Star Trek: Elite Force 2 - recenze
9/10
zdroj: Archiv

Star Trek: Elite Force 2 - recenze

Datum vydání:
20. června 2003
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

2. 7. 2003 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Svět Star Treku se ve FPS Elite Force 2 opět otevírá nejširší hráčské veřejnosti. Co vám nový příběh, zasazený do populárního prostředí s typickými sci-fi prvky, nabídne? A postačí letitý Quake 3 engine?

Autor: Kate
Publikováno: 2.července 2003


Obrázek zdroj: Archiv Star Trek je fenomén moderní sci-fi, kult, zbožňovaný neuvěřitelným počtem příznivců po celém světě. Ani hernímu průmyslu se tato mánie nemohla vyhnout a na motivy různých epizod tak vyšlo již několik her pro PC i konzole. K těm nejúspěšnějším jistě patří akce Star Trek Voyager: Elite Force (recenze) od Ravenu, která zabodovala na přelomu tisíciletí. Nyní, o tři roky později, si můžeme konečně proklepnout i její pokračování, které se však zrodilo v lůně firmy Ritual Entertainment (SiN, Heavy Metal FAKK 2 atd.).

 Zpátky do akce
V Elite Force 2 se opět setkáme s Hazard Teamem, ačkoliv k jeho znovunasazení nepovede nejjednodušší cesta. Příběh hry totiž navazuje na situaci, kdy je Voyager uvězněn v borgské kouli a vy se jej coby Alex Munro (nyní už pouze jako muž) se svými parťáky musíte pokusit osvobodit. Po úspěšném splnění tohoto úkolu, který je zároveň i první misí, a po letitém putování, čeká na Hazardéry nemilé překvapení. Jejich elitní jednotka je shledána nepotřebnou, rozpuštěna a každý z nich převelen. Alex se dokonce stane učitelem taktických dovedností na Hvězdné akademii, což se jeho dobrodružné povaze značně příčí.

Záchrana naštěstí přichází již po dvou letech a jmenuje se Jean Luc Picard. Kapitán lodi Enterprise totiž Munroa a jeho kolegy přizve na palubu svého korábu, čímž se také těžiště hry nenápadně přesouvá spíše do prostředí Star Trek: The Next Generation. Ještě dříve, než se Hazard Team stačí na nové „půdě“ pořádně rozkoukat, je povolán do další akce, která také začíná hlavní příběh hry.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Noví Hazardéři
Časy se mění, a tak ani Hazard Team neuvidíte ve stejném složení jako v jedničce. Elitní jednotka, kterou zformoval kapitán Tuvok, se v novém příběhu blýskne jmény Alex Munro (velitel), Chell (technik), Austin Chang (výbušniny), Juliet Jurot (medička), Sydney Stockman (pilotka), Jorge Gonzales (špionáž) Jack Franklin (lodní systémy), Korban (těžké zbraně - klingolnská krev se prostě nezapře) a samozřejmě Telsia Murphy, která se díky osobním pletkám s Alexem stává samostatnou kapitolou. Ve hře můžete rozhodovat, jak se celý vztah bude či nebude vyvíjet, což je docela zajímavé zpestření. Kromě Telsie se totiž o Alexe začne nepokrytě zajímat i blonďatá idryllská kočka Kleeya.

 Různorodé levely
Poté, co je Hazard Team vyslán na palubu lodi USS Dallas, aby zde prošetřil příčinu její podivné zkázy, se už otevírají další mise, ve kterých zavítáte například na obdobně napadenou Attrexianskou vesmírnou stanici, na malé planety, do starověkých ruin podivného chrámu a tak dále. Mezi jedenácti levely najdete informační mise na Enterprise, které spojují příběh, a ve kterých se dozvídáte nová fakta, případně testujete přidané zbraně, které si později už „naostro“ berete do skutečných akcí. Zhruba v půlce hry je atakována i samotná Enterprise, kde si také vyzkoušíte boj za nulové gravitace či odstřelování nepřátelských lodí pomocí obrovského děla.

Zvětšit zdroj: Archiv

Zajímavým zpestřením je též přítomnost tzv. bossů na konci některých levelů. Jejich životnost je mnohem delší a účinek jejich útoků mnohem ničivější. Obvykle se jedná o větší a zmutovanější verze klasických druhů nepřátel (například vylepšená borgská obluda Drone, Queen Bug atd.)

 Příběh plný otázek
Pokud vám výše uvedený název rasy Attrexianů nic neříká, nepomůže ani poctivé vzpomínání. Jde totiž o jednu z nových ras přítomných ve hře. Attrexiané jsou vyspělí a kultivovaní, podobně jako druhá nově příchozí rasa - humanoidní Idryllové. Obě civilizace se v novém příběhu dostávají do sporu a na vás je oříšek plný záhad a překvapení rozlousknout. Aby vše nebylo tak jednoduché, musíte se postavit ještě jedné existenci, která má však k Attrexianům i Idryllům hodně daleko (i když jak se to vezme - ale nebudu prozrazovat více než je nutné). Jde o agresivní, primitivní a geneticky upravenou rasu Exomorphů, podobnou spíše zvířatům, která byla vytvořena na „špinavou práci“, a proto také jediné jednání, které s nimi můžete vést, je jednání silou.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Ve hře dále narazíte na rasy jako jsou Romulané, Ferengové, Lukeři, Andoriané atd. Trekkies si pod každým z jmen jistě vybaví i konkrétní podobu a charakteristiky, my ostatní to zjistíme během hraní.

 Startrekovský arzenál
Nejpoužívanější věcičkou ve hře se určitě stal trikordér. Ačkoliv nejde o zbraň, tímto typicky startrekovským předmětem zjišťujete informace o objektech a lidech, případně ovládáte nejrůznější výtahy, zámky, palubní desky atd. Díky změně módu viditelnosti (bioscan, structural integrity, trace gas) můžete odhalovat i jinak lidskému oku neviditelné úkazy. Na zpracování trikordéru si s ohledem na hratelnost nemohu stěžovat. Veškeré jeho obsloužení totiž zvládnete pomocí tlačítek a kolečka myši, což je praktické i intuitivní a při momentech, kdy je nutná rychlá práce, to velice oceníte.

Zvětšit zdroj: Archiv Mezi skutečnými zbraněmi musím na prvním místě jmenovat phaser, který má narozdíl od ostatních kousků jednu neocenitelnou vlastnost - sám se dobíjí. Hned v prvních misích se potkáte i s energetickým I-MODem, který prorazí většinu štítů, s Compression Rifle (neboli phaserem typu 3) a její vylepšenou verzí. Později narazíte na Federation Assault Rifle a na attrexianské stanici se vám do rukou dostane i věcička zvaná ARC Launcher, tedy zbraň vysílající elektrické rány. Korban vám dále přibalí těžký granátomet, mezi ostatními kousky můžete očekávat romulanský disruptor, nebo jeho experimentální radiační verzi. Hodně neobvyklou zbraní je i speciální klingolnský meč, zvaný Bat’Leth nebo Mystical Energy Staff, „hůl“ objevená při archeologickém výzkumu. Arzenál zbraní uzavře Quantum Burst a energetická Teytron Gatling Gun.

 Trápení mozků
Během misí se nenásilnou formou setkáte i s řadou puzzlů a logických hádanek. Většinou poslouží jako klíče k otevření nějakých dveří či prostorů. Mezi dvěma základními typy puzzlů narazíte na upravování amplitudy a frekvence jedné křivky tak, aby odpovídala druhé, nebo na spojování „potrubí“, aby tvořilo souvislou linii od jednoho bodu k druhému, aniž by se dotýkalo zkratových objektů. V obtížnosti normal nejde o nic nezvladatelného, dá se s klidem říci, že hádanky jsou poměrně jednoduché. Časem si začnete říkat, že by typy úkolů mohly být přece jen nápaditější, ale lepší než nic.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Zábavné putování
Hra Elite Force 2 je doslova prošpikována různými scénkami, které krásně propojují příběhovou linii. Mise jsou velice různorodé a prostředí poměrně interaktivní, plné nejmožnějších skrytých místeček. Velice dobře působí i to, když si postavy, které na Enterprise potkáváte, mezi sebou povídají a komentují aktuální události ve hře („Už jsi slyšel, že Picard obnovil Hazard Team?“).

Zvětšit zdroj: Archiv Ani přímo v akci nejde jen o bezhlavé střílení, kromě již zmiňovaných logických hádanek musíte občas přejít přes most, jehož panely pod vámi různě mizí nebo phaserem zatavit otvory, kudy utíká jedovatý plyn. V lokacích se plazíte potrubními systémy, šplháte po žebřících, případně přeskakujete po pilířích. Život si doplňujete v Health Terminalech, kde si prostě natankujete zdraví, což úplně stejně funguje i u Energy Terminalů, doplňujících energii vaším zbraním. Oba panely jsou na mapách poměrně vhodně umístěny, například po zdolání větší skupiny nepřátel atd.

Zajímavé jsou i akce, kde dostanete na splnění daného úkolu jistý časový nebo hodnotový limit (například udržení chráněné osoby naživu). Ve hře je dále přítomna možnost nočního vidění, která v tmavých koutech skutečně může přijít vhod.

Hratelnostně je Elite Force 2 hodně vysoko, což je také důvod, proč se do ní velice rychle ponoříte a z euforie vás vytrhne až přítomnost nějakého toho zákysu. Tady bych zdůraznila milionkrát omílané pravidlo, že se skutečně vyplatí pečlivě sledovat scénky a průběžně kontrolovat "Objectives", tedy tabulku daných úkolů. Ty se totiž během každé mise dynamicky přidávají dle toho, co se právě děje.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Inteligence nepřátel
Pokud jde o umělou inteligenci, dají se nepřátele považovat za průměrně (ne)schopné. To znamená, že vaši oponenti sice nejsou úplně tupí, nicméně nějakých dechberoucích akcí se od nich také nedočkáte. Je pravda, že třeba při útoku uvnitř Enterprise se Idryllové chovají značně zákeřně, ale možná to tak působí jen díky tomu, že jich je skutečně hodně (někteří se věnují destrukci lodě, zatímco jiní po vás jdou z několika stran). O hlubší týmové spolupráci, nedej bože krytí, se však příliš mluvit nedá. Trochu nudné mi později přišlo i zabíjení Exomorphů, kteří k vám jednoduše naběhnou a vy je několika ranami odděláte.

Pokud jde o zbytek Hazard Teamu, který máte občas za zády, je evidentní, že tvůrci vše navrhovali tak, aby si akci vychutnal primárně hráč (a to je dobře). Největší díl práce je tudíž vždy na Alexovi, asistence kolegů však přijde vhod.

Zvětšit zdroj: Archiv  Grafika a hudba
Na to, že hra běží na letitém engine Quake III Team Arena, vypadá velice dobře. Jistě, nemůžete ji srovnávat s tím, co jste viděli z ukázek z budoucích hitů Doom III nebo Half-Life 2, ale vylepšení Q3 engine pomocí UBER Toolsetu je i tak vidět. Chlapíci z Ritualu vymačkali z této již poměrně vysloužilé technologie skutečně maximum a patří jim za to můj obdiv. Fyzice také hodně pomohla podpora přidaného Havok enginu.

Pěkně vypadají některé efekty zbraní (například modrý paprsek ARCu) a ani zpracování explozí nikoho neurazí. Animace postav působí většinou věrohodně, je vidět, že se tvůrci snažili o začlenění jednoduché mimiky, i když pohyby rtů vypadají někdy trochu chaoticky. Systémové požadavky jsou na dnešní dobu skutečně nízké (info). Na obyčejném herním stroji (1GHz, 512 MB RAM, GeForce3) běží Elite Force 2 ve vysokém rozlišení a s maximálními detaily plynule a doby nutné pro nahrávání jsou doslova záležitostí okamžiku.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Zvuková kulisa a hudba se dle mého názoru naopak nad průměr trochu povytáhly. Množství různých doprovodných zvuků, ať už u zbraní či strojů a zařízení, je skutečně velké, vše působí navíc docela autenticky. Hudba si s obsahem hry sedla - rychlejší v akcích, klidná pokud se nic neděje, vznešená, jde-li o něco významného. Hru namluvili herci, kteří ztvárnili hlavní postavy v televizním zpracování. Kapitán Picard například i v Elite Force 2 vypadá jakoby přímo z oka vypadl svému představiteli Patricku Stewartovi.

 Multiplayer
Multiplayerové mapy vás zavedou do třinácti lokací. Na výběr jsou mody Holomatch, Team Holomatch, Capture the Flag (dostupný však jen na třech mapách) a úpravy One Flag, Action Hero, Elimination, Disintegration, Bomb Defusion, Specialties, Auto Handicap, Weapon Score, Control Points a Power Struggle. K některým z nich se ale dostanete až díky sbírání lodí v singleplayerové kampani - „Starships“ jsou podobně jako „Secret Areas“ schovány na různých místech po mapách a pokud chcete posbírat všechny, musíte slídit skutečně důsledně. Kromě některých modifikací vám zpřístupní i další tajné levely.

Ale ještě zpět k multiplayeru - svou postavu si vybíráte z řady nabízených charakterů, které zobrazuje tento screenshot. Pokud nemáte vhodné připojení na internet, můžete si to v SoloMatchi rozdat na jakékoliv mapě také s boty, čili počítačem řízenými protivníky.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů

 Závěr
Jednoduše řečeno, Elite Force 2 překvapila, a to velmi mile. Nemůžu si odpustit zažité klišé o tom, že pro příznivce Star Treku jde o nutnost, a že čím více se o tento svět zajímáte, tím větší bude váš herní požitek. Každopádně, pokud nemáte nic proti sci-fi a cítíte potřebu zahrát si velice dobrou hru, nemůžete s Elite Force 2 šlápnout vedle. Zajistí vám příjemnou zábavu na deset až patnáct hodin, plus čas pro multiplayer, úměrně se zvyšující s kvalitou připojení a mírou zainteresovanosti v Star Trek.

Zvětšit zdroj: Archiv Jediné, co nás může mrzet, je fakt, že pro hru zřejmě nevznikne nějaké vylepšení, natož datadisk. Jak jsme vás informovali, Ritual musel většinu členů původního týmu propustit, takže se o tyto záležitosti nemá kdo postarat. I zde však existují zadní dvířka - pokud hra naplní prodejnostní očekávání Activisionu (zatím je na slušném 2. a 4. místě ve Velké Británii), možná se o nové updaty postará přímo vydavatel. Jak se nakonec situace vyvine, stojí zřejmě (ale aspoň stylově) ve hvězdách…

Stáhněte si: Demo, Čeština pro demo, Cheaty, Trailer, Trailer 2, Dedikovaný server

Související články: První dojmy, Preview, Star Trek: Elite Force recenze (9/2000), Star Trek: Elite Force Expansion Pack recenze (5/2001)

Kate
autorce je 18 let, kromě studia a psaní pro Tiscali Games se občas mihne v televizním pořadu GamePage, nejspolehlivěji ji k počítači připoutá akce s promakaným příběhem nebo vojenské simulace, volný čas ale tráví i jinak (všechny články autora)



 
 
Kate

Verdikt:

Zajímavý příběh, výborná hratelnost a nápaditost staví Elite Force 2 do pozice poměrně jasné volby pro všechny. Áčková FPS s malým minusem na horké letní noci.

Nejnovější články