| Autor: Martin Holas Publikováno: 27.ledna 2006 | Verze hry: anglická/finální/PC Doba recenzování: 2 týdny |
V Onimusha 3 jsou takoví hrdinové rovnou dva. Prvním je starý známý z předchozích dílů - Samanosuke, ctihodný samuraj vytržený z Japonska 16. století. Vhodně ho doplňuje Jacques Blanc, francouzský policista s kompletní sadou tvrďáckých hlášek a ošklivých pohledů. Perličkou pak budiž, že k jeho ztvárnění posloužila slavná herecká hvězda Jean Reno, který Jacquesovi propůjčil nejen vizáž, ale i hlas (tedy alespoň na začátku hry, poté bohužel nepochopitelně pokračuje v dabingu někdo jiný). Časem se k oběma bojovníkům připojí i malá létající víla Ako, z které se nakonec vyklube více než užitečný pomocník. Ukazuje vám nepřátele, nosí předměty, takže je nemusíte otravně sbírat, otevírá schránky mimo váš dosah a když se vám podaří pro ni nalézt vhodný obleček, dostane se vám solidních bonusů (léčení, vysávání síly z nepřátel, atp.). Ako navíc zvládá schopnost cestování časem, a tak představuje něco jako komunikační kanál mezi oběma hlavními hrdiny, čímž přispívá k pocitu propojení jejich osudů. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Jen se mohli autoři vyvarovat obligátním příběhovým perverznostem, jako je absolutní morální a povahová bezchybnost hrdinů, nebo sladký happy-end ve chvíli, kdy už to vypadá na originálnější závěr. Škoda, na méně okoukané prvky si zkrátka budete muset odskočit k méně masově zaměřeným titulům. 
zdroj:
tisková zpráva
• Sázka na jistotu I přes spousty malých vychytávek sloužících nemalou měrou ke zjednodušení hráčova života nenaleznete na stylu hry nic objevného a Onimusha 3 byla tvořen s obrovským ohledem na zažité tradice a postupy. V hloubi jde pořád o veskrze naprosto lineární řezničinu, ve které putujete po předem připravených trasách, kosíce stovky nepřátel a sem tam i nějakého toho bosse. Samozřejmě, na tento princip se nabalují spousty a spousty minoritních inovací, které se bohužel spíše pouze tváří, že skutečně rozšiřují možnosti hry. Kupříkladu ony dvě hratelné postavy by v ideálním případě měly skrývat dva naprosto odlišné přístupy k hraní. Na první pohled to tak skutečně vypadá. Samanosuke preferuje přímý konflikt sečnými zbraněmi (tzn. meče a kdesi pod brněním se mu pohupuje i luk na okřídlené potvory), přičemž Jacques má v oblibě spíše řetězové zbraně, umožňující boj s o něco větším odstupem od nepřítele než Samanosukova katana. Způsob boje je ale takřka identický a ve hře de facto nepoznáte jakoukoliv změnu, pokud postavu vystřídáte. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Akční povahu Onimusha 3 alespoň trochu narušují elementy viděné spíše v jiných žánrech. Ze zabitých nepřátel můžete vysávat duše, které zde v zásadě suplují experience pointy. Pomocí nich tak můžete celkem třikrát vylepšit zbroj a každou ze čtyř zbraní. Je škoda, že když už si dáte tu práci, nezpřístupní se vám nějaké zvláštní schopnosti a pouze se tak reguluje síla vylepšovatelného materiálu. Zrcadlí se zde navíc další ústupek v obtížnosti hry. Nemusíte se hnát za vybitím všech nepřátel a nasyslení dostupných duší. Jsou vám totiž plně k dispozici tréninkové arény, kam si můžete do omrzení duše chodit čepovat z neomezeného počtu kreatur. Jednou za čas navíc narazíte na podivného vousatého skřeta, který vás na požádání přenese do temné říše, která je ještě okatější zásobárnou duší než standardní tréninkové programy. Vítaným zpestřením hry jsou občasné logické puzzlíky, které se dělí do dvou skupin. Po levelech naleznete poházené truhly s minihrou připomínající starou Pipemanii, tj. vhodným poskládáním trubek musíte dopravit tekutinu z bodu A do bodu B. Za úspěšné vyřešení získáte bonus, zvýšení zdraví nebo many. Druhou, o něco zajímavější sortu puzzlů tvoří adventurní kombinace nalezených předmětů. K jejich vyřešení je mnohdy zapotřebí využít schopnosti vaší vílí pomocnice, která dokáže dopravovat většinu položek inventáře mezi oběma postavami v různých časových rovinách. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Muška zlatem třpytící se 
zdroj:
tisková zpráva
Co autorům naopak vytknout nemůžeme, je výborná práce po stránce designu - od nepřátel po prostředí. Zrůdy, se kterými se během asi desetihodinového putování (ano, opravdu do není moc) setkáte, jsou velmi vydařené. Obyčejní nemrtví Nobunagovi nohsledi, padající po jedné dvou ranách mečem, vás sice nijak nerozhodí. Ale dále ve hře se situace komplikuje a naleznete i povedené strážce s obřím mečem, kterým se na kobylku dostanete jen stěží, nebo létající čarodějnice se slušným magickým arzenálem. Jak je v tomto žánru zvykem, umělou inteligenci víceméně nahrazuje počet, ale naštěstí to téměř nepoznáte, je to pro hru nepodstatný prvek.Zklamáním jsou snad jen celkem snadno překonatelní bossové. Jsou to výlučně o něco silnější řadové příšery, a tak je jasné, že při jejich zdolávání necháte mozek spokojeně odpočívat. Ani samotný Nobunaga vám mnoho práce nedá, několik spěšných výměn a budete si moci vzít i jeho chutnou duši. • Technická prezentace... ... sice na PC není úplně dokonalá, přesto v mnoha směrech dokáže oslnit. Renderované animace vám zkrátka vyrazí dech a plně snesou srovnání s naprostou špičkou. Mají filmovou atmosféru, nechybí švih a dynamičnost, jsou dokonale řemeslně zpracované a jejich poznávacím znakem je mimojiné ne právě často viděná věc - dokonale zvládnutá práce střihu a kamery. Pokud ovšem přihlédnete k enginu samotné hry, tolik dokonalosti v něm nespatříte. Pozadí jsou až na pár výjimek opravdu zdařilá, modely postav však působí děsivě. Podivné seskupení nabarvených hranolek by sotva splňovaly standardy o několik let dříve. Vše naštěstí zachraňuje jejich solidní animace, díky které nemáte pocit, že pohybujete nemyslícím kusem hadru, ale opravdovým, i když digitálním charakterem. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů • Z větší části spokojenost 
zdroj:
tisková zpráva
Není sporu, že Onimusha 3 je povedenou hrou, tedy alespoň na konzolích, kde vládnou přece jen jiné priority než na PC scéně a kde je hlavním ovládacím prvkem stále gamepad. PC verze se bohužel stejně jako většina ostatních konverzí příliš nesnaží o vyladění ovládání pomocí klávesnice a je to nepříjemně znát. Ovládací prvky jsou odporně rozesety po celé šířce klávesnice a život vám rozhodně neusnadní ani všudypřítomné křížky a kolečka (ne)známé z konzolových padů. Pochopitelně jde o zvyk, ale hráč tu není od toho, aby si zvykal na nedůslednost při vývoji hry. Pokud to dokážete a nevadí vám i možná až příliš akční pojetí hry, v Onimusha 3 se nezklamete.Stáhněte si: Demo, Trailer, Cheaty... Související články: Novinky |
| Martin Holas | |
| autorovi je 19 let, píše i pro Gamestar; studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-) |
