Autor: Marek Beniač Publikováno: 4.července 2005 | Verze hry: finální/anglická pro PC Doba recenzování: 2 týdny |
![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Podobná situace jako s auty, panuje i v případě tratí. Někdo bude hlásat že jich je 21, což není tak špatné. Jiný otráveně prohlásí, že s jedenácti okruhy si vystačil možná před pár lety. Jak to tedy je? Magickými slůvky jsou opět výrazy verze a varianta. Rovných deset závodních tratí je totiž v nabídce dvakrát, většinou jako full/short verze. Kupříkladu takový Hockenheim lze projíždět v jeho dlouhé variantě (jako v F1) nebo si dát tu kratší, ala závod DTM. Je a není to stejné - každý ať sám zváží, jestli mu podobný přístup vyhovuje. Bodíky a plusová znaménka však nutno autorům přičíst za lokace okruhů. Čtyřikrát vás vezmou na italský venkov, kde se úzké silnice proplétají skrz vesničky a lány polí. Ve dvou případech se naopak pískot pneumatik a burácení motorů přesune do městské zástavby. Nevím nakolik metropole a krajinky odpovídají svým skutečným vzorům - na Sicílii, v Toskánsku ani Miláně jsem nikdy nebyl ;) Co se ale musí nechat, je perfektní design všech okruhů. Rychlé pasáže střídají ostré zatáčky a vracečky, užijete si stoupání, klesání i horizontů. Zkušenosti získané na Screamer sérii se jednoduše nezapřou – ježdění ve SCAR je radost. ![]() Na chvíli ještě zpátky k ryze závodním okruhům, protože nad nimi srdce každého závodníka jistě zaplesá. Již zmíněný Hockenheim pomalu nestojí za řeč, vždyť figuruje pomalu v každé druhé závodní hře. O poznání zajímavější už je nepříliš profláknutý Donigton Park, případně italská Valencie, kterou známe povětšinou jen díky motocyklovým závodům. Lahůdkou na konec zajisté bude slavná americká Laguna Seca. Pro hráče Gran Turisma možná trochu nuda - jezdí na ní přece pořád – pro PC-čkáře ovšem vítané oživení. Znáte snad někoho, kdo by si nechtěl projet legendární vývrtku? Systém hry je na první pohled naprosto klasický. Výše jmenované tratě a vozy se po instalaci schovávají za výmluvným textem „locked“ a jedinou možností je kariéra, kde si vše poctivě vyjezdíte (ještě je tu unlocker, že :) Herní módy jsou standardní, rychlý závod ani srovnání s ostatními v multiplayeru (internet a split-screen) nechybí. Vcelku zavedených kolejí se vlastně drží i Dynasty Mode, což je lineární kariéra bez jakéhokoliv příběhu. V podstatě jde o kolekci různých sérií a turnajů, po jejichž úspěšném zdolání se zpřístupní další, obtížnější varianty. ![]() ![]() ![]() Závody v Squadra Corse Alfa Romeo se odehrávají na uzavřených okruzích - tedy bez dopravy a policie. Osmička vozů se v čistě sportovním duchu pere o příčky nejvyšší, jelikož získávání pohárů a medailí je klíčem k dalšímu postupu. Důležitý je rovněž sběr XP neboli Experience Points. Ty jsou přidělovány naprosto za všechno, hodnotí se totiž každý úspěch v závodě. Předjížděcí manévry, čistá kola, nejrychlejší časy, jízda ve slipstreamu… Ve speciálních případech lze plnit ještě bonusové úkoly – stačí dojet lépe než zvýrazněný soupeř a body se jen sypou, odměna je i za významné milníky v kariéře. Kromě klasických soutěží má Dynasty mód i svou Challenge větev, plnou specifických úkolů a zkoušek. Závody Chase a Escape například připomínají hon kočky s myší, když v daném časovém limitu musíte předjet nebo naopak ujet vašemu kolegovi. Málo časté (viděl jsem je snad jen v Lotus Challenge) jsou i hrátky s maximální rychlostí. Pořadatelé rozmístí okolo tratě několik radarů a závodník se snaží překročit(!) povolenou rychlost. Těm filutům ovšem často jeden měřený úsek nestačí a hlídají hned celý sektor, ve kterém nesmí ručička tachometru klesnout pod danou hranici. Fajn zpestření, i když někdy jsou radary opravdu o nervy – projíždět pomalé úseky víc jak stovkou není legrace. Bez tuningu, ale s prvky RPG ![]() Finta spočívá v tom, že závodu se účastní vždy naprosto shodné vozy. Ať už jde o civilní model přímo z autosalonu nebo nabroušenou Alfu 155 V6 TI, vždy jsou do posledního šroubku totožné, včetně nastavení. Ano, kvality a dovednosti řidičů jsou tím, co rozhoduje. Lepší závodník dokáže z auta dostat víc, později brzdí, lépe akceleruje... Squadra Corse Alfa Romeo tedy cosi na způsob tuningu má, nepipláte si ovšem auto, ale svého řidiče. Pravda, na vylepšování postavy jsme zvyklí především z RPG her, ale SCAR jasně dokazuje, že něco podobného lze úspěšně aplikovat i do "obyčejných" závodů. ![]() ![]() ![]() Hráč samozřejmě začíná jako úplný nováček. Řídit sice umí, ale práce s převodovku není zrovna ideální, nohy na pedálech také netančí v rytmu kvapíku a chybí mu zkušenosti i přehled. Prostě do Michaela Schumachera má hodně daleko. Už po pár odjetých závodech se však zkušenosti hromadí a kromě XP bodíků obdržíte čas od času také takzvané Skill points. Těmi lze libovolně a podle uvážení upravovat celkem devět atributů, jenž rozhodují o řidičových reakcích, výdrži, kondici či psychické odolnosti. Vše se pak výrazně promítne do dění na závodní dráze. Navíc jde vylepšit i výbava, s jakou usedáte za volant. Na meče, štíty a kouzelné artefakty se tu pochopitelně nehraje, v kokpitu vozu najdou mnohem větší uplatnění lepší rukavice (zvýší se ovladatelnost) nebo kvalitnější závodní obuv (plynulejší akcelerace i brždění). Útoky na psychiku a cestování časem Ač se to zpočátku možná nezdá, všechno souvisí se vším. Volbou lepšího příslušenství a vhodnou distribucí dovednostních bodů se vaše virtuální já stává mnohem silnějším a obávanějším soupeřem. Najednou je snadné ustát kontakt s protivníky a méně často si užijete i hodin a nechtěných smyků. Rostoucí sebevědomí se neblaze projeví také na chování oponentů. Náhle už s vámi počítají a pokud se přilepíte na jejich zadní nárazník, jsou náchylní k chybám. Závodní nervozita se vůbec povedla zobrazit dost zajímavým způsobem. Každý jezdec má jakýsi "pohoda metr" který začíná povážlivě ubývat v případě, že soupeř nepříjemně dotírá. Po jeho vyčerpání pak pilot ztratí svůj klid a nikdo se nemůže divit, že náhle nedobrzdí nebo dostane smyk. ![]() Autory slibovaný Tiger Effect lze s úspěchem přirovnat k novodobému Prince of Persia. Když se za volantem něco pokazí a předjížděcí manévr nevyjde zrovna podle představ, není ještě vše ztraceno. Zrovna tak si netřeba zoufat, pokud v poslední zatáčce těsně před cílem ztratíte koncentraci, nedobrzdíte a vyjedete daleko do kačírku. Vždyť stačí vrátit čas o pár vteřin zpátky a chybu napravit. ![]() ![]() ![]() Mezi simulátorem a arkádou Chování aut na trati je rozumným kompromisem - k realitě zdá se dost chybí, naštěstí žádná bohapustá arkáda se nekoná. Míru simulace si kupodivu nikde v nastavení nelze zvolit, jedinými pomocníky jsou ABS a TCS (kontrola trakce). Použitý fyzikální model však hodnotím velmi dobře, ono už vzhledem k RPG prvkům bylo potřeba přinutit hráče, aby jezdil rozumně. Je tedy záhodno brzdit včas a na výjezdu ze zatáček akcelerovat plynule – zvlášť s vypnutým TCS. Ukočírovat rozvlněný vůz není ve vysoké rychlosti zrovna snadné, stejně jako setrvat na trati, po soupeřově popostrčení. Poškození tady je, ale... Tím se dostávám k modelu poškození. Dobrou zprávou je, že auta nejsou nezničitelná – agresivní jízda plná kontaktů, stejně jako výlety na trávník a do kačírku mohou skočit nepojízdným vrakem. Trochu horší už je to se zobrazením poškození a jeho vlivem na jízdní vlastnosti. Během karambolů a jízdy mimo trať se postupně snižuje „kondice vozu“, když měřák klesne na nulu, končíte. Hra bohužel nijak nerozlišuje míru poškození – trefíte čelně zeď, ale motor pořád šlape. Vezmete pravý předním blatníkem svodidla, ale na zavěšení kola se to nepodepíše. Vždy jen přijdete o pár procent z kondice. Před úplným koncem se z pod karoserie začne linout šedivý dým, na výkon auta to však zdá se nemá valný vliv. Spíš to jen signalizuje blížící se odstoupení. ![]() Stejně decentně je provedeno i vizuální poškození. Asi v tom bude mít prsty přímo automobilka Alfa Romeo, ale újma na autech se smrskla jen na několik málo dílů, které by dokázal nešikovný řidič zničit klidně při parkování ;) Poškozují se vlastně jen nárazníky, občas prasknou světla a pochroumaná bývá také přední maska. Karoserie však zůstává bez škrábanců, což působí divně. Představte si, že závodník před vámi dostane smyk a stojí napříč silnicí. Vy následně trefíte jeho bok, přijdete o nárazník, masku, světla… ovšem jeho dveře zůstanou bez poskvrnky. Co takhle na ně namalovat alespoň šrám? Abych nezapomněl, okna se nikdy nevysypou, po nárazu na nich jen naskáčou praskliny. Holt musíme být rádi i za to málo. ![]() Podivně občas působí také umělá inteligence. Soupeři jsou málo agresivní, v podstatě se drží ideální stopy a do soubojů se příliš nehrnou. Legrační je někdy i projev jejich nervozity, to když chybují na banálních místech trati. Pochopím nedobrždění nebo příliš plynu a následné hodiny. Ale nechat se vyvést z míry na rovince, rozvlnit auto a následně ho někam zapíchnout? To nevypadá moc uvěřitelně :) ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Na pochybách jsem tu a tam byl také z podvádění. Počítač jakoby svůj výkon přizpůsoboval dění na trati – když jsem byl na prvním místě, vozy za mnou zrychlovaly až zázračně. Naopak jindy jsem nabral po chybě ztrátu a pomalu se loučil s umístěním na bedně. Třetího už nedojedu, říkal jsem si při pohledu na mapku. Omyl, po pár kolech jsem dotáhl vedoucí skupinku nebo míjel auta z čela závodu, motající se mimo trať. Technické zpracování je solidní, přes veškerou snahu ale nezapře sesterské verze hry pro PS2 a Xbox. Stačí se podívat na neohrabané menu, ve kterém sice funguje myš, ale díky rozbalovacím nabídkám se stejně všechno vleče. O neustálém používání kláves Enter, Escape nebo F1 při konfiguraci ovládání ani nemluvím. Z grafiky zaujmou kvalitně vymodelované vozy – ač nejsou extrémně detailní, ostudu rozhodně nedělají. Horší je to s okolím a tratěmi obecně. Nikde se nic nepohybuje, nikde žádní diváci, hrstka objektů postávajících kolem připomíná většinou krychle. ![]() Stáhněte si: Demo, Trailery, Cheaty... Související články: Novinky... |
Marek Beniač | |
autorovi je 27 let, dříve psal pro GamePort, pracuje v IT, nejraději má hry sportovní a závodní, případně akce všeho druhu, ostatní žánry ale též vyloženě nezavrhuje |