| Autor: Martin Kaller Publikováno: 3.června 2005 | Verze hry: prodávaná pro PS2 Doba recenzování: 3 dny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Ozvučení, jež sestává z atmosférické hudební znělky, která se pravidelně připomíná v kritických momentech, a zejména audio kulisy ze vzdálených kročejí naznačujících blížící se nebezpečí, se rozhodně povedlo. Nebýt kovově znějícího štěkotu psa jménem Hewie, 
zdroj:
tisková zpráva
co vás tady doprovází, nebyl by výrazný důvod ke stížnostem.Zkrátka vše je jak má být, resp. jak jsme u Capcomu víceméně zvyklí. Tradiční hádanky a komplikace, počítaje v to i bloudění zdejším na první pohled opuštěným hradním komplexem, v němž se ústřední protagonistka záhadně probouzí po ošklivé automobilové havárii. Kupodivu to vypadá, že odtud není cesty úniku. Tohle slovo je přitom pro herní koncepci klíčové. V Haunting Ground vás bude pronásledovat něco podivných obyvatel, před kterými budete muset prchat a schovávat se ve výklencích, skříních, za zástěnami či pod postelí. • V kolika že se to lépe táhne? Pravidelná konfrontace s nepříjemnostmi, kam patří také některé hodně ošklivé smrtonosné pasti a lekavé momenty, se zásadním způsobem podepisují na statusu Fiony. Tato pak velice ráda a ochotně panikaří, což má zcela zásadní dopad na vaše možnosti, co posléze dělat. Její narůstající úzkost totiž zprvu zhoršuje ovládání, jakož i nahlížení na dění a posléze vyúsťuje v drastickou proměnu schopností. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Náhle je čas a prostor toliko na navigování zoufale prchající dívky skrze hrozivě černobílý svět, v němž narážíte do objektů, padáte a vůbec připomínáte člověka, jemuž strach svazuje nohy i mysl. Skutečně působivý motiv. I když nikoliv originální, neboť vyjma Clock Toweru byla tato koncepce skvělým způsobem využita též v hororovém projektu Eternal Darkness pro konzoli GameCube. • Příklady z praxe 
zdroj:
tisková zpráva
Skrze levý analog definujete aktivity hlavní postavy, jež obnášejí zejména chůzi a běh, a pravým analogem poté usměrňujete činnost již citovaného psa. Mezi možnostmi nechybí ani alternativa jej nakrmit (po nějakém předchozím nepříjemném střetu) či pochválit za splnění povelu. Druhé tedy není moc častý jev, což v některých momentech vyvolává pocit neskutečné frustrace. Jako tehdy, když řešíte nějakou hádanku založenou na současném zatížení dvou platforem, ale zdá se, že je poněkud nad lidské síly po Hewiem chtít, aby zůstal sedět na místě, eventuálně se na požadovanou kvótu přesunul. Zkrátka trochu podobné schéma co v RE: Oubreak, kde si vaši kolegové ve zbrani také chvílemi dělali spíše to, co uznali za vhodné…Kooperace s Hewiem je současně jedním z klíčových momentů, jak oddálit svezení se na pramici přes řeku Styx, byť s ohledem na svéhlavost nejlepšího přítele člověka je někdy lepší využít jiných dostupných prostředků. Z nalezených ingrediencí zdejšího světa totiž v hodně speciálním stroji můžete vytvořit explozivní předměty, znamenající - podobně, co eventuální útočné výpady Hewieho - krátkodobé zpomalení vašeho aktuálního pronásledovatele. Výroba explozivních předmětů, která probíhá jen na několika málo místech, je prezentována skutečně neortodoxním způsobem. Celá akce evokuje hraní na automatech, kde pro kýžený zisk musíte vytočit co nejvíce shodných symbolů, resp. ve zdejším případě barev. Nápad to je sice neotřelý, ale těžko hodný následování, anžto se stěží kdy dočkáte výroby vámi žádaného předmětu. Na druhou stranu je pravdou, že s nalezením unikátních ingrediencí je tvorba o poznání snazší a rozhodně nehrozí eventuální plýtvání materiálem, k čemuž zde párkrát dojde (tedy hlavně ze začátku, než se takříkajíc chytíte). 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Braillovo písmo? Interakce se zdejším světem se dílem připomíná skrze předměty, co házejí dobře viditelné odlesky, nicméně většinou musíte chodit po místnostech a trpělivým klikáním odhalovat ukryté věci, eventuálně možnou interakci (kdy lze něco aktivovat apod.). Občas lze i něco rozbít, takže využijete jinak nevyužitelný efektní kop, něčím posunout a v posledku musím připomenout nevděčnou práci s dveřmi, jež je možné otevírat a zavírat pro zpomalení nebo zastavení postupu nejenom zvláštních světélkujících esencí, jež na vás cosi přitahuje. Tohle "cosi" je přitom hlavním důvodem, proč jste pro určitého muže, který překročil pravidla mezi životem a smrtí, velice žádanou osobou. Ve zdejším tápání vám nijak zvlášť nepomůže ani mapa, zohledňující toliko umístění save pointů. Připravte se na nepříjemné hledání a vzpomínání na místo, kde jste vlastně narazili na zamčený stůl a nyní jste konečně přišli ke klíči, který jej vůčihledně otevře. Na neustálé bloumání a procházení lokacemi tam a zase zpátky, což tady je až příliš častým evergreenem na to, aby se uvedené dalo přejít mávnutím ruky. 
zdroj:
tisková zpráva
Než dostanete zdejší architekturu trochu do povědomí, zabere to přeci jenom pár hodin. Ono vůbec platí, že Haunting Ground vám nehodlá vyjít nijak zvlášť vstříc. Žádné grafické ukazatele indikující váš status, minimální snaha o zavedení zjištěných informací do spisků v inventáři a konečně i u Hewieho musíte spíše na základě jeho chování odhadnout, nakolik dobře je na tom fyzicky. • Smrt ji sluší Během vašeho putování především interiéry hradu se tedy pravidelně střetáváte s jakousi svou Nemesis, kterou zde postupně představují duševně různě vyšinutí obyvatelé hradu, co o vás projevují nezdravý zájem. Při útěku před jejich pozorností jste však limitováni možnostmi, co podniknout. Navrch není vytrvalost a rychlost zrovna silná stránka hlavní hrdinky (ale oproti postavám v sérii Project Zero je Fiona ještě trénovaná atletka). Bohužel vás tohle prvotně velice zajímavé schéma začne s postupujícím časem docela dost nudit. Dlouhé minuty při utíkání s hledáním vhodné skrýše je sice na první pohled unikátní scénář, ale má spoustu much. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v naší galerii Zcela zásadním nedostatkem je fakt, že díky defaultnímu kamerovému nahlížení nemáte žádnou šanci, jak detekovat přítomnost oponenta, takže mnohdy jen stojíte v chodbě jako to pověstné tvrdé Y, slyšíte kroky, ale můžete jen trpně vyčkávat, jestli dotyčný přijde či vás mine. Pokud odhlédnu od shora zmiňovaného utahaného několika minutového pobíhání od čerta k ďáblu nemůžu nezmínit ani to, že v momentě, kdy se schováte a nepřítel načas ztratí vaši stopu, se stále může vyskytovat někde poblíž. Takže až vystrčíte nos a uděláte pár kroků, lze na něj narazit znovu a hledat tak cestu do nové, pokud možno ještě ne tak často používané skrýše. Pakliže je v závěru zmíněné martýrium ještě umocněno přítomností protivníka se střelnou zbraní, dá se bez nadsázky říci, že tady Capcom vysloveně přestřelil. Ne moc, ale dost na to, aby Haunting Ground ztratil mnohé ze svého kreditu, jejž nenavýší ani tradiční bonusy po dohrání, počítaje v to i minihru s Hewiem. • Rekapitulace 
zdroj:
tisková zpráva
Ne, Haunting Ground rozhodně není špatná hra. Ale chybí jí nějaká větší hloubka a hlavně vyladění herních mechanismů. Pokud tento žánr máte rádi a jste dostatečně trpěliví, stále si můžete zdejší dobrodružství docela dobře užít. Haunting Ground ale balancuje na dosti nebezpečné ostré hraně, na níž vás to možná bude bavit, ale stačí velice málo do zatracení. Ostatně neříká se, že od lásky k nenávisti stačí jen krok? Související články: Novinka |
| Martin Kaller | |
| autorovi je už hodně přes třicet let, působil mimojiné několik let na herním serveru BonusWeb a specializuje se na konzole |
