Výsledky hledání pro: pro evolution soc

Oddmar – recenze

19. 7. 2018 | Jan Hrdlička

Upozornění na úvod. Následující odstavce obsahují řadu aluzí a srovnání s Mariem, Raymanem či Donkey Kongem, tedy nejzásadnějšími představiteli žánru dnešních plošinovek. Vikinská skákačka Oddmar by totiž chtěla být tím, čím oni. Po všech stránkách vyladěným dobrodružstvím, a to ještě do kapsy. Nu, základy zvládla perfektně, ne neprávem to jsou ale v konečném důsledku bezkloubí hrdinové a opičáci, kteří si u hráčů udrží nejsilnější pozici.

Hob – recenze

30. 11. 2017 | Patrik Hajda

Diablovka Torchlight byla svého času zjevením z čistého nebe. Tehdy nové studio Runic Games nám v prázdnotě zapříčiněné chybějícím třetím dílem Diabla naservírovalo žánrový skvost, který utišil žadonící srdce. Následný druhý díl dokázal nemožné, když vytáhl kvality předchůdce ještě o level výš. Pak se však Runic na pět let odmlčeli a vrátili se ne s třetím dílem, ale s novou značkou Hob – skákačkou s nepatrnými prvky Torchlightu. Dnes již víme, že dalších her se od nich nedočkáme, protože je vydavatelský gigant Perfect World nemilosrdně zavřel. Jak tedy dopadlo poslední vzplanutí studia?

F1 2017 - recenze

29. 8. 2017 | Ondřej Švára

Ještě žádnou hru ze světa Formule 1 nebylo tak snadné hodnotit. Další díl v sérii od Codemasters je koktejlem toho nejlepšího, co se kdy v žánru urodilo, a proto lze jen chválit. Autoři našli nový recept na zdokonalení zdánlivě zakonzervovaného sportovního odvětví a F1 2017 je díky tomu bezkonkurenční jak na závodním okruhu, tak i v zákulisí. Soutěžní mumraj, již téměř k nerozeznání od televizního přenosu, a neobyčejně osobní atmosféra přinášejí dosud nejautentičtější zážitek ze světa rychlých kol.

Walden, a game - recenze simulátoru filozofova života

9. 8. 2017 | Patrik Hajda

Studio Game Innovation Lab se zhostilo vznešeného úkolu představit životní dílo amerického filozofa Henryho Davida Thoreaua, knihu Walden aneb Život v lesích, pomocí interaktivního vyprávění v survival adventuře Walden. Malý tým vývojářů se do tohoto projektu pustil již před deseti lety a na hře je to dobře vidět. Bohužel, ne v dobrém slova smyslu.

Rising Storm 2: Vietnam - recenze

18. 7. 2017 | Ondřej Švára

Rising Storm 2: Vietnam je povedená akce s parádním poměrem zábavy a autenticity. Jako by se v herním byznyse přeci jen děly zázraky, když Tripwire Interactive zdokonaluje virtuální válčení už spoustu let a prakticky bez škobrtnutí. Jejich „Vietnam“, na kterém pracovali společně s týmem Antimatter Games, je na počítačových monitorech stejně děsivá řež jako byl ve skutečnosti, možná až moc. Bez sehraného týmu se i ve hře zatraceně snadno umírá.

Shadow Tactics: Blades of the Shogun - recenze

19. 12. 2016 | Václav Pecháček

Shadow Tactics: Blades of the Shogun představuje podobný blesk z čistého nebe, jaký svého času prozářil temná herní podzemí v podobě Legend of Grimrock. Staromódní dungeony byly všemi rozumnými vývojáři považovány za žánrovou fosilii, patřící leda do muzea, a do stejné škatulky z nějakého důvodu během let zapadly i stealthové taktické strategie po vzoru Commandos či Desperados. Musí to chtít kus odvahy, vzepřít se průmyslovému konsensu, a pustit se do projektu připomínajícího hry, které byly naposledy populární někdy v minulé generaci, a to ne konzolové, nýbrž lidské. A světe div se, ona se ta odvaha vyplácí. Podobně jako Grimrock, i Shadow Tactics je totiž vynikající počítačová hra.

Dishonored 2 - recenze

18. 11. 2016 | Lukáš Grygar

Stojím na okraji útesu olizovaného vlnami. Moře je za rozbřesku líné, u obzoru se plouží velrybářská loď, a když otočím hlavu doleva, vidím Karnacu, přístav ve stínu hory, připomínající dvojici žraločích ploutví. Dnes jsem ale žralokem já a kořistí se má stát zpupný vévoda – jeden ze spiklenců, kteří připravili mladou císařovnu Emily Kaldwin o trůn. Dívám se k městu z ostrova, na němž se rozkládá vévodovo opulentní sídlo. Patnáct hodin nazpátek jsem od lázní Addermire pozoroval postupující bouřkovou frontu a patnáct let nazpátek to byly šedivé mraky od majáku na Markhamově ostrově z Metal Age. Jedna dlouhá, šedivá nit, natažená od druhého Thiefa k druhému Dishonored.

Headlander – recenze

26. 7. 2016 | Adam Homola

Když začnu upozorněním, že Headlander je asi ta zatím nejdivnější hra Double Fine, zpozorněte. Studio dalo světu metalový open world, snový trip, ještě větší trip na Kinect, jednu neznámou hudební hru a matrjošky. Právě poslední jmenovaná hra je s Headlander nejvíce propojená svým principem i vývojářským týmem. Šéf vývoje Stacking, Lee Petty, byl hlavním vedoucím i u tohoto titulu a jeho rukopis je vidět. Podobně jako u matrjošek ustoupil i tady scénář do pozadí a v popředí jsou především mechaniky, hratelnost a ovládání cizích těl.

The Way - recenze

30. 5. 2016 | Jan Slavík

Ztráta milované osoby je jednou z nejhorších věcí, které kdy může člověk zažít. Tom, hrdina plošinovky The Way, má ale štěstí - pokud se to tedy tak dá vůbec říct. V jeho světě totiž existuje mizivá naděje, že se se svou zesnulou ženou ještě setká. Cesta na cizí planetu v honbě za mytickým ztraceným městem, které ukrývá tajemství nesmrtelnosti, však bude strastiplná.

Football Tactics - recenze

10. 5. 2016 | Václav Pecháček

Díry na trhu je těžké identifikovat a ještě těžší patřičně využít. Kdyby tomu bylo naopak, většina z nás by nejspíš právě teď ležela na pláži někde na Bahamách a srkala k tomu ze džbánu Dom Pérignon. Ale jednou z oblastí, které se už dlouhodobě zdají tržně proděravělé jak cedník, jsou fotbalové videohry. Fotbal je přece nejpopulárnější sport v historii světa! Milují ho stamiliony lidí po celé planetě. Opravdu mi chcete tvrdit, že budeme na věky věků mít v rámci fotbalových her na výběr prakticky ze dvou možností - Football Manageru a FIFA/PES? Kdo by mi to tvrdit chtěl, přepočítal by se. Protože existuje Football Tactics, tahová strategická hříčka, která má v úmyslu celé to zatuchlé prostředí zelených trávníků a kulatých nesmyslů pořádně provětrat.

Battlefleet Gothic: Armada – recenze

9. 5. 2016 | Jakub Kovář

Vesmír, to nejsou jenom asteroidy, prach, mlhoviny, hvězdy a sem tam nějaká ta planeta. Je to také dějiště mnoha sci-fi románů, příběhů a především bitev – a o čem jiném než o bitvách by měl být Warhammer 40K? Battlefleet Gothic: Armada vás posadí do admirálského křesla, k dispozici vám dá vše od podpůrných lodiček po obrovské bitevní křižníky, a vtiskne vám do mozku jediný úkol: zvítězit. Za Císaře, za bohy chaosu, za modlu zelenokožců (tedy za prachy a především potěšení z bitvy!) nebo za Eldary - pokaždé dostanete jasně dané pravidla, svůj výřez vesmíru a taktizuj, milej zlatej.

Assassin's Creed Chronicles: Russia - recenze

11. 3. 2016 | Jan Slavík

Mrazivé Rusko v době okolo Říjnové revoluce. Proplétat se ulicemi a vyhýbat se pohledům bolševiků, eserů i menševiků. Tančit plamenem revolučního boje a sledovat své vlastní cíle, před jejichž důležitostí se mocenské bouře mohou jen sklánět. Zákaz vycházení, hlad a poklidně se snášející sněhové vločky, kterých se to vůbec netýká. To je zasazení, které je v herním světě jaksepatří neotřelé. A premisa by to byla opravdu zajímavá, jenom by ji musela zpracovat jiná hra než Assassin's Creed Chronicles: Russia.

Maize - recenze

3. 2. 2017 | Jan Slavík

Co by se stalo, kdyby vědci tajného armádního výzkumného střediska nepřesně pochopili rozkaz a namísto blíže nespecifikované zbraně vytvořili odrůdu kukuřice, schopnou rozumného uvažování? Nejspíš byste se probrali a pobaveně šli sdělit na sociální síť, co se vám to zdálo za zhůvěřilost. V realitě first person adventury Maize k tomu nicméně opravdu došlo.

On Rusty Trails – recenze

5. 8. 2016 | Jakub Kovář

Rustymu, nenápadnému robůtkovi žijícímu na okraji velkého města, se jedné noci zhroutí celý svět, respektive mu spadne na hlavu jeho dům. Rezavějícího robota to ale nezlomí, naopak se rozhodne věc řešit s manažerem stavařské kanceláře, u které uzavřel pojistku na dům. Vydává se tak na cestu skrz industriální metropoli a je jen na vás, jestli za pomoci magnetických bot doskáče až ke svému cíli, nebo se potupně zřítí do propasti už na jejím počátku. Kouzelná výprava může začít, krom Rustyho si ale určitě nezapomeňte hbité prsty a promazané mozkové závity. On Rusty Trails totiž šikovně kombinuje klasickou plošinovku s jednoduchými logickými puzzly.

Minecraft: Story Mode - recenze 6. epizody

8. 7. 2016 | Miloš Bohoněk

Když české studio FiolaSoft vydalo plošinovku Blackhole, způsobilo malé pozdvižení. O dabing se totiž namísto klasických herců starali vybraní youtubeři. Šlo o prozíravý model, který autorům zaručil slušné mediální pokrytí. A stejnou taktiku zvolili i vývojáři ze studia Telltale, kteří známé youtubery obsadili do hlavních rolí postav v šesté epizodě adventurní série na motivy Minecraftu. Bohužel to vzali za špatný konec.

The Walking Dead: Michonne – recenze 2. epizody

9. 4. 2016 | Miloš Bohoněk

Ve hře, která vám neustále připomíná, jak jsou vaše rozhodnutí důležitá (ačkoli většinou nejsou), je zásadní, aby dobře fungoval systém ukládání pozic. Je proto smutné, že minimálně PC verze druhé epizody The Walking Dead: Michonne má se „sejvy“ problém a klidně se vám může stát, že anuluje váš postup z minula. Ostatně, mluvím z vlastní zkušenosti. Je fajn, že mi vývojáři z Telltale umožnili spustit druhou epizodu i bez dohrání první (tedy, já ji dohranou mám, akorát hra si to nepamatuje), avšak musel jsem se smířit s tím, že rozhodnutí z první epizody vývojáři nasimulují za mě. Není na podobné apríly už pár dní pozdě?

Shardlight - recenze

26. 3. 2016 | Lucie Jiříková

Snahu o zachování křehké rovnováhy na Zemi doprovází odjakživa vizionářská zamyšlení nad tím, co by se dělo, kdybychom tuto rovnováhu narušili. Varování najdeme ve filmech, knihách a samozřejmě i ve hrách, kde se postapokalyptické tematice věnují akční hry, RPG, strategie a samozřejmě i adventury. Příkladem jedné takové postapo adventury je point and click klasika Shardlight od Francisca Gonzaleze (A Golden Wake, Ben Jordan), kterému s produkcí pomáhal Dave Gilbert se svou firmou Wadjet Eye.

Locomotion - recenze & průvodce hrou

6. 10. 2004 | Redakce Games.cz

Chris Sawyer nám po deseti letech konečně předkládá nástupce slavného Transport Tycoonu. Ten potěší dopravní magnáty přidáním tramvají či jiných zlepšováků, ale zároveň zarmoutí některými zjednodušeními.

Delta Force: Land Warrior

22. 11. 2000 | Redakce Games.cz

Delta Force: Land Warrior - recenzeAutor:NukemPublikováno: 22.listopadu 2000„Skoro dva...

The Banner Saga - recenze

15. 1. 2014 | Ondřej Švára

Za ta léta na sněhu jsme se naučili mnohému. Nejstarší pravidlo zní, že ti v čutoře nezmrzne občerstvení, přimícháš-li do něj pálenku. Avšak vzhledem k tomu, že cesta je náš odvěký osud i cíl a alkohol je k sehnání v každé vesnici, celé generace našich předků platili za zavlažování těla zpráchnivělým úsudkem a jakákoliv bezvýznamná křižovatka stezek jim v mlžném oparu působila dilema. My už jsme jiní, tolik nechlastáme. Ale cestování, dilemata a hlavně křižovatky, jak ty dopravní tak i životní, s námi zůstaly. Jsme polepšení, přesto pořád kočovníci.

Max Payne 3 - recenze

21. 5. 2012 | Aleš Smutný

Město, ve kterém mu nikdo nerozumí a kde neředí drinky. Všichni se věnují svému vlastnímu egu a předvádění před ostatníma - o něj nikdo ani nezavadí pohledem. Člověk by skoro řekl, že Maxovi je dobře. Skoro. Jenže tohle je Max Payne a ten už si na pocit „dobře“ odvykl, pokud nepočítáte skotskou v žaludku - na lačno. A i to je spíš jen pocit otupělosti, než nějakého štěstí. Ale co, Max je v Brazílii. V nablýskané díře jménem Sao Paulo. A je daleko od všech známých, kteří mu ještě zbyli a mohli by mu ublížit. Teoreticky. A co s ním tenhle přesun mezi kontinenty udělal?