Warhammer: Dark Crusade CZ recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

Warhammer: Dark Crusade CZ recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

24. 11. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Když se sedm vesmírných kohoutů sejde na jednom smetišti, nemůže z toho vzejít nic dobrého, natož ve světě Warhammeru. Aneb další rok = další přídavek = další probdělé noci ve společnosti dvou nových ras.

Autor: Martin Holas
Publikováno: 24.listopadu 2006
Verze hry: finální/anglická+česká
Doba recenzování: 1 týden

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Minule, ve verdiktu recenze Winter Assault, ode mě dostali tvůrci z Relic Entertainment domácí úkol udělat něco s herní dobou, což byla asi tak jediná věc, která se dala předchozímu pokusu o perfektní datadisk vytknout. I sedli k počítačovému rýsovacímu prknu a popustili uzdu kreativitě. Výsledek roční práce předčil všechna očekávání a snad mi odpustíte, že už na úvod prozradím jednu maličkost - Dark Crusade je nejlepším RTS datadiskem, který kdy ukousl z místa na mém hardisku. Navíc je samostatně spusitelný a tudíž nevyžaduje, abyste vlastnili základní Dawn of War (ten je však spolu s Winter Assaultem podmínkou pro to, abyste v multiplayeru mohli hrát za všechny rasy - vysvětlující obrázek, thx MdT).

 Úsvit mrtvých ve 40. miléniu
K známým pěti rasám z předchůdců přibyly další dvě, takže bestiář světa Warhammer 40 000 už máme takřka kompletní. První rasou jsou Necroni, borgská obdoba fantasy nemrtvých. Jejich hrdina brzy získává přístup k několika zdrcujícím schopnostem, jako permanentní zneviditelnění okolních jednotek a budov nebo oživení padlých jednotek (správně použitá představuje pro nepřítele konec).

Obecně je velká část strategie Necronů postavena na recyklaci vlastních sil. Kromě toho, že jednotky mají samy o sobě určitou šanci povstat z prachu země, skvělým dokladem je například vozítko, které po bojišti sbírá "mrtvoly" a část přivádí zpět k životu. Když nepočítám obří levitující pyramidu s paprskem o něco slabším než má Hvězda smrti, k dokonalosti jejich armádě chybí snad jen silnější technika a potažmo i pěchotní transportéry. To u některých jednotek alespoň trochu vyvažuje možnost deep striku nebo okamžité teleportace zpět ke kterékoliv vlastní budově.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Extrémní síla je naštěstí vyvážena několika podstatnými slabinami. Předně, Necroni jsou POMALÍ a tudíž katastrofálně zranitelní vůči rushi (rychlý útok na začátku hry). Faktická zpomalenost se týká nejen rychlosti pohybu jednotek, ale i jejich výroby. Neblahý stav se dá postupně zredukovat obsazováním strategických bodů, které tak jako u jediné rasy v Dark Crusade představují cestu ke zvyšování produktivity a neprodukují žádné requisition bodíky (logicky z toho mimo jiné plyne i to, že Necroni staví svoje technologické výdobytky pouze na energii). Druhou nevýhodou je, že strategické body mohou obsadit pouze dělníci, kteří při tom samozřejmě potřebují patřičně ohlídat - další nesnáze ze začátku hry.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva  Tvrdá pěst Tau
Jako další dostali v Dark Crusade šanci technologicky vyšperkovaní válečníci z Impéria Tau. Jde o zvláštní směsku taktiky Eldarů a vesmírné mariny. Záškodnické technologie, jako neviditelné bojové zbroje a jetpacky, se snoubí s poctivou údernou silou těžkých mechů a krootských bestií. Tau mi trochu připomínají Protosse ze Starcraftu - neuvěřitelně drazí, ale ty parádní hračky za to stojí. Třeba hrdina dokáže kolem sebe vyvolat ochranku, na nepřítele seslat orbitální bombardování a ještě k tomu všemu vytvořit holografickou projekci spolubojovníků.

Skutečně zajímavé jsou na Tau ovšem dvě věci. Zaprvé vůbec nezdokonalují městské centrum, postup upgradu je tedy dán víceméně přirozeně postupným propracováváním se všemi budovami. A zadruhé si musíte v technologickém stromu vybrat ze dvou cest a specializovat se tak na Tau samotné nebo jejich primitivnější krootské spojence.

Pro adekvátní zhodnocení, nakolik jsou nové rasy vyvážené by byly potřeba desítky a možná i stovky hodin hraní, nicméně prozatím se zdá, že i tentokrát trefil Relic do černého. Nové rasy se míchají s původní krví zcela přirozeně a i když staré strany větších změn nedoznaly (spíše jen drobné prohloubení dosavadních předností, například tým s těžkou zbraní u defenzivně laděné Imperiální gardě), hratelnost nabírá zcela nové dimenze. Necronové vyžadují pevnou ruku veterána, který dokáže odrazit počáteční nápor nepřítele a správným použitím klíčových recyklačních technologií zvrátit vítězství na svou stranu, zatímco Impérium Tau poskytuje šanci pro relativní nováčky, kteří si na exotický způsob hraní hned tak nenavyknou.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Temné tažení na tahy
V oblasti singleplayeru se původní Dawn of War a Winter Assault držel v bezpečně lineární rovině. Naproti tomu v Dark Crusade se setkáte s tažením v pravém slova smyslu. Kontinent planety Kronus, které je příběh datadisku věnován, je rozřezán do asi dvacítky teritorií, mimochodem velmi pěkně popsaných příběhovými textíky. Každá z šesti stran (pochopitelně včetně té vaší vybrané) disponuje jednou pevností a armádou s velitelem, která se může každý tah libovolně přesunout na sousedící teritorium. Pokud se tam střetne s nepřítelem, konflikt se vyřeší klasickou misí.

Pořádnému sžití s hlavní postavou nebrání nic, ba je ještě podpořeno řadou RPG prvků. Za výjimečné úspěchy v bitvách (například 2000 zářezů na pažbě, poměr zabitých 3:1, první úspěšná obrana, 15 dobytých teritorií, atd.) získává velitel speciální výbavu jako teleporter, vylepšené zbraně a části zbroje. Kromě toho, že se roztomile projeví i na vzhledu hrdiny, jsou i proklatě užitečné a vyplatí se po nich pídit.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Většina teritorií produkuje určitý počet "globálních" requisition bodů, které se příslušnému držiteli připíšou každý tah na konto. Za ty si samozřejmě můžete najmout posádku, to pro případ, že by v době útoku nebyl hrdina nikde po ruce a vy nechtěli jít do bitvy jen se staženýma kalhotama.

Dobýváním nového území si ale nezajišťujete pouze finanční zázemí, protože prakticky každé z nich skrývá nějaký ten bonus navíc. Zpravidla se většinou jedná o možnost najmutí nějaké jednotky jako čestné stráže, což jsou speciální ultrasilné verze svých vzorů (ultrasilné myšleno jako opravdu ultrasilné s několikanásobně větším zdravím a silou...). Ty samozřejmě chodí do boje po boku svého velitele. Některá teritoria navíc poskytují bonus globální jako možnost v útočné misi začínat s rozestavěnou základnou nebo surovinovou výhodou.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Co se týče misí, jedná se o takový příjemný kompromis mezi délkou hry a (ne)intenzitou zážitku. Boje o nedůležitá teritoria probíhají podle "skirmishové" šablony zničením nepřátelských městských center, zatímco ze speciálního území s globálními bonusy nebo nepřátelskou pevností vypadnou už propracovanější kousky s nemalým počtem povinných i nepovinných úkolů. Budete muset získat více fragů než nepřítel, vyřadit z provozu imperiální dělo Titána zničením generátorů a převzít kontrolu postavením vlastních na jejich místě nebo obsadit nepřátelské komunikační středisko pro narušení neviditelnosti jednotkám. To, že Relic Entertainment dokážou vytvořit parádní a svižné singleplayerové mapy, dokázali už ve Winter Assault, a s příchodem Dark Crusade si tedy pověst rozhodně nepokazí.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva  Kočičí zlato Dark Crusade?
Ve skutečnosti ale systém kampaně až tak dobrý není. Tedy abych byl přesnější, není dobrý tak, jak by podle mě být mohl. Autoři především neodhadli brutální sílu dvou teritorijních bonusů - vesmírný přístav, umožňující útok kamkoliv na mapě (tudíž nejste omezeni pravidlem "pouze na souseda"), a možnost útočit dvakrát za kolo. Cíleným obsazením výše zmíněného, což se dá provést během pár tahů, se obtížnost kampaně a nutnost taktizovat zminimalizuje na tragicky nízkou úroveň - prostě budete schopni bleskově reagovat kdykoliv na cokoliv.

Dále nechápu, proč chybí možnost automatického vyhodnocení útoku, když ji máme v obraně. Některé pokročilejší mise o neatraktivní území jsou vážně jen o masakroidním napochodování hrdinou a jeho elitní ochrankou do čerstvě rozestavěné nepřátelské báze, tzn. pět minut života ztracených nepříliš zábavnou činností.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
Zvětšit zdroj: tisková zpráva 15 dalších vytípaných obrázků z hraní jsme přidali do sekce screenshotů

Rozestavěná základna na vašem území se přenáší do příští případné obranné mise. Proto by se velmi hodila i možnost pokračovat v misi po zničení oponenta, aby ho nemusel hráč uměle udržovat těsně před porážkou jen proto, aby si dostavěl, co potřebuje. Posledním vážnější chybkou na globální mapě (nechtěl bych to nazývat přímo bugem, i když to tak vypadá) je jakýsi výpadek AI po obnovení uložené hry. Prakticky se nestává, že by počítač případný pokus o útok po loadu opakoval, spíše si ho "rozmyslí". Další ústupek už tak relativně triviální obtížnosti. Nevytvářejme už ale dále jedovaté ovzduší, kampaň samozřejmě zábavná je.

 Technologicky prošlo
Po vizuální a zvukové stránce zdědil Dark Crusade prakticky vše od svých předchůdců. Za dva roky ani trochu nezestárnul a pořád vypadá minimálně stejně dobře jako většina dnešních titulů, zvláště pak detailnost modelů jednotek a speciální efekty laserů a výbuchů. Přesto jsou nedostatky vzhledem k poplatnosti jeho věkovitosti často zřejmé. Hlavně kvalita textur kolísá jako na horské dráze, v jedné misi narazíte na nechutně rozplizlou zelenou šeď, v další skvěle zpracované ledovce nebo město Impéria Tau.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva HW nároky jsou identické s předchůdci, tzn. můj Athlon64 3500+ v tandemu s 2 GB RAM a GF 7600GT se v rozlišení 1600x1200 a na maximální detaily ani nezapotil a hra běžela bez zaškubnutí. Velmi mě potěšily i nové hudební motivy, které nejsou svým zajímavě pojetým retrostylem vůbec špatné. P.S. závěrečná sekvence zabírá novou planetu s titulkem 2007, naznačujíc 3.datadisk nebo plnohodnotné pokračování (?).

Stáhněte si k Dark Crusade: Demo, Trailery

Stáhněte si k původní hře: Dema, Patche, Videa, Cheaty...

Související články: WH40k: Winter Assault recenze, WH40k Dawn of War recenze a postřehy, Novinky

 
Martin Holas
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)






 
 
Martin Holas

Verdikt:

Dvě zbrusu nové rasy, pokus o originálnější pojetí kampaně s ultimátní herní dobou, přívětivá cena (559 Kč) včetně české lokalizace. Z jednoduché rovnice nám vychází výborný datadisk, který je ještě lepší než Winter Assault.

Nejnovější články