Autor: Martin Holas Publikováno: 24.listopadu 2006 | Verze hry: finální/anglická+česká Doba recenzování: 1 týden |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Extrémní síla je naštěstí vyvážena několika podstatnými slabinami. Předně, Necroni jsou POMALÍ a tudíž katastrofálně zranitelní vůči rushi (rychlý útok na začátku hry). Faktická zpomalenost se týká nejen rychlosti pohybu jednotek, ale i jejich výroby. Neblahý stav se dá postupně zredukovat obsazováním strategických bodů, které tak jako u jediné rasy v Dark Crusade představují cestu ke zvyšování produktivity a neprodukují žádné requisition bodíky (logicky z toho mimo jiné plyne i to, že Necroni staví svoje technologické výdobytky pouze na energii). Druhou nevýhodou je, že strategické body mohou obsadit pouze dělníci, kteří při tom samozřejmě potřebují patřičně ohlídat - další nesnáze ze začátku hry. Tvrdá pěst Tau Jako další dostali v Dark Crusade šanci technologicky vyšperkovaní válečníci z Impéria Tau. Jde o zvláštní směsku taktiky Eldarů a vesmírné mariny. Záškodnické technologie, jako neviditelné bojové zbroje a jetpacky, se snoubí s poctivou údernou silou těžkých mechů a krootských bestií. Tau mi trochu připomínají Protosse ze Starcraftu - neuvěřitelně drazí, ale ty parádní hračky za to stojí. Třeba hrdina dokáže kolem sebe vyvolat ochranku, na nepřítele seslat orbitální bombardování a ještě k tomu všemu vytvořit holografickou projekci spolubojovníků. Skutečně zajímavé jsou na Tau ovšem dvě věci. Zaprvé vůbec nezdokonalují městské centrum, postup upgradu je tedy dán víceméně přirozeně postupným propracováváním se všemi budovami. A zadruhé si musíte v technologickém stromu vybrat ze dvou cest a specializovat se tak na Tau samotné nebo jejich primitivnější krootské spojence. Pro adekvátní zhodnocení, nakolik jsou nové rasy vyvážené by byly potřeba desítky a možná i stovky hodin hraní, nicméně prozatím se zdá, že i tentokrát trefil Relic do černého. Nové rasy se míchají s původní krví zcela přirozeně a i když staré strany větších změn nedoznaly (spíše jen drobné prohloubení dosavadních předností, například tým s těžkou zbraní u defenzivně laděné Imperiální gardě), hratelnost nabírá zcela nové dimenze. Necronové vyžadují pevnou ruku veterána, který dokáže odrazit počáteční nápor nepřítele a správným použitím klíčových recyklačních technologií zvrátit vítězství na svou stranu, zatímco Impérium Tau poskytuje šanci pro relativní nováčky, kteří si na exotický způsob hraní hned tak nenavyknou. Temné tažení na tahy V oblasti singleplayeru se původní Dawn of War a Winter Assault držel v bezpečně lineární rovině. Naproti tomu v Dark Crusade se setkáte s tažením v pravém slova smyslu. Kontinent planety Kronus, které je příběh datadisku věnován, je rozřezán do asi dvacítky teritorií, mimochodem velmi pěkně popsaných příběhovými textíky. Každá z šesti stran (pochopitelně včetně té vaší vybrané) disponuje jednou pevností a armádou s velitelem, která se může každý tah libovolně přesunout na sousedící teritorium. Pokud se tam střetne s nepřítelem, konflikt se vyřeší klasickou misí. Pořádnému sžití s hlavní postavou nebrání nic, ba je ještě podpořeno řadou RPG prvků. Za výjimečné úspěchy v bitvách (například 2000 zářezů na pažbě, poměr zabitých 3:1, první úspěšná obrana, 15 dobytých teritorií, atd.) získává velitel speciální výbavu jako teleporter, vylepšené zbraně a části zbroje. Kromě toho, že se roztomile projeví i na vzhledu hrdiny, jsou i proklatě užitečné a vyplatí se po nich pídit. Většina teritorií produkuje určitý počet "globálních" requisition bodů, které se příslušnému držiteli připíšou každý tah na konto. Za ty si samozřejmě můžete najmout posádku, to pro případ, že by v době útoku nebyl hrdina nikde po ruce a vy nechtěli jít do bitvy jen se staženýma kalhotama. Dobýváním nového území si ale nezajišťujete pouze finanční zázemí, protože prakticky každé z nich skrývá nějaký ten bonus navíc. Zpravidla se většinou jedná o možnost najmutí nějaké jednotky jako čestné stráže, což jsou speciální ultrasilné verze svých vzorů (ultrasilné myšleno jako opravdu ultrasilné s několikanásobně větším zdravím a silou...). Ty samozřejmě chodí do boje po boku svého velitele. Některá teritoria navíc poskytují bonus globální jako možnost v útočné misi začínat s rozestavěnou základnou nebo surovinovou výhodou. Kočičí zlato Dark Crusade? Ve skutečnosti ale systém kampaně až tak dobrý není. Tedy abych byl přesnější, není dobrý tak, jak by podle mě být mohl. Autoři především neodhadli brutální sílu dvou teritorijních bonusů - vesmírný přístav, umožňující útok kamkoliv na mapě (tudíž nejste omezeni pravidlem "pouze na souseda"), a možnost útočit dvakrát za kolo. Cíleným obsazením výše zmíněného, což se dá provést během pár tahů, se obtížnost kampaně a nutnost taktizovat zminimalizuje na tragicky nízkou úroveň - prostě budete schopni bleskově reagovat kdykoliv na cokoliv. Dále nechápu, proč chybí možnost automatického vyhodnocení útoku, když ji máme v obraně. Některé pokročilejší mise o neatraktivní území jsou vážně jen o masakroidním napochodování hrdinou a jeho elitní ochrankou do čerstvě rozestavěné nepřátelské báze, tzn. pět minut života ztracených nepříliš zábavnou činností. 15 dalších vytípaných obrázků z hraní jsme přidali do sekce screenshotů Technologicky prošlo Po vizuální a zvukové stránce zdědil Dark Crusade prakticky vše od svých předchůdců. Za dva roky ani trochu nezestárnul a pořád vypadá minimálně stejně dobře jako většina dnešních titulů, zvláště pak detailnost modelů jednotek a speciální efekty laserů a výbuchů. Přesto jsou nedostatky vzhledem k poplatnosti jeho věkovitosti často zřejmé. Hlavně kvalita textur kolísá jako na horské dráze, v jedné misi narazíte na nechutně rozplizlou zelenou šeď, v další skvěle zpracované ledovce nebo město Impéria Tau. HW nároky jsou identické s předchůdci, tzn. můj Athlon64 3500+ v tandemu s 2 GB RAM a GF 7600GT se v rozlišení 1600x1200 a na maximální detaily ani nezapotil a hra běžela bez zaškubnutí. Velmi mě potěšily i nové hudební motivy, které nejsou svým zajímavě pojetým retrostylem vůbec špatné. P.S. závěrečná sekvence zabírá novou planetu s titulkem 2007, naznačujíc 3.datadisk nebo plnohodnotné pokračování (?). Stáhněte si k Dark Crusade: Demo, Trailery Stáhněte si k původní hře: Dema, Patche, Videa, Cheaty... Související články: WH40k: Winter Assault recenze, WH40k Dawn of War recenze a postřehy, Novinky |
Martin Holas | |
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-) |