Autor: Kate Publikováno: 2.července 2003 |
![]() ![]() ![]() Časy se mění, a tak ani Hazard Team neuvidíte ve stejném složení jako v jedničce. Elitní jednotka, kterou zformoval kapitán Tuvok, se v novém příběhu blýskne jmény Alex Munro (velitel), Chell (technik), Austin Chang (výbušniny), Juliet Jurot (medička), Sydney Stockman (pilotka), Jorge Gonzales (špionáž) Jack Franklin (lodní systémy), Korban (těžké zbraně - klingolnská krev se prostě nezapře) a samozřejmě Telsia Murphy, která se díky osobním pletkám s Alexem stává samostatnou kapitolou. Ve hře můžete rozhodovat, jak se celý vztah bude či nebude vyvíjet, což je docela zajímavé zpestření. Kromě Telsie se totiž o Alexe začne nepokrytě zajímat i blonďatá idryllská kočka Kleeya. Různorodé levely Poté, co je Hazard Team vyslán na palubu lodi USS Dallas, aby zde prošetřil příčinu její podivné zkázy, se už otevírají další mise, ve kterých zavítáte například na obdobně napadenou Attrexianskou vesmírnou stanici, na malé planety, do starověkých ruin podivného chrámu a tak dále. Mezi jedenácti levely najdete informační mise na Enterprise, které spojují příběh, a ve kterých se dozvídáte nová fakta, případně testujete přidané zbraně, které si později už „naostro“ berete do skutečných akcí. Zhruba v půlce hry je atakována i samotná Enterprise, kde si také vyzkoušíte boj za nulové gravitace či odstřelování nepřátelských lodí pomocí obrovského děla. ![]() Zajímavým zpestřením je též přítomnost tzv. bossů na konci některých levelů. Jejich životnost je mnohem delší a účinek jejich útoků mnohem ničivější. Obvykle se jedná o větší a zmutovanější verze klasických druhů nepřátel (například vylepšená borgská obluda Drone, Queen Bug atd.) Příběh plný otázek Pokud vám výše uvedený název rasy Attrexianů nic neříká, nepomůže ani poctivé vzpomínání. Jde totiž o jednu z nových ras přítomných ve hře. Attrexiané jsou vyspělí a kultivovaní, podobně jako druhá nově příchozí rasa - humanoidní Idryllové. Obě civilizace se v novém příběhu dostávají do sporu a na vás je oříšek plný záhad a překvapení rozlousknout. Aby vše nebylo tak jednoduché, musíte se postavit ještě jedné existenci, která má však k Attrexianům i Idryllům hodně daleko (i když jak se to vezme - ale nebudu prozrazovat více než je nutné). Jde o agresivní, primitivní a geneticky upravenou rasu Exomorphů, podobnou spíše zvířatům, která byla vytvořena na „špinavou práci“, a proto také jediné jednání, které s nimi můžete vést, je jednání silou. ![]() ![]() ![]() Ve hře dále narazíte na rasy jako jsou Romulané, Ferengové, Lukeři, Andoriané atd. Trekkies si pod každým z jmen jistě vybaví i konkrétní podobu a charakteristiky, my ostatní to zjistíme během hraní. Startrekovský arzenál Nejpoužívanější věcičkou ve hře se určitě stal trikordér. Ačkoliv nejde o zbraň, tímto typicky startrekovským předmětem zjišťujete informace o objektech a lidech, případně ovládáte nejrůznější výtahy, zámky, palubní desky atd. Díky změně módu viditelnosti (bioscan, structural integrity, trace gas) můžete odhalovat i jinak lidskému oku neviditelné úkazy. Na zpracování trikordéru si s ohledem na hratelnost nemohu stěžovat. Veškeré jeho obsloužení totiž zvládnete pomocí tlačítek a kolečka myši, což je praktické i intuitivní a při momentech, kdy je nutná rychlá práce, to velice oceníte. ![]() Trápení mozků Během misí se nenásilnou formou setkáte i s řadou puzzlů a logických hádanek. Většinou poslouží jako klíče k otevření nějakých dveří či prostorů. Mezi dvěma základními typy puzzlů narazíte na upravování amplitudy a frekvence jedné křivky tak, aby odpovídala druhé, nebo na spojování „potrubí“, aby tvořilo souvislou linii od jednoho bodu k druhému, aniž by se dotýkalo zkratových objektů. V obtížnosti normal nejde o nic nezvladatelného, dá se s klidem říci, že hádanky jsou poměrně jednoduché. Časem si začnete říkat, že by typy úkolů mohly být přece jen nápaditější, ale lepší než nic. ![]() ![]() ![]() Zábavné putování Hra Elite Force 2 je doslova prošpikována různými scénkami, které krásně propojují příběhovou linii. Mise jsou velice různorodé a prostředí poměrně interaktivní, plné nejmožnějších skrytých místeček. Velice dobře působí i to, když si postavy, které na Enterprise potkáváte, mezi sebou povídají a komentují aktuální události ve hře („Už jsi slyšel, že Picard obnovil Hazard Team?“). ![]() Zajímavé jsou i akce, kde dostanete na splnění daného úkolu jistý časový nebo hodnotový limit (například udržení chráněné osoby naživu). Ve hře je dále přítomna možnost nočního vidění, která v tmavých koutech skutečně může přijít vhod. Hratelnostně je Elite Force 2 hodně vysoko, což je také důvod, proč se do ní velice rychle ponoříte a z euforie vás vytrhne až přítomnost nějakého toho zákysu. Tady bych zdůraznila milionkrát omílané pravidlo, že se skutečně vyplatí pečlivě sledovat scénky a průběžně kontrolovat "Objectives", tedy tabulku daných úkolů. Ty se totiž během každé mise dynamicky přidávají dle toho, co se právě děje. ![]() ![]() ![]() Inteligence nepřátel Pokud jde o umělou inteligenci, dají se nepřátele považovat za průměrně (ne)schopné. To znamená, že vaši oponenti sice nejsou úplně tupí, nicméně nějakých dechberoucích akcí se od nich také nedočkáte. Je pravda, že třeba při útoku uvnitř Enterprise se Idryllové chovají značně zákeřně, ale možná to tak působí jen díky tomu, že jich je skutečně hodně (někteří se věnují destrukci lodě, zatímco jiní po vás jdou z několika stran). O hlubší týmové spolupráci, nedej bože krytí, se však příliš mluvit nedá. Trochu nudné mi později přišlo i zabíjení Exomorphů, kteří k vám jednoduše naběhnou a vy je několika ranami odděláte. Pokud jde o zbytek Hazard Teamu, který máte občas za zády, je evidentní, že tvůrci vše navrhovali tak, aby si akci vychutnal primárně hráč (a to je dobře). Největší díl práce je tudíž vždy na Alexovi, asistence kolegů však přijde vhod. ![]() Na to, že hra běží na letitém engine Quake III Team Arena, vypadá velice dobře. Jistě, nemůžete ji srovnávat s tím, co jste viděli z ukázek z budoucích hitů Doom III nebo Half-Life 2, ale vylepšení Q3 engine pomocí UBER Toolsetu je i tak vidět. Chlapíci z Ritualu vymačkali z této již poměrně vysloužilé technologie skutečně maximum a patří jim za to můj obdiv. Fyzice také hodně pomohla podpora přidaného Havok enginu. Pěkně vypadají některé efekty zbraní (například modrý paprsek ARCu) a ani zpracování explozí nikoho neurazí. Animace postav působí většinou věrohodně, je vidět, že se tvůrci snažili o začlenění jednoduché mimiky, i když pohyby rtů vypadají někdy trochu chaoticky. Systémové požadavky jsou na dnešní dobu skutečně nízké (info). Na obyčejném herním stroji (1GHz, 512 MB RAM, GeForce3) běží Elite Force 2 ve vysokém rozlišení a s maximálními detaily plynule a doby nutné pro nahrávání jsou doslova záležitostí okamžiku. ![]() ![]() ![]() Zvuková kulisa a hudba se dle mého názoru naopak nad průměr trochu povytáhly. Množství různých doprovodných zvuků, ať už u zbraní či strojů a zařízení, je skutečně velké, vše působí navíc docela autenticky. Hudba si s obsahem hry sedla - rychlejší v akcích, klidná pokud se nic neděje, vznešená, jde-li o něco významného. Hru namluvili herci, kteří ztvárnili hlavní postavy v televizním zpracování. Kapitán Picard například i v Elite Force 2 vypadá jakoby přímo z oka vypadl svému představiteli Patricku Stewartovi. Multiplayer Multiplayerové mapy vás zavedou do třinácti lokací. Na výběr jsou mody Holomatch, Team Holomatch, Capture the Flag (dostupný však jen na třech mapách) a úpravy One Flag, Action Hero, Elimination, Disintegration, Bomb Defusion, Specialties, Auto Handicap, Weapon Score, Control Points a Power Struggle. K některým z nich se ale dostanete až díky sbírání lodí v singleplayerové kampani - „Starships“ jsou podobně jako „Secret Areas“ schovány na různých místech po mapách a pokud chcete posbírat všechny, musíte slídit skutečně důsledně. Kromě některých modifikací vám zpřístupní i další tajné levely. Ale ještě zpět k multiplayeru - svou postavu si vybíráte z řady nabízených charakterů, které zobrazuje tento screenshot. Pokud nemáte vhodné připojení na internet, můžete si to v SoloMatchi rozdat na jakékoliv mapě také s boty, čili počítačem řízenými protivníky. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů Závěr Jednoduše řečeno, Elite Force 2 překvapila, a to velmi mile. Nemůžu si odpustit zažité klišé o tom, že pro příznivce Star Treku jde o nutnost, a že čím více se o tento svět zajímáte, tím větší bude váš herní požitek. Každopádně, pokud nemáte nic proti sci-fi a cítíte potřebu zahrát si velice dobrou hru, nemůžete s Elite Force 2 šlápnout vedle. Zajistí vám příjemnou zábavu na deset až patnáct hodin, plus čas pro multiplayer, úměrně se zvyšující s kvalitou připojení a mírou zainteresovanosti v Star Trek. ![]() Stáhněte si: Demo, Čeština pro demo, Cheaty, Trailer, Trailer 2, Dedikovaný server Související články: První dojmy, Preview, Star Trek: Elite Force recenze (9/2000), Star Trek: Elite Force Expansion Pack recenze (5/2001) |
Kate | |
autorce je 18 let, kromě studia a psaní pro Tiscali Games se občas mihne v televizním pořadu GamePage, nejspolehlivěji ji k počítači připoutá akce s promakaným příběhem nebo vojenské simulace, volný čas ale tráví i jinak (všechny články autora) |