Recenze

LEGO Piráti z Karibiku - recenze

Série LEGO her je tu s námi už pěkně dlouhou dobu a prozatím stihla pokrýt několik veleznámých filmů, od Hvězdných Válek přes Indiana Jonese až Harryho Pottera. Někdo si ale řekl, že by nebylo od věci splácat z kostiček i pirátské dobrodružství v čele s věčně ožralým Johnnym Deppem. Protože co jiného může být esencí pravé zábavy než toulky po oceánech? Mručet slastí by měli především fanoušci filmové série, kteří z titulu také vytáhnou to největší množství humoru. Ten je totiž postaven zejména na znalosti filmové předlohy a bez ní tak budete nad některými momenty jen kroutit hlavou. Jak už je u LEGO série zvykem, Piráti z Karibiku vás protáhnou všemi třemi filmy, od Prokletí Černé perly až po Konec světa. Jako třešničku na dortu si ale užijete i film zbrusu nový. Mluvíme samozřejmě o Vlnách podivna, který se dostane do českých kin 19. května. LEGO hříčka je tak unikátní možností podívat se za kulisy čtvrtého filmového dílu. No, kdo by to nebral?

Tropico 5 - recenze

Série budovatelských strategií Tropico si získala srdce mnoha nadšených stavitelů a diktátorů vládnoucích ocelovou pěstí. Tisíce závislých hráčů má na svědomí především pohodová atmosféra a skvěle zvládnuté dávkování nového obsahu i problémů, které vás nutí stále reagovat a něco ve vaší říši upravovat. K tomu přidejte nutnost budovat stát na rozdílných ostrovech a plnit svěřené úkoly s pomocí různých odvětví průmyslu v závislosti na dostupných surovinách, a dostanete nejen karibský, ale i stratégův ráj. Otázkou ovšem je, jestli to může fungovat už popáté v řadě.

Ring Runner: Flight of the Sages - recenze

Klasických vesmírných stříleček viděných pohledem shora se v herním průmyslu vyskytuje stejně, jako se ve vesmíru vyskytuje planet vhodných k životu – hráč o ně zakopne jen velice zřídka (pokud se tak vůbec stane). Tento žánr se zkrátka moc nenosí a alespoň pro velké herní vydavatele je zcela mrtvý.

The Night of the Rabbit - recenze

Studio Daedalic Entertainment nám ještě předtím, než si střihne letního levobočka v podobě tahového RPG Blackguards, předložilo titul přesně ve svém stylu. The Nigh of the Rabbit je klasická point-and-click adventura, která sice nevyniká nadnesenou obtížností jako třeba série Deponia, přesto může být zadostiučiněním i pro pokročilé hráče.

Sanctum 2 - recenze

Kdysi dávno (ne nutně v předaleké galaxii) jsem o prvním Sanctum řekl, že je to spíše příslib nežli plnohodnotná hra a ono se nebylo čemu divit. Map nebylo mnoho, hratelnost a herní koncept byly tehdy do jisté míry experimentální a některé herní mechaniky potřebovaly doladit.

Ace Combat: Assault Horizon - recenze

Japonskou sérii Ace Combat jste si se simulátorem asi nikdy nespletli, ale do čistokrevné střílečky měla taky docela daleko a její odměřené servírování misí trochu připomínalo vojenskou latinu. Tu máš rozkazy a vytapetuj nížiny fiktivní země nepřátelskými Migy.

Ghost of Tsushima – recenze

Samurajská radost

Carmageddon: Reincarnation - recenze

Max je zpátky! A fanoušci si to přáli, vždyť celý vývoj Reincarnation zaplatili právě oni skrze Kickstarter. Pomateně se chechtající řidič rudého Eaglu byl, společně se svou obdobně vyšinutou kamarádkou Die Annou, ústřední postavou nezřízeně krvavých závodů, které pobouřily mravokárnou společnost poprvé již v roce 1997. Jelikož na remaku pracovalo stejné studio, které mělo na svědomí originál (Stainless Games), naděje byly velké.

inFamous 2 - recenze

První inFamous se i přes drobné chybky technického rázu stal jedním z nových standardů svého žánru a zároveň i klenotem herní knihovny PlayStation 3. O to horší startovní pozici zaujímá inFamous 2, kterému předchůdce nasadil laťku opravdu pekelně vysoko. Prostoru pro zlepšení i nové nápady je ale v otevřené městské akci vždycky dost. Bohužel i bohudík zároveň, se tým Sucker Punch tvrdošíjně drží hesla, že není třeba spravovat něco, co funguje. Dokonce tak dobře, že dokáže vyvolat opravdové a nefalšované herní nadšení, jev při konzumaci současné videoherní produkce velmi vzácný.

Beijing 2008 - recenze české verze

Jeden svět, jeden sen – takový je slogan olympiády v Číně. Její oficiální hra by se však pro leckoho mohla stát spíše noční můrou. Opravdu se na PC nedá ovládat, nebo zdejší bohatý výběr disciplín jen zahaluje smog?

Rainbow Six: Lockdown - recenze

Sbohem taktiko, chce se zvolat po odstřelu zevlujících panáků zapíchaných do mapy v pokračování kdysi taktické série Rainbow Six. Jak moc Lockdown uškodila změna konceptu, zjistíte v první české recenzi + videích.

Pariah - recenze

Od spolutvůrců série Unreal Tournament k nám přichází jejich nový počin, sci-fi střílečka s využitím vozidel a realistickou fyzikou. Má šanci obstát v silné konkurenci podobně zaměřených titulů a oživit stagnující žánr?

DOOM III: Resurrection of Evil recenze

Přesně podle očekávání dorazil datadisk k oceňované hře DOOM III, aby nabídl ještě intenzivnější akci, další zbraně, nové nepřátele a mocný artefakt. Podaří se mu oslovit i ty, které původní hra nechytla?

Metal Gear Solid 3: Snake Eater - recenze

Další herní blockbuster se nezadržitelně blíží ke břehům Starého světa a konzoli PlayStation 2. Nahlédněte spolu s námi do fiktivního světa z jedniček a nul ve strhující stealth akci s mimořádným obsazením!

Kohan II: Kings of War - recenze

V názvu má číslo 2, jedná se však už o třetí díl. Je to fantasy, trpaslíky a elfy tu ale nenajdete. A i když velíte velkým armádám, nemusíte odrovnat svou myš. To vše je Kohan II, svěží vítr v zatuchlé kobce tuctových RTS.

Call of Duty: United Offensive - recenze

Nejintenzivnější akce všech dob? Přídavek United Offensive pro Call of Duty, hru roku 2003 podle čtenářů Tiscali Games, si na tento titul brousil zuby a my už známe výsledek - zjistěte ho také v první české recenzi!

Perimeter CZ - recenze

Real-time strategie už dlouho trpí nedostatkem invence, ale naštěstí přichází sci-fi hra Perimeter, která obsahuje řadu nových nápadů a unikátních prvků. Navíc tu máme češtinu od Raptora. Jedná se ale o skutečnou revoluci?

TRON 2.0 - recenze

Neobvyklá střílečka TRON 2.0 se inspirovala více než 20 let starým sci-fi filmem o včlenění lidské bytosti do virtuálního počítačového světa a proplouvání jeho programovou strukturou. Ale jak se reálně hraje?

Star Trek: Elite Force 2 - recenze

Svět Star Treku se ve FPS Elite Force 2 opět otevírá nejširší hráčské veřejnosti. Co vám nový příběh, zasazený do populárního prostředí s typickými sci-fi prvky, nabídne? A postačí letitý Quake 3 engine?

Freelancer - recenze

Když vybouchne kosmická stanice, kde jste žili celý život, i s vaší lodí a milionem kreditů, máte jedinou možnost: stát se Freelancerem a dělat svobodně v nekonečném vesmíru pro toho, kdo dá víc...

Runaway: A Road Adventure - recenze

Ačkoli to s kreslenou adventurou Runaway vypadalo bledě, vše nakonec dobře dopadlo a česká verze neuvěřitelného příběhu poblouzněného mladíka a krásné nevinné dívky je tady. Jak nás okouzlila?

Football Manager 2022 – recenze

Po roce zase zpátky na lavičku

Xuan Yuan Sword 7 – recenze

Trápení v Číně

Godfall – recenze kýčovité rubačky

Nechtěné launchové dítě

Jump Force – recenze

Máte-li rádi japonskou komiksovou tvorbu, pravděpodobně vám není zcela cizí jméno Weekly Shonen Jump. Jde o časopis mající oprávněný status otaku Bible, jehož stránky se staly rodištěm celé řady nejznámějších anime/manga sérií vůbec. Nejedná se navíc o žádného mladíka – první výtisk spatřil světlo světa už v roce 1968, což nám po složité matematické operaci napoví, že se loni slavily kulatiny. A jako lehce opožděný dárek přichází bojovka Jump Force od studia Spike Chunsoft pod vydavatelskou taktovkou Bandai Namco.

Devil May Cry 5 – recenze

Červený kožený kabát, svižné tempo elektrických kytar, olbřímí meče i frajerské hlášky pronášené zády k explodujícím hlavám pekelné havěti. Devil May Cry se po originálním, ale fanoušky nepříliš vřele přijatém pokusu o restart od studia Ninja Theory vrátil k původním vývojářům a od prvního traileru bylo očividné, co nám chce Capcom říct: „Dante je zpátky i se vším, co jste na něm milovali“.

Resident Evil 2 – recenze

Původní Resident Evil 2 vyšel 21. ledna 1998, tedy téměř přesně před jedenadvaceti lety. Nelze zapomenout, jak nás hra tenkrát pohltila. O přestávkách se pravidelně pánská polovina čtvrté třídy rozdělila na předstírané nemrtvé a bandu Leonů, kteří chrčící spolužáky kosili z imaginárních zbraní, zatímco holčičky si u toho klepaly na čelíčka. Dnes vydaný remake už zřejmě k podobnému veselí nezavdá, což je, řečeno s nostalgickou jiskrou v oku, upřímně trochu škoda. Ale není třeba zoufat nad ztraceným mládím, hra je to totiž pořád výborná.

Splatoon 2 - recenze

Splatoon 2 je pořád ta stejná netradiční střílečka z pohledu třetí osoby, ve které hraje prim multiplayerová složka a originální idea proměny z humanoida, co střílí z vybraných zbraní inkoust, na oliheň, jež naopak ve své barvě inkoustu umí rychleji plavat, schovávat se a zdolávat vertikální překážky. Znamená to rychlost, obratnost, hravost a možnost využít jinde nevídané taktiky. Což stačí na výrazné odlišení se od zástupu generických stříleček. Oproti prvnímu dílu přináší dvojka už od začátku více herních módů, více zbraní a vyladěnější herní zážitek.

Resident Evil Zero HD - recenze

Rok po Resident Evil HD Remaster vydává Capcom další zrestaurovaný zombie horor, kterým chce opět udělat radost především skalním fanouškům série. Řada z nich si ovšem díky remasteru zahraje RESI Zero vůbec poprvé, protože prequel prvního dílu vyšel ve své době exkluzivně pouze pro konzoli Gamecube a později i pro Wii. Je tedy otázkou, zda má třináct let starý titul i dnes co nabídnout nejenom fanouškům série, ale i novým hráčům.