Recenze

Day Watch - recenze

Atraktivní konflikt magicky nadaných bojovníků Světla a Temnoty pokračuje v herním světě, stejně jako Lukjaněnkova filmovo-knižní trilogie. Tentokráte si můžeme vyzkoušet, jaký je život člena Denní hlídky.

Zákon pouště - recenze

Blitzkrieg je pravděpodobně nesmrtelný a znovu se vrací ve všech možných i nemožných reinkarnacích. Toto je jeho nový klon, který se zhlédl v postjaderném prostředí jak vystřiženém z Falloutu či Šíleného Maxe.

6 ženichů a 1 navíc - recenze

Humor, sex, kreslená grafika a skvěle namluvené dialogy. To je kombinace, kterou na CD příloze časopisu Level nabízí tato česká freeware adventura, jež je volným pokračováním klasiky 7 dní a 7 nocí.

Cossacks: Back to War - recenze

Historická strategie Cossacks: European Wars se navzdory vlažnému přijetí u hráčského publika dočkala už druhého přídavku Back to War. Stojí jako Art of War za to nebo jde o nastavovanou kaši?

Soulbringer

Soulbringer - recenzeAutor: DeathStalker & GOnDaRPublikováno: 8.července 2000•Běžte ...

Grim Fandango Remastered - recenze

Co se stane po smrti? To je otázka, která trápí všechny věřící. Bude to kotel žhavé vody? Andělské chóry? Napichování na kůl? Zástupy panen? Čert s vidlemi? Reinkarnace? Ne, hlavně ne reinkarnace! Nikdo nechce být švábem! Oproti věřícím to mají pragmatici a ateisté lehčí. Buď neočekávají nic, nebo se chtějí nechat překvapit. Nikoho by ale nenapadlo, že se pár sekund po zhasnutí života objeví smrtka a jako cestovní agent mu nabídne tour-de-záhrobí. Přesně to se děje ve světě Grim Fandanga a ne, vy nejste ten nebožtík. Namísto toho jste Manny Calavera, úředník ministerstva smrti s teleskopickou kosou, kterému tak trochu nevychází život. Vlastně: Smrt.

Saints Row: Gat Out of Hell - recenze

„V muzikálovém čísle z Saints Row: Gat Out of Hell vám zazpívá sám Satan“ hlásily novinkové titulky před vydáním hry a hráči byli i tentokrát v šoku. Ačkoliv je tradicí série sypat ze sebe šílenosti v takové míře, že by bohatě vystačily na stovky jiných her, pějící Satan v ní zatím ještě chyběl. Bohužel v ní mnohem více chyběly podstatné změny, na které se autoři i tentokrát vykašlali.

Blade Symphony - recenze

Sál uklidňujícího vodopádu a zenových svatyní utichá a za západu slunce se schyluje k tanečnímu vystoupení večera. Úkrok vlevo, úkrok vpravo následovaný agresivním výpadem a poté hlasité řinčení ostří. Následuje uznalé pokývnutí virtuálních diváků a úklona obou tanečníků naplněná úctou. Zhruba takhle vypadá a působí každý duel v zajímavé a netradiční bojovce Blade Symphony. 

Meridian: New World - recenze

Realtimová strategie je v posledních letech jev téměř nevídaný. Minimálně mezi takzvanou AAA produkcí. Jestliže prapor tahovek drží třeba Civilizace nebo Heroes, realtime strategie se mohou spolehnout snad jen na StarCraft II. A tak se hráči musí poohlédnout jinde, což znamená, že loví ve vodách nezávislé tvorby, kde se to bohužel hemží tituly, které trpí nedostatkem financí i ryze tendenčním pojetím. Přesně taková je i hra Meridian: New World, která je na první pohled zajímavá, protože ji má na svědomí jeden vývojář, ale hned vzápětí člověka zklame na všech frontách.

Space Run: Fast and safe delivery - recenze

Přepravovat napříč vesmírem zásilky není žádná sranda. Nevěříte? Zeptejte se vesmírného „poslíčka“ Bucka Manna, potvrdí vám to. Taková údržba lodě, její obrana a zároveň snaha nejen dodržet termíny, ale také předehnat konkurenci dokáže zaměstnat i opravdu schopného pilota. Hlavně ale vydá na výbornou tower defense hru!

Quest for Infamy - recenze

Studio Infamous Adventures bylo před dlouhými devíti lety založeno s cílem předhodit hráčům dobrodružství, v němž by se namísto chrabrých princů a jiných udatných hrdinů mohli postavit na stranu pořádného darebáka. Tvůrci sice tvrdí, že Quest for Infamy je klasická point-and-click adventura, jenže tomu se hra blíží jen částečně. Daleko trefnější je zařadit ji někam na pomezí mezi dobrodružnými hrami a RPG tituly. 

Company of Heroes 2: The Western Front Armies - recenze

Druhý díl Company of Heroes rozhodně není nepovedenou strategií, ale faktem je, že popularity a také kvalit prvního dílu bohužel nedosahuje. Tvůrci z Relic Entertainment ale ještě nevystříleli všechny trumfy a stejně jako v případě jedničky najíždí na systém datadisků. Ten první nese název The Western Front Armies a nejen, že ho můžete hrát i bez základní hry, ale ještě navíc parádním způsobem původní titul oživuje a křísí atmosféru jedničky. 

Donkey Kong Country: Tropical Freeze - recenze

Nintendo je jako ta pověstná hydra. Když jí useknete jednu hlavu, narostou dvě nové. Všichni můžeme tvrdit, jaký že není Wii U propadák, o který někdo stěží zavadí prachovkou. Japonským mágům je to však jedno a navzdory nepřízni osudu jsou pořád schopni kralovat herním světům s neuvěřitelnou dávkou kreativity, nadšení a zcela zarážejícího zapálení, které by jim mohli závidět Sony i Microsoft dohromady. Důkaz? Zapomeňte na Maria, naprosto fenomenální návrat Donkey Konga tentokráte nechává oblíbeného instalatéra prodlévat ve stínu banánů.

Nidhogg - recenze

„Líbí se mi, jak umělec pracuje s modrou barvou,“ zazní v jednom mém oblíbeném filmu. Líbí se mi, jak Mark Essen alias Messhof pracuje s modrou barvou, respektive jak s modrou barvou pracuju já, respektive jak s modrou barvou pracuje můj meč, respektive jak s modrou barvou pracuje můj meč v hrdle modrého protivníka. Na to, že před koncem prvního odstavce už jsem v recenzi stihnul třikrát „respektive“, se s modrým panákem moc nerespektujeme a jdeme si nejenom po tom krku. Jenže takhle už to v Nidhogg chodí: zleva doprava, zprava doleva a vždycky proti šermíři opačné barvy.

Jack Keane and the Fire Within - recenze

Autoři Jack Keane and the Fire Within se nejspíš domnívají, že klasické point-and-click adventury prochází těžkým obdobím. Že když mají fanoušci tohoto svébytného žánru na výběr, raději sáhnou po akčně pojatém 3D titulu. Jinak si totiž jejich křečovitou snahu o akční podání své hry nedokážu vysvětlit.

Cognition: An Erica Reed Thriller - recenze 2. epizody

V první epizodě se Cognition vyprofilovala jako klasická point-and-click adventura, která je cílená na širší hráčské publikum. Najdete v ní slušné množství filmových momentů a dobře nastavenou obtížnost. I přesto se však lidé z Phoenix Online Studios nebáli trochu zariskovat a zakomponovali do hry i několik netradičních prvků, kterými se jim povedlo daný žánr obohatit. Nevyplýtvali však tvůrci všechny dobré nápady hned na rozjezd – zbylo jim něco do dalších epizod?

Cannon Fodder 3 - recenze

Sázka na nostalgii. Snaha oslovit starší hráče, kteří se slzou v oku přispěchají k titulu s pocitem, že se jim dostane hodně zábavy a velké porce bezskrupulózní akce - tohle asi na flipchart napsali pěkně pod sebe vývojáři, když se vrhli do vývoje Cannon Fodder 3.

Journey - recenze

Netrvalo to dlouho, něco málo přes dvě hodiny, ale i tak relativně krátký zážitek může posunout chápání videoher a šeredně zamíchat s vaším osobním žebříčkem top titulů posledních několika let. Podvodní flOw byl příjemným překvapením, rozkvetlý Flower definitivně přesvědčil i ty největší škarohlídy o možné umělecké stránce videoher a Journey se s melancholickým nádechem dotýká dokonalosti. Zanechává hluboké pocity a prostor k příjemnému rozjímání.

Shank 2 - recenze

Když jsem kdysi dávno psal recenzi na prvního Shanka, přirovnával jsem ho v úvodu k mixu, který jakoby vzešel z hlavy Roberta Rodrigueze a studio Klei Entertainment ho následně předělalo do videoherní podoby. Ani tentokrát se Robertovi nevyhnu, ale dosadím ho na druhý konec rovnice. Tentokrát jde totiž po ulici on a potká vývojáře z Klei, uctivě jim potřese rukou a začne se jich vyptávat na to, co jeho posledním filmům chybí a oni to naopak mají.

LEGO Piráti z Karibiku - recenze

Série LEGO her je tu s námi už pěkně dlouhou dobu a prozatím stihla pokrýt několik veleznámých filmů, od Hvězdných Válek přes Indiana Jonese až Harryho Pottera. Někdo si ale řekl, že by nebylo od věci splácat z kostiček i pirátské dobrodružství v čele s věčně ožralým Johnnym Deppem. Protože co jiného může být esencí pravé zábavy než toulky po oceánech? Mručet slastí by měli především fanoušci filmové série, kteří z titulu také vytáhnou to největší množství humoru. Ten je totiž postaven zejména na znalosti filmové předlohy a bez ní tak budete nad některými momenty jen kroutit hlavou. Jak už je u LEGO série zvykem, Piráti z Karibiku vás protáhnou všemi třemi filmy, od Prokletí Černé perly až po Konec světa. Jako třešničku na dortu si ale užijete i film zbrusu nový. Mluvíme samozřejmě o Vlnách podivna, který se dostane do českých kin 19. května. LEGO hříčka je tak unikátní možností podívat se za kulisy čtvrtého filmového dílu. No, kdo by to nebral?

Čtenářská recenze: Call of Duty: Black Ops

Počet fanoušků Games.cz na Facebooku se zvedl o další stovku, což znamená, že vydáváme další čtenářskou recenzi, jak jsme na začátku slíbili. A pořád platí, že k tomu do budoucna přistoupíme pokaždé, když se počet našich fanoušků na Facebooku zvedne o 100. A nyní již recenze od jay.jay.13 (původní znění najdete zde).

Sonic Colours - recenze

Modrá renesance. Tak by se dal označit rok 2010 v podání Sonica. Ikonická postava videoherního světa patřila v poslední dekádě spíš na vzpomínkové párty retro maniaků a na výrazný zářez v moderní éře čekala marně. Jenže letos se mraky rozestoupily a modré ježaté slunce se opět ukázalo. Začalo to dvěma vcelku povedenými tituly Sonic & SEGA All-Stars Racing (recenze) a Sonic the Hedgehog 4 - Episode 1. A jako potvrzení vzestupného trendu přichází Sonic Colours na Wii, který boduje na všech úrovních.

Desperados - recenze

Spellbound nám v Desperados ukázali, že může vzniknout lepší hra než Commandos, a to i přesto, že obě toho mají mnoho společného.

Splinter Cell - recenze

Špionážní akční hra Splinter Cell konečně dorazila na PC a první česká recenze odhaluje, proč ji snadno propadnete i vy. Stačí uvést podobnost s Thiefem, revoluční škálu pohybů či nevídané světelné efekty.

Heroes of the Storm - recenze

Blizzard si tentokrát ukousnul své asi největší sousto. Ambice Heroes of the Storm totiž není malá: zpřístupnit komplexní žánr MOBA širokému okruhu hráčů. Cílem firmy tedy nejsou stávající hardcore hráči League of Legends a DotA 2, ale spíše všichni ostatní, co zmíněné hry doposud nehráli. Při honbě za tímhle cílem se vývojáři nebáli do "posvátného" žánru pořádně říznout, hezky ho přešít a výsledkem je přístupnější alternativa DotA 2. A můžou za to právě zmíněné radikální zásahy.

Dishonored - recenze

Uf. Mám za sebou spoustu zábavných hodin, během nichž jsem protáhl humánního, mlčenlivého zabijáka Corva uličkami a zákoutími Dunwallu a vyřešil politické otřesy, které měly původ ve vraždě císařovny. Tu promptně hodili na krk mně, tedy Corvovi, čímž i stvořili název hry. Dishonored.

Star Wars Clone Wars Republic Heroes rec.

Další herní dobrodružství ze světa Hvězdných válek nás přivádí na bojiště Klonových válek a svým stylem se snaží navázat na úspěch LEGO Star Wars.

Inquisitor - recenze

Hon na čarodějnice a vyslýchání přisluhovačů pekla na mučidlech, to tady ještě nebylo. České RPG z temného středověku říznutého magií přináší i další nápady.

Football Manager 2010 - recenze

Český fotbal padá ke dnu. Nastal tedy čas vzít to do vlastních rukou a ukázat těm rádoby trenérům, jak se dělá správný fotbal na klubové i reprezentační úrovni.

Machinarium - recenze

Mechový palouček ze Samorostu tentokrát střídá temnější, kovově šedé ocelové město. Hrdinou českého uměleckého díla je totiž malý, ale o to roztomilejší robot.