něco vyšší. Obě hry se navíc letos snaží o realistickou simulaci a jejich srovnávání je tudíž logické.

Nail'd - recenze

22. 12. 2010 | Jiří Škrampal

Je snadné být k offroadovým závodům na PC skeptický, obzvlášť po tom, jakou hrůzu předvedl FUEL od Codemasters. Prázdného místa na trhu se rozhodl využít rakouský Deep Silever, který zapřáhl polské programátory ze studia Techland. Ti jsou známí především svými westernovkami Call of Juarez. Nejsou ale nováčky ani v závodních hrách, mají za sebou například povedené Xpand Rally nebo poněkud obskurní FIM Speedway Gran Prix. U Nail’d však zapomeňte, že se kdy žánr závodních her spojoval se simulátory, jeho pojetí je čistě arkádové.